Tvorba, červenec-září 1972 (XXXVII/27-39)
1972-09-27 / No. 39
ATANAS DALČEV ZRCADLO Cekáš na něj celou řadu let, zázrak se však rodí každou chvíli. Podívej, kolik má nosič síly obrovské zrcadlo nést! Jde. A v zrcadle mu vyrůstají domy, ulice i ohrada. Lidé vycházejí ze světlého dna a jak ptáci z klece divě z něho vylétají auta. Náměstí se naráz převrátí. Padají střechy, balkóny i akáty. Modrá nebesa se blýskají, jaký div, že nosič před námi shrben těžce k zemi sotva jde! Ve svých rukou musí přenášet celý nový, podivuhodný svět. Přeložil VILÉM ZÁVADA Jasná věc Vzájemné návštěvy přátel jsou běžnou věcí, ale velkého omylu by se dopustil ten, kdo by je považoval jen za věc protokolu. Mám-li bilancovat docela stručně návštěvu soudruha Husáka a soudruha Štrougala v čele stranické a vládní delegace v NDR, pak musím říci: už na samozřejmosti, s jaou hostitelé i hosté vyjádřili sounáležitost, konkrétnosti, s jakou jednali o uplatňování společných zájmů, už na tom museli přátelé i nepřátelé v celém světě vidět, že spojenectví mezi ČSSR a NDR je prostě jasnou věcí; že nás spojují mezi sebou i s celým socialistickým společenstvím nejen objektivní třídní a politické zájmy, ale i prosté lidské přátelství, které se neomezuje jen na členy vedení stran nebo společných komisí. Tisíce malých i velkých zážitků v Berlíně, v kraji Halle a Roztoky to v těchto dnech potvrdily a každý ví, že toto vědomí je zdrojem síly pro oba partnery. Socialistická politika se ovšem nespokojuje přátelstvím »jako takovým«. I v Berlíně se potvrdilo, že výsledky setkání socialistických státníků bývají velmi reálné. To se nevztahuje jen na to, s jakými konkrétními cíli se bude spolupracovat v kultuře nebo ve školství, v hospodářství nebo ve vědě. Ze společného komuniké bylo by možno vyčíst leccos kvalitativně nového. Přitom naprosto nejde jen o perspektivu. V souvislosti s koordinací důležitých investic nebo ve spolupráci při racionalizaci a rekonstrukci ve vybraných podnicích obou zemí se hovoří výslovně o vytvoření vysoce efektivní formy spolupráce v jakékoliv praxi. jedním slovem — jasná věc: je to přátelství živé, konkrétní, plodné, je to přátelství mezi stranami, mezi státy, mezi lidmi, kteří vědí, že patří k sobě. PETER LUX, Berlín TÝDENÍK PRO POLITIKU. VĚDU A KULTURU 27. ZÁŘÍ 1 972 • CENA 2,— Kčs Z OBSAHU: O mladých s V. Hájkem, vedoucím tajemníkem středočeského KV KSČ (str. 4) • Nad ideovou činností tvůrčích svazů se zamýšlí M. Válek, ministr kultury SSR (str. 5) • NDR - ČSSR — víc než přátelé (str. 6) • Před ustavujícím sjezdem dramatických umělců (str.9) Hlasy i kalných vod Mobilizace západoněmeckých reakčních sil proti realistickým zahraničně politickým krokům vlády kancléře Brandta nabývají zarážejících forem. Orgán KSN Unsere Zeit nedávno odhalil spojení bavorské křesťansko-sociální unie s neonacisty. Nyní přinesl další článek, jehož obsah dokazuje spojení Straussovv strany i s oreanizacemi emigrantů a pochybnými »osobnostmi«, které za druhé světové války pomáhaly »jako Hitlerovi přidavači« na okupovaných územích zrazovat svou vlast. Tak například existuje tzv. ABN (Antibolševický blok národů), jehož vůdce — pravicově extrémistický emigrant z Ukrajiny — žádá, aby »SSSR a všechny komunistické režimy byly vyloučeny z mezinárodních organizací včetně OSN«. Tento muž, brojící mj. i proti »poddanosti Brandtovy a Scheelovy vlády Moskvě«, pracuje v takzvané Evropské radě pro svobodu s bývalým ministrem Adenauerovy vlády Oberlánderem. Jinou takovou organizací s revanšistickým programem je takzvaná Rada pro americko-evropskou spolupráci národnostních skupin. Jako zástupci USA v ní pracuje hrstka pravicových politiků, evropské »národnosti« zastupují příslušníci 32 všelijakých emigrantských a »vyhnaneckých« organizací a politikové druhu známého křesfansko-sociálního poslance Bechera, kterého list Unsere Zeit trefně nazývá »vyhnancem z povolání«. Všechny další podobné organizace, které tak či onak udržují čilé spojení s křesfánsko-sociální unií, ani nelze vypočítat; jmenujme pro ilustraci už jen takzvanou Slovenskou osvobozeneckou radu. Skutečnost, že Straussova krajně pravicová strana CSU hodlá lovit hlasy pro příští volby do spolkového sněmu 1 v takto zakalených vodách, nelze jen tak beze všeho označit za okrajový jev. Spíše za skutečnost, která nám dobře pomáhá charakterizovat, jak rozsáhlou mobilizaci pravicových sil můžeme očekávat a jak závažné proto chystané volby v NSR budou. pd Bramborové starosti Statistiky nás puiičují u tom, že každý občan naší republiky sní v průměru za rok přes 120 kilogramů brambor. Jestli jsou více v oblibě v přetvoření na škubánky či na smažené hranolky, o tom už strohé tabulky nehovoří. Brambory však rozhodně představují jednu z nejčastějších složek našeho jídelníčku a letmé zalistování v kterékoliv kuchařce tuto pravdu jen potvrdí. Máme tady pudzim, čas sklizně okopanin, čas, kdy starosti s bramborami mají nejen zemědělci, ale i lidé z měst. Bude dost brambor a budou opravdu chutné a kvalitní? To je skutečně oprávněná otázka, která vyžaduje odpověď. Letošní úroda brambor vypadá opravdu slibně. Podle dosavadních odhadů by se průměrný hektarový výnos měl v ČSR pohybovat kolem 1811 metrických centů z hektaru, tedy by byl téměř o 40 metrických centů vyšší než průměr v loňském roce. Záleží tedy na tom, zda zemědělci sklidí rychle a beze ztrát, jak to ukázali již o žních. Zvláště příznivá situace je v typicky hramborářských okresech, jako Klatovy, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Jindřichův Hradec nebo Svitavy, kde výnosy překračují hranici 200 metráků z hektaru. Nad kvalitou konzumních brambor zase bdí oborové ředitelství Zemědělského zásobování a nákupu, které spolu s generálním ředitelstvím Ovoce a zelenina a se Státní inspekcí jakosti zemědělských výrobků vyhlásilo pro zemědělské podniky soutěž o nejlepšího dodavatele pozdních konzumních brambor. Tím však odpověď pro brambo rové gurmány není vyčerpána. Nabízejí se totiž další otázky, zda bude v celém zimním období maloobchod plynule zásobován bramborami, nebo zda se raději mají konzumenti takříkajíc »předzásobít« ve vlastních sklepích. Zvlášť důležitá je tato otázka pro obyvatele paneláků, kde se o »bramborových« sklepích nedá příliš mluvit. Generální ředitelství Ovoce a zelenina zatím opravdu nemá dostatek vhodných skladovacích ploch, odkud by mohly být obchody stále zásobovány. Nejcitelnější je tento problém v hlavním městě Praze. Zatím musí vypomáhat zemědělské podniky svými bramborárnami a krechty. Investiční záměry obchodní organizace Ovoce a zelenina však dávají naději. Pro samotnou Prahu byla letos v Ruzyni zahájena výstavba moderního velkoskladu. Takže i obyvatelé paneláků si snad v blízké budoucnosti oddechnou. -bau- Pan komisař kasfrovol Před nedávném měnila Francie ministerského předsedu. Chaban- Delmas, kompromitovaný ve finančních skandálech, byl nahrazen »tvrdým a čistým gaullistou« Pierrem Messmerem. Ale série skandálů, v nichž jsou namočeni někteří francouzští politikové, nebere konce. Jejich počet již přesahuje desítku a aktéři často patří k politické »elitě* gaullistické strany jnapř. politický ředitel ústředního listu gaullisiü La Nation — M. Ha-. bib-Deloncle). V posledních dnech vzrušila Francii nová, tzv. Arandova aféra. Bývalý člen kolegia ministerstva stavebnictví G. Arando obvinil poslance gaullistů UDR G. Sibeuda z »intervencí« za úplatu třiceti tisíc franků. Na celém případu jsou pikantní okolnosti, které zveřejnění tohoto korupčního skandálu provázejí. Arando totiž romanticky po vzoru famese Bonda zmizel a snaživá policie jej marně hledala. Teprve začátkem minulého týdne se sám dostavil na pařížskou prokuraturu a aféra mohla vstoupit do své druhé fáze. O »aktivitě« francouzské policie v tomto případě svědčí to, že se Arando v době své »ilegality« scházel s novináři a podával jim informace. V jiných případech se ovšem projevila francouzská policie jako čilejší. Před časem otevřel jeden francouzský policista jinou skandální aféru, ve které hlavní roli hrají vysocí policejní úředníci z Lyonu, v čele s bývalým šéfem protigangsterské brigády, hlavním komisařem Javillieyem. Pod jeho vedením vybírala řada příslušníků lyonské policie »daň* od majitelů intimních hotelů, barů a nočních klubů, kde se provozuje prostituce a kvete obchod s narkotiky. Zpočátku byla také snaha aféru ututlat, ale nakonec musel ministr vnitra Marcellin zasáhnout. Komisař Javilliey putoval do vazby a řada policejních úředníků byla suspendována. Ukázalo se však, že v záležitosti jsou »zainteresováni* i dva poslanci gaullistické strany, pánové Edouard Charret a jeho kolega Guillermin, což bylo zvláště nepříjemné u pana poslance Charreta, který 'je parlamentním kontrolorem rozpočtu ministerstva vnitra. Západní tisk ironicky psal, že »pan komisař kasíroval«. Oba páni poslanci však projevili i v této Pokračováni na str. 2 Angela Davisová v Praze Snímek VÁCLAV JIRSA VYŠŠÍ ETAPA VZTAHŮ ČSSR-NDR Novináři, kteří doprovázeli československou stranickou a vládní delegaci na její cestě do Německé demokratické republiky, vydali a jistě ještě vydají mnohá svědectví o srdečném uvítání a setkáních, o upřímných manifestacích vzájemné solidarity. Pobyt našich vedoucích představitelů v NDK dokázal, že současné přátelství, navazující na tradice dávné bojové solidarity mezinárodního dělnického hnutí, se stalo neodlučitelnou součástí myšlenek i citů našich národů. Nebylo by však ani zdaleka úplným hodnocením výsledků návštěvy našich stranických a vládních představitelů v NDR, kdybychom ji považovali pouze za další potvrzení našehu přátelství a solidarity. Návštěva měla velmi konkrétní úkoly, o jejichž naplnění svědčí slova závěrečného komuniké: »S uspokojením bylo konstatováno, že setkáním v Lánech v listopadu 1971 byla započata vyšší etapa ve vztazích přátelství a spolupráce mezi KSČ a SED a mezi ČSSR a NDR. — Spolupráce mezi KSČ a SED a mezi ČSSR a NDR se dále podstatně rozvíjí v duchu tradičního třídního přátelství a zahrnuje všechny oblasti života.« Pokračováni na str. 3