Týdeník Aktualit, leden-červen 1973 (VI/1-26)
1973-04-02 / No. 14
DUNAI -íeka přátelství 23. března se v Budapešti konalo jubilejní zasedání Dunajské komise, věnované 25. výročí podepsání Konvence o režimu plavby na Dunaji. O významu této konvence hovoří vedoucí sovětské delegace na tomto zasedání VLADIMIR TICHONOV, první náměstek ministra námořního loďstva. Dunaj je jednou z největších evropských vodních magistrál. Protéká osmi zeměmi a spojuje je s Černým mořem. Celková délka splavné části Dunaje od Ulmu do Suliny je 2588 kilometrů. Ruch tu neutichá skoro po celý rok; řeka je splavná průměrně 344 dní do roka. Každým z 24 dunajských přístavů prošlo roku 1972 víc než milión tun zboží. Pochopitelně využití takové výkonné dopravní tepny je hospodářsky velmi výhodné, a to jak pro dunajské, tak i pro další zainteresované státy. Aby se zabezpečila volná plavba lodí na této řece a upevnily vzájemné hospodářské a kulturní styky podunajských zemí i jejich styky s ostatními zeměmi, uzavřely Bulharsko, Československo, Jugoslávie, Macfarsko, Rumunsko a Sovětský svaz 18. srpna 1948 v Bělehradě Konvenci o režimu plavby na Dunaji. Roku 1960 se k ní připojilo ještě Rakousko. Tato konvence znamenala převrat v mezinárodním právním postavení Dunaje. Stanovila, že po Dunaji se mohou volně přepravovat osoby i zboží všech států. Přístavní a navigační poplatky jsou přitom pro všechny stejné a využívání dunajských zdrojů vzájemně výhodné. Tím konvence zabezpečuje nejen zájmy podunajských, ale také ostatních zemi. Statistiky uvádějí, že dnes plují po Dunaji lodě pod vlajkami 25 států Všechny mají právo kotvit v přístavech, nakládat a vykládat zboží a doplňovat zásoby paliva. Přitom se podle konvence neplatí žádné poplatky za tranzit. Čas plně potvrdil účinnost bělehradské konvence — první dohody v historii Dunaje — která přiznala pobřežním státům právo regulovat plavbu lodí. Činnost Dunajské komise, která byla vytvořena v souladu s konvencí, přispívá k rozšiřování a upevňování vztahů mezi podunajskými státy na základě rovnoprávnosti nezasahování do vnitřních záležitostí, vzájemných ekonomických výhod a respektování suverénních práv jednotlivých států, její plodná práce umožnila společně plánovat a podnikat opatření, která zlepšují j>odrnínky plavby. S radosti dnes konstatujeme, že objem přepraveného zboží se roku 1971 v porovnání s rokem 1950 zvýšil 5.7krát a obrat zboží v přístavech vzrostl za stejné období 5,3krát. Bez organizační činnosti Dunajské komise by takový růst nebyl možný. Aby se zvýšila výkonnost vodní cesty, postavilo se v různých částech toku sedm hydroenergetických plavebních komplexů se zdymadly a 66 mostů. Pěkným příkladem soudružských vztahů mezi socialistickými zeměmi je stavba hydroenergetického uzlu v prostoru Železných vrat — dlouhé, úzké štěrbiny mezi Karjraty a Balkánem. Při jolavbě touto částí toku narážely lodě na velké těžkosti. Výstavba komplexu trvala sedm roků. A když ho roku 1972 uvedli do provozu, podmínky plavby se od základu změnily. Provozní výkonnost se zvýšila téměř čtyřnásobně. Dunaj se stal pro členské státy RVHP skutečnou řekou přátelství. Napomáhá tomu také Komplexní program socialistické ekonomické integrace, přijatý na 25. zasedání RVHP. Píše se v něm doslova, že je nutné »rozpracovat návrhy na rozvoj spolupráce členských států RVHP, zaměřené na zvýšení objemu přepravy zboží po Dunaji«. Evropské země si velmi dobře uvědomují, jaký význam má dunajská vodní cesta pro rozvoj mezinárodních ekonomických a kulturních styků. Plánované spojení Dunaje s Mohanem, Rýnem, Odrou, Labem a dalšími vodními soustavami jeho úlohu ještě zvýší. Členské země Dunajské komise vystupují pro upevnění míru v Evropě a pro navazování celoevropské spolupráce. Bohatých zkušeností, které Dunajská komise nahromadila, může být úspěšně využito při dalším rozvoji evropské říční dopravy. Zelená wr w nenír pieptavě mi »Spolupráce mezi dunajskýparoplavbami zemí, které jsou členy Konvence o režimu plavby na Dunaji se neustále rozvíjí a upevňuje,« řekl dopisovateli TA ing. ONDREJ LUBI, generální ředitel Československé plavby dunajské »Obrazně řečeno,« pokračoval, »žijeme jako jedna velká družná rodina. Stačí říci, že všechny naše paroplavby mají flotilu, která čítá 4500 lodí o celkové nosnosti 2 600 000 tun. Dovolte mi, abych uvedl několik čísel. Loni naše země přepravily po Dunaji pět miliónů cestujících a 55 miliónů tun nákladu. Avšak již dnes myslíme na to, jak budeme pracovat zítra a za několik dalších let. Úkoly máme značné. Například loni v září jsme na naší pravidelné schůzi v Bulharsku hovořili o tom, jak budeme pracovat, až bude zahájen provoz na průplavu Rýn—Mohan—Dunaj. Bude to sice až v roce 1981, ale už dnes musíme rozhodnout, jaký orgán bude všechno koordinovat, kolik lodí budeme potřebovat, a další otázky. Je to velmi zajímavý projekt a pro všechny země dunajské plavby bude ekonomicky velmi výhodný.« Generální ředitel Československé plavby dunajské zdůraznil, že pro Československo má Dunaj nesmírný význam. »Vozíme náklady, přepravujeme turisty. Po Dunaji přivážíme dodávky z různých zemí. Do Československa přichází mnoho nákladů ze Sovětského svazu, a tak letos v komárenském přístavu očekáváme 950 tisíc tun sovětské rudy — třikrát více než před několika lety. V rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci byla vytvořena dočasná pracovní skupina, která se zabývá různými variantami překládky nákladů ze železnice na Dunaj. Letos uskutečníme spolu se Sovětským svazem mj. zkušební přepravu. Do naších přístavů dopravíme surové železo, cement a kaučuk, do SSSR kovové konstrukce, obuv, sklo a nábytek. Dunaj nám tak pomůže odlehčit část železniční sítě a přispěje k rychlejšímu spojení s jižními částmi Sovětského svazu, z čehož pochopitelně budou mít obě naše země ekonomickí užitek. Uvedu ještě jeden zajímavý příklad, ukazující přednosti říční dopravy. Naše a sovětské lodi letos přepraví po Dunaji, dále Černém moři, Volžsko-donským kanálem a po Volze obrovské kovové konstrukce, které vyrobí různé československé závody pro automobilku KAMAZ v Naberežných Čelnách. Tvto náklady, které nelze poslat žádným dopravním prostředkem, mohou nákladní lodě dopravit přímo do přístavu ve městě.« Soudruh Ondrej Lubi pak pokračoval: »Československo-sovětské dvoustranné styky se rovněž rozvíjejí na základě dohody o vědeckotechnické spolupráci, kterou před dvěma lety podepsal ministr dopravy ČSSR a ministr námořního locístva SSSR. Tato dohoda počítá mj. s výměnou odborníků, se zaváděním nových metod v dopravě jako kontejnerů, v nákladových jednotek aj., se spoluprací boji proti znečišťování dunajských vod, s novou technologií, se zdokonalováním dispečerské služby za využití automatizace a výpočetní techniky. Vyprávění o naší spolupráci by však nebylo úplné, kdybych se nezmínil o dobrých vztazích mezi kolektivy sovětských československých lodí. Například posáda ky remorkérů Lipno a Orlík mají družbu se sovětskými posádkami Petrozavodsk a Lvov a stejně jako mnoho dalších mezi sebou soutěží a vyměňují si zkušenosti. Náš remorkér Šturec má dražební styky s kolektivem autoopravny v Izmailu a posádky sovětských lodí udržují přátelské styky s kolektivy 20 československých podniků včetně Slovnaítu, Chemických závodů J. Dimitrova a s loděnicemi v Komárně. V našich i sovětských přístavech organizujeme pro námořníky exkurse, přednášky, koncerty a filmová představení, kterých se mohou zúčastnit v době, kdy loď kotví.« Soudruh Lubi na závěr zdůraznil: »Jak jsem již řekl, naše práce je zajímavá a plány máme velké. Jsme přesvědčeni, že je uskutečníme. Dunaj je a navždy zůstane řekou přátelství.« jURIj ŠUGRÍN V Taškentu se staví metro Taškent, který utrpěl v roce 1966 značné škody od zemětřesení, je už plně rekonstruován a rozrostl se i do velikosti. Pro pohodlí jednoho o půl miliónu obyvatel se nyní staví podzemní dráha. První trasa dlouhá 12,5 kilometru spojí se středem Taškentu jeden z největších mikroobvodů Cilanzar. Na tomto úseku bude devět stanic. Ve stanici Cilanzar je kolem půl kilometru podzemních tunelů, obložených speciálními železobetonovými deskami, které metro spolehlivě uchrání před zemětřesením. Stanice budou vyzdobeny v duchu tradičního uzbeckého stavitelství. Tato trasa bude dána do provozu o příští pětiletce. Snímek A. Varfolomejev Kri Neobvyklý autovlak Horským průsmykem Cormazak nedávno projel neobvyklý autovlak, který dopravoval na stavbu Nurecké hydroelektrárny transformátor o kapacitě 300 tisíc kilowatt. Doprava smontovaných strojů a agregátů je velmi levná, protože není třeba je rozebírat a rozřezávat a potom znovu montovat a svařovat. Rychlá a ekonomická doprava velmi těžkých a rozměrných výrobků má v Sovětském svazu velký význam, protože v různých odvětvích národního hospodářství se nyní vyrábějí stále nové stroje a agregáty velkých rozměrů. Snímek R. Netělev Sovětský tisk o Československu Všechny sovětské listy uveřejnily zprávu o znovuzvolení armádního generála Ludvíka Svobody presidentem Československé socialistické republiky. LITERATURNAJA GAZETA uve řejnila reportáž ze slavnostního ceremoniálu volby presidenta ČSSR pod titulkem Hradčany, Vladislavský sál ... Autor reportáže znovu připomíná vynikající zásluhy československého presidenta Ludvíka Svobody ve válce i při mírové výstavbě socialismu a o upevnění československo-sovětského přátelství. PRAVDA a další sovětské deníky uveřejnily poznámku o novém filmu Svátek bratrského Československa, který uvádějí moskevská kina. Tento snímek byl natočen v ústředním studiu dokumentárních filmů a vypráví o oslavách 25. výročí únorového vítězství československých pracujících. Sovětskou dálkovou lokomotivu, kterou převzali českoslovenští železničáři, pokřtili Sergej. O tom, jak zaměstnanci vršovického lokomotívního depa využívají sovětských elektrických lokomotiv, se hovoří v reportáži Vysoké rychlosti, uveřejněné v témže listu. SOVETSKAJA MOLDAVIjA píše o výstavě československých hudebních nástrojů uspořádané v Kišiněvě. V Československu se hudební nástroje vyrábějí už tři sta let a dnes je jedním z největších vývozců této produkce v Evropě. V příspěvku se zdůrazňuje, že nejvíce hudebních nástrojů se dováží do Sovětského svazu. Zástupci sovětských obchodních organizací, kteří na kišiněvské výstavě vybírají nástroje pro dovoz v roce 1974, vysoce hodnotí jejich kvalitu a vzhled. Sovětské listy i nadále informují o nadcházejícím jarním veletrhu spotřebního zboží v Brně. Týdeník EKONOMIČESKAJA GAZETA píše o sovětských zahraničně obchodních organizacích, které budou vystavovat na veletrhu, a sděluje, že během veletrhu budou uspořádána symposia. přednášky a referáty na vědecká a technická témata. Moskevské oblastní noviny LENINSKOJE ZNAMJA uveřejňují zprávu o tiskové konferenci generálního ředitele Čedoku Miroslava Zavadila, která se konala na československém velvyslanectví v Moskvě. Soudruh Zavadil hovořil o stále širší spoluprácí Čedoku a Inturistu a o tom, že Čedok ve spolupráci se sovětskými turistickými organizacemi pořádá zájezdy pracujících z Moskevské oblasti do ČSSR. Sovětští lidé se tak seznamují s pozoruhodnostmi a pamětihodnostmi Středočeského kraje. 2 TÝDENÍK AKTUALIT / 14