Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1972 (XXII/27-46)
1972-12-07 / No. 44
Rozvoj spolupráce vědců ze socialistických zemí v oblasti pedagogických věd V současné dobé se na mnoha úsecích vědecké, kulturní a ekonomická činnosti rozvíjí spolupráce mezi socialirftiékými zeměmi. Děje se tak v souladu s dohodnutými plány v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci a na teoretických základech, které na XXIV. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu formuloval L. I. Brežněv. Ten zdůvodnil závažnou myšlenku o dalším rozvoji socialismu ve světě: „Dnes víme nejen teoreticky, ale přesvědčili jsme se o tora i v praxi, že cesta k socialismu, jeji hlavní rysy, jsou určovány obecnými zákonitostmi, které jsou vlastní rozvoji všech socialistických zemí. Víme také, že se působení obecných zákonitosti projevuje různými formami, které odpovídají konkrétním historickým podmínkám, národním zvláštnostem. Kdybychom nevycházeli ze všeobecných zákonitostí, kdybychom nepřihlíželi ke konkrétní historické specifičnosti každé země, nebylo by možné budovat socialismus. Bez respektování obou těchto faktorů není možné správně rozvíjet vztahy mezi socialistickými státy“ (XXIV. sjezd KSSS, Svoboda, 1971, s. 7—8). Ve zprávě o činnosti strany a vývoji společnosti od XIII. sjezdu KSČ na XIV. sjezdu KSČ, přednesené G. Husákem, se oceňuje inspirující příklad XXIV. sjezdu KSSS pro přípravu sjezdu naší strany a velká pozornost se věnuje rozvoji mezinárodní socialistické dělby práce (Dokumenty XIV. sjezdu KSČ, Život strany, s. 11—13). Na těchto teoretických základech se postupně rozvíjí i spolupráce pedagogů-vědců a vědeckých pedagogických institucí ze socialistických zemí. V naší- vlasti má dlouholetou tradici zájem našich pokrokových pedagogů a učitelů o sovětskou školu a sovětskou pedagogickou vědu. již v období první buržoázni republiky někteří jednotlivci, zvláště pak členové Učitelské unie, studovali zkušenosti z budování první socialistické školy a rozvíjející se sovětskou marxistickou pedagogiku. Pn roce 1945 a zvláště po Únoru 1948, se staly tyto zkušenosti a tato věda pramenem informací, jak budovat i u nás socialistickou školu a rozvíjet socialistickou pedagogiku. Bez nadsázky lze říci, že střední a starší generace našich pedagogů a učitelů vyrostla studiem sovětské školy a pedagogiky. Můžeme ovšem uvést i tu skutečnost, že někteří naši pedagogičtí a školští pracovníci beznadějně zaostali právě proto, že tuto školu a pedagogiku začali podceňovat. Pozitivní vztah k sovětské škole a pedagogice má tedy u nás dobrou tradici a bezpečně se osvědčil. Současné úkoly ve výchově a vzdělávání mládeže a dospělých v socialistických státech a zkušenosti, které jsme získali v minulých letech, včetně krizového období ve vývoji naší společnosti ukazují, že vzájemné informace o škole a pedagogice v jednotlivých socialistických zemích a zvláště v Sovětském svazu je potřebné dále prohlubovat, že to však už nestačí. Dozrála doba ke společnému řešení řady závažných výchovných a vzdělávacích a pedagogických problémů. Této potřebě odpovídají smlouvy, které byly v oblasti pedagogiky uzavřeny, i stálý orgán, vytvořený pro koordinaci pedagogického výzkumu v socialistických zemích. Pro řešení těchto problémů má zásadní význam konference pedagogů-vědců ze socialistických zemí, konaná 24.--26. srpna 1971 v Moskvě. Účastníci této konference posoudili některé závažné teoretické a metodologické otázky marxistické pedagogiky a vzděláni v socialistické škole. Dohodli se, že budou rozvíjet dvoustrannou i mnohostrannou spolupráci v pedagogickém výzkumu, a že ředitelé výzkumných pedagogických ústavů ze socialistických zemí se budou pravidelně každoročně scházet, aby posoudili rozvoj této spolupráce. V souladu s jednáním a usnesením této konference byla 14. dubna 1972 podepsána „Smlouva o vědecké spolupráci mezi Akademií pedagogických věd SSSR a vědeckými pedagogickými a psychologickými ústavy ČSSR“. Byla podepsána proto, jak se ve smlouvě výslovně říká, aby se dále prohlubovalo a upevňovalo přátelství mezi sovětskými a československými vědci a aby se rozvíjela jejich spolupráce v oblasti pedagogické vědy a školství. Na základě smlouvy se budou provádět společné vědecké výzkumy. Ke smlouvě je přiložen tematický plán spolunráce na léta 1972—1975. Okruh konkrétních vědeckých problémů se stanoví vždy na každých pět let. Tematický plán uvádí jedenáct tematických okruhů společných pedagogických výzkumů. Zásadní pozornost se věnuje výchovným problémům. Konkrétně se uvádí především výzkum utváření vědeckého světového názoru žáků základní a střední školy v procesu osvojování základů věd, za druhé výzkum obsahu a metod výchovy žáků v duchu socialistického vlastenectví a proletářského internacionalismu, za třetí výzkum specifičnosti systému mravní výchovy na všeobecně vzdělávací škole I. a II. cyklu. Ve výčtu společných výzkumů se za čtvrté uvádí zkoumání koncepce obsahu a metod polytechnického a pracovního vyučování ve všeobecně vzdělávací škole v podmínkách vědeckotechnického pokroku a za páté výzkum vztahu všeobecného a odborného vzdělání. Šestý tematický okruh se soustřeďuje na výzkum přípravy dětí předškolního věku ke vstupu do školy, sedmý zahrnuje výzkum obsahu a metod výchovné činnosti pionýrské organizace. V osmém tematickém okruhu se plánuje výzkum vyučování matematice ve všeobecně vzdělávací škole. Významný je výzkum perspektivní koncepce všeobecně vzdělávací školy v socialistické společnosti v etapě vědeckotechnického pokroku (Škola budoucnosti). V desátém tematickém okruhu se mají zkoumat problémy diagnostiky úrovně výsledků ničení a psychických vlastností osobnosti žáků v podmínkách vyučování, psychologické obtíže žáků při osvojování teoretického učiva nových experimentálních osnov, objektivní kritéria hodnocení vědomostí žáků, zdokonalování způsobů prověřování jejich vědomostí a dovedností. Konečně jedenáctý okruh má své těžiště ve společné práci na přípravě vydání Díla J. A. Komenského. Součástí smlouvy je také „Smlouva o spolupráci mezi Psychologickým ústavem ČSAV a Psychologickým ústavem APN SSSR“. Uzavřená smlouva se tedy soustřeďuje na výzkum některých základních otázek systému výchovy a vzdělání v socialistické společnosti. Byli jmenováni vědečtí pracovníci, kteří v jednotlivých výzkumných pedagogických ústavech odpovídají za plnění smlouvy. Dochází k výměně literatury a výzkumných materiálů podle tematických plánů, připravují se a konají společné konference, sympozia, porady, semináře a konzultace. Společně se budou posuzovat doporučení zavést do školní praxe výsledky ukončených výzkumů, publikovat výsledky ve vědeckých časopisech obou zemí. Plánuje se výměna vědeckých pracovníků k provádění společných výzkumů, k výměně zkušeností, ke zvyšování kvalifikace atd. Smlouva představuje samozřejmě první kroky k uskutečňováni spolupráce mezi vědci a pedagogickými insti+ucemi v SSSR a ČSSR. Tematický plán ot-ahuje značný —--------- 1 1 ■ ...... Studenti ze střední zemědělské technické školy z Bystřice pod Pernštýnem, okres Žďár nad Sázavou, v oddělení strojírenství na výstavě 50 let SSSR ve Sjezdovém paláci v Praze Snímek J. Martínka * V počet tematických okruhů ke společnému výzkumu; tyto nesnáze budou postupně překonávány. Pozitivním rysem této smlouvy je také potřeba provádět lepší koordinaci pedagogického výzkumu uvnitř státu, více sbližovat vědecké pedagogické instituce a vědecké pedagogické pracovníky v naši zemi. V roce 1971 uzavřely obdobnou smlouvu některé výzkumné pedagogické instituce v ČSSR s Akademií pedagogických věd NDR. I tato smlouva obsahuje významné výchovné a vzdělávací problémy, které se budou řešit společně. Ve dnech 26.-28. září 1972 se konala ve Varně podle usnesení moskevské konference v r. 1971 druhá porada ředitelů pedagogických ústavů ze socialistických zemí. Na této poradě byly projednány významné otázky a pokročilo se v koordinaci pedagogického výzkumu v socialistických zemích. Především bylo dohodnuto, že třetí porada ředitelů se bude konat v září 1973 v Československu. Bylo dále doporučeno pořádat každoročně na základě dosavadních čtyřletých zkušeností z SSSR a NDR semináře aspirantů a mladých vědeckých pracovníků ze všech socialistických zemí, zaměřené ke zvýšení ideologické, metodologické a vědeckotechnické přípravy účastníků, k jejich internacionální výchově a ke vzájemnému poznání, což má velký význam pro další spolupráci. V r. 1973 se bude tento seminář konat v Prímorskú na černomnřském pobřeží v BLR. V r. 1973 se uskuteční v NDR porada expertů ze socialistických zemí, která prozkoumá možnosti a nezbytné podmínky a předpoklady pro etapovité automatizované zpracovávání informací potřebných k řízení školství. Bude vytvořena rada expertů pro řízení a koordinaci výzkumné práce v oboru polytechnického vzděláni. Mezinárodní seminář k této problematice ne bude konat v r. 1974 v Moskvě. K přípravě návrhů k provádění experimentů, hoinocení a uplatňování moderních učebních pomůcek ve školách socialistických zemí se vytváří rada expertů za účasti všech zainteresovaných zemí. Koordinující zemí je v tomto úkolu ČSSR. Porada ředitelů se dále usnesla požádat APN SSSR, aby projednala do 1. 1. 1973 možnosti vydávání mezinárodního informačního pedagogického bulletinu a koordinovala řešení tohoto úkolu s ostatními zeměmi, které se účastní porady. Rada expertů se vytváří i k výměně zkušeností o metodologických a metodických otázkách prognózy a plánování školství za tím účelem, aby docházelo k dalšímu sbližování vzdělávacích systémů. Koordinující zemí je PLR. Společně se plánuje účast pedagogů vědců ze socialistických zemí na některých mezinárodních pedagogických konferencích, připravuje se druhá konference pedagogů-vědců ze socialistických zemí v r. 1974 v NDR na téma „Utváření všestranně rozvinuté socialistické osobnosti — úkol školství v socialistických zemích“. Konečně Gstřední pedagogický ústav v Budapešti v MLR byl pověřen, aby shromáždil informace o akcích v oblasti pedagogiky v socialistických zemích, aby bylo možno lépe tyto akce koordinovat. Uvedené informace se dotýkají jen některých skutečností slibně započaté spolupráce pedagogů-vědců ze socialistických zemí v oblasti pedagogického výzkumu. Ve skutečnosti spolupracují i vedoucí školské orgány, jednotlivé školy, zvláště školy vysoké i další instituce. Sledují cíl prohloubit komunistickou výchovu mládeže i dospělých, cílevědomě vychovávat člověka pro socialistickou a komunistickou společnost, učit se vzájemně ze získaných zkušeností, pomáhat si ve složité výchovně vzdělávací a vědecké pedagogické činnosti. Nastoupená cesta nesporně prospěje nejen socialistické škole a marxistické pedagogice, ale celé společnosti v jednotlivých socialistických státech i v celém socialistickém táboře. BOHUMÍR KUJAfi