Tribuna, leden-červen 1970 (II/1-25)

1970-04-08 / No. 14

f (poznámky) Mezinárodni dny odboje Protifašistický boj neskončil Proč je 11. duben symbolem Mezinárodního dne odboje? je to den osvobození koncentračního tá­bora Buchenwaldu. Už před tím byly osvobozeny jiné koncentrač­ní tábory. Avšak Buchenwald byl koncentrák, kde mezinárodní jed­nota protifašistů byla nejpevnější. A páteří této organizace byla ilegální komunistická strana, kte­rá za nejtěžších, vražedných pod­mínek žila i bojovala za ostna­tými dráty. Uprostřed koncentrač­ního tábora, uprostřed »města«, které mělo 30 000 obyvatel a k ně­muž patřilo dalších 90 000 vězňů ve venkovských komandech! Ko­munistická strana byla nezniči­telnou silou tohoto protifašistic­kého boje, byli to němečtí, čeští, sovětští, francouzští a další ko­munisté 12 národů. Dne rozkaz 8. dubna 1945 byl vydán k vyklizení tábora. To znamenalo transporty smrti! Taj­ná vysílačka vězňů volala anglic­ky, rusky a německy: »Spojencům. Armádě generála Pattona. Zde koncentrační tábor Buchenwald. SOS. Prosíme o po­moc. Hodlají nás evakuovat. SS nás chce zničit.« Slyšeli jsme hřmění děl, avšak americká armáda nepospíchala. Tak se nacistům podařilo odvézt tisíce vězňů na pochody smrti. Mezi nimi bylo i 500 sovětských válečných zajatců, kteří byli dů­ležitou součástí . ilegální vojenské organizace tábora. Většina z nich během transportu uprchla. Někte­k ří z nich se dostali až do Čech Mostu, kde se pak připojili k Sovětské armádě osvobozující Prahu. POSLEDNÍCH 10 DNO! 11. dubna americká letadla přelétávají tá­bor. Nacistické sirény vyhlašují poplach. To bylo signálem i pro nás. Spojky roznášejí heslo, ur­čené všem bojovým skupinám: »Udeřila naše hodina. Ozbrojte kádry. Vzhůru do boje. Na shleda­nou na svobodě!« Drátěný plot nabitý elektřinou je proražen. Úderné skupiny pro­nikají průlomem, SS se vzdávají. Avšak ještě dva dny se tábor musel hájit vlastními zbraněmi před ustupujícími nacisty. Jakými zbraněmi? Něco jsme získali při i odzbrojováni SS, Ale pro mne byl jedinou zbraní klacek, s nimž jsem dva dny ležel v řetězu hlídek chrá­nících tábor. Už na svobodě, před dráty. Buchenwald zůstal symbolem potiíašistického odboje. V létech 1968—1969 však byl také pozna­menán tzv. »obrodou«. Nový bu­­chenwaldský výbor prosazoval veteránskou nepolitickou minulost, odpovídající názorům nacionalis­tických penzistů, osobností z bur­žoázni republiky, kteří nenáviděli komunisty. Když před rokem v dubnu 1969 soudruh Fr. Mráz, jeden z ilegál­ních buchenwaldských komunistic­kých pracovníků, mluvil o proti­fašistickém odkazu Buchenwaldu, ozval se provokační »obrodný« nesouhlas, stejně tak když sou­druh Rákosník vzpomínal na sou­druha Květu Inemanna, sekretáře ilegální KSČ v lágru, nebo když mluvil soudruh E. Barša z Brna. Najednou se prosazovalo, že Buchenwald byl lágrem, na nějž mají všichni jen sentimentální vzpomínky. »Obroda«, která toho tolik po­špinila, však skončila. Buchen­wald je a zůstává symbolem ví­tězného mezinárodního protifašis­tického odboje, a proto dnes, když potkám chlapce a dívky z Viet­namu, jsem šťasten, že jim mohu bez výčitek svědomí podat ruku. Jako bojovníkům na společné frontě boje proti fašistům, boje pro imperialistům, boje, který ne­skončil v Buchenwaldu. ZDENEK NOVAK buchenwaldské číslo 17124 Ý •• ^ 7 . ■ ------------------í---------------------------------- tribuna 14/2 Důkladná lekce pro Otu Sika Zatímco na Západě stále Ještě nadšeně plácají Otu Sikovi a bla­hosklonně vítají jeho nápady k vytvoření nového socialistické­ho ekonomického modelu, netváří 6e fundovaní ekonomové kapita­lismu právě zvlášť příznivě. Mnozí z nich vytýkají Sikovi diletantis­­mus a také to, že do ekonomie ple­te stále více politiky, a jsou do­konce takoví, kteří jeho chválu ka­pitalistické ekonomiky považují za škodlivou. Jsou to ti, kterým jde o její prosperitu a kteří se na fungující mechanismus »hospodář­ských zázraků« dívají kriticky. Tak došlo i k zajímavému střet­nutí Sika s americkým ekonomem Johnem Kennethem Galbraithem, bývalým osobním poradcem pre­sidenta Kennedyho. Šik řekl, že Gálbraith natírá socialismus .příliš na růžovo a dnešní kapitalismus liči příliš černě. »Už chápu, proč sovětští propa­gand isté citují vaše názory,« pro­hlásil Sik. Přitom tento americký ekonom neřek! nic jiného, než už mnoho jeho kolegů před pím. A si­ce to, že dnes je volba spotřebite­le ve vyspělých zemích fikcí, pro­tože hlavní odvětví jsou monopo­lizována a protože spotřebitel ne­kupuje to, co chce, ale to, co je mu nabízeno, co mu naservíruje reklama ... V současné době pro­chází výroba USA mírným pokle­sem, přestože je ve válce. Gal­braith došel s jinými svými kolegy k poznání, že zbrojení je dobré pro zbrojaře, ale ne pro kapita­listickou ekonomiku jako celek. A tak požadoval například ne­dávno, aby byl zbrojní průmysl zestátněn. V Americe se hodně diskutuje o tom, jak by měl vypadat mo­del dalšího ekonomického růstu. Zcela vážně se začíná hovořit o centrálním řízení. Mimo jiné také proto, že třeba ocel bude dražší. Do ceny oceli se budou započítávat i náklady sjjojené s’ instalací zařízení na filtraci ply­nů afKxi. Zkrátka —„ jde o pro­blém znečišťování ovzduší, špínu, hluk. neblahé jevy současné civi­lizace, jejichž důsledky se mají do konce století značně zvýšit. Zdraví lidstva se ocitá v nebez­pečí, jakož i životní prostředí a příroda vůbec. Není záruka, že by monopoly a soukromé firmy vydaly na čisticí zařízení dost fi­nančních prostředků, vždyť by se jim snížil podíl na zisku. Proto též ona úvaha o centrálním stát­ním řízení ekonomiky v USA.. Výroky ekonoma Galbraitha Otu Sika rozčílily. Ale ještě více ho šokoval výrok amerického člena senátu Johna Percyho, který pro­hlásil:, »Jenom to, že pětiletky vyna­lezli Rusové, neznamená, že by­chom této myšlenky nemohli vy­užít.« -kš- Upozornění, které neplatí jen pro ředitelství VHJ Sigma Dostali jsme z celozávodního vý­boru strany Modřanských strojíren CKD n. p. dopis. Soudruzi upozor­ňují na věc, která — zřejmě — není ojedinělá. Generální ředitelství VHJ Sig­ma svolalo na dny 12. až 14. úno­ra poradu podnikových ředitelů a účelových organizačních jedno­tek do — Popradu na Slovensku. Na programu bylo zajištění plánu na rok 1970. Porady jsou jistě nutná a potřebná věc, pokud jich není nadmíro. Co se však sou­druhům z Modřan na věci nelibí je... Místo porady, na stovky kilo­metrů vzdálené místům, kde jsou sídla jednotlivých podniků VHj Sigma: 1 (XKlnik v Ústí nad La­bem, 3 jxxlniky v Praze, 1 v Brně, 1 v Hodoníně, 4 v Olomouci, 1 v Hranicích na Moravě, 1 v Opavě, 1 v Dol. Benešově a jediný pod­nik v Závadce na Slovensku. Nad­to se ve dnech 14. až 22, února konalo v Tatrách, byť nikoli v Po­pradu, mistrovství světa v lyžo­vání. Soudruzi z Modřan jsou toho ná­zoru, že místa jmrad by měla být volena v souladu se snahou o ma­ximální hospodárnosť a že by se jejich účastnici měli vyvarovat podezření, že jxjrady jsou spojo­vány i s jinými než pracovními problémy. Mají pravdu. Nepůsobí to dobře. Kteréžto upozornění zce­la určitě neplatí jen pro generální ředitelství VHJ Sigma. J HUSY Náš předseda je tedy kou­mák. Chytrý. A kritik je také. co Každý rok kritizuje husy. Ty, na podzim lítají odněkud z Finska do Afriky a na jaře se vracejí. ta Na našem rybníku mají už lé­takovou zastávku. Asi tam odpočívají. A při tom odpočívá­ní nám vždycky něco sežerou. A náš předseda proto ty husy každý rok kritizuje. Vlastně kri­tizuje ornithology, že zakázali, abychom ty husy mohli střílet. Prý jsou chráněné. Husy lítají na podzim tam, na jaře zpátky, vždycky nám něco sežerou a houby si dělají z kri­tiky našeho předsedy. Ani ti ornithologové si z toho asi moc těžkou hlavu nedělají. Snad si na to už i zvykli. A náš předseda má aspoň vždycky co kritizovat... Koneckonců to nic nestojí. Těch pár hektarů osení, co nám ty husy každý rok sežerou, máme pojištěné. On náš před­seda je přece jen koumák. Když se to vezme kolem do­kola, tedy se vlastně nic nedě­je. Husy se nažerou a pojištovna nám to zaplatí. Máme to i v plá­nu. Takže by se zdálo, že by •'-ed­­seda ty husy ani nemuset iti­­zovát, když je to tak napláno­vané: husy sežerou osení a my si pro peníze napíšeme do po­jišťovny. Jenže náš předseda je ještě větší koumák. Kdyby to nekri­tizoval, mohlo by se zdát, že se s tím smiřujeme, mohli by nám třeba snížit plán a my by­chom přišli o 200 000, které má­me každý rak naplánované ja­ko tržbu od pojišťovny. Z toho vidíte, že náš předseda je opravdu koumák. Zlaté husy. Váš Kryšpín PŘEČTĚTE SI v Tvorbě 14. číslo týdeníku Tvorb ve­­řejňuje úvodník J. Dolmatovského nazvaný Jaro po čtvrt století. Dis­kuse o diskusi J. Hájka navazuje na přílohu 7. čísla letošního roč­níku Tvorby. O posledních měsí­cích války na našem území píše J. Sidorenko v článku A znovu jim vyšly hvězdy. M. Keldyš. president Akademie věd SSSR, nazval svůj článek Věda a technický pokrok. K 25. výročí osvobození Maďarska otiskuje Tvorba článek Maďarské zkušenosti a naše. ZLA TÉ sStt tt * —. ) T tf »Nenamáhej se! Bojím se jen toho aby si někdo při hodnocení nevzpo­mněl na jaký rezoluce jsem chodil sbírat podpisy tenkrát v osmašedesá­tém!« »Vypadají inteligentněji než jsem si myslel.« 1 Zdá se, že česká mládež, riiá nového vě­­■ rozvěsta. Jeho jméno jé docela .prozaické a.. nenápadné. Josef Jedlička, -Aby nedošlo k omylu (v pražském telefonním seznamu' je uvpďéao_jj-«tosefů Jedličků, Jakže se dái. předpokTádaisžjhř vzhledym k• npVeíké husto­tě naší teíěfqtnij.; stfě, vzhledem, « zabydli! 'nostiAߣ|t, 'jakožUik češksétpn ávétáíi^aic.tyí mňžé^Sýív-^ffafeňénfě 365-joscdň - |ep|i&ň a nnp!¥řl ’t, 11 í • 1 v * ,1 „ ' ,, Evropy. - • - ■» Práyě tento nositel jadrnétó českého jména, hemaje patrně ve svém dtrl^ůOblnérh -exilu jiné možnosti Obživy, daí’sa^dfi »vy značkování terénu ,pro naši ;iyládež-«,' (alt fe nazvál vř svém' traktájju, [#onesehéní'.do éterdfpa příslušné;v!ně:''Ba,ďroe k féjýb' Vý"-' vodům shovívaví, ono" • »yyznučl&ováhj' teré­nu« tra dálku, to není jéh lak, í když iňáte své'průzkumníky a zpravodaje. ■£■/'*' Co tedy na Vji^t mladí přátelé, pan jěd 11^- . . ka chce? Přetfň|j Šaruje: Chtějí z vás ůéfélat svedené chuď štiky ...» dajl-kváip,• špinavou .' šanci, než vám Začnou' spíiať ďtrati gatin', vý­tržníků, ochiastů a kriminálníků ... Jdou po vás! ... - Pozor na něí.. i Plechové lni by ža­­■ kládají: nové svazy .:: mohou vám oholit brady, zakázat minisukně' ä big-béat, ohľék nout vás dó svazá.ckýcb košil! . . . -ale čert vem bradky, prbtésf-sohgy ši můžete pískat a děvčata skryjí alespoň5 kolena před oplz­lými zratry funkcionářů . ._,!<;■ ( Jak vzletně to ' pan Jedlička všechno říká!) V »pateru potřeb« vypočítává pán Jedlič­ka, jaké nástrahy ti, mladý čfoyěčé, život připravil: »Chceš milovat, toužíš sé Vymanit z osamělosti. . . toužíš po společenství. . . potřebuješ mít domov, znát souvislosti své­ho života s minulosti a budoucností... dě­jinné pojetí života ... chceš být aktivním tvůrcem svého života...« Všechny tyto '»Strašně věci« ti v Československu nhbizejí, ate ty je nesmíš přijmout — to ti radí pan ; Jedlička. Rádi ti, abys zůstal sám a sám, »pracoval Jér, na své osobnosti... nesmíš patřit'nikomu, než sám sobě«, nepotřebuješ dějihné souvislosti, nepotřebuješ ideologii, to nejii"nic pro tebe, není žádných zákoni­tosti;!, je tó všechno lákavé, mladý člověče, V co li' v Československu nabízejí, ale nedej : še,''odolávej svodům, nedej se utahat! V yVotázkách spolčováni vyhlásil pan Jedlič­­■ ka stanné právo. »Touha vás může vehnat v dó planého sjxdečenstvi. ,. smíte uzavírat jen taková společenství, Která spočívají na V;, vzájemném rozchodu! ... Smíte uzavírat jen krátká spojení!« Snad aby to konkretizoval, ? - ocitoval pair Jedlička výrok: »Sejdou-li se dva ve-jménu svobody, já jsem s nimi!« Tak . tedy .jéň po dvou, více lidí pohromadě se zakazuje (ostatně pan Jedlička bude vždy s 'mimi): A čekat a čekat, »neplýtvat sila­mi . : névyčeřpávat se planým bojem... chytře še oránit, být připraven . . . zachová­­: ' ■ vat důstojnost.« Jenomže — iéta běží vážení. Co potom, až bradky zešediví, až protest-songy vyčich­nou, až minisukně vyjdou z módy? Co po­tom poradí pan Jedlička starým mladým, kteří uru naletí?. Co potom poradí, až život půjde kolem nich přes jejich osamělé Jilavy? Nic-naplat, touhy mládeže jsou přece jen silné, zakládají se opravdu nové svazy mlá­deže, a to jednotné a socialistické a nezaka­zuje se ani big beat, ani mini, ani maximó­­da,,ant bradky Jak říkal soudruh Husák na jedné besedě s mládeží, rozmanitost čin­nosti mládežnických organizací omezují jen zákony CSSR. Takže nevím, nevím, jak to s radami pa­na Jedličky dopadne. Nicméně, mladí přáte­lé, Jde po vás! -šr-/ TRIBUNA, týdeník byra CV KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích. Vychází každou středu. Vydává Rudé právo, vydavatelství ÜV KSČ. — Šéfre­daktor Oldřich Švestka, zástupci šéfredaktora Karel Sršeň a Oldřich Jarušek. Adresa redakce: Praha 1, nábřeží Kyjevské brigády 12 — telefon 2199. Tiskne Rudé právo, tiskařské závody, Praha 1, Na poříčí 30. Rozšiřuje Poštovní novi­nová služba. Cena jednoho výtisku Kčs 1,50, čtvrtletní předplatné Kčs 19,50.

Next