Tvorba, červenec-září 1972 (XXXVII/27-39)

1972-09-27 / No. 39

ATANAS DALČEV ZRCADLO Cekáš na něj celou řadu let, zázrak se však rodí každou chvíli. Podívej, kolik má nosič síly obrovské zrcadlo nést! Jde. A v zrcadle mu vyrůstají domy, ulice i ohrada. Lidé vycházejí ze světlého dna a jak ptáci z klece divě z něho vylétají auta. Náměstí se naráz převrátí. Padají střechy, balkóny i akáty. Modrá nebesa se blýskají, jaký div, že nosič před námi shrben těžce k zemi sotva jde! Ve svých rukou musí přenášet celý nový, podivuhodný svět. Přeložil VILÉM ZÁVADA Jasná věc Vzájemné návštěvy přátel jsou běžnou věcí, ale velkého omylu by se dopustil ten, kdo by je po­važoval jen za věc protokolu. Mám-li bilancovat docela stručně návštěvu soudruha Husáka a sou­druha Štrougala v čele stranické a vládní delegace v NDR, pak mu­sím říci: už na samozřejmosti, s ja­­ou hostitelé i hosté vyjádřili sou­náležitost, konkrétnosti, s jakou jednali o uplatňování společných zájmů, už na tom museli přátelé i nepřátelé v celém světě vidět, že spojenectví mezi ČSSR a NDR je prostě jasnou věcí; že nás spo­jují mezi sebou i s celým socialis­tickým společenstvím nejen objek­tivní třídní a politické zájmy, ale i prosté lidské přátelství, které se neomezuje jen na členy vedení stran nebo společných komisí. Ti­síce malých i velkých zážitků v Berlíně, v kraji Halle a Roztoky to v těchto dnech potvrdily a kaž­dý ví, že toto vědomí je zdrojem síly pro oba partnery. Socialistická politika se ovšem nespokojuje přátelstvím »jako ta­kovým«. I v Berlíně se potvrdilo, že výsledky setkání socialistických státníků bývají velmi reálné. To se nevztahuje jen na to, s jakými konkrétními cíli se bude spolu­pracovat v kultuře nebo ve škol­ství, v hospodářství nebo ve vědě. Ze společného komuniké bylo by možno vyčíst leccos kvalitativně nového. Přitom naprosto nejde jen o perspektivu. V souvislosti s ko­ordinací důležitých investic nebo ve spolupráci při racionalizaci a rekonstrukci ve vybraných podni­cích obou zemí se hovoří výslov­ně o vytvoření vysoce efektivní formy spolupráce v jakékoliv praxi. jedním slovem — jasná věc: je to přátelství živé, konkrétní, plod­né, je to přátelství mezi stranami, mezi státy, mezi lidmi, kteří vědí, že patří k sobě. PETER LUX, Berlín TÝDENÍK PRO POLITIKU. VĚDU A KULTURU 27. ZÁŘÍ 1 972 • CENA 2,— Kčs Z OBSAHU: O mladých s V. Hájkem, vedoucím tajem­níkem středočeského KV KSČ (str. 4) • Nad ideovou činností tvůrčích svazů se zamýšlí M. Válek, ministr kul­tury SSR (str. 5) • NDR - ČSSR — víc než přátelé (str. 6) • Před ustavujícím sjezdem dramatických umělců (str.9) Hlasy i kalných vod Mobilizace západoněmeckých re­­akčních sil proti realistickým za­hraničně politickým krokům vlá­dy kancléře Brandta nabývají za­rážejících forem. Orgán KSN Un­sere Zeit nedávno odhalil spojení bavorské křesťansko-sociální unie s neonacisty. Nyní přinesl další článek, jehož obsah dokazuje spo­jení Straussovv strany i s oreani­­zacemi emigrantů a pochybnými »osobnostmi«, které za druhé svě­tové války pomáhaly »jako Hitle­rovi přidavači« na okupovaných územích zrazovat svou vlast. Tak například existuje tzv. ABN (Antibolševický blok národů), je­hož vůdce — pravicově extrémis­tický emigrant z Ukrajiny — žádá, aby »SSSR a všechny komunistic­ké režimy byly vyloučeny z mezi­národních organizací včetně OSN«. Tento muž, brojící mj. i proti »poddanosti Brandtovy a Scheelo­­vy vlády Moskvě«, pracuje v tak­zvané Evropské radě pro svobodu s bývalým ministrem Adenauerovy vlády Oberlánderem. Jinou tako­vou organizací s revanšistickým programem je takzvaná Rada pro americko-evropskou spolupráci ná­rodnostních skupin. Jako zástupci USA v ní pracuje hrstka pravico­vých politiků, evropské »národ­nosti« zastupují příslušníci 32 vše­lijakých emigrantských a »vyhna­neckých« organizací a politikové druhu známého křesfansko-sociál­­ního poslance Bechera, kterého list Unsere Zeit trefně nazývá »vyhnancem z povolání«. Všechny další podobné organizace, které tak či onak udržují čilé spojení s křesfánsko-sociální unií, ani ne­lze vypočítat; jmenujme pro ilu­straci už jen takzvanou Sloven­skou osvobozeneckou radu. Skutečnost, že Straussova kraj­ně pravicová strana CSU hodlá lo­vit hlasy pro příští volby do spol­kového sněmu 1 v takto zakale­ných vodách, nelze jen tak beze všeho označit za okrajový jev. Spí­še za skutečnost, která nám dobře pomáhá charakterizovat, jak roz­sáhlou mobilizaci pravicových sil můžeme očekávat a jak závažné proto chystané volby v NSR bu­dou. pd Bramborové starosti Statistiky nás puiičují u tom, že každý občan naší republiky sní v průměru za rok přes 120 kilo­gramů brambor. Jestli jsou více v oblibě v přetvoření na škubánky či na smažené hranolky, o tom už strohé tabulky nehovoří. Brambory však rozhodně představují jednu z nejčastějších složek našeho jí­delníčku a letmé zalistování v kte­rékoliv kuchařce tuto pravdu jen potvrdí. Máme tady pudzim, čas sklizně okopanin, čas, kdy starosti s bram­borami mají nejen zemědělci, ale i lidé z měst. Bude dost brambor a budou opravdu chutné a kvalit­ní? To je skutečně oprávněná otáz­ka, která vyžaduje odpověď. Le­tošní úroda brambor vypadá oprav­du slibně. Podle dosavadních od­hadů by se průměrný hektarový výnos měl v ČSR pohybovat kolem 1811 metrických centů z hektaru, tedy by byl téměř o 40 metrických centů vyšší než průměr v loňském roce. Záleží tedy na tom, zda ze­­mědělci sklidí rychle a beze ztrát, jak to ukázali již o žních. Zvláště příznivá situace je v typicky hramborářských okresech, jako Klatovy, Havlíčkův Brod, Pelhři­mov, Jindřichův Hradec nebo Svi­tavy, kde výnosy překračují hra­nici 200 metráků z hektaru. Nad kvalitou konzumních brambor za­se bdí oborové ředitelství Země­dělského zásobování a nákupu, které spolu s generálním ředitel­stvím Ovoce a zelenina a se Státní inspekcí jakosti zemědělských vý­robků vyhlásilo pro zemědělské podniky soutěž o nejlepšího doda­vatele pozdních konzumních bram­bor. Tím však odpověď pro brambo rové gurmány není vyčerpána. Na­bízejí se totiž další otázky, zda bude v celém zimním období ma­loobchod plynule zásobován bram­borami, nebo zda se raději mají konzumenti takříkajíc »předzáso­­bít« ve vlastních sklepích. Zvlášť důležitá je tato otázka pro oby­vatele paneláků, kde se o »bram­borových« sklepích nedá příliš mluvit. Generální ředitelství Ovoce a zelenina zatím opravdu nemá dostatek vhodných skladovacích ploch, odkud by mohly být obcho­dy stále zásobovány. Nejcitelnější je tento problém v hlavním městě Praze. Zatím musí vypomáhat ze­mědělské podniky svými brambo­­rárnami a krechty. Investiční zá­měry obchodní organizace Ovoce a zelenina však dávají naději. Pro samotnou Prahu byla letos v Ru­zyni zahájena výstavba moderního velkoskladu. Takže i obyvatelé pa­neláků si snad v blízké budouc­nosti oddechnou. -bau- Pan komisař kasfrovol Před nedávném měnila Francie ministerského předsedu. Chaban- Delmas, kompromitovaný ve finanč­ních skandálech, byl nahrazen »tvrdým a čistým gaullistou« Pier­­rem Messmerem. Ale série skan­dálů, v nichž jsou namočeni ně­kteří francouzští politikové, nebere konce. Jejich počet již přesahuje desítku a aktéři často patří k po­litické »elitě* gaullistické strany jnapř. politický ředitel ústředního listu gaullisiü La Nation — M. Ha-. bib-Deloncle). V posledních dnech vzrušila Francii nová, tzv. Arandova aféra. Bývalý člen kolegia ministerstva stavebnictví G. Arando obvinil po­slance gaullistů UDR G. Sibeuda z »intervencí« za úplatu třiceti ti­síc franků. Na celém případu jsou pikantní okolnosti, které zveřejně­ní tohoto korupčního skandálu pro­vázejí. Arando totiž romanticky po vzoru famese Bonda zmizel a sna­živá policie jej marně hledala. Te­prve začátkem minulého týdne se sám dostavil na pařížskou proku­raturu a aféra mohla vstoupit do své druhé fáze. O »aktivitě« fran­couzské policie v tomto případě svědčí to, že se Arando v době své »ilegality« scházel s novináři a podával jim informace. V jiných případech se ovšem projevila francouzská policie jako čilejší. Před časem otevřel jeden francouzský policista jinou skan­dální aféru, ve které hlavní roli hrají vysocí policejní úředníci z Lyonu, v čele s bývalým šéfem protigangsterské brigády, hlavním komisařem Javillieyem. Pod jeho vedením vybírala řada příslušníků lyonské policie »daň* od majitelů intimních hotelů, barů a nočních klubů, kde se provozuje prostituce a kvete obchod s narkotiky. Zpo­čátku byla také snaha aféru utut­lat, ale nakonec musel ministr vnitra Marcellin zasáhnout. Komi­sař Javilliey putoval do vazby a řa­da policejních úředníků byla sus­pendována. Ukázalo se však, že v záležitosti jsou »zainteresováni* i dva poslanci gaullistické strany, pánové Edouard Charret a jeho ko­lega Guillermin, což bylo zvláště nepříjemné u pana poslance Char­­reta, který 'je parlamentním kon­trolorem rozpočtu ministerstva vni­tra. Západní tisk ironicky psal, že »pan komisař kasíroval«. Oba páni poslanci však projevili i v této Pokračováni na str. 2 Angela Davisová v Praze Snímek VÁCLAV JIRSA VYŠŠÍ ETAPA VZTAHŮ ČSSR-NDR Novináři, kteří doprovázeli československou stranickou a vládní delegaci na její cestě do Německé demokratické re­publiky, vydali a jistě ještě vydají mnohá svědectví o srdeč­ném uvítání a setkáních, o upřímných manifestacích vzájemné solidarity. Pobyt našich vedoucích představitelů v NDK doká­zal, že současné přátelství, navazující na tradice dávné bojo­vé solidarity mezinárodního dělnického hnutí, se stalo ne­­odlučitelnou součástí myšlenek i citů našich národů. Nebylo by však ani zdaleka úplným hodnocením výsledků návštěvy našich stranických a vládních představitelů v NDR, kdybychom ji považovali pouze za další potvrzení našehu přá­telství a solidarity. Návštěva měla velmi konkrétní úkoly, o jejichž naplnění svědčí slova závěrečného komuniké: »S uspo­kojením bylo konstatováno, že setkáním v Lánech v listopadu 1971 byla započata vyšší etapa ve vztazích přátelství a spolu­práce mezi KSČ a SED a mezi ČSSR a NDR. — Spoluprá­ce mezi KSČ a SED a mezi ČSSR a NDR se dále podstatně rozvíjí v duchu tradičního třídního přátelství a zahrnuje všech­ny oblasti života.« Pokračováni na str. 3

Next