Tvorba, říjen-prosinec 1981 (XLVI/40-52)
1981-11-11 / No. 45
týdeník pro politiku vedu a kulturu CenaK Utiáiit mir »Nynější mezinárodní situace yžaďuje více než kdykoli předtím sjednotit úsilí socialistických zemí, všech mírumilovných sil a všech národů, aby bylo možno zabránit válce a zajistit uvolňo.jýaí napětí, bezpečnost a mír ve světě.« K tomuto závěru dospěli účastníci významné konference tajemníků ústředních výborů komunistických a dělnických stran socialistických zemí pro mezinárodní a ideologcké otázky, která se konala 3. a 4. listopadu v Moskvě. Tyto myšlenky byly také podtrženy na setkání účastníků konference s generálním tajemníkem ŰV KSSS, předsedou prezídia Nejvyššího sovětu SSSR Leonidem Brežněvem, který zvláště zdůraznil, že proces uvolňování napětí vděčí za svůj zrod aktivní společné politice socialistických států. Jen na základě koordinované činnosti může tento proces nabrat druhý dech a novou sílu. je proto důležité rozvíjet pracovní styky mezi státy, prohlubovat dialog s realisticky smýšlejícími státními činiteli a s různými politickými proudy ochotnými přispět k lepší budoucnosti. Jedním z hlavních • zdrojů síly socialismu je internacionalismus, řekl dále L. Brežněv. Podporujeme-li kteroukoli socialistickou zemi, Kubu nebo Vietnam, upevňujeme tím socialistické společenství a mír vůbec. Účastníci konference přijali rezoluci proti provokační politice USA vůči Kubě a zdůraznili, že výhrůžky vůči Kubě jsou nebezpečné pro mír a musí být neprodleně zastaveny. vs Myšlenky Října dnes V různých podobách již byl mnohokrát opakován Leninův názor, že nejlepším způsobem, kterým můžeme uctít jubileum Velkého října, je soustředění pozornosti a sil na dosud nevyřešené problémy. Cas nikterak neoslabil pravdivost uvedené myšlenky — její aktuálnost jsme si znovu připomenuli v uplynulém týdnu, při příležitosti oslav 64. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Zmíněná idea prolínala celým projevem, který přednesl ha shromáždění pracujících v pražském Paláci kultury dne 5. listopadu člen předsednictva ŰV KSČ a předseda Federálního shromáždění ČSSR soudruh Alois Indra. Jak především zdůraznil soudruh Indra, »prověrkou naší schopnosti uplatňovat v současných podmínkách myšlenky Velkého října a naší věrnosti odka zu zakladatelů -strany, prověrkou našeho rev&lučníhp uvědomění jsou a budou naše nynější činy, náš zápas o uskutečnění závěrů XVI. sjezdu KSČ«. Ne náhodou věnoval soudruh Indra tak velkou pozornost ekonomice a hovořil o problémech, jež zde musímev řešit. Právě v hospodářské oblasti se totiž konec konců rozhoduje o dalším vítězném postupu socialismu. mip Q ■**-* Za modrých večerů, rozklenutých létem, .vyjdú si v- pěšinách, kde ruku bodá klas; ^ tam trávou zrosenou půjdu širým světem CO ° a vítr, do snění, bude mi čechrat vlas. ^ S v~! já slůvkem nehlesnu, všemu své vale dám, _ ^ jen lásce budu mít duši rozevřenou: ^ jak tulák půjdu, sám, vstříc dálkám, dálavám, I Přírodou — bezmezné šťasten s ní — jak s ženou. i— aí. Přeložil Miroslav Vlček < 10. listopadu tomu bylo 90 let, co zemřel jeden z nejgen álnějších tvůrců moderní poezie, účastník Pařížské komuny, jean Nicolas Arthur Rimbaud. Národní umělec Cyril Bouda, znamenitý grafik, ilustrátor a malíř, umělec s romantickou duší a smyslem pro výtvarný příběh i vtip, dožívá se těchto dnech osmdesáti let. Jeho dílo nás provází od dětství, kdy jsme poprvé vzali do ruky Gulliverovy cesty nebo četné pohádkové knížky s jeho kresbami, až do dospělosti, kdy čteme například Neffovu pentalogii se skvělým Boudovým doprovodem, nebo ilustrační dílo jemu nejmilejší, vlastní životopis Benvenuta Celliniho. Na našem snímku se představuje Bouda ještě z dalšího úhlu svého mnohostranného talentu, jako autor goblénu Praha hudební, který je umístěn v interiéru pražského hotelu International. Za bezpečnost a spolupráci v Evropě Zahraničněpolitický: kalendár letošního podzimu je doslomají jeden společný jmenovatel — soustřeďují se 11a otázky míru a bezpečnosti v Evropě. Po dlouhém odmítání vyjádřili američtí představitelé ochotu zahájit koncem listopadu dialog se SSSR o omezení raketových |aderných systémů středního doletu v Evropě, generální tajemník Ov KSSS a předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR L. I, Brežněv vykoná v tomto měsíci návštěvu v NSR, svou činnost obnovila madridská schůzka signatářských zemí Závěrečného aktu hels*nské konference, jednání o omezení zbrojení a odzbrojení pokračují ve Vídni i Ženeve. To, že se starý kontinent dostává nyní více než předtím do centra pozornosti a světového dění, není náhodné. V současné situaci, kdy se imperialismus snaží všemi prostředky dosáhnout převahy nad socialistickým sve'em, kdy se pokouší zmařit výsledky politiky uvolňování a navrátit svět do dob »studené války«, je to právě Evropa, kde se s největší ostrostí střetávají dvě základní tendence ve vývoji současných mezinárodních vztahů. Americká strategie »přímé konfrontace« zaměřená na dosažení vojenské převahy nad Sovětským svazem a »obnovení ve-Pokračovčtní na str. 3 KOMENTÁŘ týdne