Tvorba, duben-červen 1983 (XLVIII/14-26)
1983-04-06 / No. 14
6. dubna 1983 TÝDENÍK PRO POLITIKU, VĚDU A KULTURU Ce„„yoKE Páteř exportu Minulá »novinářská středu«, kterou pravidelně pořádá ústřední výbor Českého svazu novinářů, patřila tentokrát našim strojařům. Její host — federální ministr všeobecného strojírenství '1’avol Bahyl — seznámil více než stovku přítomných novinářů s výsledky, úkoly i problémy resort u, který jo páteří našeho exportu. Jeho plánovaný letošní objem výroby zboží je o 4,5 procenta vyšší než vloni a dosahuje hodnoty kolem 111 miliard korun. Konkrétně mají naši strujaři letos vyrobit například 45 000 nákladních a 170 000 osobních automobilů, za více než Čtyři miliardy korun obráběcích značné množství textilních, kožea dělných, polygrafických a jiných strojů. Nemalé úkoly je čekají též ve výrobě zboží spotřebního charakteru, jehož celkovou strukturu tvoří kolem GOOO drgjiů. »Na první místo klademe odpovědnost výrobců za odbyt na zahraničním trhu,« zdůraznil P. Bahyl. V té souvislosti připomněl nutnost zavádět urychleně do praxe výsledky technického rozvoje včetně inovace, zvyšovat kvalitu a užitnou hodnotu výrobků. »Zvýšená kvalita výrobků závisí především na přípravě výroby, na konstruktérech a na vstupní, mezioperační a výstupní kontrole.« Na otázku našeho redaktora uvedl, že mnohé strojírenské výrobky, jejich kvalita i dostatek náhradních dílů vyžadují též vyšší dodavatelskou kázeň od ostatních průmyslových odvětví, nqboť tato ne vždy paralelně a včas zabezpečují požadavky. Tato skutečnost vrhá často špatné světlo na finální výrobce, v daném případě na strojaře, kteří jsou kritizováni za některé nedostatky v zásobování náhradními díly, ačkoli za ně no vždy nesou vinu. \ hi Ceny Čs. televiie Každé ocenění práce — ať již jednotlivců nebo kolektivů — je vlastně snahou o objektivizaci výsledků určité činnosti. Bylo tonuý tak i při slavnostním vyhlášení cen Čs. televize za loňský rok, k němuž došlo v polovině minulého týdne v pražském Hrzánském paláci. 2e nešlo pouze o vnitropodnikové, ale ze společenského hlediska o mnohem širší uznání, to svou přítomnosti potvrdili i místopředseda vlády ČSSR M. Lúčan, vedoucí oddělení ÚV KSČ O. Čmolík a M. Müller a ministr kultury ČSR M. Klusák. Tradiční ceny za rok 1982 z rukou ústředního ředitele Čs. televize J. Zelenky převzali J. Vaniček, M. Fořt a S. Senická z ŰRTN za soustavnou propagandu práce národních výborů, tvůrčí kolektiv soutěžního pořadu Bud — anebo, který ukázal další možnosii v oblasti tvorby soutěžních pořadů, scenárista P. Zikmund, režisér J. Svoboda a dramaturg E. Verner za původní televizní iscenaci Jehla, která s uměleckou přesvědčivostí vypovídá o současném člověku, dramaturgové J. Bednář, J. Turnovská a H. Sýkorová z HRVDM za soustavnou a cílevědomou práci v oblasti přípravy pořadů pro děti a mládež, scenáristka Z. Krištufková, dramaturg M. Ruppeldt, kameraman A. Strelinger a režisér P. Solán za vytvoření televizního filmu Zahrada plná plenek, kolektiv pracovníků bratislavské HRHV ve složení J. Meier, F. Holubánská a E. Galanová za cyklický pořad Nejhezčí hudba mého života á náměstek ředitele Čs. televize na Slovensku ing. Š. Oravský za výrazný podíl na vypracování a realizaci jednotné dlouhodobé koncepce rozvoje materiálně technické základný Čs. televize. Kromě těchto cen obdrželo ještě šest kolektivů čestná uznání. dk t. . ..... ...................* ...................... Sto dvacet pět let uplyne devátého dubna od smrti české malířky Zdeňki) Braunerové. Dcera dr. Františka Braunéra, známého českého politika, patřila svým rodem do vysoké společnosti, a přesto se dokázala z tohoto kruhu vytrhnout. Z ticha roztockého mlýna vyjížděla do Francie, ale i do Anglie, Itálie a Tunisu, navštívila nejednou Moravu a Slovensko. Svými známostmi pomáhala k tomu, aby české umění nacházelo cestu do světa, q 'naopak přispěla k tomu, že se u nás například uskutečnila první Rodinova výstava za účasti tohoto umělce ... Zdenka, Braunerovábyla všestrannou umělkyní, její obrazy, návrhy skla, kresby ukazují milnou uměleckou osobnost. Přinášíme reprodukci obrazu Tiché údolí. Zobrazuje údolí v Roztokách, protože... »Kdyby nebylo zde těch míst a já musela vyrůst jako jiná děvčata jen v salóně a na Příkopech, nebyla bych tou, co jsem nyní,« napsala Zdenka Braunerová svému příteli Antonínu Chittussimu. A také u většiny jejích nejlepšich děl jsou místem zrození Roztoky u Prahy. J I Ř í K A M E N Jaro Mezi bílými ledy svítí hnědé vlasy divák Nahé vločky se studem propadají do země Stromy drží nedočkavé hochy tak pevně až jim na větvích naskakují pupence-mozoiy Ještě je brzo brzo na všechno Ze sbírky Výtah do nebe, Mladá fronta 1983 "U $ 4 Ústřední otázka naší ekonomiky Ve zprávě o plnění programového prohlášení vlády ÖSSR na osmé společné schůzi sněmoven Federálního shromáždění věnoval její předseda Lubomír Štrougal velkou pozornost vědeckotechnickému rozvoji. Ve svém závěrečném slovu po rozpravě poslanců předseda federální vlády označil urychlení vědeckotechnického rozvoje za ústřední otázku naši ekonomiky. Předseda federální vlády připomněl, že nám jde především o pohotovější a širší uplatňování výsledků vědy a techniky v praxi, o rychlejší růst produktivity práce, o lepší využívání základních fondů tam, kde je to žádoucí. V tomto smyslu je třeba ». .. přejít od jednotlivých dílčích akcí k nepřetržitému toku inovačních změn výrobků spojených s novými, produktivnějšími a hospodárnějšími technologickými procesy . ..« Na pozitivních výsledcích naší ekonomiky v loňském roce se nepochybně podílel i vědeckotechnický rozvoj. Přesto však postrádáme více výrobku schopných soutěžit se světovou špičkou, zatím se nám v potřebné míře nedaří koncentrovat pozor nost výrobců na zrychlení inovačních procesů, na zkrácení doby výzkumu, vývoje a na zavedení nových výrobků na zahraniční i vnitřní trh. Soudruh Štrougal k tomu dodává: »Dobře víme, že je přece stále ještě řada úseků v našem Pokračování na sír. 3 e H S5 Ws O /( Y'- \ 5JL Áe\