Tribuna, červenec-prosinec 1971 (III/27-52)

1971-10-27 / No. 43

(aktuality) Soudruh Bohoušek Před patnácti lety zemřel sou­druh Bohuslav Novotný. Jeho jmé­­fio nebývá uváděno v seznan.ech Výročí a v kalendářích, proto se také zapomnělo připomenout desá­té výročí Jeho úmrtí a tak to dě­láme opožděně nyní, i když to při 15. výročí nebývá zvykem; na dů­kaz, že mnozí z nás Jsme na tohoto opravdového, pracovitého, skromného komunistu, vzdělaného novináře nezapomněli. V Den tisku jsme o něm hovořili ve společnosti starých soudruhů: BohouSek byl velmi vzdělaný, byl — jak se říkává — živá encyklo­pedie. Když jsme něco potřebovali vědět, zeptali jsme se jeho a ni­kdo z nás nepamatuje, že by na něco nedokázal přesně a podrobně odpovědět. Skoda že sám toho víc nenno<tai. ale neměl na to čas, byl prvním odpovědným redakto­rem Rudého práva, tajemníkem re­dakce a to znamená starat se od rána do pozdní noci o to, aby noviny vyšly, chodit na soudy a být vždy jednou nohou v base ... A potom, Bohoušek měl stovky »pacientů». kterým musel pomá­hat pro ně vybavovat různé zále­žitosti, získal pro vdovu po sou­druhovi sociální podporu, pomáhat rodině uvězněného soudruha, na­vštívit nemocného. Ve volných chvílích, po skonče­ní noční prác.e, pozdě do rána četl a četl a v jeho knihovně se množi­ly knihy s dedikacemi téměř všech českách spisovatelů, kteří mu po­sílali svá díla s úctou a zvědavi na jeho posudek Dobrý a vzdělaný byl soudruh Bohuslav Novotný, i když žádnými akademickými tituly o svém vzdě­lání nedisponoval. Narodil se roku 1874 v Mladé Boleslavi v rodině ševče. Rodiče však záhy zemřeli, otec. když mu byly čtyři roky, a když mu bylo sedm let, zemřela také matka. Vychoval jej strýc, kovář, chodil do zemské obecné a trojťrídní průmyslové školy. Ži­vil se košíkářstvím, ale už v roce 1894 se stal dělnickým funkcioná­řem, přispívatelem časopisu Dřevo­­dělňjk, roku 1896 stálým dopi­v sovatelem Severočeského dělníka Teplicích, potom spolupracov­níkem Práva lidu a od března 1907 jeho redaktorem v pražské redakci. Nikdy nepodlehl refor­­mismu, oportunismu, patřil vždy mezi věrné, zásadně pevné marxis­ty. Když došlo k vytvoření komu­nistické strany, patřil Bohuslav Novotný mezi její zakladatele a také mezi zakladatele marxisticko­­leninského tisku v Čechách. Pomá­hal vytvořit naše Rudé právo, je­hož prvním šéfredaktorem byl Bo­humír Smeral, vydavatelem Anto­nín Zápotocký a odpovědným re­daktorem Bohuslav Novotný. Mladost, žena, děti ... bože, kdy na to všechno vzít časl Jeho dceři Božence uložila učitelka ve škole, aby k 28. říjnu 1928 přednesla bá­seň O tatíčku Osvoboditeli. Božen­­, ka však vysvětlila paní učitelce, že ji přednést nemůže: »Tatínek je na tři měsíce na Pankráci kvůli článku o bídě dělníků, jak bych mohla přednášet o Osvoboditeli, když jeho jménem byl tatínek za­vřen?« To není anekdota, takový byl život. Mám před sebou žluté stránky se seznamy jmen napsanými ruko­pisem soudruha Novotného: »Se­znam popravených novinářů«, »Se­znam novinářů — umučeni v kon­centračním táboře«, »Seznam vdov«. Bohuslav Novotný, pod stá­lým dozorem gestapa, si pečlivě zapisoval všechna přístupná data o obětech nacismu, jejich kolabo­rantů a snažil se pomáhat. Věděl dobře, že do seznamu může být ji­nou rukou vepsáno i jeho jmé­no... Dožil se však osvobození Rudou armádou, dožil se prvních budovatelských úspěchů, dožil se likvidace černé proletářské bídy. Dožil se historického vítězství myšlenky sociálni spravedlnosti. A když nám někdo vyčítá chyby, omyly, kterých jsme se za dlouhé­ho boje dopustili, nemáme důvod je zatajovat, ale ani se rdít. Naše strana vykonala veliké, slavné, zá­služné dílo opravdového bojového humanismu, opravdové demokra­cie. A žádné hnutí nemělo tak čis­té, obětavé lidi jako naše strana. Žádná buržoázni redakce tak vzác­ného, křišťálově čistého, dobrého člověka a obětavého pracovníka, jako byl soudruh Bohuslav Novot­ný. Při jedné příležitosti, před bur­­žoazním tiskovým soudem, pozna­menal předsedající ironicky, že obžalovaný Bohuslav Novotný ob­hajuje mylné názory. Se vší ener­gií a sebevědomím revolucionáře odpověděl Bohuslav Novotný dvě­ma krátkými větami: »O tom, zda má komunismus pravdu, tady roz­hodovat nebudeme. To rozhodnou dějiny!« Dějiny rozhodly. Komunismus kráčí vítězně světem. ' JAN MARTIN Foto ARCHÍV Volební komise NF Volny do zastupitelských sborů řídí a úkoly stanovené volebními zákony zajišťují nebo přímo vyko­náván příslušné volební komise, přičemž při volbách do zastupitel­ských sborn všech stupňů a do národních výborů, jež jsou přede dveřmi, působí tyto volební kó­nuse. — volební komise Národní fron­ty; — obvodní volební komise; — okrsková volební komise (o práci posledních dvou komisí a jejích úkolech bude řeč v někte­rém z následujících komentářů). Orgány Národní fronty už za­bezpečily. aby do volebních ko­misí byli navrženi a schváleni osvědčeni veřejní pracovníci z řad funkcionářů a členů KSC, ale i bezoartijní pracovníci společen- Hovofíme o volbách ských organizací, zejména z řad členů ROH, družstevních rolníků, členů Svazu socialistické mládeže, organizací čs. žen, příslušníků ostatních politických stran, ozbro­jených sil atd. Základním měřít­kem |e. aby navržení kandidáti byli upřímně oddáni věci socialis­mu a měli důvěru svých sjroluob­­čanú. Volební komise Národní fronty jsou především zřizovány přísluš­nými územními orgány Národní fronty, a ty jejich činnost: také řídi. , jaké úkoly mají volební komise za lištovat? Volební komise Národní fronty plní zeiména politicko-organizá­­torskou funkci příslušného územ­ního orgánu Národní fronty pro zajištění celé volební kampaně. Dále plní úkoly, které jim ukláda­jí volební zákony, zajišťují tech­­nicko-organízátorskou stránku vo­leb. jako jsou vzorce a vyhotovo­vání hlasovacích lístků, soustře­­tlu'í přehled o kandidátech regi­strovaných u volebních obvodních komisí, prověřují, zda kandidáti kandidují jen v jednom volebním obvodu zastupitelského sboru té­hož stupně, a plní úkoly svěřené jim volebními zákony pro zajišťo­vání a zveřejňování voleb. Volební komise Národní fronty vyššího stupně rozhodují o případných stížnostech na nesprávný postup volebních komisí Národní fronty nižšího stupně a rozhodují o od-volání proti jejich rozhodnutím. Volební komise Národní fronty se ve své činnosti řídí přísně zásady demokratického centralismu, tj. volební komise nižšího stupně jsou podřízeny volebním komisím vyššího stupně. Zabývají se dále objasňováním volebních programů, mají za povinnost seznamovat vo­liče s kandidáty, rozvíjet v celé šíři masově politickou práci, ná­zornou agitaci atd. Podle zákona nejpozději 55 dnů přede1 dnem volebního aktu má vzniknout (a ve většině případů se tak již stalo, jak už je našim čtenářům známo) následující sou­stava volebních komisí Národní fronty; — ústřední volební komise Ná­rodní fronty CSSR; — česká volební komise Národ­ní fronty; — slovenská volební komise; — krajské volební komise Ná­rodní fronty, městské volební ko­mise v hlavním městě Praze a hlavním městě Slovenské so.iMis­­tické republiky v Bratislavě; — okresní (v Praze a Bratislavě obvodníl volební komise; — městské a mistní volební ko­mise. Ústřední volební komise NF ČSSR se skládá z předsedy, místo­předsedů, tajemníka a potřebného počtu členů. Řídí volby do Fede­rálního shromáždění, a to na úze­mí ČSR prostřednictvím České vo­lební komise NF a na území Slo­venské socialistické republiky pro­střednictvím Slovenské volební komise a zajišťuje a zveřejňuje výsledky voleb do Federálního shromáždění ČSSR. Česká a Slovenská volební ko­mise Národní fronty plní při volbách do Federálního shromáž­dění úkoly uložené jim volebním zákonem o volbách do Federální­ho shromáždění a rovněž tak úko­ly. kterými je pověří ústřední vo­lební komise NF ČSSR. Dále řídí volby do České a Slovenské ná­rodní rady, volby do národních výborů v obou republikách a za­jišťují a zveřejňují výsledky voleb do ČNR. SNR a souhrnné výsledky všeobecných voleb do národních výborů rovněž v obou republi­kách. Krajské a městské volební ko­a mise v Praze a Bratislavě zajišťují zveřelňují výsledky voleb do kraiských národních výborů a do národních výborů v Praze a Bra­tislavě. JOSEF JEDLIČKA OPRAVA Prosíme čtenáře, aby si v článku dr. J. Kupky Čím může přispět podniku marxistická sociologie (Tribuna č. 42) opravili dvě ne­přesnosti: V prvním sloupci (třetí odstavec zdola a třetí, věta zdola) má být: »... demograficko-sociál­­ně-profesní.. .« Třetí sloupec (dru­hý odstavec zdola a pátý řádek zhora) má znít: »...nedostatečné vyřizování kritických připomínek a nespravedlivé výdělky . . .« s»IěCiíte si TVORBU 43. číslo týdeníku TVORBA při­náší dva zajímavé rozhovory *s předvolební tématikou: rozhovor s členem předsednictva a tajem­níkem OV KSČ A. Indrou nazva­ný Nic než fakta, a besedu s před­sedou SNR O. Klokočem. V zahra­ničních materiálech TVORBY se dočtete ó procesu morálního roz­kladu v americké armádě a o č|n­­sko-francouzských námluvách. Za reportáží TVORBY se M. Prosek rozjel do kraje zvonícího historií — na Břeclavsko. 150 let od na­rození K. H. Borovského nás opravňuje s odstupem zhodnotit význam jeho díla pro naši kulturu. Poznámka s titulkem Návrat Ma­jakovského je věnována nově ote­vřené výstavě o tomto velkém bás­níku revoluce. Ve 43. čísle TVOR­BY ši také přečtete rozhovor s tre­néry R. Vytlačilem a L. Novákem o problémech naší reprezentační kopané. Jediná možná cesta Vyhlášení samostatnosti Česko­slovenské republiky 28. října 19J8 se dnes u nás vzpomíná a spojuje se znárodněním průmyslu a bank v roce 1945 a se schválením záko­na o čs. federaci v roce 1968. Samostatné Československo se zrodilo před 53 lety, na konci první světové války. Byl to výsledek re­volučního hnutí našeho lidu doma i za hranicemi. U jeho kolébky stál vliv Velké říjnové socialistické re­voluce v roce 1917. Tato první ví­tězná socialistická revoluce ve svě­tě sí na svůj štít nejenom vepsala i požadavek sebeurčení národů, ale okamžitě jej také uskutečnila. I u nás pracující lid obou naších národů usiloval o lepší a spraved­livější společenské uspořádání. Bo­jovat za vytvoření socialistické re­publiky. Avšak v prosinci 1920 u nás triumfovaly reakční a v pod­statě kontrarevoluční síly, upevnil se kapitalismus. Jediná komunistická strana se postavila proti buržoaznímu pojetí tzv. československého národa, jež ve svých důsledcích vedlo i k hos­podářské a politické zaostalosti Slovenska. KSČ si uvědomovala, že rovnoprávné vztahy obou našich národů je možné zabezpečit jedině v socialistickém státě a v socialis­tické společnosti. Proto jednou ze zásad její politiky bylo spojovat re­voluční zápas proti vykořisťovate­lům s bojem za skutečně socialis­tický stát, v němž by Češi a Slo­váci žili společně a rovnoprávně. Mnichov a rozbití ČSR prokáza­ly, že vládnoucí česká i slovenská buržoazie zaprodala pro své třídní­­zájmy i samu existenci samostatné­ho československého státu. Na zku­šenostech nacistické okupace náš lid bezpečně poznal, že ti, kteří do­vedli republiku k těmto koncům, nemohou a nesmějí být už nikdy připuštěni k moci. Košický vládní program zakotvil výsledky Slovenského národního povstání a jeho nedílnou součástí se staly revoluční požadavky rov­noprávného uspořádání vztahů na­šich národů a národností ve spo­lečném státě. Náš lid, který prošel velkou školou od 28. října 1918, vzpomněl tohoto dne v roce, kdy byl osvobozen Sovětskou armádou, a svou skutečnou samostatnost vy­jádřil znárodněním velké části prů­myslu a všech bank. Pokus buržoazie uskutečnit kon­trarevoluční puč v únoru 1948 byl pokusem opakovat to, co se stalo v roce 1920. Tentokráte však stra­na za vedení soudruha Gottwalda zorganizovala síly dělnické třídy, rolnictva a ostatních pracujících do rychlého a účinného protiúto­ku. Výsledkem bylo rozdrcení kon­­trarevolučních sil buržoazie. A tak jsme po vítězném střetu se zpá­­tečnickými silami vykročili na dal­ší cestu. V říjnu 1946 byl vyhlášen dvouletý hospodářský plán a po jeho splnění byla v říjnu 1948 při­jata první pětiletka. Co všechno se u nás od té doby změnilo! V hospodářské oblasti plně zvítězily socialistické výrob­ní vztahy. Byla vybudována mo­hutná materiální a technická zá­kladna socialismu. Samotné Slo­vensko dnes vyrábí více, než celá předmnichovská republika. Náš ná­rodní důchod se proti předválečné době zvýšil o 350 procent. Tíživě se však projevovalo, že nebyl doceněn význam státopráv­ního uspořádání rovnoprávných vztahů mezi našimi národy. Ústava 9. května zakotvila asymetrické uspořádání, které zdaleka neodpo­vídalo potřebám rozvoje Slovenska, ani nutnosti zabezpečit rovnojiráv­­né postavení slovenského národa. Ani ústava ČSSR z roku 1960 ne­přinesla státoprávní uspořádání odpovídající rovnoprávným národ­nostním vztahům. Těchto skutečností využily pravi­cové oportunisjické a revizionlsťc­­ké síly, které se už delší léta při­pravovaly a formovaly. Narůstají­cí krize ve straně i společnosti vy­žadovala nutnost změny ve vedení strany. Avšak nové vedení po led­nu 1968, do něhož pronikly- pravi­cové a revizionistické síly, pro svou nejednotnost uvolňovalo ces­tu k rozvratu. Logika zápasu ved­la k tomu, že záměry kontrarevo­­luce v Československu měly už zcela reálné vyhlídky. Na pořad dne se opět dostala otázka moči — kdo s koho — jako tehdy v únoru 1948. Díky internacionální pomoci bratrských socialistických zemí však nebylo kontrarevolučním živ­lům dopřáno dlouho se radové*-, z dosažených úspěchů. •D □ □ Současná pracovní aktivita i po­litický ruch v naší zemi svědčí o tom, že naši pracující opět s dů­věrou hledí vstříc budoucnosti, pro kterou spolu se stranou iniciativ­ně, aktivně, v klidu a jistotě pra­cují. Po právu můžeme říci. že od nástupu nového vedení strany v čele se soudruheip Gustávem Hu­sákem se udělal obrovský kus práce. Leninovy ideje řešeni národnost­ní otázky jsou dnes v ČSSR do dů­sledku uplatněny. Na principu se­beurčení národů kladou do zákla­du federativního spojení Čechů a Slováků dobrovolnost státního spo­jení a zajištění jejich skutečné rov­noprávnosti. jednota politického socialistického systému, jejíž hlav­ní zárukou je jednota KSČ a uplat­ňování její vedoucí úlohy ve spo­lečnosti, je základem pevnosti a ži­votnosti federace která se opír o vedoucí úlohu dělnické třídy její strany, o sounáleM'ost ČSSR k světové socialistické soustavě, 0 nerozborné spojenectví a přátel­ství se Sovětským svazem. Náš lid má opět důvěru ve svůj socialistický stát. uznává vedouc! úlohu strany. Svědčí o tom i pří pravý voleb které nyní vstupují do závěrečné fáze Aktivně se jich účastní desítky tisíc komunistů 1 nekomunistů i členové druhých politických stran. I když ještě zápasíme s mnohými těžkostmi a obtížemi, i když se ještě všechno nevede tak, jak bychom si přáli, jedno je přece jen jisté: Naše socialistická republika je navenek i doma zabezpečena! To si dnes uvědomují všichni poctiví občané naší vlasti, příslušníci obou našich národů. Není pochyb, že ve voleb­ním aktu budou hlasovat pro kan­didáty Národní fronty, za mír, so­cialismus a štěstí nás všech i dal­ších generací. ANNA SVÁROVSKÁ TÝDENÍK AKTUALIT 43. číslo Týdeníku aktualit při­náší zajímavý článek sovětských historiků pod názvem Komu slouží teorie omezené svrchovanosti. Sto tisíc hostí jednoho domu je vý­stižný název reportáže o práci Do­mu sovětské vědy a kultury v Pra­ze. Zasvětit život boji je titulek rozhovoru s pykrokovým americ­kým zpěvákem Deanein Reedern, který poskytl redakci APN. OTÁZKY MÍRU A SOCIALISMU 10. číslo teoretického a infor­mačního časopisu komunistických a a dělnických stran Otázky míru socialismu publikuje obšírný přehled diskuse vědeckých pracov­níků ze socialistických zemí na téma Zákonitosti rozvoje světové socialistické soustavý, staf o vzta­hu ekonomického a politického boje a informativní článek Tecud­­za Fuvy o volebních výsledcích v Japonsku a perspektivách poli­tické obrody. Říjnové číslo časo­pisu Otázky míru a socialismu vě­nuje pozornost výročím význam­ných činitelů komunistického a dělnického hnutí. tribúna 2 týdeník 0V KSČ Vychází kaž­dou středu. Vvdává Rudé prá­vo, vydavatelství OV KSČ. — Šéfredaktor Karel Sršeň, zástup­ce šéfredaktora Oldřich |aru­­šek Adresa redakce: Praha nábřeží Kyjevské brigády 12 — te­1, lefon 2199. Tiskne Rudé právo, tis­kařské závody, Praha 1, Na poříčí 30 Rozšiřuje Poštovní novinová služba Cena Jednoho výtisku Kčs 1,50. čtvrtletní předplatné Kčs 19,50

Next