Technický Týdenik, leden-červen 1972 (XX/1-26)

1972-05-16 / No. 20

Odkaz Května dnešku i budoucnosti K naší národní povaze patří věc­nost a střízlivost a z nich vyplývající sklon obejít se bez velkých slov. Jsou však situace, kdy 1 ta největší slova nestačí. Snad nejvíc to platí pro po­čátek května. Připomínáme si každo­ročně 1. máj — svátek mezinárodní solidarity pracujících celého světa, 5. květen — počátek Pražského po­vstání proti okupantům, 9. květen — den osvobození Československa So­větskou armádou, den ukončení dru­hé světové války a den přijetí nové ústavy, která v roce 1948 již naplno otevřela cestu k socialistickému vývo­ji našeho státu. Na 6. květen připadá druhé výročí nové československo­­-sovětské spojenecké smlouvy o přá­telství, spolupráci a vzájemné po­moci. Společným jmenovatelem všech má­jových výročí je proletársky interna­cionalismus. V jeho znamení nás osvo­bodila v květnu 1945 Sovětská armá­da za nesmírnou cenu — jen na na­šem území padlo 140 tisíc sovětských lidí. V jeho znamení budujeme naši socialistickou vlast a rozvíjíme bratr­ské vztahy k Sovětskému svazu a ostatním socialistickým zemím. Na tyto základní souvislostí pouká­zal na slavnostním večeru k 27. vý­ročí osvobození tajemník ÚV KSC František Ondřtch: „V těchto slavných májových dnech si připomínáme nezapomenutelné udá­losti před 27 lety. Hrdě se hlásíme k odkazu 9. května 1945, jehož nej­­cennější stránkou je pevné spojenec­tví a nerozborné přátelství se Sovět­ským svazem. Velikost a hloubka tradic čtyřicá­tého pátého roku je i v tom, že osvo­bození Sovětským svazem bylo základ­ní podmínkou naplnění tužeb celých generací českých a slovenských pra­cujících, jejich snahy sjednotit zápas za národní a sociální osvobození. V celé padesátileté historii Komu­nistické strany Československa a zá­pasu naší dělnické třídy byl vztah k Sovětskému svazu, prvnímu socialis­tickému státu, a k jeho komunistické straně prubířským kamenem věrnosti socialismu a proletářskému interna­cionalismu a současně projevem sku­tečného vlastenectví. Komunistická strana vždy považovala a považuje upevňování a rozvíjení českosloven­ského a sovětského přátelství a spolu­práce za rozhodující předpoklad bu­dování a obrany socialismu, a podle toho zakládá a zaměřuje celou svou politickou a ideologickou činnost. Protisocialistické a antisovětské si­ly musely utrpět porážku proto, že podcenily životnost a hloubku těchto svazků, jejichž pevnost se opírá o spo­lečné marxisticko-leninské učeni, jed­notu našich internacionálních zájmů a cílů. je v zájmu našich národů, každého občana našeho socialistického státu i celé naší socialistické budoucnosti jako oko v hlavě střežit revoluční od­kaz československo-sovětského přátel­ství a na věčné časy — v duchu slov Klementa Gottwalda — jít se Sovět­ským svazem a nikdy jinak." Přínos nové československo-sovět­­ské spojenecké smlouvy můžeme po­zorovat ve všech oblastech našeho hospodářského, politického i kultur­ního života. Koncem března se kontro­lou této smlouvy zabývalo Federální shromáždění a konstatovalo, že býl do­sažen výrazný pokrok v koordinaci národohospodářských plánů a z ní vyplývající specializaci a kooperaci zejména v klíčových odvětvích mate­riální výroby a že tak dochází k po­stupné ekonomické integraci. Úspěš­ně probíhá také koordinace plánů roz­voje vědy a techniky i spolupráce při co nejrychlejším zavádění konkrét­ních výsledků vědeckotechnického výzkumu do praxe obou partnerů. Do­hoda o kulturní a vědecké spolupráci podepsaná letos v únoru v Moskvě tu otevírá ještě širší možnosti. Jestliže si připomínáme především výsledky naší vědeckotechnické a hospodářské spolupráce se Sovětským svazem, je to přirozeným průvodním zjevem zesílené orientace celé naší společnosti na intenzívní rozvoj eko­nomiky. Je však namístě připomenout také politický a vojenský význam na­šich spojeneckých svazků se Sovět­ským svazem. Smlouva je pevným zá­kladem našeho dalšího socialistického rozvoje a nejspolehlivějšf zárukou na­šeho mírového života. Stále platí slo­va, která při podpisu smlouvy před dvěma lety pronesl generální tajem­ník ústředního výboru Komunistické strany Československa dr. Gustáv Husák: „Uzavřená spojenecká smlou­va dává našemu lidu jistotu a nové perspektivy rozvoje. Budeme ji z naší strany věrně dodržovat a pevně stát po boku Sovětského svazu v pevném vědomí, že západní hranice Českoslo­venska jsou i hranicemi socialistické­ho tábora a že rozvoj našeho státu je možný pouze v nejužším spojenec­tví a přátelství se Sovětským svazem a ostatními spřátelenými socialistic­kými státy." Na pylónu ve výšce 80 ni bude vyhlídková kavárna. MOST VYSOKÉ TECHNICKÉ ÚROVNĚ Ukázkou vysoké úrovně čs. mostař­­ství je řada ocelových mostů vyšlých z dílen Vítkovických železáren Kle­menta Gottwalda a postavených u nás i v zahraničí. Dosud například nedozněl obdiv nad smělou a nároč­nou konstrukcí klenoucí se nad Or­lickou přehradou u Ždákova (návrh projektanta ing. J. Zemana) a už nás VŽKG překvapují dalším jedinečným dílem, právě dokončovaným pracov­níky ostravských Hutních montáží — lanovým mostem přes Dunaj v Bra­tislavě. Je pozoruhodný nejen svým konstrukčním a architektonickým ře­šením, ale 1 novým způsobem montá­že. Pro VZKG byl mimořádně těžkým úkolem. Je to vítězný návrh z veřejné sou­těže vypsané v roce 1965, a jeho au­tory jsou profesoři ing. dr. A. Tes­­nár, CSc., a ing. arch. Lacek s ko­lektivem Slovenské školy technické, kteří volili most jako spojitý ocelový nosník o rozpětí polí 74,8 m + 303 m + 54m, kde střední pole je ve třech místech pouze z jedné strany mostu zavěšeno přes šikmý pylón na ocelo­vých lánech. Most koncipovali vy­hraněně asymetricky, aby hmotově vyvážili výběžky Karpat a také aby silueta města — most otevírá nád­herný pohled na partii města s Bra­tislavským hradem a Korunovačním dómem — nebyla narušena. Vzácný cit pro toto prostředí se projevil es­teticky působícím konstrukčním a architektonickým dílem. Ocelová konstrukce mostu je celo­­svařovaná. Trám o celkové délce 431,8 m je uložen pevně v místech pylónu, v ostatních podpěrách po­suvně. Hlavní trám mostu má troj­­stěnný truhlíkový (uzavřený) prů­řez a výšku 4680 mm — při průměrné tloušťce stojiny 12 mm. Ocelová kon­strukce mostu včetně pylónu váží 7500 tun, z toho lana váží 640 tun. Vozovka je široká 2X8,5 m, upro­střed je pás široký 2 m. Po obou stranách je manipulační chodník o šířce 1 m. Na spodní pásnlci most­ního trámu jsou po obou stranách připevněny krakorce, které nesou 3,5 m široký chodník pro chodce. Nový způsob montáže spočíval v tom, že velké, až 80 m dlouhé sek­ce trámu se smontovaly na břehu Du­naje, odkud se na několika lodích převezly do osy mostu a po zdvižení na speciální konstrukci připojily ce­­losvařovaným montážním stykem. Pracovníci Hutních montáží tu opět projevili své zkušenosti a smysl pro nejnáročnější práci i v těch nejtěž­­šlch podmínkách. A o takové tu čas­to nebyla nouze. Vzpomeňme třeba jen svařování těžkých ocelových dílců nad rozbouřenou hladinou Dunaje či práce na sluncem rozpálené oceli. Pylón, přes nějž vedou lana, je šikmým ocelovým rámem tvaru A. Kromě své funkce jako důležité části mostu mu projektanti svěřili ještě' další úkol, pro návštěvníky Bratis­lavy dost atraktivní. Ve výšce 80 m umístili kavárnu pro 127 návštěvní­ků, z níž je umožněna jedinečné vy­hlídka. Přístup do kavárny umožní rychlovýtah v jednom rameni, pyló­nu, v druhém bude bezpečhostní schodiště. Projektanti, výrobci a montážnici vytvořili v lanovém mostu velkolepé dílo, které tu bude trvalým dokumen­tem jejich vysoké odbornosti a pra­covního nadšení. Veřejnosti do uží­vání je odevzdají v den výročí Slo­venského národního povstání, 29. srpna. (mk) inu 16. KVĚTNA 1972 ■ ROČNÍK XX ■ CENA 1 Kčs Pohled na Část lanového mostu přes Dunaj v Bratislavě. Sjezd ROH v ČSR pro aktivní podporu politiky strany Z TŘÍDENNÍHO JEDNÄNÍ sjezdu revolučního odborového HNUTI V ČESKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLICE (OD 11. DO 13. KVĚTNA) OTISKUJEME VÝŇATEK Z HLAVNÍHO REFERÄTU MÍS­TOPŘEDSEDY OSTŘEDNl RADY ČSROH A PŘEDSEDY ČESKÉ RA­DY ODBOROVÝCH SVAZŮ SOUDRUHA JOSEFA HLAVIČKY. JE TO KAPITOLA O RACIONALIZACI, ROZVOJI PRACOVNÍ INICIATI­VY A O HNUTI ZLEPŠOVATELŮ A VYNÄLEZCO. Revoluční odborové hnutí má zá­jem na rozvoji racionalizace, protože její důsledné uplatňováni přispěje k urychleni kvaiitativnich změn ve společenských výrobních silách, po­může změnit způsob řízeni, organi­zovat i povahu práce, zvýši úroveň kvalifikace a rozsah i formy vzdělání, bude pomáhat utvářet profil člověka i charakter životního prostředí. Ra­cionalizace nám musí umožnit dosaže­ni zásadních změn ve způsobu života pracujících ve výrobním procesu, ze­jména odstraňovat zbytečnou dřinu, mechanizovat práce nebezpečné a ča­sově náročné, výrazně zlepšovat pra­covní podmínky, kulturu práce i pra­covního prostředí. Poznatky z některých podniků a závodů, zejména z dolů, ukazují, že překračování plánovaných úkolů a dosahování řady rekordů začíná na výrobních poradách, kde jsou projed­návány výrobní úkoly, každý kolek­tiv zná, kolik uhlí musí vytěžit za směnu, jakého postupu v. ražení cho­deb má dosáhnout, ví, jak bude je­jich pracoviště technicky vybaveno, jaké jsou plánovány náklady a po­dobně. Znalost plánovaných úkolů, jejich technického i materiálního zabezpe­čení, ale i znalost spotřeby materiá­lů, energie a jejich cen, spolu se zna­losti, jak snížit náklady, zvyšovat produktivitu práce, zkvalitňovat vý­robu, je zákonitým předpokladem, aby se rozvinula iniciativa na dosa­hování vyšší efektivnosti. V letech 1970—1971 i nyní před VIII. všeodhorovým sjezdem nám vy­rostli a stále se rozšiřuje počet orga­nizátorů výroby, průkopníků nových metod práce, kteří ukazují, kolik zdrojů a rezerv je ukryto právě v ini­ciativě našich lidí. Jde o to, zaměřit tuto iniciativu k zhospodárněni naší výroby. Jaké možnosti máme v tomto směru, ukazuje výzva pražských zá­vodů i závazek kováckých podniků z Jihomoravského kraje, závodů z již­ních Cech a Z ostatních krajů. Jen rozvoj .vnitrozávodního soutě­žení zabezpečí, že se stane masovým hnutím, umnžní nám srovnávat jeho výsledky a nejlepší z nich zevšeobec­ňovat. Potom socialistické soutěžení bude plnit své poslání a pozvedávat slabší pracovníky na úroveň průměr­ných a průměrné na úroveň nejlep­ších. Dokážeme-li předávat zkuše­nosti z mistrovství nejlepších jednot­livců a kolektivů, pozvedneme úro­veň práce na každém pracovišti. Jen tak se zbavíme nebezpečí formálnosti v socialistickém soutěženi. Výraznou formou rozvoje socialis­tického soutěžení a vztahů mezi lid­mi je hnuti brigád socialistické prá­ce. Pu určité stagnaci se v českých zemích znovu toto hnutí široce roz­víjí. O tom svědčí skutečnost, že do tohoto hnuti vstupují stále další ko­lektivy a dosahují vynikajících vý­sledků. Více než 50 tisíc členů těch­to kolektivů již dostalo právo nosit čestný odznak I. stupně. V průběhu soutěžení získávají pra­cující vlastnosti nezbytné pro budo­vatele nového života, jako je pocit důvěry ve vlastní síly, vědomí osobní odpovědnosti za úspěch socialistické výstavby, návyk podřizovat své osobní zájmy zájmům společné věci. Velké a dosud nedostatečně využité možnosti k široké účasti pracujících na zvyšování efektivnosti výroby jsou v rozvoji zlepšovatelského a vynález­covského hnutí. Současný stav zlepšo­vatelského hnutí se v posledních dvou letech zlepšil. Zatímco v roce 1989 bylo v CSR podáno 89 026 zlepšova­cích návrhů, v minulém roce to bylo již 112 282. Rostou také dosažené úspory z realizovaných zlepšovacích návrhů a v minulém roce činily 1 mi­liardu 97 miliónů korun. Stále však zůstává zlepšovatelské hnutí hlubo­ko pod možnostmi a potřebami ná­rodního hospodářství a nedosahuje ještě úrovně roku 19B1, kdy bylo po­dáno přes 288 tisíc zlepšovacích ná­vrhů. Těžko můžeme chtít, aby vynálezci a zlepšovatelé přicházeli s novými podněty a návrhy, když stále ještě dochází ke zdlouhavé realizaci jejich tvůrčích řešení, odměny jsou velmi často vypláceny s velkými průtahy a jsou i případy, kdy zasloužená odmě­na je odmítána vyplatit vůbec. Starost o rozvoj zlepšovatelského hnutí se musí stát jednou z předních povinností hospodářských a odboro­vých orgánů v podnicích a závodech.

Next