Tribuna, leden-červen 1978 (X/1-26)

1978-03-15 / No. 11

2 tribuna (2. 3. - 9. 3.) ■ Zahraniční tisk věnoval i nadále velkou pozornost sovět­skému vědeckému vesmírnému pracovišti, na jehož palubě byl v rámci programu Interkosmos i první ěs. kosmonaut Vladimír Remek. Tato událost byla již v tisku zhodnocena ze všech hlavních úhlu a vyplývá z ní především cílevědomé úsilí So­větského svazu a ostatních so­cialistických států dát kosmický prostor do služeb vědy, lidstva a pokroku. Svět měl opět příle­žitost se přesvědčit o cílech, smyslu a poslání bratrské inter­nacionální spolupráce velké ro­diny socialistických zemi. ■ Závěrečný dokument z bě­lehradské schůzky, na níž od 4. října 1977 jednali představitelé 35 signatářských zemí Závěreč­o ného aktu helsinské konference bezpečnosti a spolupráci v Evropě, shrnuje hlavní výsled­ky rozhovorů. V dokumentu se mj. uvádí, že představitelé jed­notlivých zemí zdůraznili vý­znam procesu uvolňování napětí, který pokračuje přes všechny obtíže a překážky. Na schůzce došlo k zevrubné výměně názo­rů na plněni Závěrečného aktu, na otázky prohlubováni vzájem­ných vztahů, spolupráce a bez­pečnosti. Zpráva dále uvádí, že příští schůzka se bude konat r. 1980 v Madridu. Mezitím pro­běhnou schůzky expertů ve Švý­carsku, v NSR a na Maltě. ■ Sovětský svaz věnuje syste­matickou pozornost mírovému a spravedlivému urovnání situace na Blízkém východě a tomuto zájmu odpovídaly také poslední rozhovory, které v minulých dnech v Moskvě vedl soudruh Leonid Brežněv s představitelem arabského lidu Palestiny jásirem Arafatem. Jednání potvrdilo jed­notu názorů na široký okruh projednávaných otázek a oba představitelé konstatovali, že blízkovýchodní akce imperialis­tických sil a jejich pomahačů z řad arabské reakre značně zkomplikovaly situaci. ■ Již poněkolikáté byl nucen přiznat egyptský prezident Sadat naprostý neúspěch svých separa­tistických kroků při jednání s Izraelem. Naposledy lak učinil v interview s listem New York Times, když konstatoval, že tří­týdenní kyvadlová diplomacie amerického zmocněnce Atherto­­na nepřispěla k žádnému pokro­ku v egyptsko-izraelských roz­hovorech. Sadat dále sází na americký nátlak na Izrael a no­vé naděje upíná k chystaným roz­hovorům premiéra Begina s pre­zidentem Carterein. Takových a rozhovorů bylo však již několik nijak neovlivnily stanoviska Beginovy vlády. ■ Etiopské ozbrojené síly úspěšné pokračovaly v ofenzívě při osvobozování ogadenské pro­vincie a jejího očišťování od so­málských vojsk. O situaci a vo­jenském postavení agresora svěd­čí oficiální prohlášení somálské vlády o odvolání pravidelných jednotek z etiopského Ogadenu, které podle četných zpráv před eliopskýini jednotkami ve zmat­ku ustupují. Etiopské vedení v osvobozených oblastech vy­tváří základní podmínky pro mí­rový život v rámci programu prozatímní vojenské správní rady o hospodářských a sociálních přeměnách etiopské společnosti. (Na) DVAKRÁT O AUTECH A INZERÁTECH »Škodovku si nekupujte, to je šmejd,« radil jeden a druhý při­takával. »Víte, co jich stojí v ohradách, vždyť je nikdo ne­chce.« Chtěl jsem ji, tu hejobyčejnější »stopětku«. Povzbuzen tím, že o ně není zájem, a měla by tedy být rychle k dostání. Konečně i Mototechna v inzerátech ozna muje: »Stačí jen nasednout, osob ní automobily Škojla 105/1 jsou pro vás připraveny v prodejnách.« Myslel jsem si, že tedy skuteč­ně stačí přijít s penězi a ale... V pražské vel na Járově doporučil technik trpělivost — zeptejte znuděn příští týden, ted nemáme. Během několika minut tak obsloužil dal­ší zájemce. Po telefonu se dozví­dám z Mělníka a dalších prode­jen — přijedte si udělat záznam a tak za čtrnáct dnů bude k dis­pozici. To je první zkušenost s auty a inzerátem. Zřejmě nejsem je­diný, kdo zjistil, že se nedá vše­mu věřit. Ani tomu, že o škodov­ky není zájem, ani tomu, jak tvr­dí Mototechna, že stačí jen na­sednout. A druhá? Vláda ČSSR schváli­la svým usnesením č. 3 z letoš­ního roku »Soubor opatření k zhospodárnění autoprovozu v oblasti služebních motorových vozidel«. Je platný od 1. 1. 1978 a mimo jiné se v něm s okamži­tou platností zakazuje podnikům a organizacím kupovat auta mi­mo stanovený bilanční příděl; ku­povat ojetá vozidla — jakákoliv a od kohokoliv. Usnesení musí respektovat každý vedoucí hos­podářský pracovník. Ale nerespektuje. Jak si jinak vysvětlit inzerát zveřejněný ve Večerní Praze 20. únpra: »Strojí­renský podnik koupí osobní auto­mobil CHRYSLER 180. Zn.: Málo jetý — 33708 VP.« Nebo je snad tento strojírenský výjimečný? (zek) NENÍ a nebude Tak nám pár »lidí za pultem« opět připravilo malé zpestření svého repertoáru, nepříliš oblí­beného spotřebiteli. K často kri­tizovanému nezájmu o zákazníka (bohužel se jím v poslédní době vyznačují především pražské obchodní domy), k různým ce­dulím — PREjíMKA ZBOŽÍ, PO­LEDNÍ PŘESTÁVKA, ISME NA SCH0Z1 aj., k již okřídlenému úsloví — »nemáme, zeptejte se za týden« — přibylo úsloví nové: NENÍ A NEBUDE! Bylo by možné vyjmenovat dosti rozsáhlý sortiment zboží, které podle slov prodavaček »není a nebude«. Většinou jde o zboží, které v obchodech je, zpravidla však pod pultem. A často tuto odpověď uslvšíte jen tak v letu, aniž by se dotázaná (či dotázaný) obtěžovala ohléd­nutím do regálů či do skladu, dotazem ke kolegyni nebo k ve­doucímu. A tak máte najednou pocit, že za pultem je vševěd či jasnovidec, který nad čerstvou, ještě nerozbalenou zásilkou ná­bytku ví, že je »prodána« apod. Neodbytně mi na mysl přichází otázka: Nevytvářejí někteří pro­davači tento nedostatek některé­ho zboží uměle, aby jim sloužil k vlastnímu obohacení? A kde u mnohých zůstává ochota a so­cialistický vztah k zákazníkovi? Vím, že vedle různých koumá­ků pracuje v našem obchodě vět­šina poctivých lidí. Ale nemají také oni svůj podíl viny, jestliže různé nedostatky vidí a přitom mlčí? — Neměli by příslušní ve­doucí poučit důrazněji pracovní­ky svých úseků o zásadách so­cialistického obchodu? A koneč­ně — neměly by častěji a účin­něji zasahovat i kontrolní orgá­ny? Prostředky k likvidování lajdáctví a ziskuchtivosti všeho druhu naše- společnost má. Je třeba, jich jen důsledně využívat. A my zákazníci bychom si měli uvědomit, že mnohé záleží i na nás. Nebudeme-li uplácet, musí i to nejžádanější zboží na pultl (vz) VYCHÁZÍ V NAKLADATELSTVÍ SVOBODA Základy vědeckého komunismu Další vydání základní studijní příručky pro posluchače střední­ho stupně stranického vzdělává­ní podává systematický výklad základních otázek vědeckého ko­munismu. Je rozdělena do dvou oddílů: budování socialismu a ko­munismu a boj sil proti kapita­lismu na světovém poli. 360 stran, kart 15 Kčs |osef Koči: České národní obro­zení Práce zkoumá problematiku formování novodobého českého národa v souvislosti s rozkladem feudalismu a nástupem kapita­lismu v českých zemích (80. léta 18. století—1848) a sleduje pro­ces obrození po politické, hospo­dářské i kulturní stránce. Edice Členská knižnice. 464 stran, váz. 51 Kčs Pavel Kavka, Jiří Vítek: Spojené státy americké Informativní příručka sezna­muje v přehledu s přírodními podmínkami země, státním zříze­ním, složením obyvatelstva, histo­rickým přehledem, národním hos­podářstvím, kulturou a dalšími údaji. Svazek je vybaven mapou, četnými fotografiemi a grafy. Edice Zeměmi světa. 364 stran, kart. 21 Kčs 8 A w X v MOHUTNOU DEMONSTRACI A MÍTINKEM na Trafalgarském ná­městí skončil v Londýně v minulých dnecfl Týden solidarity se Se­verním Irskem, organizovaný britským Odborovým kongresem a KS Velké Británie. Na snímku pohled na účastníky demonstrace při průchodu londýnskými ulicemi Telefoto TASS CENU ZA NEJLEPSl FOTOGRAFII o soutěži World Press Photo 1977 získal jihoafrický reportér Leslie Hammond za fotografii Teror slzným plynem. Snímek byl pořízen při zásahu jihoafrické policie proti Afri­čanům, kteří protestovali proti strhávání svých domů ve vesnici Modderdam nedaleko Kapského Města • Telefoto UPI Na úkor lidstva Poněkud to připomíná bajku o kočce a kohoutovi, v níž kočka dostala na kohouta chul. Pro plánova-nou hostinu však chtěla mít řádné zdůvodnění. Tak si jednou vymyslela, ie svým kokrháním budí lidi a nenechá je spát Když ji to kohout vyvrátil, osočila ho, ie nešanuje ani své matky a sester... Lidové pořekadlo takové jednání charakterizuje výstižně: kdo chce psa bil, vždy si hůl najde. Zdá se, že je jako ušité na manévry vlivných amerických kruhů kolem přípravy nové dohody o omezení strategických zbraní, zkrá­ceně nazývané SALT 11. Krátká historie Carterovy administrativy je bohatá na různé vy­­děračské kroky a gesta především v této oblasti, která je pro lidstvo nesmírně významná. Je tu jakýsi rozpor mezi slovy a činy: na jedné straně prezident Carter je si zřejmě plně vědom významu nové dohody SALT pro další vývoj lidstva, když prohlašuje: »Ne­­podepsání nové dohody SALT... by určitě vedlo ke zhoršení at­mosféry a ke konečné katastrofě.« Rovněž známý americký veřejný činitel Ch. fost upozornil ne­dávno v listu Christian Science Monitor, že když nebude příslušná dohoda dosažena nebo ratifikována, povede, to nejen k rozpoutání ještě nebezpečnějšího a nákladnějšího zbrojení, ale podkopá to také sovětsko-americké vztahy a ohrozí mír na celém světě. A přitom jsou to Spojené státy, které kladou všechny možné překážky do cesty k podepsání nové dohody. Nemine takřka týdne, aby např. stratégové Pentagonu nepředváděli americkému občán­kovi v televizi horor o sovětském vojenském nebezpečí. Ukazují tabulky, diagramy, vypočítávají, kolik životů si vyžádá první jader­ný úder, kolik lidí zahyne při odvetném úderu. List Washington Star po jedné takové podívané napsal: »Zasypávali posluchače a televizní diváky údaji o megatunách a zabitých tak lehce, jako by hovořili o gólech při hokejovém utkání.« Strašidlo komunismu, které popsali K. Marx a B. Engels v Komunistickém manifestu, dnes vy­tvářejí v jíně podobě. Ale účel je stejný. Povyk kolem sovětské vojenské hrozby má však je.n propagan­disticky přikrýt zájem některých kruhů USA na rostoucím zbrojení, snahu torpedovat podpis nové dohody o omezeni strategických zbraní. Isou to kruhy, které se řídí jednoduchou logikou: omezení zbrojeni se rovná omezení zisků. A zájmy další existence lidstva jim mohou být, jak se říká, ukradeny. Právě tyto kruhy na běžícím páse vyrábějí nové a nové překážky pro jednání v této oblasti, jednou je to diskuse o úrovni strategie kých zbraní, podruhé možnost modernizace letounu nazývaného Backjtre. A v dlouhé řadě »důvodů« se objevila i neuvěřitelná podr minka, že k jednání a podpisu dohody o omezeni strategických zbraní může dojít ten tehdy, když Sovětský svaz, Kuba a další socialistické stály přestanou se svou podporou a pomocí napadené­mu etiópskemu lidu. jak se zdá imperialisté jsou nepoučitelní. Historický vývoj přece již dávno ukázal, ie záměr zajistit Spojeným státům vojenskou převahu nad Sovětským svazem je nereálný. Sovětský lid a s ním i lid ostatních socialistických zemí si příliš dobře pamatují draze zaplacené zkušenosti jak z let intervence 1918—1920. tak z období Velké vlastenecké války 1941—1945. Sami vedoucí představitelé USA byli také nuceni přiznat, že mezi oběma zeměmi je vojenskostra­­tegická rovnováha. Mohou sice vystupňovat horečné zbrojení a tak zvýšit nebezpečí jaderného konfliktu se strašnými důsledky pro celé lidstvo, tedy i pro útočníky; nedosáhnou však svého cíle — vojenské převahy nad SSSR. Jsou bláhoví, jestliže se domnívali, že různé ultimatívni akce zastraší socialistické státy v čele se SSSR natolik, aby se dobro­volně vydaly všanc imperialismu. Opak jé pravdou. Ani o pid ne­ustoupíme ze zásad marxismu-lenintsmu, ze své socialistické cesty. A nikomu nedovolíme, aby Se pod jakýmikoliv záminkami vměšoval do našich vnitřních záležitostí. Stejně tak neopustíme princip in­­ternacicmalismu. Ten přece vznikl jako potřeba a podmínka úspěš­ného boje proti buržoazii, jejíž vzájemná třídní podpora nikdy neznala geografických hranic. Vždy první začali vykořístovaielé. Oni to také byli, kdo začali podporovat agresi Somálska vůči Etio­pii, zejména od okamžiku, kdy etiópsky lid se přihlásil k vědecké­mu socialismu. Stačí si připomenout jen některá fakta: Agentura AFP hlásila, že z Iránu přes Omán bylo do Somálska dovezeno asi 30 amerických tanků M 48, děla ráže 105 a zařízení protivzdušné obrany anglické výroby. Agentura ENA zaznamenala, že do Moga­­diše připluly tři lodi s egyptským materiálem, který pro Somálsko zakoupila v Egyptě Saúdská Arábie. Keňská vláda nedávno donu­tila k přistání egyptské letadlo, které dopravovalo do Somálska munici a zbraně. Západoněmecká vláda poskytla Somálsku již 19,1 miliónu dolarů, za něž si může nakoupit co chce — tedy především zbraně. A tak bychom mohli pokračovat. Za této situace, kdy proti etiopskému lidu, který donedávna tak trpěl pod sociálním, fakticky feudálním útlakem, se vytvořila jed­notná imperialistická fronta, je inlerňacionální pomoc socialistic­kých států naprosto nezbytná. Revoluci nevyvážíme, ale budeme vždy stát na straně těch. kteří zvolili pokrok. A budeme jim pomáhat, pokud pomoc budou žádat a potřebovat! je listě nepochybně, že boj etiopského lidu za lepší zítřek má jak pro Afriku, tak i celý svět značný význam. Přesto však je na­prostou demagogií dávat ho na stejnou rovinu s problémem, který ovlivňuje život či zkázu celého lidstva. Takže výroky Z. Brzezinské­­ho i prohlášení amerického prezidenta, že podmínkou pro pode­psání dohody SALT ll. je zakončení pomoci socialistické Etiopii, je bud neiapný pokus o vydírání nebo snahú zastřít vlastní ne­ochotu dovést jednání o SALT ke zdárnému konci a vědomě zostřit mezinárodní situaci. Obojí lze skutečně srovnat s jednáním kočky ze zmíněné bajky. S tím rozdílem, že Sovětský svaz a socia­listické státy nejsou bezbranným kohoutem! . FRANTIŠEK KUDRNA \

Next