Tvorba, duben-červen 1983 (XLVIII/14-26)

1983-04-06 / No. 14

6. dubna 1983 TÝDENÍK PRO POLITIKU, VĚDU A KULTURU Ce„„yoKE Páteř exportu Minulá »novinářská středu«, kterou pravidelně pořádá ústřed­ní výbor Českého svazu novi­nářů, patřila tentokrát našim strojařům. Její host — federální ministr všeobecného strojírenství '1’avol Bahyl — seznámil více než stovku přítomných novinářů s výsledky, úkoly i problémy re­sort u, který jo páteří našeho ex­portu. Jeho plánovaný letošní objem výroby zboží je o 4,5 pro­centa vyšší než vloni a dosahuje hodnoty kolem 111 miliard ko­run. Konkrétně mají naši strujaři letos vyrobit například 45 000 nákladních a 170 000 osobních automobilů, za více než Čtyři miliardy korun obráběcích značné množství textilních, kože­a dělných, polygrafických a jiných strojů. Nemalé úkoly je čekají též ve výrobě zboží spotřebního charakteru, jehož celkovou struk­turu tvoří kolem GOOO drgjiů. »Na první místo klademe od­povědnost výrobců za odbyt na zahraničním trhu,« zdůraznil P. Bahyl. V té souvislosti při­pomněl nutnost zavádět urychle­ně do praxe výsledky technické­ho rozvoje včetně inovace, zvy­šovat kvalitu a užitnou hodnotu výrobků. »Zvýšená kvalita výrob­ků závisí především na přípravě výroby, na konstruktérech a na vstupní, mezioperační a výstupní kontrole.« Na otázku našeho redaktora uvedl, že mnohé strojírenské vý­robky, jejich kvalita i dostatek náhradních dílů vyžadují též vyšší dodavatelskou kázeň od ostatních průmyslových odvětví, nqboť tato ne vždy paralelně a včas zabezpečují požadavky. Tato skutečnost vrhá často špatné světlo na finální výrobce, v da­ném případě na strojaře, kteří jsou kritizováni za některé nedo­statky v zásobování náhradními díly, ačkoli za ně no vždy nesou vinu. \ hi Ceny Čs. televiie Každé ocenění práce — ať již jednotlivců nebo kolektivů — je vlastně snahou o objektivizaci vý­sledků určité činnosti. Bylo tonuý tak i při slavnostním vyhlášení cen Čs. televize za loňský rok, k němuž došlo v polovině minulé­ho týdne v pražském Hrzánském paláci. 2e nešlo pouze o vnitro­podnikové, ale ze společenského hlediska o mnohem širší uznání, to svou přítomnosti potvrdili i místopředseda vlády ČSSR M. Lúčan, vedoucí oddělení ÚV KSČ O. Čmolík a M. Müller a mi­nistr kultury ČSR M. Klusák. Tradiční ceny za rok 1982 z ru­kou ústředního ředitele Čs. tele­vize J. Zelenky převzali J. Vani­ček, M. Fořt a S. Senická z ŰRTN za soustavnou propagandu práce národních výborů, tvůrčí kolektiv soutěžního pořadu Bud — anebo, který ukázal další možnosii v ob­lasti tvorby soutěžních pořadů, scenárista P. Zikmund, režisér J. Svoboda a dramaturg E. Ver­­ner za původní televizní iscenaci Jehla, která s uměleckou přesvěd­čivostí vypovídá o současném člo­věku, dramaturgové J. Bednář, J. Turnovská a H. Sýkorová z HRVDM za soustavnou a cílevě­domou práci v oblasti přípravy pořadů pro děti a mládež, scená­ristka Z. Krištufková, dramaturg M. Ruppeldt, kameraman A. Stre­linger a režisér P. Solán za vy­tvoření televizního filmu Zahrada plná plenek, kolektiv pracovníků bratislavské HRHV ve složení J. Meier, F. Holubánská a E. Ga­­lanová za cyklický pořad Nejhez­čí hudba mého života á náměstek ředitele Čs. televize na Slovensku ing. Š. Oravský za výrazný podíl na vypracování a realizaci jed­notné dlouhodobé koncepce roz­voje materiálně technické základ­ný Čs. televize. Kromě těchto cen obdrželo ještě šest kolektivů čest­ná uznání. dk t. . ..... ...................* ...................... Sto dvacet pět let uplyne devátého dubna od smrti české malířky Zdeňki) Braunerové. Dcera dr. Františka Braunéra, známého českého politika, patřila svým rodem do vysoké společnosti, a přesto se dokázala z tohoto kruhu vytrhnout. Z ticha roztockého mlýna vyjížděla do Francie, ale i do Anglie, Itálie a Tunisu, navštívila nejednou Moravu a Slovensko. Svými známostmi pomáhala k tomu, aby české umění nacházelo cestu do světa, q 'naopak přispěla k tomu, že se u nás například uskutečnila první Rodinova výstava za účasti tohoto umělce ... Zdenka, Braunerovábyla všestrannou umělkyní, její obrazy, návrhy skla, kresby ukazují milnou uměleckou osobnost. Přinášíme reprodukci obrazu Tiché údolí. Zobrazuje údolí v Roztokách, protože... »Kdyby nebylo zde těch míst a já musela vyrůst jako jiná děvčata jen v salóně a na Příkopech, nebyla bych tou, co jsem nyní,« napsala Zdenka Braunerová svému příteli Antonínu Chittussimu. A také u většiny jejích nejlepšich děl jsou místem zrození Roztoky u Prahy. J I Ř í K A M E N Jaro Mezi bílými ledy svítí hnědé vlasy divák Nahé vločky se studem propadají do země Stromy drží nedočkavé hochy tak pevně až jim na větvích naskakují pupence-mozoiy Ještě je brzo brzo na všechno Ze sbírky Výtah do nebe, Mladá fronta 1983 "U $ 4 Ústřední otázka naší ekonomiky Ve zprávě o plnění programového prohlášení vlády ÖSSR na osmé společné schůzi sněmoven Federálního shromáždění věnoval její předseda Lubomír Štrougal velkou pozornost vě­deckotechnickému rozvoji. Ve svém závěrečném slovu po roz­pravě poslanců předseda federální vlády označil urychlení vědeckotechnického rozvoje za ústřední otázku naši ekono­miky. Předseda federální vlády připomněl, že nám jde přede­vším o pohotovější a širší uplatňování výsledků vědy a tech­niky v praxi, o rychlejší růst produktivity práce, o lepší vy­užívání základních fondů tam, kde je to žádoucí. V tomto smyslu je třeba ». .. přejít od jednotlivých dílčích akcí k ne­přetržitému toku inovačních změn výrobků spojených s nový­mi, produktivnějšími a hospodárnějšími technologickými pro­cesy . ..« Na pozitivních výsledcích naší ekonomiky v loňském roce se nepochybně podílel i vědeckotechnický rozvoj. Přesto však postrádáme více výrobku schopných soutěžit se světovou špič­kou, zatím se nám v potřebné míře nedaří koncentrovat pozor nost výrobců na zrychlení inovačních procesů, na zkrácení doby výzkumu, vývoje a na zavedení nových výrobků na za­hraniční i vnitřní trh. Soudruh Štrougal k tomu dodává: »Dobře víme, že je přece stále ještě řada úseků v našem Pokračování na sír. 3 e H S5 Ws O /( Y'- \ 5JL Áe\

Next