Týdeník Aktualit, leden-červen 1972 (V/1-26)

1972-01-03 / No. 1

V roce SO. ví roči SSSR (Pokračování ze sír. lj jeho blahobyt, jeho státní vý­znam a stupeň jeho účasti na »veřejné věci«. ★ V tomto roce uplyne tedy 50 let od vzniku SSSR. Náš týdeník přirozeně bude věnovat velkou pozornost této události, která má nepomíjivý historický význam. V každém čísle budou čtenáři Týdeníku aktualit společně s na­šimi zpravodaji putovat po SSSR. Navštiv! každou z 15 sva­zových republik, poznají, jak ži­jí, pracují a odpočívají lidé v nejrůznějších koutech naši ze­mě, rozkládající se přes 11000 kilometrů od východu k západu a vlče než 4500 km od severu k jihu. Týdeník aktualit přinese re­portáže ze sibiřských staveb, bu­de informovat o bohatství středo­­asijských poušti, které dnes pro­tínají modré stuhy kanálů, i o novém, socialistickém živo­tě Běloruska a Dálného výcho­du. Jak je řízen sovětský stát, jak slouží zájmům lidu, jak zajišťu­je rozkvět socialistických náro­dů, jejich hospodářství a kultu­ry, řešeni ženské otázky v SSSR a problémů mládeže, rozvoj so­cialistického uměni a literatury — to je velmi neúplný výčet témat, jimiž se budeme zabývat v Týdeníku aktualit v roce 50. výročí SSSR. Doufáme, že to našim čtená­řům pomůže ještě lépe poznat so­větskou zemi. Živý dech stránek Listuji v novinách starých pa­desát let. Probírám se aktuální­mi články, politickými přehle­dy, zběžnými zprávami, kusými informačními poznámkami, do­pisy čtenářů, aktualitami dne. Ukazuje se v nich jedinečná podoba uplynulé epochy. Na podzim 1922 psal list Izvestija ještě o bojích. Na Dál­ném východě a v Přímoří se dokončovalo očišťováni sovět­ské země od posledních inter­­ventů. V různých částech země, po lesích a stepích se ještě po­tulovaly ozbrojené bandy — zbytky poražených bělogvarděj­­ských vojsk. Noviny psaly o bo­ji s následky hladu, který roku 1921 stihl rozsáhlé území v Po­­volží. Ještě byly jako mrtvé mnohé závody a továrny, ochro­mené zkázou válečných let. Proto byla v naši zemi neza­městnanost. Těžko se navazo­valy mezinárodni styky. Větši­na kapitalistických států ještě odmítala uznat zemi sovětů a nechtěla s ní obchodovat. Sovětští lidé prožívali neuvě­řitelné těžkosti a strádání, vě­děli však, že nemohou odnikud čekat pomoc. Slo o bytí mladé­ho sovětského státu. Proto by­li naplněni takovým revoluč­ním elánem pracující, kteří se stali pány své vlasti, proto by­la tak silná touha všech ke spo­lečnému úsilí. V té době byly v naší zemi čtyři sovětské svazové republi­ky — Ruská federace, zahrnu­jíc! řadu autonomních národ­ních republik a oblastí, Ukra­jinská, Běloruská a Zakavkaz­­ská federace sdružujíc! Gruzín­skou, Ázerbájdžánskou a Ar­ménskou republiku. V. I. Lenin navrhl, aby se tyto republiky dobrovolně rovnoprávně soojily v nový státní útvar — SSSR. Lenin přitom vycházel ze zá­jmů socialismu, které, jak vy­světloval, vyžadují nejúplnější důvěru, nejtěsnější svazek me­zi pracujícími různých zemi a různých národů. Po dlouhé přípravné práci byl v Moskvě 30. prosince 1922 zahájen I. sjezd sovětů z celé země. V. I. Lenin byl už tehdy těžce nemocen. Nemohl se sjez­du zúčastnit a byl zvolen jeho čestným předsedou. Sjezd sovětů schválil deklara­ci a smlouvu o vytvoření SSSR. V deklaraci se hovořilo o vý­znamu sjednocení národů v jed­nom mnohonárodním státě. Smlouva určovala otázky, podléhající kompetencí SSSR v podobě jeho nejvyšších orgá­nů, strukturu těchto orgánů a způsob voleb i charakter vzá­jemných vztahů mezi svazový­mi a republikovými orgány mo­ci, stanovilo se jednotné sva­zové občanství. O rok později, v lednu 1924, schválil II. všesvazový sjezd sovětů první ústavu SSSR. Tím­to aktem bylo formování Svazu sovětských socialistických re­publik dovršeno. Tak vznikl mnohonárodní so­větský socialistický stát, zalo­žený na zásadě dobrovolnosti, rovnoprávnosti a zachováni ná­rodní svrchovanosti každé so­větské republiky pojaté do SSSR. Byl to federatívni stát nového typu, jehož vytvořením se podstatně upevnila hospo­dářská a obranná moc země a vzrostla její mezinárodní auto­rita. Stránky novin z oněch dní vyprávěly, jak se všude rozví­jela budovatelská práce. Jeden průmyslový závod po druhém byl dáván do provozu, opuště­ná pole byla osévána, otvíraly se školy, nemocnice, kluby, di­vadla. Budovaly se už nové, na onu dobu velké, elektrárny podle Leninova plánu elektri­fikace. Milióny negramotných dělníků a rolníků sedaly ke knihám. Byly to nesmírně těžké úkoly. Světlo dneška Beru jiné číslo listu Izvestija. Je ze 10. dubna 1971, kdy byly uveřejněny údaje z nedávného všesvazového sčítání lidu v So­větském svazu. Zpráva připo­míná, že v předrevolučním Rus­ku neuměly číst a psát téměř tři čtvrtiny obyvatelstva a že už koncem roku 1926 přibylo lidí, kteří uměli číst a psát, na dvojnásobek. Dnes analfabetis­­mus v Sovětském svazu neexis­tuje. Zvlášť výrazné jsou úspěchy kulturního rozvoje pracujících ve svazových republikách, kde byl analfabetismus už dávno likvidován a počet vysokoškol­sky a středoškolsky vzdělaných občanů neobyčejně vzrostl a dále se zvyšuje. Takový kultur­ní růst národních republik je samozřejmě neoddělitelný od obrovského hospodářského a sociálního pokroku, který se stal rysem vývoje všech národů a národností sdružených v So­větském svazu. Tento svazek sí­lil, rostl, rozvětvoval se. Dnes je ve Svazu 15 svazových re­publik nerozborné semknutých bratrskou družbou, těsnou spo­luprací, bojem za upevnění mo­ci a rozkvětu své společné vlas­ti — země sovětů. Je strhující a poučné porov­návat novinové stránky, které od sebe dělí desítiletí. Pro lid­ský život je půl století mnoho, pro dějin, zcela krátká doba. Před půl staletím byla Gruzie zemí malých polodomáckých dílen. Dnes vyrábí Gruzínská SSR ocel a válcované materiá­ly, elektrické lokomotivy a le­tadla, automobily a tryskové lo­di, počítače a přesné přístroje. Totéž lze říci o Uzbekistánu, Kazachstánu a jiných republi­kách — velkých i malých. Roku 1922 se v jednom z pro­sincových čísel listu Izvestija jako velký úspěch vyzdvihova­lo, že za dva roky od nastolení sovětské moci v Dagestánu vzrostla veřejná aktivita horal­ských žen, které byly dříve zce­la zaostalé a bezprávné. S hrdostí se oznamovalo, že na druhý sjezd dagestánských so­větů bylo zvoleno 12 žen. V červnu 1971 po volbách do zastupitelských orgánů oznámil list Izvestija, že mezi poslanci Nejvyššího sovětu Dagestánské autonomní republiky tvoří ženy 42 procent! Tak se v historickém osudu i malých národností jako slun­ce v krůpěji vody obrážejí zá­sadní sociální změny a přemě­ny, které přinesl socialismus pracujícím v národnostních re­publikách. V tomto pokroku kdysi zao­stalých a závislých národů má prvořadou úlohu pomoc ruské­ho lidu. Jakmile si ruský lid, který sám trpěl útlakem samo­­děržaví a kapitalismu, vydobyl svobodu, podal ruku bratrské pomoci všem národům sovětské země a značně přispěl k jejich bouřlivému hospodářskému a kulturnímu rozkvětu. Všechny národy SSSR jsou ve své socialistické rodině rovno­právné. Generální tajemník UV KSSS L. I. Brežněv řekl: »Na nebeské klenbě socialismu září všechny národy — velké i ma­lé — jako hvězdy první veli­kosti. Jako jasné hvězdy tvoří souhvězdí nazvané Svaz sovět­ských socialistických republik, a jeho světlo září po celé ze­mi.« J. FILONOVIC, zástupce šéfredaktora listu Izvestija Historický den — tak byl nadepsán úvodník listu Izves­­tija, orgánu sovětů, ke vzniku Svazu sovětských socialis­tických republik. Mám před sebou tento výtisk, zežloutlý časem. »Tato myšlenka se vznášela ve vzduchu,« praví se v člán­ku. »Celý vývoj revoluce směřoval k vytvoření svazu sovět­ských států. Nejvroucnější touhy pracujících mas socialis­tických republik směřovaly k semknutí a sjednocení všech sil v jednu žulovou, monolitní skálu, o kterou se musí roztříštit všechny útoky nepřátel...« Bratrské souhvězdí Sovětský tisk o Československu V rubrice RVHP v akci uveřej­ňuje list Večernyj Leningrad sou­hrn materiálů o spolupráci so­větských podniků s kolegy ze so­cialistických zemi. Například čeljabinský hutní závod dodává ocelový plech a válcovanou tva­rovou ocel závodům Českosloven­ska, Bulharska, Maďarska a Pol­ska. V další informaci se říká, s že vladimirští konstruktéři spolu československými odborníky vytvořili výrobni výkresy na elek­trické motory o výkonu od 0,12 do 1,5 kilowattů. Tyto elektro­motory se budou vyrábět v závo­dech členských zemi RVHP. So­větská strana dodá součástky, československá jejich technické vybavení. Ve Sverdlovsku dlela na ná­vštěvě stranická delegace z Plz­ně, kterou vedl tajemník měst­ského výboru KSČ josef Batěk. »Chceme se seznámit s bohatými zkušenostmi stranické práce so­větských komunistů,« řekl sou­druh Batěk zpravodaji listu Ve­černý/ Sverdlovsk. »Vyuiijeme-li těchto zkušenosti, dokážeme ješ­tě lépe pracovat pro další upev­ňování naší strany a pro zvyšo­vání aktivity komunistů.« List Pravda uveřejnil pod titul­kem Při rozpracovávání důleži­tých problémů rozhovor s ředite­lem Ústavu marxismu-leninismu ÜV KSČ, doktorem jilosojických věd Vladimírem Rumlem. »Nové vedení KSČ,« řekl V. Rumi, »přijalo opatření k reorga­nizaci našich stranických teore­tických institucí a škol pro zlep­šení jejich kádrového složení. Vzniká tak nový systém vědec­kovýzkumné základny strany. Vý­znamná úloha se v něm přikládá Ústavu marxismu-leninismu ÚV KSČ. v Nyní mají komunisté, pracující oblasti společenských věd, před sebou dvojí úkol. Je to kri­tický rozbor revizionistických koncepcí a pozitivní řešení otá­zek, které staví před marxisticko­­leninskou teorii rozvoj společnos­ti.« ■ Ve Voroněži byla otevřena vý­stava Brno — včera, dnes a zít­ra, informuje místní list Komu­na. Na otevření výstavy přijela delegace z Brna, kterou vedl ve­doucí tajemník městského výboru KSČ Stanislav Máca. Vystavované exponáty přibližu­jí revoluční tradice brněnských pracujících, jejich boj proti fašis­tickým okupantům, osvobozeni Brna Sovětskou armádou, rozvoj průmyslu, kultury, architektury města, přátelství Brna a Voroně­­že. Nyní se připravuje výstava Vo­ronež v minulosti, současnosti a budoucnosti, která bude instalo­vána v Brně v tomto roce. m Nedaleko obce Baranovičí, v místě zvaném Háj, popravili fa­šisté v červenci 1942 tři tisíce československých občanů. Na pa­­mět československých antifašis­tických bojovníků byl na místě popravy slavnostně odhalen pa­mátník, sděluje časopis Sovet­­skaja kultura. Autory projektu byli architekti A. Makarov, A. Marenič, N. Milovidov a sochař M. Altšuller. Leningradský závod na vý­robu porcelánu M. V. Lomono­sova oslavil nedávno své 225. výročí. Je to první závod v Rusku a jeden z nejstarších v Evropě. Tento světoznámý závod na­vštívil 26. prosince m. r. ge­nerální tajemník ÜV KSSS soudruh L. I. Brežněv. Dělníci, inženýři, techničtí pracovníci, výtvarníci připravili generál­nímu tajemníku OV KSSS ve­lice vřelé a srdečné přijetí. Leonid Iljič Brežněv si rov­něž prohlédl nová leningrad­ská sídliště. Na ulicích a ná­městích města byl srdečně ví­tán leningradskými občany. Následujícího dne jej srdeč­ně přivítali pracující Kirov­­ského závodu a Leningradské­ho optikomechanického pod­niku. V hlavní montážní hale Ki­­rovského závodu přihlížel soudruh Brežněv konečným operacím montáže traktoru K-700, prohlédl si nové mode­ly traktoru Kirovec s vylepše­nou konstrukcí, jejichž výroba bude již brzy zahájena. V ředitelství závodu se po­tom uskutečnilo setkání sou­druha L. I. Brežněva s vede­ním závodu, s vedoucími stra­nických a společenských or­ganizací, s odborníky a před­ními pracovníky. Hovořilo se na něm o otázkách souvisejí­cích se zkrácením Ihüty při zavedení sériové výroby mo­dernizovaných traktoru K-700, jejichž vzorky byly předvede­ny při prohlídce závodu. Při prohlídce Leningradské­ho optikomechanického pod­niku se generální tajemník ÜV KSSS seznámil s hlavními zkušenostmi zdokonalování organizace a řízení výroby. Na závěr vystoupil generál­ní tajemník tJV KSSS soudruh Brežněv na aktivu leningrad­ské stranické organizace vě­novaném výsledkům listopa­dového pléna OV KSSS. Gčast­­níci schůze přivítali soudru­ha Brežněva s velkým nadše­ním a bouřlivými ovacemi. Jeho obsáhlý referát vyslech­li s velkým zájmem a pozor­ností. 30. prosince se soudruh L. I. Brežněv vrátil do Moskvy. Z POBYIU1.1. BREŽNEVA V LENINGRADE 9 Soudruh L. I. Brežněv mezi zaměstnanci Leningradského závodu na výrobu porcelánu M. V. Lomonosova. Snímek R. Kučerova 2 týdeník aktualit / i

Next