Tribuna, leden-červen 1970 (II/1-25)
1970-04-08 / No. 14
f (poznámky) Mezinárodni dny odboje Protifašistický boj neskončil Proč je 11. duben symbolem Mezinárodního dne odboje? je to den osvobození koncentračního tábora Buchenwaldu. Už před tím byly osvobozeny jiné koncentrační tábory. Avšak Buchenwald byl koncentrák, kde mezinárodní jednota protifašistů byla nejpevnější. A páteří této organizace byla ilegální komunistická strana, která za nejtěžších, vražedných podmínek žila i bojovala za ostnatými dráty. Uprostřed koncentračního tábora, uprostřed »města«, které mělo 30 000 obyvatel a k němuž patřilo dalších 90 000 vězňů ve venkovských komandech! Komunistická strana byla nezničitelnou silou tohoto protifašistického boje, byli to němečtí, čeští, sovětští, francouzští a další komunisté 12 národů. Dne rozkaz 8. dubna 1945 byl vydán k vyklizení tábora. To znamenalo transporty smrti! Tajná vysílačka vězňů volala anglicky, rusky a německy: »Spojencům. Armádě generála Pattona. Zde koncentrační tábor Buchenwald. SOS. Prosíme o pomoc. Hodlají nás evakuovat. SS nás chce zničit.« Slyšeli jsme hřmění děl, avšak americká armáda nepospíchala. Tak se nacistům podařilo odvézt tisíce vězňů na pochody smrti. Mezi nimi bylo i 500 sovětských válečných zajatců, kteří byli důležitou součástí . ilegální vojenské organizace tábora. Většina z nich během transportu uprchla. Něktek ří z nich se dostali až do Čech Mostu, kde se pak připojili k Sovětské armádě osvobozující Prahu. POSLEDNÍCH 10 DNO! 11. dubna americká letadla přelétávají tábor. Nacistické sirény vyhlašují poplach. To bylo signálem i pro nás. Spojky roznášejí heslo, určené všem bojovým skupinám: »Udeřila naše hodina. Ozbrojte kádry. Vzhůru do boje. Na shledanou na svobodě!« Drátěný plot nabitý elektřinou je proražen. Úderné skupiny pronikají průlomem, SS se vzdávají. Avšak ještě dva dny se tábor musel hájit vlastními zbraněmi před ustupujícími nacisty. Jakými zbraněmi? Něco jsme získali při i odzbrojováni SS, Ale pro mne byl jedinou zbraní klacek, s nimž jsem dva dny ležel v řetězu hlídek chránících tábor. Už na svobodě, před dráty. Buchenwald zůstal symbolem potiíašistického odboje. V létech 1968—1969 však byl také poznamenán tzv. »obrodou«. Nový buchenwaldský výbor prosazoval veteránskou nepolitickou minulost, odpovídající názorům nacionalistických penzistů, osobností z buržoázni republiky, kteří nenáviděli komunisty. Když před rokem v dubnu 1969 soudruh Fr. Mráz, jeden z ilegálních buchenwaldských komunistických pracovníků, mluvil o protifašistickém odkazu Buchenwaldu, ozval se provokační »obrodný« nesouhlas, stejně tak když soudruh Rákosník vzpomínal na soudruha Květu Inemanna, sekretáře ilegální KSČ v lágru, nebo když mluvil soudruh E. Barša z Brna. Najednou se prosazovalo, že Buchenwald byl lágrem, na nějž mají všichni jen sentimentální vzpomínky. »Obroda«, která toho tolik pošpinila, však skončila. Buchenwald je a zůstává symbolem vítězného mezinárodního protifašistického odboje, a proto dnes, když potkám chlapce a dívky z Vietnamu, jsem šťasten, že jim mohu bez výčitek svědomí podat ruku. Jako bojovníkům na společné frontě boje proti fašistům, boje pro imperialistům, boje, který neskončil v Buchenwaldu. ZDENEK NOVAK buchenwaldské číslo 17124 Ý •• ^ 7 . ■ ------------------í---------------------------------- tribuna 14/2 Důkladná lekce pro Otu Sika Zatímco na Západě stále Ještě nadšeně plácají Otu Sikovi a blahosklonně vítají jeho nápady k vytvoření nového socialistického ekonomického modelu, netváří 6e fundovaní ekonomové kapitalismu právě zvlášť příznivě. Mnozí z nich vytýkají Sikovi diletantismus a také to, že do ekonomie plete stále více politiky, a jsou dokonce takoví, kteří jeho chválu kapitalistické ekonomiky považují za škodlivou. Jsou to ti, kterým jde o její prosperitu a kteří se na fungující mechanismus »hospodářských zázraků« dívají kriticky. Tak došlo i k zajímavému střetnutí Sika s americkým ekonomem Johnem Kennethem Galbraithem, bývalým osobním poradcem presidenta Kennedyho. Šik řekl, že Gálbraith natírá socialismus .příliš na růžovo a dnešní kapitalismus liči příliš černě. »Už chápu, proč sovětští propagand isté citují vaše názory,« prohlásil Sik. Přitom tento americký ekonom neřek! nic jiného, než už mnoho jeho kolegů před pím. A sice to, že dnes je volba spotřebitele ve vyspělých zemích fikcí, protože hlavní odvětví jsou monopolizována a protože spotřebitel nekupuje to, co chce, ale to, co je mu nabízeno, co mu naservíruje reklama ... V současné době prochází výroba USA mírným poklesem, přestože je ve válce. Galbraith došel s jinými svými kolegy k poznání, že zbrojení je dobré pro zbrojaře, ale ne pro kapitalistickou ekonomiku jako celek. A tak požadoval například nedávno, aby byl zbrojní průmysl zestátněn. V Americe se hodně diskutuje o tom, jak by měl vypadat model dalšího ekonomického růstu. Zcela vážně se začíná hovořit o centrálním řízení. Mimo jiné také proto, že třeba ocel bude dražší. Do ceny oceli se budou započítávat i náklady sjjojené s’ instalací zařízení na filtraci plynů afKxi. Zkrátka —„ jde o problém znečišťování ovzduší, špínu, hluk. neblahé jevy současné civilizace, jejichž důsledky se mají do konce století značně zvýšit. Zdraví lidstva se ocitá v nebezpečí, jakož i životní prostředí a příroda vůbec. Není záruka, že by monopoly a soukromé firmy vydaly na čisticí zařízení dost finančních prostředků, vždyť by se jim snížil podíl na zisku. Proto též ona úvaha o centrálním státním řízení ekonomiky v USA.. Výroky ekonoma Galbraitha Otu Sika rozčílily. Ale ještě více ho šokoval výrok amerického člena senátu Johna Percyho, který prohlásil:, »Jenom to, že pětiletky vynalezli Rusové, neznamená, že bychom této myšlenky nemohli využít.« -kš- Upozornění, které neplatí jen pro ředitelství VHJ Sigma Dostali jsme z celozávodního výboru strany Modřanských strojíren CKD n. p. dopis. Soudruzi upozorňují na věc, která — zřejmě — není ojedinělá. Generální ředitelství VHJ Sigma svolalo na dny 12. až 14. února poradu podnikových ředitelů a účelových organizačních jednotek do — Popradu na Slovensku. Na programu bylo zajištění plánu na rok 1970. Porady jsou jistě nutná a potřebná věc, pokud jich není nadmíro. Co se však soudruhům z Modřan na věci nelibí je... Místo porady, na stovky kilometrů vzdálené místům, kde jsou sídla jednotlivých podniků VHj Sigma: 1 (XKlnik v Ústí nad Labem, 3 jxxlniky v Praze, 1 v Brně, 1 v Hodoníně, 4 v Olomouci, 1 v Hranicích na Moravě, 1 v Opavě, 1 v Dol. Benešově a jediný podnik v Závadce na Slovensku. Nadto se ve dnech 14. až 22, února konalo v Tatrách, byť nikoli v Popradu, mistrovství světa v lyžování. Soudruzi z Modřan jsou toho názoru, že místa jmrad by měla být volena v souladu se snahou o maximální hospodárnosť a že by se jejich účastnici měli vyvarovat podezření, že jxjrady jsou spojovány i s jinými než pracovními problémy. Mají pravdu. Nepůsobí to dobře. Kteréžto upozornění zcela určitě neplatí jen pro generální ředitelství VHJ Sigma. J HUSY Náš předseda je tedy koumák. Chytrý. A kritik je také. co Každý rok kritizuje husy. Ty, na podzim lítají odněkud z Finska do Afriky a na jaře se vracejí. ta Na našem rybníku mají už létakovou zastávku. Asi tam odpočívají. A při tom odpočívání nám vždycky něco sežerou. A náš předseda proto ty husy každý rok kritizuje. Vlastně kritizuje ornithology, že zakázali, abychom ty husy mohli střílet. Prý jsou chráněné. Husy lítají na podzim tam, na jaře zpátky, vždycky nám něco sežerou a houby si dělají z kritiky našeho předsedy. Ani ti ornithologové si z toho asi moc těžkou hlavu nedělají. Snad si na to už i zvykli. A náš předseda má aspoň vždycky co kritizovat... Koneckonců to nic nestojí. Těch pár hektarů osení, co nám ty husy každý rok sežerou, máme pojištěné. On náš předseda je přece jen koumák. Když se to vezme kolem dokola, tedy se vlastně nic neděje. Husy se nažerou a pojištovna nám to zaplatí. Máme to i v plánu. Takže by se zdálo, že by •'-edseda ty husy ani nemuset itizovát, když je to tak naplánované: husy sežerou osení a my si pro peníze napíšeme do pojišťovny. Jenže náš předseda je ještě větší koumák. Kdyby to nekritizoval, mohlo by se zdát, že se s tím smiřujeme, mohli by nám třeba snížit plán a my bychom přišli o 200 000, které máme každý rak naplánované jako tržbu od pojišťovny. Z toho vidíte, že náš předseda je opravdu koumák. Zlaté husy. Váš Kryšpín PŘEČTĚTE SI v Tvorbě 14. číslo týdeníku Tvorb veřejňuje úvodník J. Dolmatovského nazvaný Jaro po čtvrt století. Diskuse o diskusi J. Hájka navazuje na přílohu 7. čísla letošního ročníku Tvorby. O posledních měsících války na našem území píše J. Sidorenko v článku A znovu jim vyšly hvězdy. M. Keldyš. president Akademie věd SSSR, nazval svůj článek Věda a technický pokrok. K 25. výročí osvobození Maďarska otiskuje Tvorba článek Maďarské zkušenosti a naše. ZLA TÉ sStt tt * —. ) T tf »Nenamáhej se! Bojím se jen toho aby si někdo při hodnocení nevzpomněl na jaký rezoluce jsem chodil sbírat podpisy tenkrát v osmašedesátém!« »Vypadají inteligentněji než jsem si myslel.« 1 Zdá se, že česká mládež, riiá nového vě■ rozvěsta. Jeho jméno jé docela .prozaické a.. nenápadné. Josef Jedlička, -Aby nedošlo k omylu (v pražském telefonním seznamu' je uvpďéao_jj-«tosefů Jedličků, Jakže se dái. předpokTádaisžjhř vzhledym k• npVeíké hustotě naší teíěfqtnij.; stfě, vzhledem, « zabydli! 'nostiAߣ|t, 'jakožUik češksétpn ávétáíi^aic.tyí mňžé^Sýív-^ffafeňénfě 365-joscdň - |ep|i&ň a nnp!¥řl ’t, 11 í • 1 v * ,1 „ ' ,, Evropy. - • - ■» Práyě tento nositel jadrnétó českého jména, hemaje patrně ve svém dtrl^ůOblnérh -exilu jiné možnosti Obživy, daí’sa^dfi »vy značkování terénu ,pro naši ;iyládež-«,' (alt fe nazvál vř svém' traktájju, [#onesehéní'.do éterdfpa příslušné;v!ně:''Ba,ďroe k féjýb' Vý"-' vodům shovívaví, ono" • »yyznučl&ováhj' terénu« tra dálku, to není jéh lak, í když iňáte své'průzkumníky a zpravodaje. ■£■/'*' Co tedy na Vji^t mladí přátelé, pan jěd 11^- . . ka chce? Přetfň|j Šaruje: Chtějí z vás ůéfélat svedené chuď štiky ...» dajl-kváip,• špinavou .' šanci, než vám Začnou' spíiať ďtrati gatin', výtržníků, ochiastů a kriminálníků ... Jdou po vás! ... - Pozor na něí.. i Plechové lni by ža■ kládají: nové svazy .:: mohou vám oholit brady, zakázat minisukně' ä big-béat, ohľék nout vás dó svazá.ckýcb košil! . . . -ale čert vem bradky, prbtésf-sohgy ši můžete pískat a děvčata skryjí alespoň5 kolena před oplzlými zratry funkcionářů . ._,!<;■ ( Jak vzletně to ' pan Jedlička všechno říká!) V »pateru potřeb« vypočítává pán Jedlička, jaké nástrahy ti, mladý čfoyěčé, život připravil: »Chceš milovat, toužíš sé Vymanit z osamělosti. . . toužíš po společenství. . . potřebuješ mít domov, znát souvislosti svého života s minulosti a budoucností... dějinné pojetí života ... chceš být aktivním tvůrcem svého života...« Všechny tyto '»Strašně věci« ti v Československu nhbizejí, ate ty je nesmíš přijmout — to ti radí pan ; Jedlička. Rádi ti, abys zůstal sám a sám, »pracoval Jér, na své osobnosti... nesmíš patřit'nikomu, než sám sobě«, nepotřebuješ dějihné souvislosti, nepotřebuješ ideologii, to nejii"nic pro tebe, není žádných zákonitosti;!, je tó všechno lákavé, mladý člověče, V co li' v Československu nabízejí, ale nedej : še,''odolávej svodům, nedej se utahat! V yVotázkách spolčováni vyhlásil pan Jedlič■ ka stanné právo. »Touha vás může vehnat v dó planého sjxdečenstvi. ,. smíte uzavírat jen taková společenství, Která spočívají na V;, vzájemném rozchodu! ... Smíte uzavírat jen krátká spojení!« Snad aby to konkretizoval, ? - ocitoval pair Jedlička výrok: »Sejdou-li se dva ve-jménu svobody, já jsem s nimi!« Tak . tedy .jéň po dvou, více lidí pohromadě se zakazuje (ostatně pan Jedlička bude vždy s 'mimi): A čekat a čekat, »neplýtvat silami . : névyčeřpávat se planým bojem... chytře še oránit, být připraven . . . zachová: ' ■ vat důstojnost.« Jenomže — iéta běží vážení. Co potom, až bradky zešediví, až protest-songy vyčichnou, až minisukně vyjdou z módy? Co potom poradí pan Jedlička starým mladým, kteří uru naletí?. Co potom poradí, až život půjde kolem nich přes jejich osamělé Jilavy? Nic-naplat, touhy mládeže jsou přece jen silné, zakládají se opravdu nové svazy mládeže, a to jednotné a socialistické a nezakazuje se ani big beat, ani mini, ani maximóda,,ant bradky Jak říkal soudruh Husák na jedné besedě s mládeží, rozmanitost činnosti mládežnických organizací omezují jen zákony CSSR. Takže nevím, nevím, jak to s radami pana Jedličky dopadne. Nicméně, mladí přátelé, Jde po vás! -šr-/ TRIBUNA, týdeník byra CV KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích. Vychází každou středu. Vydává Rudé právo, vydavatelství ÜV KSČ. — Šéfredaktor Oldřich Švestka, zástupci šéfredaktora Karel Sršeň a Oldřich Jarušek. Adresa redakce: Praha 1, nábřeží Kyjevské brigády 12 — telefon 2199. Tiskne Rudé právo, tiskařské závody, Praha 1, Na poříčí 30. Rozšiřuje Poštovní novinová služba. Cena jednoho výtisku Kčs 1,50, čtvrtletní předplatné Kčs 19,50.