Technický Týdenik, leden-červen 1973 (XXI/1-26)
1973-05-29 / No. 22
Jednotný systém elektronických počítačů socialistických zemi je název mezinárodni výstavy v Moskvě, které se se Sovětským svazem, Bulharskem, Maďarskem, Polskem a s Německou demokratickou republikou účastníme i my rozsáhlým přehledem výrobků tohoto významného odvětví. Na snímku je část sovětské expozice. Vlak družby na dlouhé cestě V sobotu 19. května večer se vydal na čtrnáctidenní cestu po Sovětském svazu již třetí Vlak družby čs. odborářů. Přes 300 účastníků podniká bezmála 7000 km cestu, během které navštíví Kyjev, Minsk, Leningrad, a Moskvu. Na této pouti budou tlumočit sovětským odborářům pozdravy našich pracujících. Hlavním cílem letošní cesty je seznámit se s tím, jak sovětští odboráři realizují usneseni svého XV. sjezdu. V souvislosti s letošními úkoly Plánu aktivity ROH bude jistě zajímavý hlubší pohled na sovětskou praxi v činnosti úsekových důvěrníků, na politickoorganizačni práci, rozvoj iniciativy, péči o pracující v sovětských závodech atd. Vlak družby přibyl v pondělí ráno do hrdinného města Kyjeva. Na vřelá uvítací slova předsedy kyjevské oblasti odborové rady N. S. Šavlovského odpověděla ve svém projevu tajemnice ÜRO Marie Kabrhelová. Naši odboráři navštívili významné kyjevské závody, kolchoz Hortniči a lékařskou fakultu, a s městem se rozloučili na slavnostním večeru. Ve středu večer — v čase naší uzávěrky — zamířil Vlak družby do Minská. THICK! TfDEHIK« 29. KVĚTNA 1973 ■ ROČNÍK XXI ■ CENA 1 Kčs ..................■■■ -—............. Moskva žije počítači NA VÝSTAVE ÜSPECHÜ NÄRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ SSSR Informační a řídící systémy, technologické procesy i rozsáhlá agenda administrativní a statistická jsou dnes založeny na nejvyspělejší technice — na elektronických počítacích strojích. Přemíra typů těchto výkonných pomocníků, jejich přídavných zařízení, ale i babylón jejich jazyků přiměl socialistické země v čele se Sovětským svazem k akci, která nemá na světě obdoby: k vytvoření jednotné řady výpočetních jednotek (procesorů) které jsou programově i konstrukční slučitelné, u kterých lze využívat nejrůznějšího, také jednotného přídavného zařízení, to pak nahrazovat a doplňovat novým tak, aby bylo lze podle potřeby vytvářet náročné integrované soustavy. Odborník přitom myslí i na to, aby tato koncepce umožnila v rozsáhlé míře rozšiřovat programovací prostředky vzájemnou výměnou programů, jen jejich účelnou úpravou. Jednotný systém elektronických počítačů je pak s to těžit z bohatého sortimentu nejrůznějších výrobců v našich zemích a s vysokou účinností koordinovat a integrovat jejich výrobu. To vše pak umožní zavádět počítače i do těch oblastí národního hospodářství, kde se to dosud jevilo neekonomickým pro nevhodné velikosti a kapacity strojů, různé systé my i typy. Komplexní výzkum a výroba elek ironické výpočetní techniky jsou dnes natolik náročné, že jen spolupráce našich socialistických zemí v tomto oboru může do budoucna udržet krok s nejvyspělejšími průmyslovými státy světa, v souladu s pokrokem ve vědě, technice i ve společnosti. Ošili vytvořit jednotný systém elektronických počítačů v socialistických zemích je po třech letech existence mezivládní komise pro spolupráci socialistických států ve výpočetní technice korunováno úspěchem: v Moskvě, ve skvělém pavilónu Chemický průmysl na Výstavě úspěchů národního hospodářství SSSR, se četní návštěvníci z mnoha zemí seznamují se šesti základními typy procesorů a se 150 typy různého periferního zařízení. Tomuto zázraku tleská každý, kdo si uvědomuje, co tato výstava a existence jednotného systému budou znamenat pro další rozvoj výpočetní techniky v SSSR i v ostatních socialistických státech K tomu úspěchu jsme přispěli také troškou do mlýna A nebylo to jen symbolicky. Uprostřed pavilónu pracuje s ostatními exponáty náš počítač EC 1021 (ZPA 6000/20) a vedle něho a naproti na 35 různých periferních zařízení, z nichž většina již prošla náročnými mezinárodními zkouškami. A těší nás, že' mnohé z nich, např. fotoelektrické snímače děrné pásky FS 1500 (ZPA Košíře) a elektrické psací stroje Consul (Zbrojovka Brno) dodáváme už v tisícovkách do četných zemí RVHP. Náš vývoj i výNA 7. STRANĚ PADESÁT LET ČESKOSLOVENSKÉHO ROZHLASU Připomněli jsme si toto výročí v minulém (21.) čísle Technického týdeníku, živý a složitý organismus rozhlasu se snaží široké veřejnosti ukázat i výstava, která byla 18. května otevřena v Praze na Slovanském ostrově. Jděte se na ni podívat, nezklame vás. TECHNICKÉ NOVINY DVACETILETÉ „Slovenská odborová rada oceňuje, že Technické noviny byly a jsou aktivizující kronikou hrdého díla, které pod vedením Komunistické strany Československa vytvořil náš lid — kronikou industrializace Slovenska a zejména technického i politického růstu á profilu našeho socialistického člověka“, to je výňatek z jednoho z mnohých blahopřejných dopisů, kterými představitelé technické veřejnosti připomněli, že Technické noviny existují už dvacet let, že už celou pětinu století působí na techniky, mistry, dělníky, novátory a inženýry, na učňovskou mládež a vůbec na všechny, kdo sledují a se zájmem a zaujetím prosazují technický pokrok na svých pracovištích. První číslo Technických novin vyšlo 25. dubna 1953 a od té doby, zprvu jako čtrnáctideník a později jako týdeník, seznamují své čtenáře se vším, co dnes tak výrazně charakterizuje naši epochu od dopravní techniky přes výrobní technologii všech oborů až k atomové a kosmické technice. Slovnostního shromáždění v Bratislavě se kromě redaktorů, členů redakční rady a nejbližších spolupracovníků zúčastnili i představitelé veřejného života a technických organizaci a institucí. Do dalších let přeje při popularizaci vědeckých a technických zkušeností kolektiv Technického týdeníku soudružské redakci v Bratislavě mnoho úspěchů. Program Skylab začíná V polovině května začal dosud největší a nejsložitější let amerických kosmonautů, byť „jen“ na oběžné dráze okolo Země. Program Skylab je vlastně modifikovaný program Apollo; jakmile totiž také v USA poznali velký význam orbitálních laboratoří, zkrátili program Apollo o tři lety a ušetřených raket a kosmických lodí využili k realizování projektu Skylab. Nejprve byla na oběžnou dráhu dopravena laboratoř; s více než týdenním zpožděním odstartovala i kosmická lod Apollo, jež dopravila tříčlennou posádku k této laboratoři. Jde totiž o to, provést opravu poškozených částí stanice a učinit ji obývatelnou. Podaří-li se to, má první posádka v laboratoří žít a pracovat čtyři týdny, načež se má vrátit na Zemi. Krátce potom má odstartovat další tříčlenná posádka, aby na stanici pracovala osm týdnů. Po jejím návratu má být uskutečněna třetí expedice, která by rovněž měla na oběžné dráze pracovat osm týdnů, popř. kdyby vše pokračovalo dobře, ještě déle (snad až 90 dnů). Zajímavé je, že při tomto složitém kosmickém letu není rozpracován denní program práce: kosmonauti mají v tomto směru „volnou ruku“ a mohou se rozhodovat podle okamžité potřeby. Je ovšem stanoven rámcový program, zahrnující lékařské výzkumy (stále je ještě mnoho otazníků, pokud Jde o dlouhodobý vliv beztížného prostředí na člověka), sledování Slunce a Země a hledání nových zdrojů přírodního bohatství. Dále je na programu i výzkum nových hmot, jež lze připravovat pouze v beztížném stavu. Tak je v obíhající laboratoři např. taviči pec na výrobu zvláštní ocelové pěny, která může jednou způsobit revoluci v letectví. Na palubě Skylabu je nejen jedna tuna potravin, ale jsou tam i tři tuny vody a několik tuctů speciálních vědeckých přístrojů včetně slunečního dalekohledu. Většina důležitých technických dilů je nejméně zdvojena, aby tak dlouhý kosmický let byl relativně bezpečný. Přesto se počítá i s možností větší poruchy, která by zabránila návratu posádky ve vlastní lodi. Proto je na Skylabu ještě rezervní „přístaviště“ pro další lod Apollo, která bude připravena na Kennedyho mysu pro příští posádku. V případě nutností by v této lodi startovala dvoučlenná posádka, která by na Skylabu přistála a převzala tří ohrožené kosmonauty. V kabině by dokonce ještě zbylo místo pro nejdůležítější filmy a vědecké registrace. O tom, jak je Skylab složitý, může poskytnout základní představu např. to, že celek by na Zemi vážil 94 tun. Skládá se z několika modulů, takže na oběžné dráze, až jej první posádka „dobuduje“, půjde vlastně o komplex několika „místností“ s „přístavištěm“ pro dvě lodi Apollo. Druhá z těchto lodí by přistávala pouze při havarijní situaci. Nejen při pozorování Země, ale i Slunce půjde především o řešení ryze praktických problémů. Byly rozpracovány celé řady metod, jak provádět podrobný geologický průzkum, zaměřený např. na hledáni nových nalezišť rud a jiného přírodního bohatství. Velký důraz bude kladen na experimenty technologické. Půjde totiž o to, jak úspěšně využívat trvalého beztíží a vysokého kosmického vakua při výrobě nových látek. Tomu předcházela jak teoretická příprava, tak i příprava praktická na některých experimentálních družicích, které měly za. úkol prověřit některá praktická hlediska. Protože je členem první posádky 1 lékař, půjde ovšem i o cenné experimenty lékařsko-biologické. Otázka úbytku vápníku z lidských kostí a případných dalších potíží, nastávajících v dlouhodobém pobytu v beztížném stavu, zůstává totiž stále ještě nerozřešena. Skylab tak představuje veliké množství ryze praktických problémů, takže na něm bude dost práce až do konce tohoto roku. Podle získaných zkušeností pak přijdou na řadu další prototypy orbitálních laboratoří, schopných „ubytovat“ ještě více lidí na ještě delší dobu. Začal kosmický let, jehož výsledky asi zasáhnou do leckterého pracovního oboru vědy i techniky. [of) Setkání s moderním Norskem V ČSSR jsme dosud znali Norsko většinou z dovážených potravinářských výrobků, zatímco tato severská země je už dnes ve světě známá svým vyspělým průmyslem hutním, chemickým, strojírenským, elekrotechnickým aj. Norské průmyslové výrobky pronikly na světové trhy, kde úspěšně soutěží s výrobky jiných vyspělých zemí. Rostoucí zájem norského průmyslu o kontakty s průmyslem ČSSR dal podnět k uspořádání Dnů norské techniky v Praze. Zorganizovala je ve dnech 21. až 25. května Norská exportní rada ve spolupráci s Československou obchodní komorou. Byl to cyklus sympozií, na nichž zástupci 12 významných norských firem seznámili naší odbornou veřejnost s nejzajímavějšími norskými výrobky a s poznatky z různých oblastí vědy a techniky. Hovořilo se tu například o systémech obalové techniky, o plynových turbínách, generátorových soustrojích, konstrukčních systémech řízených počítači, přístrojích pro přistávání letadel, mikrovlnných symech pro rádiové spojení, strojích a postupech pro výrobu podlahovin, barevných grafických systémech, hle dačích kovů aj. Byla to první pře hlídka norské techniky v Praze po II. světové válce. A vůbec první v ta kovém rozsahu mimo hranice Norska. Slavnostního zahájení se zúčastnili za norskou stranu ministr průmyslu Sjak Braek, ředitel Norské exportní rady Gunnar Rogstad, norský velvyslanec v Praze a ředitelé jednotlivých norských firem. Z našich představitelů to byli federální ministr hutnictví a strojírenství Ing. Josef Simon, generální ředitel Strojexportu ing. lan Lajka aj. Švédští 1 naši odpovědní pracovníci se shodovali v tom, že pro větší obchodní a průmyslovou spolupráci Švédska a ČSSR se neudělalo všechno, ač pro to byly podmínky. Jedním z důvodů, proč neodpovídá možnostem obou zemí, je to, že se dosud nevyužívá technické a průmyslové kooperace. Dny norské techniky v Praze byly významným krokem k zlepšení tohoto stavu. (mk)