Tribuna, leden-červen 1971 (III/1-26)
1971-05-05 / No. 18
” VfriÄX^f,itftnŠA*) týdeník pro ideologii a politiku • ročník 3 5. května 1971 • Kčs 1,50 Vám ^ v nas patři dík Ž 26 let uplynulo od našeho osvobození z hitlerovské poroby a ponížení. Už 26 let je skutkem to, v co jsme pevně věřili po celá léta — že naše svoboda přijdě z Východu. A tak právem slavíme rok co rok tento velký den vítězství s nejhlubšími pocity díků, které vyslovujeme našemu velkému příteli a bratru — Sovětskému svazu, jeho armádě a lidu. jeho komunistické straně. Vždyť 9. května 1945 — po zoufálém volání pražského lidu o pomoc — přišli sovětští vojáci právě včas, aby zachránili mnoho životů našich občanů, obětujíce pro ně životy vlastní. Kdo z nás by na to mohl zapomenout? Kdo z nás by mohl zapomenout na nadlidské úsilí národů SSSR, které rozhodlo o porážce hitlerovského Německa! Oslavujíce den vítězství, skláníme se zároveň hluboce před památkou těch, kteří v boji za dosažení vítězství položili své životy i za nás, abychom mohli svobodně žít. Od generace ke generaci budeme stále všem připomínat, že díky pomoci Sovětského svazu mohli jsme nejen obnovit svou národní a státní nezávislost, ale í vytvořit předpoklady pro přechod národně demokratické revoluce v revoluci socialistickou. Dvacet šest let neznamená v historii lidstva dlouhé období. Avšak pro nás, kteři jsme po tuto dobu věnovali všechnu svou vůli, dovednost a znalosti výstavbě socialistické vlasti, je to podstatná část našeho života. Jsou v něm zahrnuta léta intenzívní práce, pří níž jsme dosáhli významných úspěchů ve všech základních oblastech. I v tomto úsilí byl Sovětský svaz naším vzorem, naším nejvěrnějším přítelem a vždy nám nezištně pomáhal. Z jeho zkušeností jsme se učili ód našich prvních kroků. Proto byl pro nás a lid naší země po celá dlouhá léta příznačný postoj upřímného vztahu a přátelství k lidu sovětskému. Tato historická devíza je nesporná. A přece ... A přece se našly síly, které se formovaly už před lednem 1968 a které po lednu zkoordinovaly svůj protikomunistický útok na vnitřní i mezinárodní frontě s útoky na Sovětský svaz. Znovu se potvrdilo, že nešlo jen o pokus imperialismu a jeho domácích přisluhovačů zvrátit u nás socialistické zřízení. Byl to pokus o úder proti pozicím socialismu v Evropě a přitom snaha snížit, znevážit hlavního strategického mezinárodního garanta naší socialistické svrchovanosti. Vždyť ve strategické perspektivě šlo a jde světovému antikomunismu zejména o rozkol mezi Sovětským svazem a evropskými socialistickými zeměmi. Je to jedna ^dlouholetých připravovaných fází antikomunismu — zasadit úder svě,é socialistické soustavě a vytvořit tak příznivé podmínky k jejímu »ozbití. I v roce 1968 světový antikomunismus udával tempo protisovětským útokům u nás. Spojil se s politickým podsvětím všech těch sil, které pojí nenávist nejenom k Sovětskému svazu, ale k socialismu a komunismu vůbec. To všechno máme na mysli, když si připomínáme den osvobození, jehož historická symbolika československo-sovětského přátelství byla už po druhé stvrzena nezištnou pomocí ve dnech volání o pomoc i v roce 1968. A tak i touto internacionální akcí byly opět zachráněny životy tisíců lidí, zabezpečeny vnitřní i vnější podmínky pro naši mírovou a pokojnou práci, upevněny západní hranice socialistického tábora a zmařeny naděje imperialistických kruhů na revizi výsledků druhé světové války. A právě o to přece tehdy šlo. Proto nám naše vlastní těžké a trpké zkušenosti poslpdních let znovu přesvědčivě doložily, že bratrská jednota socialistických zemí, opřená pevně o první socialistickou zemi světa — SSSR, je nejspolehlivější hrází proti těm silám, které se stále pokoušejí a budou pokoušet jak Dokončení na sír. 2 Anna Svárovská Přišit včas Foto J. KOHOUT Kresba B. STRAKA ZÁJMY A POTREBY SPOLEČNOSTI na prvé místo Doslova jen několik dnů nám už zbývá do zahájení XIV. sjezdu Komunistické strany Československa, který bude mít mimořádný význam nejen pro členy strany, ale pro celou naší republiku, pro všechny její občany. Sjezd uzavře jedno z nejobtížnějších období v padesátileté historii strany 1 v životě naší mladé socialistické společnosti. Zhodnotí příčiny, průběh i následky krizového vývoje, jímž prošla strana a společnost od XIII. sjezdu strany, posoudí výsledky politické a hospodářské konsolidace po dubnovém plénu ÜV KSČ v roce 1969, kdy bylo zvoleno nové vedení strany v čele se soudruhem Husákem, určí úkoly, které budou komunisté a stranické orgány plnit v zájmu rozvoje celé naší socialistické společnosti. S jedním významným dokumentem, který XIV. sjezd strany posoudí a projedná, byla už seznámena celá naše veřejnost. Jsou to Směrnice XIV. sjezdu KSČ k pátému pětiletému plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1971 až 1975. Je správné, jestliže se komunistická strana, jako vedoucí síla so-JOSEF KORČÁK, člen předsednictva ÚV KSČ a předseda vlády České socialistické republiky clalistické společnosti, obrací otevřeně ke všem občanům se svým hospodářským programem. Nemáme se přece s čím skrývat, co zatajovat. Právě naopak. Chceme seznámit co nejvíce lidí s tím, čeho chceme dosáhnout, 1 jak toho chceme dosáhnout. Hlavním naším cílem přece je — jak se říká ve Směrnicích — » ... zajistit v souladu se socialistickým způsobem života vyšší uspokojení potřeb obyvatelstva a upevnění životních jistot pracujících, a to na základě trvalého rozvoje a zvyšování efektivnosti společenské výroby«. Takový cíl určitě schvaluje a podepře drtivá většina lidí. Jen zbytky nepoužitelných a zakuklených pravičáků budou, nikoli ovšem otevřeně, proti našemu programu vystupovat nebo jej alespoň zpochybňovat. Bylo vykonáno mnoho poctivé práce Padesát let života Komunistické strany Československa bylo naplněno bojem za práva a lepší život dělnické třídy a všeho pracujícího lidu naší republiky. Podle výsledků tohoto boje, podle toho, jak se zlepšuje život lidí, je také činnost komunistické strany posuzována. A tady se my, komunisté, nemáme za co stydět. Bylo vykonáno mnoho poctivé práce. Dělnická třída a pracující lid vybojovaly pod vedením komunistické strany v tomto státě politickou moc. Převzaly do společenského vlastnictví výrobní prostředky, fabriky, doly, banky, obchod, jež byly zdrojem vykořisťování člověka člověkeip a příčinou lidské nesvobody a bezpráví. Byly vytvořeny základní sociální a existenční jistoty a významně se zvýšila životní úroveň lidu. Pravice, pravda, vynaložila nemálo úsilí, aby minulost a práci Dokončení na sír. 3