Týdeník Aktualit, leden-červen 1972 (V/1-26)
1972-01-03 / No. 1
V roce SO. ví roči SSSR (Pokračování ze sír. lj jeho blahobyt, jeho státní význam a stupeň jeho účasti na »veřejné věci«. ★ V tomto roce uplyne tedy 50 let od vzniku SSSR. Náš týdeník přirozeně bude věnovat velkou pozornost této události, která má nepomíjivý historický význam. V každém čísle budou čtenáři Týdeníku aktualit společně s našimi zpravodaji putovat po SSSR. Navštiv! každou z 15 svazových republik, poznají, jak žijí, pracují a odpočívají lidé v nejrůznějších koutech naši země, rozkládající se přes 11000 kilometrů od východu k západu a vlče než 4500 km od severu k jihu. Týdeník aktualit přinese reportáže ze sibiřských staveb, bude informovat o bohatství středoasijských poušti, které dnes protínají modré stuhy kanálů, i o novém, socialistickém životě Běloruska a Dálného východu. Jak je řízen sovětský stát, jak slouží zájmům lidu, jak zajišťuje rozkvět socialistických národů, jejich hospodářství a kultury, řešeni ženské otázky v SSSR a problémů mládeže, rozvoj socialistického uměni a literatury — to je velmi neúplný výčet témat, jimiž se budeme zabývat v Týdeníku aktualit v roce 50. výročí SSSR. Doufáme, že to našim čtenářům pomůže ještě lépe poznat sovětskou zemi. Živý dech stránek Listuji v novinách starých padesát let. Probírám se aktuálními články, politickými přehledy, zběžnými zprávami, kusými informačními poznámkami, dopisy čtenářů, aktualitami dne. Ukazuje se v nich jedinečná podoba uplynulé epochy. Na podzim 1922 psal list Izvestija ještě o bojích. Na Dálném východě a v Přímoří se dokončovalo očišťováni sovětské země od posledních interventů. V různých částech země, po lesích a stepích se ještě potulovaly ozbrojené bandy — zbytky poražených bělogvardějských vojsk. Noviny psaly o boji s následky hladu, který roku 1921 stihl rozsáhlé území v Povolží. Ještě byly jako mrtvé mnohé závody a továrny, ochromené zkázou válečných let. Proto byla v naši zemi nezaměstnanost. Těžko se navazovaly mezinárodni styky. Většina kapitalistických států ještě odmítala uznat zemi sovětů a nechtěla s ní obchodovat. Sovětští lidé prožívali neuvěřitelné těžkosti a strádání, věděli však, že nemohou odnikud čekat pomoc. Slo o bytí mladého sovětského státu. Proto byli naplněni takovým revolučním elánem pracující, kteří se stali pány své vlasti, proto byla tak silná touha všech ke společnému úsilí. V té době byly v naší zemi čtyři sovětské svazové republiky — Ruská federace, zahrnujíc! řadu autonomních národních republik a oblastí, Ukrajinská, Běloruská a Zakavkazská federace sdružujíc! Gruzínskou, Ázerbájdžánskou a Arménskou republiku. V. I. Lenin navrhl, aby se tyto republiky dobrovolně rovnoprávně soojily v nový státní útvar — SSSR. Lenin přitom vycházel ze zájmů socialismu, které, jak vysvětloval, vyžadují nejúplnější důvěru, nejtěsnější svazek mezi pracujícími různých zemi a různých národů. Po dlouhé přípravné práci byl v Moskvě 30. prosince 1922 zahájen I. sjezd sovětů z celé země. V. I. Lenin byl už tehdy těžce nemocen. Nemohl se sjezdu zúčastnit a byl zvolen jeho čestným předsedou. Sjezd sovětů schválil deklaraci a smlouvu o vytvoření SSSR. V deklaraci se hovořilo o významu sjednocení národů v jednom mnohonárodním státě. Smlouva určovala otázky, podléhající kompetencí SSSR v podobě jeho nejvyšších orgánů, strukturu těchto orgánů a způsob voleb i charakter vzájemných vztahů mezi svazovými a republikovými orgány moci, stanovilo se jednotné svazové občanství. O rok později, v lednu 1924, schválil II. všesvazový sjezd sovětů první ústavu SSSR. Tímto aktem bylo formování Svazu sovětských socialistických republik dovršeno. Tak vznikl mnohonárodní sovětský socialistický stát, založený na zásadě dobrovolnosti, rovnoprávnosti a zachováni národní svrchovanosti každé sovětské republiky pojaté do SSSR. Byl to federatívni stát nového typu, jehož vytvořením se podstatně upevnila hospodářská a obranná moc země a vzrostla její mezinárodní autorita. Stránky novin z oněch dní vyprávěly, jak se všude rozvíjela budovatelská práce. Jeden průmyslový závod po druhém byl dáván do provozu, opuštěná pole byla osévána, otvíraly se školy, nemocnice, kluby, divadla. Budovaly se už nové, na onu dobu velké, elektrárny podle Leninova plánu elektrifikace. Milióny negramotných dělníků a rolníků sedaly ke knihám. Byly to nesmírně těžké úkoly. Světlo dneška Beru jiné číslo listu Izvestija. Je ze 10. dubna 1971, kdy byly uveřejněny údaje z nedávného všesvazového sčítání lidu v Sovětském svazu. Zpráva připomíná, že v předrevolučním Rusku neuměly číst a psát téměř tři čtvrtiny obyvatelstva a že už koncem roku 1926 přibylo lidí, kteří uměli číst a psát, na dvojnásobek. Dnes analfabetismus v Sovětském svazu neexistuje. Zvlášť výrazné jsou úspěchy kulturního rozvoje pracujících ve svazových republikách, kde byl analfabetismus už dávno likvidován a počet vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných občanů neobyčejně vzrostl a dále se zvyšuje. Takový kulturní růst národních republik je samozřejmě neoddělitelný od obrovského hospodářského a sociálního pokroku, který se stal rysem vývoje všech národů a národností sdružených v Sovětském svazu. Tento svazek sílil, rostl, rozvětvoval se. Dnes je ve Svazu 15 svazových republik nerozborné semknutých bratrskou družbou, těsnou spoluprací, bojem za upevnění moci a rozkvětu své společné vlasti — země sovětů. Je strhující a poučné porovnávat novinové stránky, které od sebe dělí desítiletí. Pro lidský život je půl století mnoho, pro dějin, zcela krátká doba. Před půl staletím byla Gruzie zemí malých polodomáckých dílen. Dnes vyrábí Gruzínská SSR ocel a válcované materiály, elektrické lokomotivy a letadla, automobily a tryskové lodi, počítače a přesné přístroje. Totéž lze říci o Uzbekistánu, Kazachstánu a jiných republikách — velkých i malých. Roku 1922 se v jednom z prosincových čísel listu Izvestija jako velký úspěch vyzdvihovalo, že za dva roky od nastolení sovětské moci v Dagestánu vzrostla veřejná aktivita horalských žen, které byly dříve zcela zaostalé a bezprávné. S hrdostí se oznamovalo, že na druhý sjezd dagestánských sovětů bylo zvoleno 12 žen. V červnu 1971 po volbách do zastupitelských orgánů oznámil list Izvestija, že mezi poslanci Nejvyššího sovětu Dagestánské autonomní republiky tvoří ženy 42 procent! Tak se v historickém osudu i malých národností jako slunce v krůpěji vody obrážejí zásadní sociální změny a přeměny, které přinesl socialismus pracujícím v národnostních republikách. V tomto pokroku kdysi zaostalých a závislých národů má prvořadou úlohu pomoc ruského lidu. Jakmile si ruský lid, který sám trpěl útlakem samoděržaví a kapitalismu, vydobyl svobodu, podal ruku bratrské pomoci všem národům sovětské země a značně přispěl k jejich bouřlivému hospodářskému a kulturnímu rozkvětu. Všechny národy SSSR jsou ve své socialistické rodině rovnoprávné. Generální tajemník UV KSSS L. I. Brežněv řekl: »Na nebeské klenbě socialismu září všechny národy — velké i malé — jako hvězdy první velikosti. Jako jasné hvězdy tvoří souhvězdí nazvané Svaz sovětských socialistických republik, a jeho světlo září po celé zemi.« J. FILONOVIC, zástupce šéfredaktora listu Izvestija Historický den — tak byl nadepsán úvodník listu Izvestija, orgánu sovětů, ke vzniku Svazu sovětských socialistických republik. Mám před sebou tento výtisk, zežloutlý časem. »Tato myšlenka se vznášela ve vzduchu,« praví se v článku. »Celý vývoj revoluce směřoval k vytvoření svazu sovětských států. Nejvroucnější touhy pracujících mas socialistických republik směřovaly k semknutí a sjednocení všech sil v jednu žulovou, monolitní skálu, o kterou se musí roztříštit všechny útoky nepřátel...« Bratrské souhvězdí Sovětský tisk o Československu V rubrice RVHP v akci uveřejňuje list Večernyj Leningrad souhrn materiálů o spolupráci sovětských podniků s kolegy ze socialistických zemi. Například čeljabinský hutní závod dodává ocelový plech a válcovanou tvarovou ocel závodům Československa, Bulharska, Maďarska a Polska. V další informaci se říká, s že vladimirští konstruktéři spolu československými odborníky vytvořili výrobni výkresy na elektrické motory o výkonu od 0,12 do 1,5 kilowattů. Tyto elektromotory se budou vyrábět v závodech členských zemi RVHP. Sovětská strana dodá součástky, československá jejich technické vybavení. Ve Sverdlovsku dlela na návštěvě stranická delegace z Plzně, kterou vedl tajemník městského výboru KSČ josef Batěk. »Chceme se seznámit s bohatými zkušenostmi stranické práce sovětských komunistů,« řekl soudruh Batěk zpravodaji listu Večerný/ Sverdlovsk. »Vyuiijeme-li těchto zkušenosti, dokážeme ještě lépe pracovat pro další upevňování naší strany a pro zvyšování aktivity komunistů.« List Pravda uveřejnil pod titulkem Při rozpracovávání důležitých problémů rozhovor s ředitelem Ústavu marxismu-leninismu ÜV KSČ, doktorem jilosojických věd Vladimírem Rumlem. »Nové vedení KSČ,« řekl V. Rumi, »přijalo opatření k reorganizaci našich stranických teoretických institucí a škol pro zlepšení jejich kádrového složení. Vzniká tak nový systém vědeckovýzkumné základny strany. Významná úloha se v něm přikládá Ústavu marxismu-leninismu ÚV KSČ. v Nyní mají komunisté, pracující oblasti společenských věd, před sebou dvojí úkol. Je to kritický rozbor revizionistických koncepcí a pozitivní řešení otázek, které staví před marxistickoleninskou teorii rozvoj společnosti.« ■ Ve Voroněži byla otevřena výstava Brno — včera, dnes a zítra, informuje místní list Komuna. Na otevření výstavy přijela delegace z Brna, kterou vedl vedoucí tajemník městského výboru KSČ Stanislav Máca. Vystavované exponáty přibližují revoluční tradice brněnských pracujících, jejich boj proti fašistickým okupantům, osvobozeni Brna Sovětskou armádou, rozvoj průmyslu, kultury, architektury města, přátelství Brna a Voroněže. Nyní se připravuje výstava Voronež v minulosti, současnosti a budoucnosti, která bude instalována v Brně v tomto roce. m Nedaleko obce Baranovičí, v místě zvaném Háj, popravili fašisté v červenci 1942 tři tisíce československých občanů. Na pamět československých antifašistických bojovníků byl na místě popravy slavnostně odhalen památník, sděluje časopis Sovetskaja kultura. Autory projektu byli architekti A. Makarov, A. Marenič, N. Milovidov a sochař M. Altšuller. Leningradský závod na výrobu porcelánu M. V. Lomonosova oslavil nedávno své 225. výročí. Je to první závod v Rusku a jeden z nejstarších v Evropě. Tento světoznámý závod navštívil 26. prosince m. r. generální tajemník ÜV KSSS soudruh L. I. Brežněv. Dělníci, inženýři, techničtí pracovníci, výtvarníci připravili generálnímu tajemníku OV KSSS velice vřelé a srdečné přijetí. Leonid Iljič Brežněv si rovněž prohlédl nová leningradská sídliště. Na ulicích a náměstích města byl srdečně vítán leningradskými občany. Následujícího dne jej srdečně přivítali pracující Kirovského závodu a Leningradského optikomechanického podniku. V hlavní montážní hale Kirovského závodu přihlížel soudruh Brežněv konečným operacím montáže traktoru K-700, prohlédl si nové modely traktoru Kirovec s vylepšenou konstrukcí, jejichž výroba bude již brzy zahájena. V ředitelství závodu se potom uskutečnilo setkání soudruha L. I. Brežněva s vedením závodu, s vedoucími stranických a společenských organizací, s odborníky a předními pracovníky. Hovořilo se na něm o otázkách souvisejících se zkrácením Ihüty při zavedení sériové výroby modernizovaných traktoru K-700, jejichž vzorky byly předvedeny při prohlídce závodu. Při prohlídce Leningradského optikomechanického podniku se generální tajemník ÜV KSSS seznámil s hlavními zkušenostmi zdokonalování organizace a řízení výroby. Na závěr vystoupil generální tajemník tJV KSSS soudruh Brežněv na aktivu leningradské stranické organizace věnovaném výsledkům listopadového pléna OV KSSS. Gčastníci schůze přivítali soudruha Brežněva s velkým nadšením a bouřlivými ovacemi. Jeho obsáhlý referát vyslechli s velkým zájmem a pozorností. 30. prosince se soudruh L. I. Brežněv vrátil do Moskvy. Z POBYIU1.1. BREŽNEVA V LENINGRADE 9 Soudruh L. I. Brežněv mezi zaměstnanci Leningradského závodu na výrobu porcelánu M. V. Lomonosova. Snímek R. Kučerova 2 týdeník aktualit / i