Tribuna, leden-červen 1980 (XII/1-26)
1980-01-03 / No. 1
TAKCNÝi (20. 12.-27. 12.) ■ Nesmyslné rozhodnutí rady NATO modernizovat Jaderný potenciál v západní Evropě je i nadále předmětem osť'ého protestu pokrokové západoevropské veřejnosti. Pod heslem Nechceme nukleární smrt a Pryč s americkými raketami proběhla v Paříži mnohatisícová demonstrace, jejíž účastníci vyjádřili rozhodný odpor proti -snahám atlantistů vystupňovat mezinárodní napětí a přivést lidstvo na pokraj jaderné tragédie. V Rada amerických -a západoevropských časopisů a deníků přinesla chmurné předpovědi o dalším prudkém růstu nezaměstnanosti v kapitalistických zemích v letošním roce. Vysoký přírůstek armády nezaměstnaných se očekává zejména v USA a Velké Británii. Největší břímě ekonomické krize opět nesou pracující. Mohutné stávky a jiné protestní akce však svědčí o odhodlání dělnické třídy v kapitalistických zemích rozhodně bojovat za právo na práci, které je v socialistických zemích samozřejmostí. ■ Po zdlouhavém tříměsíčním jednání a několika ultimátech britské vlády na adresu Vlastenecké fronty Zimbabwe byla v Londýně podepsána závěrečná dohoda o řešení rhodeskélío problému, které předcházely dílčí dohody o ústavě, o přechodném období a o uzavření příměří. Nové volby v RhcjeRii-Zimbabwe jsou plánovány na únor letošního roku. Do té doby bude země řízena britským guvernérem lordem Soamesem. ■ Rada bezpečnosti zrušila v souvislosti s londýnskou dohodou sankce proti Rhodesii přijaté v roce 1966. SSSR a ČSSR se hlasováni o příslušné rezoluci zdržely, neboť považují zrušení sankci za unáhlené. V Rhodesii totiž došlo pouze k formální změně statutu a není vyloučeno, že reakce použije všechny prostředky k zachováni své koloniální vlády v zemi. ■ Poslední dny minulého rušného roku prožíval Irán ve znamení rostoucího napětí v několika provinciích. Po Kurdisténu, Chúzestánu a Ázerbájdžánu došlo k vážným protivládním nepokojům i v provincii Balúčistán. Nepokoje byly vyprovokovány zatím neuspokojivým vyřešením otázky pravomocí jednotlivých provincií a jejich vztahu k ústředním orgánům státu. Propuštění rukojmí, kteří jsou zadržováni íránskými studenty na velvyslanectví USA v Teheránu, požadoval v rozhovoru pro londýnský list Times předseda islámských revolučních soudů ajatolláh Sádek Chalkalí. ■ Podrobnou analýzu a řešení hospodářských problémů rozvojových zemí obsahuje Havanská deklarace, která byla přijata na závěr jednání členských zemí Skupiny 77 v hlavním městě Kuby. Účastníci jednání jednomyslně podpořili myšlenku na vytvoření mezinárodního fondu pro pomoc rozvojovým zemím s kapitálem nejméně 300 miliard dolarů. Zároveň vyzvali mezinárodní veřejnost, aby protestovala proti všem projevům kolonialismu, neokolonialisniu, apartheidu a ostatním formám rasismu. ■ Světová reakce neustále stupňuje protivietnamskou protikarabodžskou kampaň. Svěda čí o tom i pokos účastníků nedávné konference ministrů zahraničních věcí členských států ASEAN obvinit lidovou Kambodžu z vyvolávání napětí na hranicích s Thajskem. Ve skutečnosti je to však Peking a západní Imperialistické kruhy, které podporou zbytků polpotovských band brání normalizaci vztahů mezi Kambodžou a Thajskem. (na) O ČEM ANKETY NEMLUVÍ Ankety, které tvrdí, že dvě třetiny západních Němců »jsou úplně spokojené«, neodpovídají podle názoru poctivých sociologů skutečnosti a přikrášluji poměry. Odpovídat ani nemohou, uváži li se, že plnýeh devět desetin kapitálu a majetku v NSR je soustředěno v rukou pouhých dvou procent obyvatel. 422 tisíc milionářů, tj. 0,7 % všeho obyvatelstva, disponuje 87 % všeho majetku; z tohoto počtu lze užším výběrem vyčlenit 22 tisíc miliardářů (0,035 % obyvatel), jejichž majetek se za poslední desetiletí zdvojnásobil. Naproti tomu podle občasný h průzkumů západoněmeckých sociologů žije několik miliónů občanů NSR sotva z ruky do úst, ve velkém nedostatku, bez za opatření. Hluboké sociální rozdíly se zvlášť citelně projevuji v bytových podmínkách. Vlastní domek a pozemek má jen 7 % dělníků; co do rozlohy je to však jen 0,08 % celkového fondu budov a půdy. Tři až čtyři milióny rodin žijí v nehygienických a nedůstojných podmínkách — v brlozích, starých vagónech, chatrčích. Sama vláda potvrdila, že před třemi roky asi 800 tisíc lidí nemělo střechu nad hlavou. Nejvíce jsou postiženy rodiny s více dětmi. Jen třetina rodin se dvěma dětmi má vyhovující byt Z rodin s více než třemi dětmi má bytový problém vyřešeno jen 6 %. Baráky Benz v Mannheimu mají pověst nejstrašnějších brlohů v NSR. Ubohá kolonie ve Wiesbadenu-Miltalle se dá označit jako sídliště jen se značnou dávkou fantazie. A to ještě majitelé tamních obydlí vyhánějí tisíce dělnických rodin pro nezaplacené nájemné. Duisburg kvůli špatným bytovým podmínkám dokonce podrobili kontrole jedné z komisí EHS. Výsledky jsou znepokojující. Dělníci v Duisburgu se dožívají v průměru jen 60 let, ra kovtna a bronchitída se vyskytují dvakrát častěji než v jiných oblastech, ve 14 městských čtvrtích není lékař Duisburg leží uprostřed ruhrské oblasti, která přináší miliardové zisky západoněmeckým koncernům. A jak již víme, devět desetin kapitálu a majetku v NSR je v rukou pouhých dvou procent obyvatel... (kre) KYSLÍK MIZÍ V KOUŘI Jsou tomu asi dva roky, co jsme psali o zkáze snášející se na stromořadí kolem silnic. Tehdy jsme na kritickou poznámku dostali odpověd, že jde o »plánovité ozelenění silnic«. Ony skutečně ovocné stromy kolem cest nejsou moc hezké, nepřinášejí ani žádný přímý užitek, protože ovoce z nich prakticky nelze použít. Ale ... Od té doby skutečně na místo starých stromů zasadili správci cest a silnic mladé stromky. Takže pián je plněn. Jenže, a to je právě to ale, v plánu se s mnohým zřejmě nepočítalo. Například s tím, že listová plocha mladých stromků nejméně několik desítek let nenahradí plochu produkující kyslík na bývalých stromech. Nebo také s tím, že odstraněním stromořadí se otevře krajina větru. Nic mu neznesnadňuje jeho ničivou účinnost na polích, ale, a to zejména, zvyšuje se riziko na silnicích. Podstatně víc totiž »fouká« do aut a zejména ta menší jsou pak hůře ovladatelná. A jsou další negativa, která »ozelenění« silnic přináší. Bohužel slova novinářů krí-tizující tento jev odfoukl vítr, stejně jako oďonkává ornici z polí. Po vzoru Středočeského kraje se do kácení starých stromořadí pustili silničáři i v ostatních krajích republiky. Skoda. Pro nás pro všechny. (zek) ŘETEZOVA reakce Střetnutí, jakých jsem zažil za léta cestování veřejnými dopravními prostředky už tisíce. Někdo do někoho strč), šlápne někomu na nohu — prostě banálností. Zajímavé ovšem je to, co následuje, i když jde v podstatě o dvě varianty: kam koukáte, člověče! — Snad vás neubylo! — Pak se ozve třetí, který klimbal: Děte si hulákat jinam! — Zapojí se korpulentní paní, kterou rozčiluje, že ji nikdo nepustil sednout, a pustí se do spáče: Vy mlčte, člověče! Roztahujete se tu jako doma na kanapi a všichni aby kvůli vám ještě šeptali! — Spáč se probouzí docela a nemíní si nechat nic líbit. Během dvou či tří zastávek se :lo hádky zapojí snad deset — patnáct lidí. Vystupují v cílové stanici nasupení, rozčílení a v tomto stavu přicházejí na své pracoviště. Tam pak stačí málo, aby série výbuchů pokračovala. A je velmi pravděpodobné, že na počátku všeho byl jeden jediný člověk, kterému se ono ráno nějak nevyvedlo. Varianta druhá, jakých jsem také zažil nepočítané: Promiňte, já nerad. — Smích postiženého. — I jen si šlápněte, kdoví, kdy zase budete mít příležitosti — Zasměje se pár spolucestujících. — Ještě že nepatříte k elektrikářům! — říká se smíchem ten, který se prve omlouval. Postižený zbystří pozornost. Usoudí, že jde o vtip, protože na ty my jsme kadeti. — Moment, to neznám!? — Následuje anekdota o těch, kdo ráno vstávají s odporem, celý den pracují pod napětím a když sáhnou na vedení, tak dostanou ránu. — To se už chechtá každý, kdo je v doslechu ... Ti lidé pak dále vystoupí a půjdou do práce. Ještě rozesmátí z tramvaje či z autobusu. Stejně jako ti z první varianty banálního, denního příběhu — »obětí« řetězové reakce. Ale pro takovou jsem všema deseti. Možná že stojí za úvahu, abychom tu druhou možnost vtělili do novoročních předsevzetí. Protože jak přijdou nezasvěcení a nevinní k tomu, aby trpěli za úhonu (kolikrát velice pomyslnou!, kterou utrpěla naše maličkost? Popřemýšlejte! (vz) Na snímku C‘TK jsou zachycení účastníci demonstrace, která se konala v minulých dnech o hlavním městě Belgie Bruselu. Sešli se zde odpůrci zbrojeni z různých států západní Evropy, aby protestovali proti rozhodnutí NATO rozmístit v jejich zemích nově americké jaderné rakety. Za čtyři roky od vyhlášení Laoské lidově demokratické republiky byly v zemi uskutečněny zásadní sociálně ekonomické přeměny. V roce 1978 schválilo byro OV Lidové revoluční rady Laosu usnesení o združstevňování vesnice. Snímek je z jedné z nových zemědělských jarem Vonkhan 23 severovýchodně od Vientianu. Na polích o rozloze S00 hektarů zde laošlí družstevníci pěstují převážně rýži, kukuřici a sóju. Foto ČTK IPVycIiazmnakladatelství fSvoboda, Dějiny diplomacie 1939—1945 Další svazek Dějin diplomacie postihuje období let 1939—1945, tj. od vypuknutí do konce druhé světové války. 652 stran, váz. 60,— Kčs BÝT VŽDY PŘÍKLADEM V těchto dnech se scházejí první členské schůze základních organizací KSČ, na nichž členové strany obdrží dokument nejcennější — novou členskou legitimaci. Je výrazem jejich příslušnosti k mnohamilionové armádě komunistů, kteří bez ohledu na to, v které zemi pracují, převzali neobyčejně obtížný a složitý úkol: v souladu s objektivními zákony společenského vývoje změnit svět. Rozbít starou vykořisíovatelskou společnost, osvobodit pracující ze jha sociálního a národnostního útlaku a vybudovat novou, sociálně spravedlivou společnost. Úloha a poslání komunistů v tomto velikém zápase nikdy nebyla a není ani dnes snadná. Být vždy na výši doby a jejích požadavků, být v čele boje, dovést na sehe i ostatní klást vysoké nároky, být příkladem v uplatňování zásad socialistické morálky... Vítězství socialismu a proces jeho budování náruky na komunisty nesnižuje. Naopak. Požadavky na každého člena strany s tím, jak se socialistická společnost rozvíjí, neobyčejně rostou. Podněcovat pracovní aktivitu a iniciativu, být přikladeni v kvalitě odevzdané práce, odpovědně vykonávat stranické, státní, hospodářské a další funkce, a především, každý den — na pracovišti i v místě bydliště — bojovat za uskutečňuvání politiky strany, vysvětlovat ji a získávat pro aktivní účast při její realizaci široké vrstvy pracujících. Při přijímání nové členské legitimace Komunistické strany Československa si ka/dv člen strany, tento veliký závazek, který při vstupu do strany převzal, musí znuvu uvědomit. Vždyť i dnes v naší společnosti probíhá veliký zápas o naplnění závěrů XV. sjezdu KSC a usnesení ústředního výboru, která je konkretizují. Bojovat za zkvalitnění řízení, za zvýšení hospodárnosti, kvality a efektivnosti výroby, za úspory energie a materiálů — to je stejně revoluční úkol jako každý jiný, který strana ve své historii řešila. Komunista je komunistou jen tehdy, je-li bojovníkem z,a politiku strany. Tak to vždy bylo a je i dnes. Je to přirozeně snazší, když všechno »klape«, když nejsou přílišné potíže. Ale se stranou jdeme a její politiku obhajujeme a prosazujeme v každé době, i když jsou těžkosti a nesnáze. Je to naše stranická povinnost. Ukazovat otevřeně příčiny problému, a také konstruktivní východiska z nich. Probojovávat a prosazovat nové, být nesmiřitelní k nedostatkům a nešvarům, překonávat nepochopení spolupracovníků a někdy i vedoucích, vítězit sám nad sebou v zápase se vžitým způsobem práce, i vlastní pohodlností. Vedoucí úloha strany v naší společnosti a členství ve straně nedávají nikomu právo prosazovat osobní zájmy nebo se snažit vynikat na úkor druhých. S takovou ve straně nikdo nepochodí. Uskutečňování záměrů rozpracovaných naší stranou k dalšímu rozvoji «polečnosti, boj za plnění stranických usnesení, nestaví komunisty do role lidí plnících pouze uložené úkoly. Základní vlastností členů i kandidátů strany je osobní iniciativa a aktivita. Tvůrčí hledání a neklid, nespokojenost s dosaženým, je zdravá, optimistická vlastnost komunistů. A jejich osobní přiklad má velkou organizující silu, strhává k následováni, je nejpřesvědčivější osobní agitací. Politiku strany uvádějí do života milióny lidí. Jeden z leninských principů činnosti strany je spojení s nimi. Kontakt s lidmi je neustálou konfrontací stranické politiky a linie s praxí, jejím kritickým a tvůrčím ověřováním se skutečností, kontrolou plánů a jejich plnění. Strana je velký kolektiv. Není to však kolektiv bez tváře. Stranu reprezentuje nejen její ústřední výbor, ale každý komunista svými vlastnostmi, schopnostmi, kvalitou své práce. A toho si vždy a všude každý člen strany musí být vědom. Ne náhodou 14. zasedání Cv KSČ upozornilo na význam odpovědnosti a kázně, na vysoké nároky na práci všech komunistů — a mezi nimi zvlášť vedoucích a řídících kádrů. Strana zodpovídá za každého komunistu, a také každý komunista zodpuvídá za práci své organizace, za práci strany. Proto mají tak velký, lze říci rozhodující význam, aktivní účast každého člena na stranické práci, jeho uvědoinělost, otevřenost, čestnost, odpovědnost za splnění přijatých úkolů, kritický i sebekritický přístup k vlastní práci i k činnosti druhých. Plné uplatnění těchto a dalších vlastností, a to nejen členy strany, ale všemi pracujícími, také do značné míry rozhodne o tom, zda se nám podaří náročné úkoly, před kterými v letošním roce stojíme, splnit. FRANTIŠEK HAJEK 2 tribuna