Tribuna, červenec-prosinec 1971 (III/27-52)
1971-10-27 / No. 43
(aktuality) Soudruh Bohoušek Před patnácti lety zemřel soudruh Bohuslav Novotný. Jeho jméfio nebývá uváděno v seznan.ech Výročí a v kalendářích, proto se také zapomnělo připomenout desáté výročí Jeho úmrtí a tak to děláme opožděně nyní, i když to při 15. výročí nebývá zvykem; na důkaz, že mnozí z nás Jsme na tohoto opravdového, pracovitého, skromného komunistu, vzdělaného novináře nezapomněli. V Den tisku jsme o něm hovořili ve společnosti starých soudruhů: BohouSek byl velmi vzdělaný, byl — jak se říkává — živá encyklopedie. Když jsme něco potřebovali vědět, zeptali jsme se jeho a nikdo z nás nepamatuje, že by na něco nedokázal přesně a podrobně odpovědět. Skoda že sám toho víc nenno<tai. ale neměl na to čas, byl prvním odpovědným redaktorem Rudého práva, tajemníkem redakce a to znamená starat se od rána do pozdní noci o to, aby noviny vyšly, chodit na soudy a být vždy jednou nohou v base ... A potom, Bohoušek měl stovky »pacientů». kterým musel pomáhat pro ně vybavovat různé záležitosti, získal pro vdovu po soudruhovi sociální podporu, pomáhat rodině uvězněného soudruha, navštívit nemocného. Ve volných chvílích, po skončení noční prác.e, pozdě do rána četl a četl a v jeho knihovně se množily knihy s dedikacemi téměř všech českách spisovatelů, kteří mu posílali svá díla s úctou a zvědavi na jeho posudek Dobrý a vzdělaný byl soudruh Bohuslav Novotný, i když žádnými akademickými tituly o svém vzdělání nedisponoval. Narodil se roku 1874 v Mladé Boleslavi v rodině ševče. Rodiče však záhy zemřeli, otec. když mu byly čtyři roky, a když mu bylo sedm let, zemřela také matka. Vychoval jej strýc, kovář, chodil do zemské obecné a trojťrídní průmyslové školy. Živil se košíkářstvím, ale už v roce 1894 se stal dělnickým funkcionářem, přispívatelem časopisu Dřevodělňjk, roku 1896 stálým dopiv sovatelem Severočeského dělníka Teplicích, potom spolupracovníkem Práva lidu a od března 1907 jeho redaktorem v pražské redakci. Nikdy nepodlehl reformismu, oportunismu, patřil vždy mezi věrné, zásadně pevné marxisty. Když došlo k vytvoření komunistické strany, patřil Bohuslav Novotný mezi její zakladatele a také mezi zakladatele marxistickoleninského tisku v Čechách. Pomáhal vytvořit naše Rudé právo, jehož prvním šéfredaktorem byl Bohumír Smeral, vydavatelem Antonín Zápotocký a odpovědným redaktorem Bohuslav Novotný. Mladost, žena, děti ... bože, kdy na to všechno vzít časl Jeho dceři Božence uložila učitelka ve škole, aby k 28. říjnu 1928 přednesla báseň O tatíčku Osvoboditeli. Božen, ka však vysvětlila paní učitelce, že ji přednést nemůže: »Tatínek je na tři měsíce na Pankráci kvůli článku o bídě dělníků, jak bych mohla přednášet o Osvoboditeli, když jeho jménem byl tatínek zavřen?« To není anekdota, takový byl život. Mám před sebou žluté stránky se seznamy jmen napsanými rukopisem soudruha Novotného: »Seznam popravených novinářů«, »Seznam novinářů — umučeni v koncentračním táboře«, »Seznam vdov«. Bohuslav Novotný, pod stálým dozorem gestapa, si pečlivě zapisoval všechna přístupná data o obětech nacismu, jejich kolaborantů a snažil se pomáhat. Věděl dobře, že do seznamu může být jinou rukou vepsáno i jeho jméno... Dožil se však osvobození Rudou armádou, dožil se prvních budovatelských úspěchů, dožil se likvidace černé proletářské bídy. Dožil se historického vítězství myšlenky sociálni spravedlnosti. A když nám někdo vyčítá chyby, omyly, kterých jsme se za dlouhého boje dopustili, nemáme důvod je zatajovat, ale ani se rdít. Naše strana vykonala veliké, slavné, záslužné dílo opravdového bojového humanismu, opravdové demokracie. A žádné hnutí nemělo tak čisté, obětavé lidi jako naše strana. Žádná buržoázni redakce tak vzácného, křišťálově čistého, dobrého člověka a obětavého pracovníka, jako byl soudruh Bohuslav Novotný. Při jedné příležitosti, před buržoazním tiskovým soudem, poznamenal předsedající ironicky, že obžalovaný Bohuslav Novotný obhajuje mylné názory. Se vší energií a sebevědomím revolucionáře odpověděl Bohuslav Novotný dvěma krátkými větami: »O tom, zda má komunismus pravdu, tady rozhodovat nebudeme. To rozhodnou dějiny!« Dějiny rozhodly. Komunismus kráčí vítězně světem. ' JAN MARTIN Foto ARCHÍV Volební komise NF Volny do zastupitelských sborů řídí a úkoly stanovené volebními zákony zajišťují nebo přímo vykonáván příslušné volební komise, přičemž při volbách do zastupitelských sborn všech stupňů a do národních výborů, jež jsou přede dveřmi, působí tyto volební kónuse. — volební komise Národní fronty; — obvodní volební komise; — okrsková volební komise (o práci posledních dvou komisí a jejích úkolech bude řeč v některém z následujících komentářů). Orgány Národní fronty už zabezpečily. aby do volebních komisí byli navrženi a schváleni osvědčeni veřejní pracovníci z řad funkcionářů a členů KSC, ale i bezoartijní pracovníci společen- Hovofíme o volbách ských organizací, zejména z řad členů ROH, družstevních rolníků, členů Svazu socialistické mládeže, organizací čs. žen, příslušníků ostatních politických stran, ozbrojených sil atd. Základním měřítkem |e. aby navržení kandidáti byli upřímně oddáni věci socialismu a měli důvěru svých sjroluobčanú. Volební komise Národní fronty jsou především zřizovány příslušnými územními orgány Národní fronty, a ty jejich činnost: také řídi. , jaké úkoly mají volební komise za lištovat? Volební komise Národní fronty plní zeiména politicko-organizátorskou funkci příslušného územního orgánu Národní fronty pro zajištění celé volební kampaně. Dále plní úkoly, které jim ukládají volební zákony, zajišťují technicko-organízátorskou stránku voleb. jako jsou vzorce a vyhotovování hlasovacích lístků, soustřetlu'í přehled o kandidátech registrovaných u volebních obvodních komisí, prověřují, zda kandidáti kandidují jen v jednom volebním obvodu zastupitelského sboru téhož stupně, a plní úkoly svěřené jim volebními zákony pro zajišťování a zveřejňování voleb. Volební komise Národní fronty vyššího stupně rozhodují o případných stížnostech na nesprávný postup volebních komisí Národní fronty nižšího stupně a rozhodují o od-volání proti jejich rozhodnutím. Volební komise Národní fronty se ve své činnosti řídí přísně zásady demokratického centralismu, tj. volební komise nižšího stupně jsou podřízeny volebním komisím vyššího stupně. Zabývají se dále objasňováním volebních programů, mají za povinnost seznamovat voliče s kandidáty, rozvíjet v celé šíři masově politickou práci, názornou agitaci atd. Podle zákona nejpozději 55 dnů přede1 dnem volebního aktu má vzniknout (a ve většině případů se tak již stalo, jak už je našim čtenářům známo) následující soustava volebních komisí Národní fronty; — ústřední volební komise Národní fronty CSSR; — česká volební komise Národní fronty; — slovenská volební komise; — krajské volební komise Národní fronty, městské volební komise v hlavním městě Praze a hlavním městě Slovenské so.iMistické republiky v Bratislavě; — okresní (v Praze a Bratislavě obvodníl volební komise; — městské a mistní volební komise. Ústřední volební komise NF ČSSR se skládá z předsedy, místopředsedů, tajemníka a potřebného počtu členů. Řídí volby do Federálního shromáždění, a to na území ČSR prostřednictvím České volební komise NF a na území Slovenské socialistické republiky prostřednictvím Slovenské volební komise a zajišťuje a zveřejňuje výsledky voleb do Federálního shromáždění ČSSR. Česká a Slovenská volební komise Národní fronty plní při volbách do Federálního shromáždění úkoly uložené jim volebním zákonem o volbách do Federálního shromáždění a rovněž tak úkoly. kterými je pověří ústřední volební komise NF ČSSR. Dále řídí volby do České a Slovenské národní rady, volby do národních výborů v obou republikách a zajišťují a zveřejňují výsledky voleb do ČNR. SNR a souhrnné výsledky všeobecných voleb do národních výborů rovněž v obou republikách. Krajské a městské volební koa mise v Praze a Bratislavě zajišťují zveřelňují výsledky voleb do kraiských národních výborů a do národních výborů v Praze a Bratislavě. JOSEF JEDLIČKA OPRAVA Prosíme čtenáře, aby si v článku dr. J. Kupky Čím může přispět podniku marxistická sociologie (Tribuna č. 42) opravili dvě nepřesnosti: V prvním sloupci (třetí odstavec zdola a třetí, věta zdola) má být: »... demograficko-sociálně-profesní.. .« Třetí sloupec (druhý odstavec zdola a pátý řádek zhora) má znít: »...nedostatečné vyřizování kritických připomínek a nespravedlivé výdělky . . .« s»IěCiíte si TVORBU 43. číslo týdeníku TVORBA přináší dva zajímavé rozhovory *s předvolební tématikou: rozhovor s členem předsednictva a tajemníkem OV KSČ A. Indrou nazvaný Nic než fakta, a besedu s předsedou SNR O. Klokočem. V zahraničních materiálech TVORBY se dočtete ó procesu morálního rozkladu v americké armádě a o č|nsko-francouzských námluvách. Za reportáží TVORBY se M. Prosek rozjel do kraje zvonícího historií — na Břeclavsko. 150 let od narození K. H. Borovského nás opravňuje s odstupem zhodnotit význam jeho díla pro naši kulturu. Poznámka s titulkem Návrat Majakovského je věnována nově otevřené výstavě o tomto velkém básníku revoluce. Ve 43. čísle TVORBY ši také přečtete rozhovor s trenéry R. Vytlačilem a L. Novákem o problémech naší reprezentační kopané. Jediná možná cesta Vyhlášení samostatnosti Československé republiky 28. října 19J8 se dnes u nás vzpomíná a spojuje se znárodněním průmyslu a bank v roce 1945 a se schválením zákona o čs. federaci v roce 1968. Samostatné Československo se zrodilo před 53 lety, na konci první světové války. Byl to výsledek revolučního hnutí našeho lidu doma i za hranicemi. U jeho kolébky stál vliv Velké říjnové socialistické revoluce v roce 1917. Tato první vítězná socialistická revoluce ve světě sí na svůj štít nejenom vepsala i požadavek sebeurčení národů, ale okamžitě jej také uskutečnila. I u nás pracující lid obou naších národů usiloval o lepší a spravedlivější společenské uspořádání. Bojovat za vytvoření socialistické republiky. Avšak v prosinci 1920 u nás triumfovaly reakční a v podstatě kontrarevoluční síly, upevnil se kapitalismus. Jediná komunistická strana se postavila proti buržoaznímu pojetí tzv. československého národa, jež ve svých důsledcích vedlo i k hospodářské a politické zaostalosti Slovenska. KSČ si uvědomovala, že rovnoprávné vztahy obou našich národů je možné zabezpečit jedině v socialistickém státě a v socialistické společnosti. Proto jednou ze zásad její politiky bylo spojovat revoluční zápas proti vykořisťovatelům s bojem za skutečně socialistický stát, v němž by Češi a Slováci žili společně a rovnoprávně. Mnichov a rozbití ČSR prokázaly, že vládnoucí česká i slovenská buržoazie zaprodala pro své třídnízájmy i samu existenci samostatného československého státu. Na zkušenostech nacistické okupace náš lid bezpečně poznal, že ti, kteří dovedli republiku k těmto koncům, nemohou a nesmějí být už nikdy připuštěni k moci. Košický vládní program zakotvil výsledky Slovenského národního povstání a jeho nedílnou součástí se staly revoluční požadavky rovnoprávného uspořádání vztahů našich národů a národností ve společném státě. Náš lid, který prošel velkou školou od 28. října 1918, vzpomněl tohoto dne v roce, kdy byl osvobozen Sovětskou armádou, a svou skutečnou samostatnost vyjádřil znárodněním velké části průmyslu a všech bank. Pokus buržoazie uskutečnit kontrarevoluční puč v únoru 1948 byl pokusem opakovat to, co se stalo v roce 1920. Tentokráte však strana za vedení soudruha Gottwalda zorganizovala síly dělnické třídy, rolnictva a ostatních pracujících do rychlého a účinného protiútoku. Výsledkem bylo rozdrcení kontrarevolučních sil buržoazie. A tak jsme po vítězném střetu se zpátečnickými silami vykročili na další cestu. V říjnu 1946 byl vyhlášen dvouletý hospodářský plán a po jeho splnění byla v říjnu 1948 přijata první pětiletka. Co všechno se u nás od té doby změnilo! V hospodářské oblasti plně zvítězily socialistické výrobní vztahy. Byla vybudována mohutná materiální a technická základna socialismu. Samotné Slovensko dnes vyrábí více, než celá předmnichovská republika. Náš národní důchod se proti předválečné době zvýšil o 350 procent. Tíživě se však projevovalo, že nebyl doceněn význam státoprávního uspořádání rovnoprávných vztahů mezi našimi národy. Ústava 9. května zakotvila asymetrické uspořádání, které zdaleka neodpovídalo potřebám rozvoje Slovenska, ani nutnosti zabezpečit rovnojirávné postavení slovenského národa. Ani ústava ČSSR z roku 1960 nepřinesla státoprávní uspořádání odpovídající rovnoprávným národnostním vztahům. Těchto skutečností využily pravicové oportunisjické a revizionlsťcké síly, které se už delší léta připravovaly a formovaly. Narůstající krize ve straně i společnosti vyžadovala nutnost změny ve vedení strany. Avšak nové vedení po lednu 1968, do něhož pronikly- pravicové a revizionistické síly, pro svou nejednotnost uvolňovalo cestu k rozvratu. Logika zápasu vedla k tomu, že záměry kontrarevoluce v Československu měly už zcela reálné vyhlídky. Na pořad dne se opět dostala otázka moči — kdo s koho — jako tehdy v únoru 1948. Díky internacionální pomoci bratrských socialistických zemí však nebylo kontrarevolučním živlům dopřáno dlouho se radové*-, z dosažených úspěchů. •D □ □ Současná pracovní aktivita i politický ruch v naší zemi svědčí o tom, že naši pracující opět s důvěrou hledí vstříc budoucnosti, pro kterou spolu se stranou iniciativně, aktivně, v klidu a jistotě pracují. Po právu můžeme říci. že od nástupu nového vedení strany v čele se soudruheip Gustávem Husákem se udělal obrovský kus práce. Leninovy ideje řešeni národnostní otázky jsou dnes v ČSSR do důsledku uplatněny. Na principu sebeurčení národů kladou do základu federativního spojení Čechů a Slováků dobrovolnost státního spojení a zajištění jejich skutečné rovnoprávnosti. jednota politického socialistického systému, jejíž hlavní zárukou je jednota KSČ a uplatňování její vedoucí úlohy ve společnosti, je základem pevnosti a životnosti federace která se opír o vedoucí úlohu dělnické třídy její strany, o sounáleM'ost ČSSR k světové socialistické soustavě, 0 nerozborné spojenectví a přátelství se Sovětským svazem. Náš lid má opět důvěru ve svůj socialistický stát. uznává vedouc! úlohu strany. Svědčí o tom i pří pravý voleb které nyní vstupují do závěrečné fáze Aktivně se jich účastní desítky tisíc komunistů 1 nekomunistů i členové druhých politických stran. I když ještě zápasíme s mnohými těžkostmi a obtížemi, i když se ještě všechno nevede tak, jak bychom si přáli, jedno je přece jen jisté: Naše socialistická republika je navenek i doma zabezpečena! To si dnes uvědomují všichni poctiví občané naší vlasti, příslušníci obou našich národů. Není pochyb, že ve volebním aktu budou hlasovat pro kandidáty Národní fronty, za mír, socialismus a štěstí nás všech i dalších generací. ANNA SVÁROVSKÁ TÝDENÍK AKTUALIT 43. číslo Týdeníku aktualit přináší zajímavý článek sovětských historiků pod názvem Komu slouží teorie omezené svrchovanosti. Sto tisíc hostí jednoho domu je výstižný název reportáže o práci Domu sovětské vědy a kultury v Praze. Zasvětit život boji je titulek rozhovoru s pykrokovým americkým zpěvákem Deanein Reedern, který poskytl redakci APN. OTÁZKY MÍRU A SOCIALISMU 10. číslo teoretického a informačního časopisu komunistických a a dělnických stran Otázky míru socialismu publikuje obšírný přehled diskuse vědeckých pracovníků ze socialistických zemí na téma Zákonitosti rozvoje světové socialistické soustavý, staf o vztahu ekonomického a politického boje a informativní článek Tecudza Fuvy o volebních výsledcích v Japonsku a perspektivách politické obrody. Říjnové číslo časopisu Otázky míru a socialismu věnuje pozornost výročím významných činitelů komunistického a dělnického hnutí. tribúna 2 týdeník 0V KSČ Vychází každou středu. Vvdává Rudé právo, vydavatelství OV KSČ. — Šéfredaktor Karel Sršeň, zástupce šéfredaktora Oldřich |arušek Adresa redakce: Praha nábřeží Kyjevské brigády 12 — te1, lefon 2199. Tiskne Rudé právo, tiskařské závody, Praha 1, Na poříčí 30 Rozšiřuje Poštovní novinová služba Cena Jednoho výtisku Kčs 1,50. čtvrtletní předplatné Kčs 19,50