Týdeník Aktualit, leden-červen 1973 (VI/1-26)

1973-04-02 / No. 14

DUNAI -íeka přátelství 23. března se v Budapešti ko­nalo jubilejní zasedání Dunajské komise, věnované 25. výročí po­­depsání Konvence o režimu plav­by na Dunaji. O významu této konvence hovoří vedoucí sovět­ské delegace na tomto zasedání VLADIMIR TICHONOV, první náměstek ministra námořního loďstva. Dunaj je jednou z největších evrop­ských vodních magistrál. Protéká osmi zeměmi a spojuje je s Černým mořem. Celková délka splavné části Dunaje od Ulmu do Suliny je 2588 kilometrů. Ruch tu neutichá skoro po celý rok; řeka je splavná průměrně 344 dní do roka. Kaž­dým z 24 dunajských přístavů prošlo ro­ku 1972 víc než milión tun zboží. Pochopitelně využití takové výkonné dopravní tepny je hospodářsky velmi vý­hodné, a to jak pro dunajské, tak i pro další zainteresované státy. Aby se zabezpečila volná plavba lodí na této řece a upevnily vzájemné hospo­dářské a kulturní styky podunajských ze­mí i jejich styky s ostatními zeměmi, uza­vřely Bulharsko, Československo, Jugoslá­vie, Macfarsko, Rumunsko a Sovětský svaz 18. srpna 1948 v Bělehradě Konven­ci o režimu plavby na Dunaji. Roku 1960 se k ní připojilo ještě Rakousko. Tato konvence znamenala převrat v me­zinárodním právním postavení Dunaje. Stanovila, že po Dunaji se mohou volně přepravovat osoby i zboží všech států. Přístavní a navigační poplatky jsou při­tom pro všechny stejné a využívání du­najských zdrojů vzájemně výhodné. Tím konvence zabezpečuje nejen zá­jmy podunajských, ale také ostatních ze­mi. Statistiky uvádějí, že dnes plují po Dunaji lodě pod vlajkami 25 států Všechny mají právo kotvit v přístavech, nakládat a vykládat zboží a doplňovat zá­soby paliva. Přitom se podle konvence neplatí žádné poplatky za tranzit. Čas plně potvrdil účinnost bělehradské konvence — první dohody v historii Du­naje — která přiznala pobřežním státům právo regulovat plavbu lodí. Činnost Du­najské komise, která byla vytvořena v sou­ladu s konvencí, přispívá k rozšiřování a upevňování vztahů mezi podunajskými stá­ty na základě rovnoprávnosti nezasaho­vání do vnitřních záležitostí, vzájemných ekonomických výhod a respektování su­verénních práv jednotlivých států, její plodná práce umožnila společně plánovat a podnikat opatření, která zlepšují j>od­­rnínky plavby. S radosti dnes konstatujeme, že objem přepraveného zboží se roku 1971 v porov­nání s rokem 1950 zvýšil 5.7krát a obrat zboží v přístavech vzrostl za stejné obdo­bí 5,3krát. Bez organizační činnosti Du­najské komise by takový růst nebyl možný. Aby se zvýšila výkonnost vodní cesty, postavilo se v různých částech toku sedm hydroenergetických plavebních komple­xů se zdymadly a 66 mostů. Pěkným pří­kladem soudružských vztahů mezi socia­listickými zeměmi je stavba hydroenerge­tického uzlu v prostoru Železných vrat — dlouhé, úzké štěrbiny mezi Karjraty a Balkánem. Při jolavbě touto částí toku na­rážely lodě na velké těžkosti. Výstavba komplexu trvala sedm roků. A když ho roku 1972 uvedli do provozu, podmínky plavby se od základu změnily. Provozní výkonnost se zvýšila téměř čtyřnásobně. Dunaj se stal pro členské státy RVHP skutečnou řekou přátelství. Napomáhá to­mu také Komplexní program socialistické ekonomické integrace, přijatý na 25. zase­dání RVHP. Píše se v něm doslova, že je nutné »rozpracovat návrhy na rozvoj spo­lupráce členských států RVHP, zaměřené na zvýšení objemu přepravy zboží po Du­naji«. Evropské země si velmi dobře uvědo­mují, jaký význam má dunajská vodní cesta pro rozvoj mezinárodních ekonomic­kých a kulturních styků. Plánované spo­jení Dunaje s Mohanem, Rýnem, Odrou, Labem a dalšími vodními soustavami je­ho úlohu ještě zvýší. Členské země Dunajské komise vystu­pují pro upevnění míru v Evropě a pro navazování celoevropské spolupráce. Bo­hatých zkušeností, které Dunajská komise nahromadila, může být úspěšně využito při dalším rozvoji evropské říční dopravy. Zelená wr w nenír pieptavě mi »Spolupráce mezi dunajský­paroplavbami zemí, které jsou členy Konvence o režimu plavby na Dunaji se neustále rozvíjí a upevňuje,« řekl dopiso­vateli TA ing. ONDREJ LUBI, generální ředitel Českosloven­ské plavby dunajské »Obrazně řečeno,« pokračoval, »žijeme ja­ko jedna velká družná rodina. Stačí říci, že všechny naše pa­­roplavby mají flotilu, která čítá 4500 lodí o celkové nosnosti 2 600 000 tun. Dovolte mi, abych uvedl několik čísel. Loni naše země přepravily po Dunaji pět miliónů cestujících a 55 miliónů tun ná­kladu. Avšak již dnes myslíme na to, jak budeme pracovat zítra a za několik dalších let. Úkoly máme značné. Napří­klad loni v září jsme na naší pravidelné schůzi v Bulharsku hovořili o tom, jak budeme pracovat, až bude zahájen pro­voz na průplavu Rýn—Mohan—Dunaj. Bude to sice až v roce 1981, ale už dnes musíme rozhodnout, jaký orgán bude všechno koordinovat, kolik lodí budeme potřebovat, a další otázky. Je to vel­mi zajímavý projekt a pro všechny země dunajské plavby bude ekonomicky velmi výhodný.« Generální ředitel Československé plav­by dunajské zdůraznil, že pro Českoslo­vensko má Dunaj nesmírný význam. »Vozíme náklady, přepravujeme turisty. Po Dunaji přivážíme dodávky z růz­ných zemí. Do Československa přichází mnoho nákladů ze Sovětského svazu, a tak letos v komárenském přístavu očekáváme 950 tisíc tun sovětské rudy — třikrát více než před několika lety. V rámci Rady vzájemné hospodářské po­moci byla vytvořena dočasná pracovní skupina, která se zabývá různými va­riantami překládky nákladů ze železni­ce na Dunaj. Letos uskutečníme spolu se Sovětským svazem mj. zkušební pře­pravu. Do naších přístavů dopravíme su­rové železo, cement a kaučuk, do SSSR kovové konstrukce, obuv, sklo a náby­tek. Dunaj nám tak pomůže odlehčit část železniční sítě a přispěje k rych­lejšímu spojení s jižními částmi Sovět­ského svazu, z čehož pochopitelně budou mít obě naše země ekonomickí užitek. Uvedu ještě jeden zajímavý příklad, ukazující přednosti říční dopravy. Naše a sovětské lodi letos přepraví po Duna­ji, dále Černém moři, Volžsko-donským kanálem a po Volze obrovské kovové konstrukce, které vyrobí různé česko­slovenské závody pro automobilku KAMAZ v Naberežných Čelnách. Tvto náklady, které nelze poslat žádným do­pravním prostředkem, mohou nákladní lodě dopravit přímo do přístavu ve měs­tě.« Soudruh Ondrej Lubi pak pokračoval: »Československo-sovětské dvoustranné styky se rovněž rozvíjejí na základě do­hody o vědeckotechnické spolupráci, kterou před dvěma lety podepsal ministr dopravy ČSSR a ministr námořního locí­­stva SSSR. Tato dohoda počítá mj. s výměnou odborníků, se zaváděním no­vých metod v dopravě jako kontejnerů, v nákladových jednotek aj., se spoluprací boji proti znečišťování dunajských vod, s novou technologií, se zdokonalo­váním dispečerské služby za využití au­tomatizace a výpočetní techniky. Vyprá­vění o naší spolupráci by však nebylo úplné, kdybych se nezmínil o dobrých vztazích mezi kolektivy sovětských československých lodí. Například posád­a ky remorkérů Lipno a Orlík mají druž­bu se sovětskými posádkami Petroza­vodsk a Lvov a stejně jako mnoho dalších mezi sebou soutěží a vyměňují si zkuše­nosti. Náš remorkér Šturec má dražeb­ní styky s kolektivem autoopravny v Iz­­mailu a posádky sovětských lodí udržu­jí přátelské styky s kolektivy 20 česko­slovenských podniků včetně Slovnaítu, Chemických závodů J. Dimitrova a s lo­děnicemi v Komárně. V našich i sovět­ských přístavech organizujeme pro ná­mořníky exkurse, přednášky, koncerty a filmová představení, kterých se mohou zúčastnit v době, kdy loď kotví.« Soudruh Lubi na závěr zdůraznil: »Jak jsem již řekl, naše práce je zajímavá a plány máme velké. Jsme přesvědčeni, že je uskutečníme. Dunaj je a navždy zů­stane řekou přátelství.« jURIj ŠUGRÍN V Taškentu se staví metro Taškent, který utrpěl v roce 1966 značné škody od zemětřesení, je už plně rekonstruován a rozrostl se i do velikosti. Pro pohodlí jednoho o půl miliónu obyvatel se nyní staví podzem­ní dráha. První trasa dlouhá 12,5 kilometru spojí se středem Tašken­tu jeden z největších mikroobvodů Cilanzar. Na tomto úseku bude de­vět stanic. Ve stanici Cilanzar je kolem půl kilometru podzemních tunelů, ob­ložených speciálními železobetonovými deskami, které metro spole­hlivě uchrání před zemětřesením. Stanice budou vyzdobeny v duchu tradičního uzbeckého stavitel­ství. Tato trasa bude dána do provozu o příští pětiletce. Snímek A. Varfolomejev Kri Neobvyklý autovlak Horským průsmykem Cormazak nedávno projel neobvyklý auto­vlak, který dopravoval na stavbu Nurecké hydroelektrárny transfor­mátor o kapacitě 300 tisíc kilowatt. Doprava smontovaných strojů a agregátů je velmi levná, protože není třeba je rozebírat a rozřezávat a potom znovu montovat a svařovat. Rychlá a ekonomická doprava velmi těžkých a rozměrných vý­robků má v Sovětském svazu velký význam, protože v různých odvětvích národního hospodářství se nyní vyrábějí stále nové stroje a agregáty velkých rozměrů. Snímek R. Netělev Sovětský tisk o Československu Všechny sovětské listy uveřej­nily zprávu o znovuzvolení ar­mádního generála Ludvíka Svo­body presidentem Českosloven­ské socialistické republiky. LITERATURNAJA GAZETA uve řejnila reportáž ze slavnostního ceremoniálu volby presidenta ČSSR pod titulkem Hradčany, Vladislavský sál ... Autor repor­táže znovu připomíná vynikající zásluhy československého presi­denta Ludvíka Svobody ve válce i při mírové výstavbě socialismu a o upevnění československo-so­­větského přátelství. PRAVDA a další sovětské dení­ky uveřejnily poznámku o novém filmu Svátek bratrského Česko­slovenska, který uvádějí moskev­ská kina. Tento snímek byl na­točen v ústředním studiu doku­mentárních filmů a vypráví o oslavách 25. výročí únorového vítězství československých pra­cujících. Sovětskou dálkovou lokomotivu, kterou převzali českosloven­ští železničáři, pokřtili Sergej. O tom, jak zaměstnanci vršovic­kého lokomotívního depa využí­vají sovětských elektrických lo­komotiv, se hovoří v reportáži Vysoké rychlosti, uveřejněné v témže listu. SOVETSKAJA MOLDAVIjA píše o výstavě československých hu­debních nástrojů uspořádané v Kišiněvě. V Československu se hudební nástroje vyrábějí už tři sta let a dnes je jedním z nej­větších vývozců této produkce v Evropě. V příspěvku se zdůraz­ňuje, že nejvíce hudebních ná­strojů se dováží do Sovětského svazu. Zástupci sovětských ob­chodních organizací, kteří na ki­­šiněvské výstavě vybírají nástro­je pro dovoz v roce 1974, vysoce hodnotí jejich kvalitu a vzhled. Sovětské listy i nadále infor­mují o nadcházejícím jarním ve­letrhu spotřebního zboží v Brně. Týdeník EKONOMIČESKAJA GA­ZETA píše o sovětských zahra­ničně obchodních organizacích, které budou vystavovat na vele­trhu, a sděluje, že během vele­trhu budou uspořádána sympo­sia. přednášky a referáty na vě­decká a technická témata. Moskevské oblastní noviny LENINSKOJE ZNAMJA uveřejňu­jí zprávu o tiskové konferenci generálního ředitele Čedoku Miroslava Zavadila, která se ko­nala na československém velvy­slanectví v Moskvě. Soudruh Za­vadil hovořil o stále širší spolu­prácí Čedoku a Inturistu a o tom, že Čedok ve spolupráci se sovět­skými turistickými organizacemi pořádá zájezdy pracujících z Mo­skevské oblasti do ČSSR. Sovětští lidé se tak seznamují s pozoru­hodnostmi a pamětihodnostmi Středočeského kraje. 2 TÝDENÍK AKTUALIT / 14

Next