Tribuna, červenec-prosinec 1970 (II/26-52)
1970-09-16 / No. 37
Proletáři všech zemí. spojte se! D en tisku, v širším významu též rozhlasu a televize, ]e pocta, kterou tato socialistická společnost udělila pracovníkům v oblasti sdělovacích -prostředků, zejména pak těm, kteří určuji obsah této činnosti, novinářům. Kdo přijímá pocty, měl by je ovšem pochopit i jako závazek. Uvědomit si i tu stránku společenského ocenění, která socialistickým novinářům ukládá odpovědnost za to, co dělají, požadavek odpovědět na otázku, s kým jdou, za co se angažují. Nedávná zkušenost nás poučila, že i známé odpovědi je třeba si zopakovat. Angažujeme se tedy za rozvoj socialistické společnosti, a to 2CJ2j) C$*úU)}út4 týdeník pro ideologii a politiku ľ“. q-j i o co šlo v Československu zr úl Iv ROCE 1968? (str. 3, 4, 5, 6) Redakci Rudého práva Drazí soudruzi, zasíláme vám všem v redakci Rudého práva naše nejsrdečnější soudružské pozdravy u příležitosti 50. výročí dne, kdy Rudé právo poprvé vyšlo. V bohatých zkušenostech, jež Rudé právo získalo za půlstoletí svého boje za zájmy a práva naší dělnické třídy, všech našich pracujících, za zájmy a práva národů naší země i celé naší vlasti, spatřujeme trvalý zdroj poučení i pro naši činnost jako komunistických novinářů, pracovníků komunistického tisku. Především je to živé sejtětí se stranou. Nezapomínáme, jakou úlohu sehrál právě rudý, komunistický tisk při jejím samotném vzniku i při její přeměně ve stranu nového typu, ve stranu vskutku leninskou. A celá strana také především prostřednictvím svého tisku a zejména Rudého práva vždy promlouvala k pracujícím lidem, získávala je pro svou politiku, organizovala jejích boj proti vykořisťování a reakci, jejich úsilí za vítězství společné věci. Víme, že na této cestě naší strany i Rudého práva nebyly jenom úspěchy a vítězství, že byly 1 prohry, neúspěchy a ztráty. Vždycky tomu bylo tak, že jakmile byla strana oslabena, potom byl oslaben také význam a vliv jejího tisku, zvláště Rudého práva. A naopak: jestliže Rudé právo stálo pevně na pozicích marxismu-leninismu, jestliže soustavně vedlo nesnadný zápas za jeho čistotu, jestliže neochvějně bojovalo proti všem, kteří by toto velké učení chtěli z jakýchkoliv pozic »opravovat«, zejména proti revizionistům a pravicovým oportunistům, potom vzrůstala nejen jeho vážnost, ale i vážnost a autorita celé komunistické strany. Proto komunistická zásadovost, zanícenost pro velké a vznešené ideály strany, věrnost myšlenkám proletářského internacionalismu, neutuchající úsilí o upevňování celého mezinárodního komunistického a dělnického hnutí, boj za zachování a upevnění míru na celém světě — to všechno tvoří základní zkušenosti Rudého práva. V nich jsme i my hledali a nalézali poučení pro naši vlastní práci. A myslíme, že máme plné právo hrdě se hlásit k těmto tradicím. Vždyť právě TRIBUNA, která ve svých počátcích vyšla především z řad pracovníků Rudého práva, navázala — v době pro naši stranu a všechen náš lid tak těžké — na jeho nejlepší zkušenosti, pokračovala v nich a dále je rozvíjela. V tomto smyslu také považujeme dnešní velký svátek Rudého práva i za svátek svůj, za významný den veškerého komunistického tisku v Československu. Drazí soudruzi, cítíme se proto co nejpevněji spjati s vámi v práci a boji za společnou věc, v dnešním úsilí za politickoji a ekonomickou konsolidaci naší vlasti a za její další všestranný rozvoj, za upevňování myšlenek socialistického vlastenectví a proletářského internacionalismu, za upevňování našeho věrného přátelství, spojenectví a spolupráce se všemi socialistickými zeměmi, se Sovětským svazem, jeho lidem a komunistickou stranou, jsme s vámi v našem společném zápase za upevnění socialismu a za vítězství komunismu v naší vlasti. Přejeme' vám, soudruzi, hodně sil do vaší další práce, nové úspěchy v dalších zápasech, v trvalém úsilí o rozvoj naší země pod vedením naší rodné Komunistické strany Československa a jejího ústředního výboru. Redakce TRIBUNY Praha, září 1970 Foto v. ŽITNÝ Oldřich Jarušek S kým o io co se ongožojeme s dělnickou třídou i s jejími spojenci v zápase o společenský pokrok í— s rolníky a pracující inteligencí. Jsou to dvě stránky téže věci, neboť právě dělnická třída má výrazný, nejvlastnější zájem, v tom je i její historické poslání, aby socialistická společnost se upevňovala a rozvíjela, aby se posléze přeměnila v beztrídní společnost komunistickou. Dělnická třída také nejlépe chápe, a svými postoji a činy to dokazuje, že nelze od těchto cílů ustoupit, že však ani nelze netrpělivě vydávat přání za skutečnost, že pro komunistickou budoucnost nestačí jen vytvořit k tomu materiální podmínky, ale je potřeba v těchto podmínkách také měnit společenské vědomí. Místo socialistického novináře a poslání sdělovacích prostředků je tedy určeno, je na straně dělnické třídy a jejích spojenců. Nejsou tedy novináři nějakým »společenským svědomím«, »společenskou elitou«, reprezentanty jakési »permanentní oponentury« politiky, jak se to v nedávné době zrodilo v hlavách několika dobrodruhů. K tomu Dokončení na str. 2.