Tvorba, leden-březen 1978 (XLIII/1-13)

1978-03-15 / No. 11

na fakultách a ústavech UK při realizaci školské politiky sliany. -blk- T— o tvořila i5 15. BŘEZNA 1978 Dokončen] te itr 1 litu mnichovského diktátu uči­nila tečku za minulostí a dala reálný základ pro rozvoj dobrých sousedských styků a rovnopráv­nou, vzájemně výhodnou spolu­práci. Za toto období, jak kon­statoval v rozsáhlém interview pro list západoněmeckých komu­nistů Unsere Zeit člen předsed­nictva a tajemník ŰV KSC Vasil Biíak, byla z obou stran vyko­nána užitečná práce — ku pro­spěchu lidu obou zemi a celko­vého vývoje v Evropě. Přesto však nynější úroveň a rozsah vzájemných styků zdaleka ne­odpovídají ani reálným možnos­tem, ani skutečně dobrým sou­sedským vztahům. Soudruh Biľak zdůraznil, že máme opravdový zájem na takových vztazích a že z naší strany nejsou překážky pro jejich rozvoj. »Jsme pře­svědčeni,« řekl soudruh Biľak, »že obdobný je i zájem naprosté většiny lidu NSR. Mohli jsme se přesvědčit, že ve vedeni vašeho státu jsou lidé, kteří si přejí dobrou spolupráci v zájmu míru a bezpečnosti v Evropě i ve svě­tě.« K dosažení tohoto cíle je však nutno překonat vlivy různých destruktivních sil, které se sna­ží vzájemné vztahy mezi oběma zeměmi narušit, a společným úsi­lím prosadit pozitivní vývoj. »Pravda, každá politika je třídní a zájmy vládnoucích tříd v kapitalistické Německé spolko­vé republice a v socialistickém Československu jsou protiklad­né,« konstatoval soudruh Biíak. »Avšak realismus velí vzájemně se respektovat, nevměšovat se do vnitřních věcí druhého, do­držovat zásadu rovný s rovným.« Na této platformě chceme k dal­šímu rozvoji vztahů s NSR při­stupovat konstruktivně, s dobrou vůlí i zájmem. vs Provokační manévry Společné manévry amerických a jihokorejských vojsk na úze­mí jižní Koreje začaly sedmého a mají končit 17. března. Zúčast­ňuje se jich celkem 107 tisíc vo­jáků, mezi nimi 42 tisíc americ­kých. Dž před měsícem, při je­jich přípravě, dostaly jednotky americké armády »rozkaz o mi­mořádné mobilizaci« a ze zákla­dem v USA, na Havaji, v Japon­sku a na Okinawě bylo do jižní Koreje letecky dopraveno na 22 tisíc amerických vojáků a spo­lu s nimi velké množství váleč­ného materiálu. Pozemní vojsko provádí cvičení v Soulu a u de­militarizovaného pásma, letec­tvo operuje nad celým územím jižní Koreje, vyloďovac! operace se nacvičují na pobřeží Východ­ního a Jižního moře. Do manév­rů je zapojeno 270 letadel (mezi jiným i strategické bombardéry B 52, které mohou nosit nukle­ární bomby) a lodě americké 7. flotily, mezi nimiž jsou i mateř­ské letadlové lodě Midway a Catch Hock. O tom všem informoval naše novináře mimořádný a zplno­mocněný velvyslanec KLDR v ČSSR soudruh Ri Won-bom, který mimo jiné zdůraznil, že »svůj podíl na nynějších manév­rech stejně jako na podobných provokačnlch akcích v minulosti má 1 Japonsko, které nejenže po­skytuje své území armádě USA, ale podporuje hospodářsky i vo­jensky jihokorejskou diktaturu«. Je nesporné, že nebezpečná si­tuace, kterou manévry americ­kých a jihokorejských vojsk v jižní části Korejského polo­ostrova vytvářejí, ohrožuje mír V této oblasti. A je to také jedno s Již obvyklých porušení před­volebních slibů amerického prezidenta. 1 (jn) Sjezd Socialistické akademie ČSR V etapě budování rozvinuté so cialistické společnosti zákonitě vzrůstá úloha socialistického uvědomění i těch politických or­ganizací, které se na tomto pro­cesu podílejí. Socialistická aka­demie se k nim plným právem řadí. Ve dnech 11.—12. března se konal sjezd Socialistické akade­mie ČSR. Ve zprávě jejího před­sedy soudruha profesora A. Ne-svadby se zdůrazňovalo, že orga­nizace soustavně prokazuje svou spjatost s politikou KSČ a plní svůj politický úkol — být po­mocníkem strany v Ideologické oblasti. Organizace se v dalším období zaměří na zintenzívnění světo­názorové výchovy, ekonomické propagandy a vzdělávání, objas­ňování aktuálních otázek mezi­národního dění a zahraniční po litiky socialistických zemí, zvláš­tě SSSR, prohlubování b'-anné a bezpečnostní politiky strany a socialistického státu, právního vědomí a zvyšování kulturní úrovně našich občanů. Socialis­tická akademie ČSR považuje za svůj velmi důležitý úkol soustav­ně se podílet na socialistické vý­chově mladé generace a získá­vání mladé inteligence pro lek torskou činnost. Vedoucí delegace ústředního výbom strany soudruh Vasil Bejda ve svém vystoupení ze­vrubně osvětlil klíčové meziná­rodně politické souvislosti ideo­logického třídního boje a úlohy naší ideologické fronty. Delegáti, kteří se přihlásili do diskuse, se jednoznačně stavěli za linii XV. sjezdu KSČ. Podpo­řili zaměření Socialistické aka­demie ČSR, vyjádřené v hlavním referátu. Jednomyslně schválili nové orgány, delegáty na II. sjezd Socialistické akademie ČSSR, pozdravné dopisy ústřed­nímu výboru naší strany, ústřed­nímu výboru Národní fronty, po­zdravný telegram letci-kosmo­­nautovi VI. Remkovi i usneseni Průběh i celková atmosféra sjezdu potvrdily, že komunistic­ká strana má v této organizaci věrného a spolehlivého pomoc­níka. -It- Zkvolitňovóni vysokoškolského studia Za více než šest set let vy­chovala Univerzita Karlova mno­hé vynikající lékaře, právníky, historiky, přírodovědce, lingvis­ty, učitele i jiné odborníky, kte­ří šířili věhlas nejstaršího čes­kého vysokého učení i daleko za hranicemi naší vlasti. Stala se kolébkou vzdělanosti obou na­šich národů, přispěla k vybudo­vání celé řady dalších vysoko­školských učilišť. Nelze se však pouze dovolávat velkých a slavných tradic — na něž jsme právem hrdi — ale musí nás zároveň zajímat, jak škola žije současným životem a potřebami společnosti. Nedáv­ná celoškolská konference KSČ na Univerzitě Karlově (UK), se k této otázce vyslovila. Symbo­lické je, že se uskutečnila 11. března t. r., tedy přesně rok poté, co předsednictvo OV KSČ při­jalo usnesení o úkolech vyso­kých škol po XV. sjezdu KSČ. Konference zhodnotila dosavad­ní výsledky školy, zejména v pe­dagogické a vědecké práci a za­měřila se í na úkoly budoucí. Jednání bylo kritické a věcné. Poukázalo zevrubně zejména na rezervy a nedostatky v poli­­tickovýchovné a vědeckovýzkum­né práci. V přípravě 3000 kteří každým rokem absolventů, odcházejí do praxe, se vedle složky od­borné ne vždy adekvátně pro­mítá i složka ideově výchovná a morálně politická. Na všech fa­kultách byl sice důkladně pro­pracován systém komunistické výchovy, úspěšně se rozvíjí spo­­lečenskopolitická praxe studen­tů, avšak ukazuje se, že mnohde bude třeba důsledně bojovat pro­ti projevům formalismu — pře­devším v nárocích na politickou angažovanost studentů i učitelů. Na druhé straně je nezbytné pe­čovat o odborný kvalifikační růst těch, kteří pracují v nároč­ných a odpovědných funkcích a věnují veškerý svůj talent, schopnosti i volný čas společen­sky prospěšné práci. Obsahová a organizační přestavba vysoko­školského studia, která v sou­časné době probíhá, musí tedy ještě výrazněji respektovat celo­společenské zájmy. Příprava plně kvalifikovaných vysokoškolsky vzdělaných kádrů se neobejde i bez náročnějších požadavků na úroveň plánování, řízení a koordinace politickový­­chovné práce. Ke efektivnosti byl na zvýšení její konferenci — podobně jako v nedávných dnech na ČVUT — ustaven celo­školský výbor KSČ, který umožní upevňovat a prohlubovat vedoucí úlohu strany na UK a prosazo­vat ideovou, organizační a poli­tickou jednotu všech komunistů Vzácný o drahý piileli, jití Taufte. píši Ti dnes uchvácena Tvou básní Yes and no, která byla uveřejněna v Tvorbě ě. 10. Neu­tronová zbraň má nepředstavitel­nou sílu. Tvá báseň má sílu rov­něž nepředstavitelnou. ]e stvoře­na z netlepší slovní hmoty, ukuta v ten skvostný tvar tlukotem Tvé­ho srdce, tušením Tvého hněvu a vybroušena do svítivosti vůlí chránit svět před zkázou. Tvoje dílo je nezničitelné. Má křídla a bude obletovat všechny země. Kde se objeví, kde rozhodí letáky své síly, tam bude v lidech posilovat víru a s ní i chuť k či­nu, aby se náš svět nezměnil v lunu. Má-li myšlenka působit na mi­lióny, musí k tomu být uzpůsobe­na, a to jsi učinil. Milióny a mi­lióny za ní tedy teď vykročí křep­čeji. A to jí také přeji! Vždycky jsme k Tobě, drahý Jiří Taufře, lnuli v obdivu a lásce. Ty pocity i za Jožku nesu k Tobě a právě dnes nesčetněkrát znáso­bené. Tvá Miroslava Tomanová Ceny Antonina Zápotockého »Jsme si ovšem vědami, ze vy­soká kulturnost socialistickéno člověka se neformuje pouze ve styku s uměnim, ale i v kažuo­­denníin procesu práce, jejíž tvo­řivý charakter vyžaduje rozšiřo­vat jak politické a odborné zna­losti, tak i celkový kulturní ob­zor pracujících,« řekl při slav­nostním předávání letošních cen Antonína Zápotockého v praž­ském Ústředním kulturním uomě železničářů v hlavním projevu tajemník Ústřední rady odnorů B. Kačírek. Touto cenou byla u příležitosti 30. výročí Vítězného února oce­něna umělecká, kulturně výchov­ná činnost a technická tvůrčí činnost třiadvaceti jednotlivců a kolektivů. Především tvůrčí pří­stup spojuje ty, kteří pracují v oblasti umění, s těmi, kteří se zabývají vědou a technikou. Me­zi letošní vyznamenané touto cenou Ústřední rady odborů pat­ří významní vědci, zlepšovatelé, konstruktéři, pracovníci Divadla O. Stibora v Olomouci, televizní kolektiv připravující seriál že ži­vota závodních klubů, autoři bratislavského rozhlasového se­riálu Čo nového, Bielikovci, so­chař prof. Jan Simota, výtvarný teoretik D. Kotek, folklórní sou­bory, pracovníci knihovny Domu kultury ROH VŽKG v Ostravě, ti, co v Sokolově popularizují poli­tickou píseň, a mohli bychom jmenovat další. Ceny A. Zápotockého přede­vším oceňují mimořádný přínos pro rozvoj kulturnosti pracovní­ho i životního prostředí a pod­porují angažovanou tvorbu tvůr­čích pracovníků, prospěšnou čin­nost odborových kulturních za­řízení a souborů zájmové umě­lecké činnosti a v neposlední řa­dě oceňují ty technické objevy, které jsou přínosem k zdokona­lení materiálně kulturních pod­mínek práce. ri Službo současné Ivorby je název výstavy, kterou Vyda­vatelství Slovenský spisovateľ otevřelo nedávno v bratislavské Výstavní síni Laca Novomeské­­ho. Výstava je zaměřena k 30. výročí Února a představuje to nejlepší a nejzajímavější, co po dobu posledních 30 let v tomto vydavatelství vyšlo z původní tvorby. »Samotný vznik našeho vydavatelství je výsledkem kul­turně politických změn, které mají svůj zrod v únoru 1948,« zdůraznil jeho ředitel zasloužilý umělec Vojtech Mihálik. »Repro­­spektivním pohledem jsme chtě­li ukázat, jak vypadaly naše knížky při prvních vydáních, přičemž prostory výstavní síně neumožňují vystavit každý titul, ale jenom jednu čtvrtinu z cel­kového počtu 1000 titulů původ­ní prózy, poezie a literárněvěd­ných publikací.« I tento počet je jenom zlom­kem z celkové produkce Vyda­vatelství Slovenský spisovateľ, která dosahuje téměř 24 a půl miliónu vydaných knih. Obraz­ně řečeno na jejich uložení by­chom potřebovali polici, která by sahala od Prahy až po Košice. Přitažlivost výstavy podtrhuje medailérská tvorba zasloužilého umělce Jána Kulicha, několik je­ho plastik a soch, které zobra­zují nejen spisovatele, ale jsou zaměřeny i k výročí Února. Na výstavy pořádané ve Vý­stavní síni Laca Novomeského si návštěvníci vždy rádi najdou čas, a když sou tyto obohaceny ještě o zajímavé besedy, bývá ohlas ještě o to větší. V tomto případě to byly hned dvě besedy zaměřené r.a význam Února pro naši společnost a literaturu a je­ho ohlas v umění. S návštěvníky besedovali Daňo Okáli, Libuša Miháčová, Anton Baláž, Ján Ká­­koš, Vojtech Mihálik a Viktor Kochoľ. marcela zábojníkova Co mě nejvíce zaujalo na člán­ku Malá země? je to především prostota a upřímnost, se kterou byl napsán. Abych se přiznala, soudruh Breiněv byl pro mě do­posud hlavně státník, moudrý po­litik a výjimečná osobnost. O je­ho zapojení do boje proti němec­kému fašismu jsem nevěděla té­měř nic. Po přečtení jeho vzpo­mínek na boje, kterými prošel bě­hem 2. světové války, jsem ho uviděla také jako vojáka-velitele a především jako člověka, pří­mého, čestného a velice blízkého obyčejným lidem. Já sama jsem válku neprožila. Je pro mne událostí, o které se učíme v dějepise. Někdy jsou to fakta pro mě nepředstavitelná. Ohromné cifry, udávající počet potopených lodí, sestřelených le­tadel, svržených bomb. A přede­vším počet mrtvých vojáků i ci­vilních obyvatel. Soudruh Brež­­něv vzpomíná v článku Malá ze­mě hlavně na svá setkání s s­­tými řadovými vojáky. Velmi .ně například zaujalo vyprávění o komsomolce Marii. Byla to dív­ka asi stejně stará jako já. Šla dobrovolně na frontu, byla raně­na, okamžitě po uzdravení se vrátila ke svému pluku a dál bo­jovala. Nakonec padla, jako tolik jiných. Nutí mě to k zamyšlení nad sebou. Byla bych schopná to­­toho hrdinství? Obdivuji všechny takové lidi, jsou pro mě velikým vzorem. Z celého článku Malá země cí­tíme právě onu touhu po míru. Jejím každodenním dokladem je také mírová politika Sovětského svazu, v jehož čele soudruh Brež­­něv stojí. Prošel frontami obou světových válek a viděl všechno utrpení, které s sebou přinesly. Své prožitky líčí bez patosu, pros­tě a střízlivě. To jeho vyprávění však nic neubírá na působivosti. Právě naopak. Hana Machovcová, Lysá nad Labem, studentka gymnázia v Nymburce Ctu knihu veršů básníka Viléma Závady Života díky znovu a znovu. Pokaždé mě zasahuje novými odstíny sevřených básnických hodnot. Chodím s autorem po božím světě, uznávám trojí majestát, probouzím se s Lazarem, vidím s básníkem strom u cesty i bujení přírody, zhlížím se v jeho zrcadle touhy, děkuji s ním nesnadnému životu, který jsem žil a stále ještě žiju. Čím to je, že intimní hlas Závadový poezie je trva­le živý? Cím to je, že obsahuje tolik energie na pod­poru lidského života? Snad je to tím, že básník začíná nejprve pravdou vnitřní. Uvnitř je totiž všechno: lidé a jejich hemže­ní, strastiplný život podporovaný nadějí, všetvárná příroda, blikající vesmír. Básník v této možnosti na­lézá základní žilobití, věčnou lidskou závislost, opa­kující se postupy přírody, a současně objevuje sám sebe jako jednoho z nespočetných lidí. Pak pracuje jako velký stavitel: nedívá se kolem sebe kousko­­vitě, ale s celistvým nadhledem a přitom ve svém básnickém kadlubu vytváří kryštalizační centrum, ve kterém hněte balvany svých obrazů, aniž by přihlí­žel k jejich geometrii. Vytváří z nich básně s vyvá­ženou rovnováhou hmoty a básnické vize a součas­ně dbá na jejich přísnou architekturu. Je mu milej­ší vnější kostrbatost než uhlazená omítka nebo zdob­ná štuka. Proto taky jeho dílo obsahuje latentní ži­vot a možnost nekonečných pohybů. Vilém Závada je básník, který hledá v každé lát­ce její charakter. A opravdu ho nalézá, protože je charakterní i on sám. Má vlastnosti skutečného umělce: pozornost, upřímnost, skromnost, moudrost i silnou skrytou vůli. Nechce se Ubit, nemá naspěch, dovede čelit materiálnímu životu, není netrpělivý, ne­jde po izolovaném faktu, ani po přelétavé motýlí kráse, doluje z mnohosti života a světa jen to pod­statné. Nevyhýbá se těžkostem žití, protože má v bě uměleckou sílu, která všechno přemůže. V tom je jeho trvalost, v tom je jeho socialistická moder­nost. Závadová sbírka Živote díky není pro letmé čte­náře. Je třeba se do ní víckrát ponořit a nechat se její poezií úplně prolnout. Co všechno tím získáme: zmnožíme svou vlastní životní odolnost, objevíme další pramen směřující k chápání lidského života, vcítíme se do všeobsáhlé a trvající lidské naclěje. BOHUMIL ŘÍHA TVORBA — týdeník pro politiku, vědu a kulturu Šéfredaktor Jaroslav Kořínek Zástupce šéfredaktora Ladislav Tomášek Redakční rada: Karel Beránek, Miroslav Florian, Vladimír Janků, Ivan Jirko, Rudolf Juřík, Jaroslav Kořínek, Milan Lajčiak, Jaroslav Perni­ca, Vladimír Rumi, Josef Rybák, Vítězslav Rzounek, Ivan Skála, Jiří Stano, Rudolf Svoboda, Václav Šeda, Ladislav Štoll, Jiřina Švarcová, Jiří Täufer, Ladislav Tomášek Grafická úprava Miloš Vrbata Adresa redakce: 112 86 Praha 1, Na poříčí 30, telefon 24 75 51—3; 801 00 Bratislava, Šmeralova 10, telefon 316 57, 330 00. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. Vydává Rudé právo. Tiskne Ru­dé právo, tiskařské závody, Praha. Rozšiřuje Poštovní novinová služba. Cena 2 Kčs. Objednávky a předplatné vyřizují pošty 1 do­ručovatelé: do zahraničí PNS, odd. vývoz tisku, Praha 1, Jindřiš­ská 14. Předplatné na čtvrt roku 26,— Kčs « 15. března 1978. 47 583 ISSN 0139-5513

Next