Tvorba, říjen-prosinec 1971 (XXXVI/40-52)
1971-10-27 / No. 43
týdeník pro politiku vědu A KULTURU 27. ŔÍJNA1971 • CENA 2 — KČ* Lunochod na výstavě U hybernů Snímek JAN DRHLlK 3 x K. H. B. BAJKA POLITICKÁ Ve Švejcarech, v demokratském kraji, kde si na republikány hrají, sed si vedle orla vrabčík smělý dosti, začimčařiv cosi o rovnosti. Orel polknul vrabce místo naučení: že přec nikdy vrabec orlu roven není. POZDNÍ ROZUM Neklesej do kase, křesej do troudu; a o lásce k vlasti nekaž velbloudu. ARISTOKRATICKÝ Však se podle díla mistrův rozum vidí, císař dělá šlechtu, Pán Bůh stvořil lidi. Pán Bůh stvořil lidi, krejčí tvoří pány; kdo je malý mistr, mívá. malé plány, Rasismus • Ze zahraničního tisku A. Kosygin v Konodě Termín »sovětská mírová inicia tiva«, vyjadřující širokou diplomatickou a zahraničně politickou aktivitu SSSR z poslední doby, se už dokonale vžil a je naplňován stále novým obsahem. Píše se často a právem o tom, že tato tak užitečná a potřebná iniciativa zahrnuje celý současný svět a dotýká se všech jeho ožehavých problémů. Z tohoto hlediska byl a ještě mnohokrát bude posuzován a hodnocen její význam pro světový mír a dorozumění mezi národy. Sledování této aktivity sovětské zahraniční politiky ve velkých, celosvětových obrysech je jistě nezbytné a správné. Je však zároveň třeba všímat si i jednotlivých akcí, poznávat, jak svou náplní a svými konkrétními výsledky doplňují celkový obraz. K takovým akcím patří i návštěva sovětského předsedy rady ministrů v Kanadě. Jak známo, Kanada patří k členským zemím Severoatlantického paktu a už proto mezi ní a socialistickými zemětni existují rozdíly v pojetí důležitých mezinárodně politických problémů. Tím větší význam mají »vztahy dobrého sousedství« (Kosygin v Ottawě), které se vytvářejí mezi ní a SSSR. »Sovětský svaz navrhuje všem zemím spolupráci při řešení mezinárodních problémů, které vyvolávají napětí ve světě,« prohlásil sovětský předseda vlády. »Tak je i zaměřen rozvoj vztahů s vaší zemí, který byl velmi povzbuzen květnovou návštěvou pana Trudeaua (kanadského premiéra) v SSSR.« Přijetí, kterého se sovětské delegaci v Kanadě dostalo, dosvědčuje, že rozvoj vztahů mezi Sovětským svazem a Kanadou může této spolupráci značně přispět. Cesta A. Kosygina do Kanady byla tedy už úspěšně předznamenána květnovým pobytem kanadského premiéra v SSSR. P. E. Trudeau tehdy mj. prohlásil: »Kanada hledá nové přátele a obchodní partnery, aby se nedostala do přílišné závislosti na kterémkoli státu či skupině států a mohla upevnit svou nezávislost.« Takové pojetí, které se za návštěvy A. Kosygina potvrdilo, napomohlo dobrému průběhu a výsledkům jednání o dvoustranných stycích a dlouhodobě plánované spolupráci i rozhovorů o širších mezinárod-Z OBSAHU* Nic než fakta (Alois Indra — str. 3) Havlíčkovské výročí (str. 4) Volby a Slovensko (Ondrej Klokoč — str. 5) Generál Gehlen, pan Ströbinger a ti druzí (str. 6) Vrahové všech hodností (str. 7) Návrat Majakovského (str. 8) Pět otázek Leonidu Novičenkovi (str. 9) Kraj zvonící historií (reportáž — str. 10—II) Fórum Tvorby (str. 13—14) Recenze, kritiky (sir. 15—16) Kopaná nezemře (R. Vytlačil—L. Novák — str. 18) Agresivita v obrazu člověka (dokončení přílohy) nich problémech. Kanadskou návštěvu A. Kosygina tedy oprávněně můžeme zařadit mezi akce »sovětské mírové iniciativy«, jež výrazně přispívají k upevnění míru, které — jak v Kanadě znovu zdůraznil A. Kosygin — sovětská vláda považuje »za jeden z hlavních úkolů své zahraniční politiky«. pd Nebojte se atomů Já vím, řekne-li se atom, myslí většina lidí na Hirošimu, na nebezpečí atomové války a radioaktivity. V posledních letech jsme si ale zvykli i na jiný význam — mírové využití atomové energie, atomové elektrárny, léčivé izotopy. Přesto prese všechno zůstává v našem vědomí jakési tajné zrnko nejistoty. Jsou to obavy z neznámého, nepoznaného. Vědci působící v této oblasti mají pro nás obyčejné lidi tak trochu nádech kouzelníků — zacházejí s částicemi, které nevidíme nebo které existují třeba jen ve zlomku vteřiny. V jejich rukou je síla, která může znamenat pro lidstvo nesmírné dobro nebo zlo. O to zajímavější a potřebnější je nahlédnutí do této »kouzelné kuchyně«, jež nám v pražském domě U hybernů nabízí výstava Atom ve službách člověka. Její návštěvníci právem obdivuji maketu dnes již legendárního Lunochodu i model atomového ledoborce, nesoucího jméno Lenin. Současně še seznamují s dalšími výsledky přesné práce sovětských vědců; před očima tu defilují modely složitých celků s magickými názvy Energetický heterogenní uran — grafitový reaktor, je zde ale i maketa reaktoru, který poprvé na světě umožnil přímou přeměnu jaderné energie na energii elektrickou; jmenuje se zcela prostě — Kopretina. Jsou tu i další exponáty, které dokumentují, že v dnešní vědě a technice, v národním hospodářství a v medicíně nenajdeme oblast, kterou by »atom« nemohl již dnes nebo perspektivně ovlivnit ve prospěch člověka. Procházíme výstavou — a přestáváme se bát; obrovská energie, utajená v nejmenších částečkách hmoty, byla v Sovětském svazu a v socialistickém světě svěřena vědcům i praktikům, jejichž rozum a ruce slouží lidem. Na této výstavě si zvlášť silně a bezprostředně uvědomujeme sílu nového společenského řádu. Byl to socialismus, který umožnil přeměnu »utopického« plánu elektrifikace v samozřejmou skutečnost. Je to socialismus, který umožňuje v minulosti těžce zkoušené zemi, zpustošené nacistickým přepadením, dosáhnout světového prvenství na mnoha úsecích soudobé vědy. A jsou to sovětští vědci, kteří podávají ruku ke spolupráci každému, komu jde 0 pokrok lidstva. »Jsem šťasten, že jsem se narodil v Rusku a zasvětil svůj život atomové vědě veliké země Sovětů. Hluboce věřím a jsem si jist, že náš lid, naše vláda věnují úspěchy této vědy pouze k prospěchu lidstva.« Tato slova I. V. Kurčatova, vynikajícího sovětského vědce a organizátora jaderného průmyslu, jsou příznačná i pro pražskou výstavu. Oprávněně jsou citována na jednom z hlavních panelů; upevňují naši jistotu, že jsme zvolili správný směr. Návštěva domu U hybernů se každému z nás v těchto týdnech skutečně vyplatí. -pk >« SH W 1 dalšímu roivoji o bohatství Je to svým způsobem příznačně a podtrhává to pracovní charakter tohoto zákonodárného orgánu, který několik let působil v současném personálním složení. Mám na mysli Slovenskou národní radu, která na posledním zasedání na závěr svého volebního období bilancovala svou činnost, současně ale věnovala zvláštní pozornost dalšímu mimořádně důležitému bodu programu, vládnímu návrhu zákona SŇR o státním plánu rozvoje národního hospodářství SSR v letech 1971 až Pokračováni na str. 2 /^MEZINÁRODNÍ souvislosti^ NAŠÍ POLITIKY Nad zprávou předsednictva naší strany k mezinárodním otázkám, kterou na plenárním zasedání OV KSČ 21. října přednesl člen předsednictva a tajemník CV soudruh Vasil Biľak, jsem si opět jednou s mimořádnou bezprostředností uvědomil souvislost všeho, oč v naší zemi ve smyslu XIV. sjezdu usilujeme, s gigantickým třídním dramatem, obepínajícím celou zeměkouli, v němž se v boji mezi silami socialismu a imperialismu, míru a války řeší základní otázky budoucnosti lidstva. Komplexní, všestranná, vědecky přesná analýza současného stavu světa, kterou ze zorného úhlu sovětské globální mírové strategie a našeho aktivního příspěvku k jejímu prosazováni podal ve své zprávě soudruh Bifak, nás nuží, abychom si z hlediska dnešní mezinárodní situace ještě hlouběji uvědomili osudný mezinárodní dosah československých událostí z roku 1968. V době, kdy země Varšavského paktu a komunistické strany evropských zemí nejprve na bukureštské schůzce a v roce 1967 už zcela konkrétně na poradě v Karlových Varech přišly s vážnou iniciativou na svolání porady o evropské bezpečnosti, vpadli českoslovenští pravicově oportunističtl dobrodruzi, zmocnivší se postupně od ledna 1968 rozhodujících mocenských pozic ve straně i ve státě, tomuto mírovému úsilí zákeřně do zad. Svou nacionalistickou, antisovětskou politikou, kalkulující s možností aktivizare, ba snad i přímé intervence imperialistické antisovětské koalice, mohli dovést naši zemi jen do úplné mezinárodní izolace, na práh nového Mnichova, národní katastrofy. I když všechny jejich plány byly odsouzeny k ztroskotání, přece mají před světovými dějinami těžkou a ueodčinitelnou odpovědnost za to, že mírová ofenzíva Sovětského svazu a ostatních evropských socialistických zemí byla zdržena nejméně o dva tři roky. To, čeho jsme svědky dnes, kdy politický vliv a mezinárodni autorita Sovětského svazu vzrostly natolik, že i nej-Pokračováni na str. 3