Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1971 (XXI/26-46)

1971-11-25 / No. 42

Škola základ života Podíl školy na utváření naší osobnosa tl i našeho života oceníme obvylkle znač-* ně dlouho po ukončení školní dochází ky. Je to celkem přirozené — bez zkus šeností musí být nutně ikaždé takové hodnocení povrchní a jednostranné. Společnost má tu výhodu, že vychází ze zkušenosti prožité a zobecněné mnoha generacemi. Proto také více než kdykoli předtím se dostává škola do popředí společenské pozornosti za socialismu. Především tu jde o hlubokou vnitřní změnu v poslání školy a vzdělání včh bec. Jejím vnějším vyjádřením byla koná cepce jednotné školy, demokratizace vzdělání. Tento akt určil rozhodujícím způsobem další vývoj. Za dvě desítiletí lze vykonat mnoho i málo. Před několika dny byla v Pe-i dagoglckém muzeu J. A. Komenského v Praze otevřena výstava o rozvoji šeho školství. Bohatý dokumentární má-* teriál, četné statistiky, fotografie i věc-* né exponáty umožňují sledovat cestu československého školství v období výstavby socialismu. I kdyby tu nebyly fotografie nových škol, desítky učebn nic, knih pro mládež 1 ukázky žákov-* šikých prací, jíž sama čísla v záhlaví pa-* nelů jsou fascinující. Při srovnání se stavem zhruba před dvaceti lety zjišťuje-* me, že například podíl mládeže studující na středních a vysokých školách se zdvojnásobil. Je však třeba si uvědomit, že prudký rozmach našeho školství v materiální oblasti byl provázen neméně důležitým vývojem v samotném pojetí a obsahu vzdělání. Űloha učitele nabyla nových' dimenzí. Škola dostala nové perspektiv vy. Základní podmínkou funkce školy za socialismu je zvědečtění a v pravém slova smyslu zideologizování náplně vzdělávacího procesu. Jen tak je možno zaručit, že škola nebude zaostávat za společenským vývojem, že se stane plat-* ným článkem socialistické soustavy. S tím souvisí 1 všestranná příprava mláv deže pro zařazení do pracovního pro-* cesu — zavedení polytechnické výchovy je v tomto ohledu jak prvkem demokra-i tizačním, tak praktickým opatřením s dalekosáhlými důsledky. Současný bouřlivý rozvoj vědy a techniky posta-* vil před školství další úkoly — obrov-* ské množství nových poznatků volá po změnách v tradiční předmětové soustavě 1 uvnitř jednotlivých disciplín. Ani nové formy a metody vyučování, vyučovací techniku a další pomůcky nelze vykázat do říše snů — škola se s nimi mu-* sí nejen seznámit, ale i umět jich správ-* ně využit. Všechny tyto požadavky se odrazily na vývojových etapách naše-' ho školství v uplynulém období. Oč blíže jsme dnes naplnění snah o' úplné středoškolské vzdělání pro všechnu mládež, než byli ti, kteří dali základy naší jednotné škole, kterou nám mimochodem řečeno závidí i velmi vyspělé země na Západě! Výstava o rozvoji našeho školství je zároveň i účtováním, bilancí všeho, co naše společnost pro socialistickou školu udělala. Není toho málo a velký po-* díl tu má dobrovolná práce našich občanů, která vytvořila obrovské hodnoty v materiální i v morální oblasti. Dosažené výsledky jsou přímo úměrné reálnému vztahu společnosti ke škole, jejímu postavení v socialistickém státě. Z tohoto hlediska můžeme oprávněně říci, že škola je skutečně základem našeho života, že jednotou výchovného a vzdělávacího působení vvtváří nového člověka pro novou společnost. Sav // 25. listopadu 1971 - ročník XXI (74) - číslo ^2 Na našich redakčních stolech se v posledním období objevují desítky, ba stovky dopisů našich čtenářů ze všech koutů Cech a Moravy. Hovoří o tom, co učitelé a vychovatelé udělali nebo chtějí udělat ve své obci či městě pro to, aby předvolební přípravy měly nejen důstojný, ale i radostný a optimistický ráz. Zaznívá z nich radost nad tím, jak se líbilo občanům vystoupeni najmenších školáků na. předvolebních besedách, protože takové básničky a písničky prvňáčků a dětí z druhých, třetích tříd dovedou zapůsobit na city rodičů i dalších účastníků víc než cokn- - '■ liv jiného, a tím navodit opravdu pěknou atmosféru pro představení kandidátů. Větší děti zas připravily pásma dělnických a revolučních písní, které jsou mnohým tak známé a blízké, a připomněly jim dobu, kdy boj za socialistickou republiku nebyl ještě rozhodnut. Dopisy hovoří o práci učitelů v agiťačních střediscích a ve volebních komisích, o podílu školy v přípravě předvolebních bese^, o všem tom, co učitelé i žáci a studenti vykonali a ještě vykonají v těchto dnech. Mezi příspěvky našich čtenářů nechybějí ani volební programy jejich obcí a měst, které se staly mimořádně významným pomocníkem učitelů v ideově politické w práci s mládeží i rodiči, konkrétním důkazem úspěchů dosavadní výstavby socialismu i předsevzetí do budoucna. Vybíráme namátkou jeden z dopisů. Učitelka Miroslava Blechová z Litvínova píše: „Se zájmem pročítám volební programy městského národního výboru v Litvínově, ONV v Mostě a KNV v Ostí nad Labem. Fotografie, grafy, fakta a čísla hovoří nejen 0 vykonané práci za poslední sedmileté volební období, ale ukazují smělé a reálné perspektivy vývoje v příštích pěti letech. Jsou to plány rozvoje naší socialistické vlasti a společnosti. Často se zamýšlíme nad otázkami, jak vést děti ve škole k socialistickému vlastenectví, k odpovědnosti za společný majetek, k pochopení předností socialismu, jak děti učit vážit si lidské tvůrčí práce, milovat svou zemi, kraj, okres, své město Litvínov. Volební programy dávají mnoho živých příkladů ...“ ® Dostali jsme do redakce mnoho pozvání na výstavky, besedy 1 jiná,akce. Jen malé části jsme mohli využít. Všechny výstavy které jsme navštívili, dofkumentují obrovský úspěch, jakého dosáhlo naše školství v porovnání s minulostí, hovoří o tom, jak vzrostla celková životní úroveň obyvatel, kolik bylo a bude postaveno bytů, vybudováno hřišť, koupališť nebo kulturních zařízení. V pražském Klubu školství a kultury byla otevřena výstava s velmi přiléhavým názvem „Dříve a dnes“. Najdeme tam řadu fotografií, které nás podněcují ke srovnávání našeho života v minulosti a v současnosti. Vyznívá jasně ve prospěch dneška. Grafy, které hovoří o školství, nepotřebují ani komentáře, jak výstižně dokumentují rozmach socialistické školy. První názorná tabule znázorňuje mateřské školy, porovnává rok 1922 s léty následujícími a dneškem. Před padesáti léty bylo u nás 1400 mateřských škol, do kterých chodilo asi 55 000 dětí, v roce 1971 je škol více než 8000 a navštěvuje je asi 380 000 dětí předškolního věku. Podobně hovoří další grafy — od základních škol až po školy vysoké. Na besedách s učiteli, kterých jsme se zúčastnili i o kterých nám čtenáři píší, se hovořilo nejen q práci učitelů v předvolebním období, ale také o nutnosti uchovat jejich iniciativu a aktivitu v budoucnu. Tak například ze setkání s představiteli severomoravského krajského výboru Odborového svazu pracovníků školství a vědy v Ostravě vyplynulo mnoho námětů k zachování kontinuity nynější činnosti a činnosti po volbách, zejména v udržení těsného kontaktu s národními výbory, který školy v posledních týdnech navázaly. Práce učitelů na vesnicích i v městech přinesla bohatá ovoce celé společnosti i samému školství. Nejen rodiče, ale i ostatní občané oceňují aktivitu a angažovanost většiny učitelů pro politiku strany a Národní fronty. Autorita učitelů v očích široké veřejnosti, která je spjata se socialistickým společenským zřízením, vysoce stoupla. Vše, co jsme se dočetli z dopisů čtenářů, co jsmo sami viděli a slyšeli, říká zcela jasně: UČITELÉ ŘEKNOU VE VOLBÁCH SVÉ ANO! Óvod k volební schůzi v Blovicích patřil žákům ZOš SPOLEČNĚ V PRÁCI - SPOLEČNĚ fi VOLBÁM K.jjj. 'HWHWWH v Mm