Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1972 (XXII/27-46)

1972-12-07 / No. 44

Rozvoj spolupráce vědců ze socialistických zemí v oblasti pedagogických věd V současné dobé se na mnoha úsecích vědecké, kulturní a ekonomická činnosti rozvíjí spolupráce mezi socialirftiékými ze­měmi. Děje se tak v souladu s dohodnu­tými plány v rámci Rady vzájemné hos­podářské pomoci a na teoretických zákla­dech, které na XXIV. sjezdu Komunistic­ké strany Sovětského svazu formuloval L. I. Brežněv. Ten zdůvodnil závažnou myšlenku o dalším rozvoji socialismu ve světě: „Dnes víme nejen teoreticky, ale přesvědčili jsme se o tora i v praxi, že cesta k socialismu, jeji hlavní rysy, jsou určovány obecnými zákonitostmi, které jsou vlastní rozvoji všech socialistických zemí. Víme také, že se působení obecných zákonitosti projevuje různými formami, které odpovídají konkrétním historickým podmínkám, národním zvláštnostem. Kdy­bychom nevycházeli ze všeobecných záko­nitostí, kdybychom nepřihlíželi ke kon­krétní historické specifičnosti každé ze­mě, nebylo by možné budovat socialismus. Bez respektování obou těchto faktorů ne­ní možné správně rozvíjet vztahy mezi so­cialistickými státy“ (XXIV. sjezd KSSS, Svoboda, 1971, s. 7—8). Ve zprávě o čin­nosti strany a vývoji společnosti od XIII. sjezdu KSČ na XIV. sjezdu KSČ, přednese­né G. Husákem, se oceňuje inspirující pří­klad XXIV. sjezdu KSSS pro přípravu sjez­du naší strany a velká pozornost se vě­nuje rozvoji mezinárodní socialistické děl­by práce (Dokumenty XIV. sjezdu KSČ, Život strany, s. 11—13). Na těchto teoretických základech se po­stupně rozvíjí i spolupráce pedagogů-věd­­ců a vědeckých pedagogických institucí ze socialistických zemí. V naší- vlasti má dlouholetou tradici zájem našich pokro­kových pedagogů a učitelů o sovětskou školu a sovětskou pedagogickou vědu. již v období první buržoázni republiky někte­ří jednotlivci, zvláště pak členové Učitel­ské unie, studovali zkušenosti z budování první socialistické školy a rozvíjející se sovětskou marxistickou pedagogiku. Pn roce 1945 a zvláště po Únoru 1948, se sta­ly tyto zkušenosti a tato věda pramenem informací, jak budovat i u nás socialistic­kou školu a rozvíjet socialistickou peda­gogiku. Bez nadsázky lze říci, že střední a starší generace našich pedagogů a uči­telů vyrostla studiem sovětské školy a pe­dagogiky. Můžeme ovšem uvést i tu sku­tečnost, že někteří naši pedagogičtí a škol­ští pracovníci beznadějně zaostali právě proto, že tuto školu a pedagogiku začali podceňovat. Pozitivní vztah k sovětské škole a pedagogice má tedy u nás dobrou tradici a bezpečně se osvědčil. Současné úkoly ve výchově a vzdělávání mládeže a dospělých v socialistických stá­tech a zkušenosti, které jsme získali v mi­nulých letech, včetně krizového období ve vývoji naší společnosti ukazují, že vzájem­né informace o škole a pedagogice v jed­notlivých socialistických zemích a zvláště v Sovětském svazu je potřebné dále pro­hlubovat, že to však už nestačí. Dozrála doba ke společnému řešení řady závaž­ných výchovných a vzdělávacích a peda­gogických problémů. Této potřebě odpoví­dají smlouvy, které byly v oblasti pedago­giky uzavřeny, i stálý orgán, vytvořený pro koordinaci pedagogického výzkumu v socialistických zemích. Pro řešení těchto problémů má zásadní význam konference pedagogů-vědců ze so­cialistických zemí, konaná 24.--26. srpna 1971 v Moskvě. Účastníci této konference posoudili některé závažné teoretické a me­todologické otázky marxistické pedagogi­ky a vzděláni v socialistické škole. Do­hodli se, že budou rozvíjet dvoustrannou i mnohostrannou spolupráci v pedagogic­kém výzkumu, a že ředitelé výzkumných pedagogických ústavů ze socialistických zemí se budou pravidelně každoročně scházet, aby posoudili rozvoj této spolu­práce. V souladu s jednáním a usnesením této konference byla 14. dubna 1972 podepsá­­na „Smlouva o vědecké spolupráci mezi Akademií pedagogických věd SSSR a vě­deckými pedagogickými a psychologický­mi ústavy ČSSR“. Byla podepsána proto, jak se ve smlouvě výslovně říká, aby se dále prohlubovalo a upevňovalo přátel­ství mezi sovětskými a československými vědci a aby se rozvíjela jejich spolupráce v oblasti pedagogické vědy a školství. Na základě smlouvy se budou provádět spo­lečné vědecké výzkumy. Ke smlouvě je při­ložen tematický plán spolunráce na léta 1972—1975. Okruh konkrétních vědeckých problémů se stanoví vždy na každých pět let. Tematický plán uvádí jedenáct tema­tických okruhů společných pedagogických výzkumů. Zásadní pozornost se věnuje vý­chovným problémům. Konkrétně se uvádí především výzkum utváření vědeckého světového názoru žáků základní a střední školy v procesu osvojování základů věd, za druhé výzkum obsahu a metod výchovy žáků v duchu socialistického vlastenectví a proletářského internacionalismu, za tře­tí výzkum specifičnosti systému mravní výchovy na všeobecně vzdělávací škole I. a II. cyklu. Ve výčtu společných výzkumů se za čtvrté uvádí zkoumání koncepce ob­sahu a metod polytechnického a pracov­ního vyučování ve všeobecně vzdělávací škole v podmínkách vědeckotechnického pokroku a za páté výzkum vztahu všeobec­ného a odborného vzdělání. Šestý tematic­ký okruh se soustřeďuje na výzkum pří­pravy dětí předškolního věku ke vstupu do školy, sedmý zahrnuje výzkum obsahu a metod výchovné činnosti pionýrské or­ganizace. V osmém tematickém okruhu se plánuje výzkum vyučování matematice ve všeobecně vzdělávací škole. Významný je výzkum perspektivní koncepce všeobecně vzdělávací školy v socialistické společ­nosti v etapě vědeckotechnického pokroku (Škola budoucnosti). V desátém tematic­kém okruhu se mají zkoumat problémy diagnostiky úrovně výsledků ničení a psy­chických vlastností osobnosti žáků v pod­mínkách vyučování, psychologické obtíže žáků při osvojování teoretického učiva nových experimentálních osnov, objektiv­ní kritéria hodnocení vědomostí žáků, zdo­konalování způsobů prověřování jejich vě­domostí a dovedností. Konečně jedenáctý okruh má své těžiště ve společné práci na přípravě vydání Díla J. A. Komenského. Součástí smlouvy je také „Smlouva o spo­lupráci mezi Psychologickým ústavem ČSAV a Psychologickým ústavem APN SSSR“. Uzavřená smlouva se tedy soustřeďuje na výzkum některých základních otázek systému výchovy a vzdělání v socialistic­ké společnosti. Byli jmenováni vědečtí pra­covníci, kteří v jednotlivých výzkumných pedagogických ústavech odpovídají za pl­nění smlouvy. Dochází k výměně literatu­ry a výzkumných materiálů podle tematic­kých plánů, připravují se a konají společ­né konference, sympozia, porady, seminá­ře a konzultace. Společně se budou posu­zovat doporučení zavést do školní praxe výsledky ukončených výzkumů, publikovat výsledky ve vědeckých časopisech obou zemí. Plánuje se výměna vědeckých pra­covníků k provádění společných výzkumů, k výměně zkušeností, ke zvyšování kvalifi­kace atd. Smlouva představuje samozřejmě první kroky k uskutečňováni spolupráce mezi vědci a pedagogickými insti+ucemi v SSSR a ČSSR. Tematický plán ot-ahuje značný —--------- 1 1 ■ ...... Studenti ze střední zemědělské technické školy z Bystřice pod Pernštýnem, okres Žďár nad Sázavou, v oddělení strojírenství na výstavě 50 let SSSR ve Sjezdovém palá­ci v Praze Snímek J. Martínka * V počet tematických okruhů ke společnému výzkumu; tyto nesnáze budou postupně překonávány. Pozitivním rysem této smlou­vy je také potřeba provádět lepší koordi­naci pedagogického výzkumu uvnitř státu, více sbližovat vědecké pedagogické insti­tuce a vědecké pedagogické pracovníky v naši zemi. V roce 1971 uzavřely obdobnou smlouvu některé výzkumné pedagogické instituce v ČSSR s Akademií pedagogických věd NDR. I tato smlouva obsahuje významné výchovné a vzdělávací problémy, které se budou řešit společně. Ve dnech 26.-28. září 1972 se konala ve Varně podle usnesení moskevské kon­ference v r. 1971 druhá porada ředitelů pedagogických ústavů ze socialistických zemí. Na této poradě byly projednány vý­znamné otázky a pokročilo se v koordina­ci pedagogického výzkumu v socialistic­kých zemích. Především bylo dohodnuto, že třetí porada ředitelů se bude konat v září 1973 v Československu. Bylo dále do­poručeno pořádat každoročně na základě dosavadních čtyřletých zkušeností z SSSR a NDR semináře aspirantů a mladých vě­deckých pracovníků ze všech socialistic­kých zemí, zaměřené ke zvýšení ideologic­ké, metodologické a vědeckotechnické pří­pravy účastníků, k jejich internacionální výchově a ke vzájemnému poznání, což má velký význam pro další spolupráci. V r. 1973 se bude tento seminář konat v Prímorskú na černomnřském pobřeží v BLR. V r. 1973 se uskuteční v NDR porada expertů ze socialistických zemí, která pro­zkoumá možnosti a nezbytné podmínky a předpoklady pro etapovité automatizova­né zpracovávání informací potřebných k ří­zení školství. Bude vytvořena rada exper­tů pro řízení a koordinaci výzkumné prá­ce v oboru polytechnického vzděláni. Me­zinárodní seminář k této problematice ne bude konat v r. 1974 v Moskvě. K přípra­vě návrhů k provádění experimentů, hoi­­nocení a uplatňování moderních učebních pomůcek ve školách socialistických zemí se vytváří rada expertů za účasti všech za­interesovaných zemí. Koordinující zemí je v tomto úkolu ČSSR. Porada ředitelů se dále usnesla požádat APN SSSR, aby pro­jednala do 1. 1. 1973 možnosti vydávání mezinárodního informačního pedagogické­ho bulletinu a koordinovala řešení tohoto úkolu s ostatními zeměmi, které se účast­ní porady. Rada expertů se vytváří i k vý­měně zkušeností o metodologických a me­todických otázkách prognózy a plánování školství za tím účelem, aby docházelo k dalšímu sbližování vzdělávacích systé­mů. Koordinující zemí je PLR. Společně se plánuje účast pedagogů vědců ze socialis­tických zemí na některých mezinárodních pedagogických konferencích, připravuje se druhá konference pedagogů-vědců ze so­cialistických zemí v r. 1974 v NDR na téma „Utváření všestranně rozvinuté socialistic­ké osobnosti — úkol školství v socialis­tických zemích“. Konečně Gstřední peda­gogický ústav v Budapešti v MLR byl po­věřen, aby shromáždil informace o akcích v oblasti pedagogiky v socialistických ze­mích, aby bylo možno lépe tyto akce koor­dinovat. Uvedené informace se dotýkají jen ně­kterých skutečností slibně započaté spolu­práce pedagogů-vědců ze socialistických zemí v oblasti pedagogického výzkumu. Ve skutečnosti spolupracují i vedoucí školské orgány, jednotlivé školy, zvláště školy vy­soké i další instituce. Sledují cíl prohlou­bit komunistickou výchovu mládeže i do­spělých, cílevědomě vychovávat člověka pro socialistickou a komunistickou společ­nost, učit se vzájemně ze získaných zku­šeností, pomáhat si ve složité výchovně vzdělávací a vědecké pedagogické čin­nosti. Nastoupená cesta nesporně prospě­je nejen socialistické škole a marxistické pedagogice, ale celé společnosti v jednot­livých socialistických státech i v celém socialistickém táboře. BOHUMÍR KUJAfi

Next