Tribuna, červenec-prosinec 1971 (III/27-52)
1971-07-07 / No. 27
(aktuality) VOJSKA V ANONYMITĚ Ne, žádná kontrarozvědka, špionáž nebo záškodníci či výsadkáři, ale příslušníci ozbrojených složek ministerstva vnitra, útvar Civilní obrany v Kutné Hoře. Vojáci, kte>í zabezpečují nejen klid a pořádek, ale svým pracovním úsilím podstatně pomáhají našemu národnímu hospodářství. O jejich pomoci a pracovním úsilí hovoří s uznáním nejen ředitelé závodů a podniků, ale i družstevníci na Rakovnicku a Lounsku. Výsledky, kterých útvar Civilní obrany v Kutné Hoře dosáhl v bojové a politické přípravě, jej právem řadí mezi první v řámci celého svazku vojsk Civilní obrany. Vyznamenání presidenta republiky Za vynikající práci, za mimořádné pracovní úsilí a obětavost, putovní standarta OV CSM, jsou nejpádnějším dokladem úspěšné práce vojsk Civilní obrany v Kutné Hoře. V předsjezdovém období a na počest padesátého výročí založení Komunistické strany Československa v rámci závazků a brigád vytvořili příslušníci útvaru Civilní obrany v Kutné Hoře za necelého půl roku dílo v hodnotě 260 830 korun a stodevadesát devět příslušníků útvaru darovalo krev. Letos oslaví útvar Clivlní obrany v Kutné Hoře dvacáté výročí svého založení. Právě v roce 1951 schválila vláda zákon o zřízení jednotek Civilní obrany. Historie útvaru ale začíná ve válečných letech. Dvacátého šestého října 1944 Skupina majora Fomina byla vysazena v prostoru pod Železnými íjprami. Sovětští parašutisté s nimi komunista, komisař, soua druh Miroslav Pich-Tůma, tvořili jádro později založené partyzánské brigády M. J. Husa, po níž byl rozkazem presidenta Československé republiky útvar Civilní obrany v Kutné Hoře pojmenován. Major Fomin padl v době, kdy vrcholil válečný požár, vyvolaný fašistickým Německem. Nedožil se oslav vítězství a svobody, za kterou na našem území se svými druhy bojoval. Příslušníci útvaru Civilní obrany v Kutné Hoře pokračují v tradici bojové družby, kterou sovětští vojáci v druhé světové válce začali. Pokračují v tradici těch, kteří svými životy položili základ naší dnešní mírové práce. -fn- ŽENY A PATA PĚTILETKA Ne, není to jen pouhý kus papíru a množství čísel. Je to blízká budoucnost, jistota každé československé rodiny, obsažená ve směrnicích páté pětiletky. Všude se o nich hovoří, na každém pracovišti se k nim pracující vyjadřují. Také Československá rada žen řekla své stanovisko. Vždyť značnou část těch, kdož budou o osudu nové pětiletky rozhodovat, jsou právě ženy. Proto se také před časem Cs. rada žen zabývala společně s členkami předsednictev obou národních organizací návrhem směrnic a dalšími náměty, jak přispět k rozvoji našeho hospodářství. Vycházela ze skutečnosti, že rychlý růst zaměstnaností žen byl kladným činitelem při uskutečňování rovnoprávností, ale přinesl současně i mnoho nových problémů, které brání efektivněji ženskou pracovní sílu využít. Vzhledem k tomu, že zdroje pracovních sil máme téměř vyčerpané, národohospodářský plán počítá s dalším zařazováním žen do práce. K tomu je nutné klást důraz na využívání kvalifikace žen, zejména těch mladších, kterým se dostalo vzdělání již za socialismu, a podle toho je také zařazovat 1 na vedoucí funkce ve výrobě. Což předpokládá i to, aby ženy byly lépe finančně hodnoceny. Nyní, kdy se sestavují racionalizační programy, nastává vhodná* doba věnovat maximální péči tvorbě vhodných pracovních podmínek pro ženy a dodržovat přitom všechny požadavky ochrany zdraví a bezpečnosti práce i rozšiřovat pracovní možnosti pro ženy tam, kde jich není dostatek. Československá rada žen správně upozorňuje na to, že zanedbávání těchto otázek často vyvolává nežádoucí fluktuaci. Tu v nemenší míře někdy ovlivňuje 1 špatné pracovní prostředí, nepochopení na pracovišti, nedostatky pracovních příležitostí pro manžele v okruhu bydliště a nedostatečně uplatňovaná společenská péče o děti pracujících matek. Zlepšování životního a pracovního prostředí na vesnici je věnována nemenší pozornost. Vždyť většinu pracovních sil v zemědělství představují ženy. A získat hlavně ty mladé, to předpokládá nejen pěkné prostředí, ale též možností celoročního zaměstnání pro ženy z rostlinné výroby. Značná část stanoviska Československé rady žen se dále zabývá zvyšováním společenské podpory růstu populace, výchovou k uvědomělému rodičovství. Tuto výchovnou práci vidí naše ženská organizace ve spojení s celým souborem dalších opatření, která by znamenala zlepšení sociálně ekonomických podmínek rodin, sladění funkce mateřství s funkcí zaměstnané ženy. Značnou pozornost je nutné věnovat zejména poválečným ročníkům, aby tito mladí lidé mohli společnosti dát dvě až tři děti. -ki- Nad vysvědčením Podpisy na školních vysvědčeních již dostatečně oschly, oschly i slzy radosti ěi žalu z případného zásahu rodičovské ruky na místa k důrazné domluvě vhodná a obvyklá. Děcka se už rozjela do lesů, k rybníkům, štastnější dokonce k velikým loužím, anebo někam na brigádu okusit, jak se vydělávají peníze. Vezou si s sebou výsledky svého celoročního snažení — nabyté vědomosti a mnohé děti i dárky, třeba za dobrou z matematiky, nebol dobrá je rozhodně lepší než byla dostatečná v pololetí. A to je pokrok, myslím v tom odměňování za vysvědčení. Náš třídní učitel, přejme mu lehké spoěinutí, vždycky říkával: »Žáci, neučíte se pro vysvědčeni, ani pro učitele nebo pro rodiče, ale jen a jen pro sebe. Všechno, co se ve škole naučíte, budete v Žtvotě potřebovat.« Poučen vlastními zkušenostmi mu dávám za pravdu, nebol jen pouhá znalost několika francouzských slovíček mne ušetřila ve válečných lágrech od nesčítatelně facek (zatímco můj andílek, kvůli kterému jsem se přihlásil na nepovinnou francouzštinu, se vrovdal za největšího grázla v ulicí, ale to jen tak mimochodem]. Když jsem přinášel domů vysvědčení, tatínek vždycky pokýval hlavou: no tak vidíš! a ptal se, kam se má jako podepsat, protože si to nikdy nepamatoval. Maminka zase říkávala: Mohlo by to být ještě lepší — a také měla pravdu, nebol na samé jedničky jsem to nikdy jaksi nedotáhl. A mně se vždycky rozlilo okolo srdce takové zvláštní teplo, že přispívám do rodinné komuny, kam otec nosí peníze a matka dřinu a obětavou péči, alespoň troškou pohody. Vykládejte tohle dneska děteml To mohu svěřit jen papíru v naději, že si to snad někdo přečte. Dnes je jiná doba, prosazují se stimuly hmotné zainteresovanosti, dnes na to máme! Za dobré vysvědčení darujte hodinky nebo tranzistor nebo jánevímco! Nevíte-li si rady, přijďte, poradíme, posloužíme! Už jste přemýšleli, co dáte své ratolesti za výuční list? To už se jen tak s něčím nespokojí. Hodinky bude mít, tranzistor také, snad přijde vhod magnetofon? Nebo za maturitní vysvědčení? To abyste už uvažovali o autáku! Nejlepší bude Ziguli, to dnes »frčí«! A krindapána, co potom dáme za vysokoškolský diplom? Nezoufejte, možná že do té doby budou k dostání družice, co já vím . .. Náš třídní by se chudák obrátil v hrobě, kdyby viděl, kam se to řítíme, jak nám třeba Tipy televizního *vajíčka«, nebo jiných reklamních sloganů socialistického obchodu »bojují« za socialistickou morálku mládeže. A to, prosím, náš třídní nebyl žádný socialista. -šr- TVORBU Ani u vody nebo na horách , nezapomeňte na svůj týdeník — TVORBU. V 27. čísle přináší článek vedoucího oddělení školství a vědy ÚV KSČ J. Sedláka věnovaný některým závažným otázkám stranické práce mezi inteligencí. Nad problémy rozvoje Prahy se zamýšlí K. Spal. Především lékaře bude zajmat materiál o pražském IV. neurochirurgickém kongresu. Reportáž TVORBÝ má tentokrát titulek Most přes řeku . života. TVORBA dále přináší povídku J. Tomečka Slovo za chleba a první pokračování románu J. Křenka Pláňata. TÝDENÍK AKTUALIT 27. číslo Týdeníku aktualit přináší Zamyšlení nad výsledky XXIV. sjezdu KSSS a XIV. sjezdu KSČ rektora vysoké politické školy ÜV KSČ prof. ing. V. Kvěše. Další zajímavé podrobnosti o podvodných machinacích americké vládnoucí kliky přináší článek dopisovatele APN G. Borovika nazvaný Od začátku až do konce samý podvod. Československý vědec dr. J. Dvořák, CSc., pracovník Ústavu leteckého zdravotnictví, hodnotí v článku Jejich oběť nebyla marná .;. nehynoucí památku tragicky zahynunlých sovětských kosmonautů. Týdeník aktualit začíná vycházet v tomto týdnu v rozšířeném rozsahu za stejnou cenu Kčs 0,50. týdeník ÚV KSČ. Vychází každou středu. Vydává Rudé právo, vydavatelství ÚV KSČ. — Šéfredaktor Karel Sršeň, zástupce šéfredaktora Oldřich Jarušek. Adresa redakce: Praha nábřeží Kyjevské brigády 12 — te1, lefon 2199. Tiskne Rudé právo, tiskařské závody, Praha 1, Na poříčí 30. Rozšiřuje Poštovní novinová služba. Cena jednoho výtisku Kčs 1,50, Čtvrtletní předplatné Kčs 19,50. tribuna 2 PRVNÍ ŽNĚ páté pětiletky Dokončení ze str. 1 se jen některých oblastí. Celkové vyhlídky na sklizeň jsou tedy zatím dobré. Předpokládá se, že bychom mohli splnit, možná i překročit plánované úkoly. Všechno záleží přirozeně na tom, jak tuto dobrou úrodu sklidíme. Jistě že svoji úlohu sehrají i objektivní podmínky, proti kterým je někdy těžko bojovat. Nemenší význam však mají subjektivní činitelé — orgány a lidé, kteří řídí, dobrá organizace práce, využití všech možností. Co znamená dobřrá organizace, to jsme si mohli ověřit v průběhu senoseče v letošním roce. Trvalé deště znemožňovaly plynulou sklizeň, zejména sklizeň tradičním způsobem — sušením. Někde nesklidili v průběhu dešťů téměř nic. Na druhé straně byla družstva a státní statky, kde dokázali sklidit podstatnou část pícnin z orné půdy i sena z luk. Když nešlo sušit, silážovali, využívali pro to každé volné chvíle. Na prvním místě ve žních je úkol omezit ztráty na minimum: Boj proti ztrátám, zejména když nám počasí nepřeje, je obtížný. Ale i zde se dá proti ztrátám bojovat. Kdyby ztráty představovaly jen jeden metrický cent z hektaru obilovin, pak je to v celé ČSSR více než čtvrt miliónu tun obilí. Spočítejme, kolik je to masa, mléka, vajec. Proto stojí za to bojovat proti ztrátám v každém družstvu, ha každém státním statku. Proto tak záleží na tom, jak se na žně připravujeme nyní, než se vyjede do polí. Základem dobré sklizně, tedy i sklizně beze ztrát, je dobrá organizace, dobré řízení žní. Předpokladem k tomu je dobře vyprar covaný plán. Plány zpracovávají Jednotná zemědělská družstva a státní statky, STS 1 nákupní závody. Stejně však je mají i okresní zemědělská sdružení a okresní národní výbory. Každý plán by měl počítat s možnými těžkostmi, se kterými se můžeme ve žních setkat, a snažit se jim již předem čelit. Ze zkušeností minulých let se ukazuje, že největší potíže vznikají při posklizňové úpravě zrna. Vždyť i když bude v průběhu žní nepříznivé počasí, nelze čekat, až zrno vypadá nebo se zkazí. Je třeba obilí sklízet, organizovat jeho ošetření, sušení, sušit nepřetržitě na směny, zabezpečit pro to lidi atd. Je samozřejmé, že právě v takovýchto mimořádných podmínkách je nutné plán pružně přizpůsobovat. ' O rychlosti žní a o jejich výsledcích budou rozhodovat stroje a lidé, kteří s nimi pracují. Máme dostatek strojů. Obilních kombajnů, které ■ jsou rozhodujícími stroji ve žních, máme jen v ČSR přes 12 tisíc. To znamená, že je možné zvládnout žně v krátké době. Sílu kombajnů je možné ještě znásobit jejich dobrým využitím, správnou organizací. Vždr například skupinové nasazení obilních kombajnů, které by mělo b, letos využito již v širokém' měřítku, znamená rychlejší postup prací, vyšší produktivitu práce i značnou úsporu na nákladech. Podobně by měl proniknout do kombajnově sklizně dvousměnný provoz, který Ja běžný v NDR. Významnou úlohu pro rychlost žní mají dobře organizované přesuny kombajnů mezi oblastmi, kde žně začínají dříve a kde začínají později. Mnoho záleží přirozeně na každém kombajnérovi, na tom, jak se stará o svěřený stroj, na denní pečlivé údržbě. Na tom především spočívá dobrý výkon stroje, jak ukazují zkušenosti. Plynulost žní je ovšem nejen dílo samotných kombajnérů, ale' podílí se na nich celá organizace, tedy odvoz vymláceného zrna, přísun pohonných hmot, péče o kombajnéry a traktoristy, rychlé zajištění nutných oprav. Dopravní prostředky JZD a státních statků by neměly ztrácet ve žních tak drahý čas čekáním v nákupních skladech. Velkou úlohu tady sehrají i pracovníci nákupní organizace, kteří mohou dobrou organizací přejímání obilí průběh žní značně urychlit. Ceká je velký kus práce, která bude ztížena ještě tím, že jim chybějí skladovací prostory a musí si vypomoci nejrůznějšími náhradními sklady. Žně ovšem nejsou záležitostí jen těch, kteří se bezprostředně na nich podílejí. Žně jsou též záležitostí řady dalších odvětví. Mezi nimi vyniká zvláště úloha strojírenství. Chybějí dosud některé náhradní díly. Nejsou dosud opraveny ani všechny obilní kombajny. Povinností řídících orgánů, počínaje ministerstvy zemědělství a výživy, podniky zemědělské techniky až po vedení zemědělských podniků, je udělat vše, aby nestál ani jeden stroj a všechna mechanizace byla plně využita. Někdy, zvláště když je špatné počasí, se mnoho mluví o tom, že Je třeba brigádníků. Potřebuje je zemědělství, nebo ne? Jistě že potřebuje pomoc pracovníků i z jiných odvětví, protože se jedná o špičkové pr<. ce. Nejde však o pomoc toho druhu, jak jsme býli kdysi zvyklí. Družstva a státní statky již dávno nepotřebují lidí na stavění panáků, svoz obilí, noční výmlaty apod. To všechno dnes dělají stroje. Zemědělství však potřebuje traktoristy, řidiče, prostě lidi na stroje, které dnes o žních rozhodují. Ze všeho nejdůležítější je připravit lidi, kteří odpovídají za výsledky žní. Především ty, kteří budou pracovat sé stroji — kombajnéry, traktoristy, řidiče, také však pracovníky v nákupní organizaci a stejně i ty, kteří budou žně řídit — vedoucí pracovníky družstev a statků, okresního zemědělského sdružení atd. Každý musí znát, co bude dělat, jaké úkoly na něj připadnou. Musí však také vědět, proč to dělá, znát politický smysl své práce. Za tuto přípravu připadá velký díl odpovědnosti zvláště hospodářskému vedení, ale stejně i základním organizacím KSČ, odborovým a mládežnickým organizacím tam, kde tyto pracují. Velký vliv na rychlý a zdárný průběh žní bude mít socialistické soutěžení. Dnes je socialistické soutěžení opět nedílnou součástí samotného výrobního procesu na rozdíl od minulých let, kdy bylo zneváženo tak jako všechno, co souviselo se socialismem. Socialistické soutěžení se významně podílelo již na výsledcích minulého roku. Pomohlo řešit mnoho těžkostí, které vyplynuly z obtížných podmínek výroby v loňském toče. Hodnocení soutěže na počest 25. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou prokázalo, že soutěžení našlo zase své místo. I v průběhu XIV. sjezdu KSČ přišly mezi ostatními také delegace z JZD a státních statků se svými závazky na počest 50. výročí založení KSČ a XIV. sjezdu i se zprávami o jejich plnění. Nemělo by být družstva, státního statku, STS, nákupního závodu, kde by neorganizovali soutěžení, které se musí opírat předavším o závazky jednotlivců. Soutěž, v níž čelná úloha připadne komunistům, by měla postihnout všechna úzká místa, zabezpečit především ty úkoly, na nichž nejvíce záleží. Tedy například soutěž kombajnérů, a to nejen na sklizeň hektarů, ale *stejně tak na metráky vymláceného zrna, minimum ztrát, údržbu strojů atd. Letošní žně se již musí také stát nástupem k novým kooperačním vztahům mezi zemědělskými podniky. Vždyť již ve žních se mohou sdružovat síly JZD a státních statků — například ke společnému skupinovému nasazení kombajnů, využití dopravy atd. Na základě zkušeností z letošních žní by měly zemědělské podniky již plánovat novou strukturu osevních ploch s větší koncentrací, s většími celky tak, aby bylo možné lépe využívat velkovýrobní techniky, technologie, organizace práce. Tím mohou vytvářet základy budoucího kooperačního sdružení pro rostlinnou výrobu. Ve zprávě o činnosti strany a vývoji společnosti od XIII. sjezdu KSČ a dalších úkolech strany hovořil soudruh Gustáv Husák o tom, kterak spoléháme, že naši zemědělci, kteří v krizových letech výsledky své práce dokázali, Jak pevně srostli se socialistickou společností a se socialistickou zemědělskou velkovýrobou, splní i náročné úkoly páté pětiletky. Stejně tak jsme přesvědčeni, že splní náročné úkoly letošních žní, kleré nejenže tvoří součást letošního plánu, ale jsou také základem výsledků příštího roku.