Večerní Praha, duben 1971 (XVII/65-86)

1971-04-08 / No. 70

ZEĎ PROTI DELIKVENCI »Obec, která je příliš ochotná promíjet provinilcům, muže nakonec zločin přímo schvalovat.« Na pohled snad příliš odvážné tvrzení, ale takový odborník jako A. L. Goodhart, profesor práva v Oxfordu, jistě věděl, co říká. Za pravdu mu koneckonců dává každá společnost, když podniká preventivní i represivní kroky proti asociálním jevům. Konkrétním krokem namířeným tímto směrem v našem hlavním městě je pro tento rok i plán koordinovaných opatření v boji proti delikvenci a k upevnění veřejného pořádku připravený komisí pro ochranu veřejného pořádku NVP. Za hlavní úkoly považuje plán vy­tvořit bezpečnou ulici v tom nejširším slova smyslu, dále boj proti alkoholismu, ochranu majetku v socialistickém vlastnictví^ upevnění zákonnosti v činnosti orgánů národních výborů a zvýšení účinnosti jejich opatření, preventivně výchovnou práci mezi občany, zabezpe cení potřeb VB, soudů a prokuratury a konečně ochranu mládeže. Sympatické je, že jde o konkrétní úkoly, nikoliv o všeobecný apel »za upevnění veřejného pořádku«. A ještě víc lze vítat, že každý ten­to úkol je rozpracován do dílčích opatření. Je to například zinten­zívnení pořádkové služby, příprava pátracích akcí ke zvýšení pre­ventivní i represivní činnosti, zesílení dohledu nad závadovými oso­bami, práce mezi občany, zvláštní soubor koordinačních opatření v boji proti alkoholismu apod. V celém tomto plánu je přesně stanoveno, co se očekává od odbo­rů a komisí národních výborů, od prokuratury, Bezpečnosti i dalších orgánů a institucí. Komise pro ochranu veřejného pořádku NVP se tak důsledně ujímá významné role: sjednocovat síly těchto orgánů konkrétně stanoveným směrem a koordinovat jejich činnost. V tomto úsilí nesmí ukolébat skutečnost, že loni se poprvé po mno­ha letech podařilo zmírnit vzestup obecné kriminality v Praze, a to z více než 16 000 trestných činů zaznamenaných v roce 1969 na ne­celých 12 tisíc. Kolik je totiž delikventů neodhalených a tedy nepo­trestaných? A každý nepotrestaný zločin ubírá trochu i nám na bez­pečnosti — jak řekl kterýsi moudrý Člověk. Václav VOPIČKA Pražská pokroková kultura Praha (fr). V Muzeu hl. města Prahy byla včera otevřena výstava Pražská pokroková kul­tura mezi dvěma světovými vál­kami, věnovaná 50. výročí za­­'ožení KSC. Autoru výstavy dr. Zdeňku Mikovi se podařilo vhodně vybranými dokumenty podat přehled o vývoji pokroko­vé levicové kultury od jejího formováni kolem Proletkultu časopisů Červen S. K. Neumanna, a Var Zdeňka Nejedlého ve dvacá­tých letech až po vytvoření jed­notné fronty pokrokových uměl­ců v boji proti nastupujícímu hitlerovskému fašismu. Výběr typických věcí ze všech druhů uměni — literatury, di­vadelnictví, filmu, výtvarného umění, hudby i architektury — zachycuje špičku avantgardy. Výstava dává ucelený obraz o tom, co bylo pokrokové umění v tom pravém slova smyslu. Už i u královny Na venkovském sídle britské královské rodiny v Sandringhamu není všechno v pořádku. Pokrývky na postelích jsou rozházené, na chodbách je slyšet kroky a niko­ho není vidět — zkrátka, u králov­ny straší. Oznámil to předseda lon­dýnského Klubu duchů Peter Un­derwood ve svém průvodci po 226 strašidelných zámcích a budovách Ang'lie. ■ Ciceroni ští V budoucnu nebudou stockholm­policisté odpovídat na dotazy cizinců stereotypním »nerozumím«. Strážci pořádku dostali tlustý no­tes, ve kterém jsou nejpotřebnější otázky a odpovědi v 21 jazycích; je mezi nimi 1 africká swahilština. Falešná diagnóza Protože mu přítelkyně dala ko­šem — odmítla návrh na sňatek — opil se 321etý soudní zaměstnanec Ferdl Niedergesäss ze Štýrského Hradce a lil do sebe šnaps celé tři týdny. Pak jej dva přátelé odvedli k psychiatrovi. U něho vyšlo naje­vo, že Ferdl nepil ze žalu, ale osla­voval . . . Nemá spolehnutí Své vlastní úmrtní oznámení na­diktovala v inzerci deníku v Sala­­mance dočela pohledná seňora. Ob­jednala si v oblastním rozhlase smuteční pochod a nakonec sl vy­brala a zaplatila v pohřebním ústa­vu rakev s příkazem: »Dodejte ji po mé smrti.« Vysvětlení měla po­ruče: »Kdybych si to nezařídila sa­ma, tak nevím . ..« Zdemoloval telefonní budku Břevnov (vs). Bezohlednost a lehkomyslnost nezná mezí. Přesvěd­čil o tom 1 jeden pracovník Praž­ských komunikací, který včera do­poledne v 9 hodin 30 minut řídil multikáru v ulici Na Petýnce v Pra­ze 6, ačkoliv neměl k jízdě přísluš­né řidičské oprávnění. Zakázaný vý­let se nevydařil: multikára n-ajeia v plné jízdě do telefonní budky a zcela ji demolovala. V kritické chvíli telefonovala z budky mladá žena; měla opravdu velké štěstí — vyvázla pouze s lehkým zraněním. EMA JE V PRAZE Letná (šek). Osobní elektro­mobil EMA 1, který se koncem mi­nulého týdne objevil v Praze, aby argumentoval výhody ve velkoměst­ské dopravě, stal se názorným expo­nátem na konferenci o elektromo­bilech v pražské budoucí dopravě. Uvízl v dopravní hale Národního technického muzea i nadále. K vi­dění bude do poloviny dubna. Osobní elektromobil EMA 1 vyvi­nuli ve Výzkumném ústavu elektric­kých strojů spolu s katedrou moto­rových vozidel Vysokého učení tech­nického v Brně. Určen je pro 2 do­spělé osoby a 2 děti, dlouhý je 2,4 metru, potřebuje tudíž malý par­kovací prostor. Olověná akumuláto­rová baterie pohání elektrický mo­tor, s nímž dojede na vzdálenost 50 km při rychlosti 50 km/hod. Druhý, novější typ, EMA 2, je roz­­vážkový vůz, který uveze náklad 1 tuny. 0 na NÁVŠTĚVĚ u jubilanta. Ve starém strašnickém bytě sslavuja dnes svou 70 mistr Vilém Vrabec, nositel vyznamenání Za zásluhy o výstavbu a autor řady kuchařských knih známých i v za­hraničí. Jeho kniha Tak jíme v Če­chách vzbudila v německém pře­kladu v zahraničí velký zájem. O je­ho životě, pedagogické a publicis­tické práci jsme přinesli nedávno reportáž. Na našem snímku připra­vuje právě jubilant pro své gratu­lanty svůj nový míchaný nápoj Ez-Plzeň. Recept? Do žejkru vložíme tři kostky ledu, prilejeme 2 cl koňaku, 2 cl griotky a 1 cl becherovky. Dob­ře protřeseme, nalejeme do středně velkých koktejlových sklenic a vho­díme jednu kompotovou třešni. »Dobrou chuti« přeje nám mistr 1 Vrabec a my jemu hodně zdraví gastronomických úspěchů do dal-« šleh let. rich Snímek: VP « Jírsa lak nakupovat o svátcích? Praha (vp). Velikonoce jsou už zde. Ženy dnes určitě již vědí, co dobrého by chtěly položit ro­dině na sváteční stůl. Aby zby­tečně neztrácely svůj drahocen­ný čas, už dnes je upozorňujeme, kdy mohou s taškou do obchodů. V pátek 9. dubna budou mít vše­chny prodejny potravinářského průmyslového zboží prodejní dobu a jako každý pátek. V sobotu zajistí potravináři pro­dej jako o každé sobotě, nejméně pak bude otevřeno do 12 hodin. V místech soustředěného nákupu se prodejní doba prodlužuje. V neděli bude otevřeno pouze v těch prodejnách, kde je to obvyklé. V pondělí zůstane vše na klíč. Pouze prodejny cukrářského a cuk­­rovinkárského zboží, jakož i prodej­ny upomínkových předmětů na frek­ventovaných místech budou očeká­vat kupující. V úterý pak vytáhnou rolety vše­chny prodejny zcela normálně, je­dině cukrářské a cukrovinkářské budou mít zavřeno. Trochu smutná procházko Park není hříště ani smetiště ■ Na brigádu podle telefonního seznamu ■ Více kázně u dětí i u dospělých V ranních hodinách vyjíždí od budovy naší redakce žlutý gazík. Mým průvodcem je odbor­ník z podniku Sady, lesy, zahradnictví Ota Chlá­dek. Náš první cíl: Komenského sady na Ziž­­kově. Před devítiletkou — ušlapaný, udusaný sad. »To víte, kluci si nemají kde hrát, chybí jim hřiště.« Připomíná mí to sobotní zážitek ze Zítkových sadů. I tady si mladí vydupali »ideální« plácek na kopanou. Pražští sadári s tím mají trápení. Chybějí hlídači, pomoc občanů nestačí. Příští týden sí mají zá­stupci ONV a škol v Praze 3 pohovořit o školních zahradách, o lásce k přírodě. Ale nedostatek hřišt, to je celopražský pro­blém ,.. V žižkovském parku jsme objevili také smetiště. Staré matra­ce, sedadlo ze skútru, rozvodná deska ... Další zastávka: Výtotí. Ve Vratislavově ulici a kolem Podskalského muzea dluží jar­nímu úklidu svůj příspěvek Pražské vodárny. »V těchto dnech,« vypráví nám průvodce, »naši lidé plní pod­nikový závazek. Od půl třetí do večera budou navíc uklízet a vysazovat v sadech. Uvítáme pomoc každého občana. Dobrovol­nou i placenou.« Chápu svízele pražských sadařů. Přestože jsou zahradníci, ne­mají na rážích ustláno. Proti roku 1967 ubylo v podniku asi 300 Udí. Naproti tomu vyrostla nová sídliště. Chceme-li mít Prahu krásnější k jubileu a sjezdu naší strany, pak se bez vaší pomoci neobejdou. Občané Prahy 7 přislíbili pomoc při úpravách Parku kultury a oddechu J. Fučíka. Uklízejí se Uakenovy sady, náměs­tí Milicí v Praze 9, upravuje se sídliště Prosek, Malostranský hřbi­tov. V každém obvodě potřebují pomocné ruce. V týdnu nebo o sobotách. Kde se můžete přihlásit? Stačí zalistovat v novém telefonním seznamu a na straně 108 je seznam obvodních správ. Vyberte si... A potom také trochu víc té kázně — od dětí i od dospělýchI M. IMRICH ÉH Na Komenského náměstí před brigádou (na snímku dole), a když se začalo s úpravami. . . Snímky: VP - Jirsa SPORY ÚVODY" Soudruh R. R., z Dejvic nám napsal o podivném jednání plav­číka z Domu kultury těla na Klá­rově. Přihlásil svého pětiletého syna do kursu plavání pro děti zaměstnanců ČKD Praha. Man­­lelka šla se synem a koupila si lístek do bazénu, chtěla být blíz­ko chlapce. Byl trochu vystraše­ný, prolate se několik dní před­tím Dráttl z nemocnice. Jenomže plavčík t. Čermák řekl, že musí jít matka pryč, chlapce strhl na svou stranu a uhodil ho do zad. To se ještě několikrát opakovalo. Manželka se dlouho na to dívala, ale potom chlapce plavčíkovi vy­trhla a bylo po »kultuře těla«. »Nepatřím mezi ty, kteří bijí děti. Když vidím, že skutečně ne­­poslouehá a dostane pohlavek, pochopím to. Bit však dětí přes záda v místě ledvin je nesmysl­ně. Chlapec měl ještě večer po mém příchodu ze zaměstnání znát prsty na zádech. Rodiče manželce říkali, že to není první případ,« píše otec závěrem do­pisu. nastal dopisem Požádali jsme o vyjádření Dům kultury těla na Klárově. Jenomže tento plavčík je současně vedou­cím zařízení, a tak odpovídal sám. Píše mimo jiné, že děti za­městnanců ČKD učí plavat už tři roky. Tento chlapec, o němž píše otec, přišel spolu s patnácti dět­mi. •Nechal jsem je nastoupit, on ale vždycky utekl k matce. Některé děti to dělají, ale když do toho nezasahuje maminka, je vše v pořádku. Jistě, že mohl mít prsty, protože jsem ho něko­likrát držel, abych mu vnutil vůli. Dostal taky na zadeček, ale to jinak nejde.« Tolik výňatek z dopisu plavčíka l. Čermáka. Dále píše, že naučil plavat 250 tisíc dětí i dospělých, na lidi prý ani nedá, ví co dělá a proč to dělá. Je vzorným trenérem, držitelem Zlatého odznaku cvi­­ěitele. Nedávno přišla jiná ma­minka a žádala plavčíka L. Čer­máka, aby vzal jejího chlapce do kursu, ale nechtěla, aby ho házel do vody. Tak prý to odmítl, ma­minka poslala stížnost na ředi­telství Pražských lázní. Komu dát za pravdu, otci, nebo plavčíkovi? To je úkol pro vás, milí čtenáři. Napište nám, jak byste celou situaci řešili. Svatava Voráčová ROZHLAS PRAHA: 16.30 Horizont 1971 — 16.4S Zrcadlo kultury — 17.10 O našem hospodářství — 18.00 Zpravodajství Horské služby — 18.05 Hrajeme luš­­titelům křížovek v časopise Čs. roz­hlas — 19.30 Melodie pro dnešní večer — 20.45 Chvíle pro povídku — Františka Koutná: Obyčejná noční »lužba — 21.10 Hraje trio Jiřího Jirmala — 22.30 Melodie z celéhd světa — 23.00 Komorní koncert. TELEVIZE I. PROGRAM: 15.00 Akademické mis; trovství světa v házené mužů — 16.19 Velká cena VŽKG v plaván! (Ostrava) — 17.00 O ekonomice a řízení podniku — 17.46 Žijeme 1971 — 18.35 Večerní­ček. Pardoubek a Žambourek. II. Jak se dívali periskukem — 18.46 Televiz­ní tipy — 19.00 Televizní noviny — 19.25 Zpívejte s tiá«ni — 19.30 Stát jsme my (Brno) — 20.00 S nasaze­ním života. Dvojitý nelson (Brno) — 21.05 Sedm moří. Indický oceán — 21.30 Zbojnické intermezzo (Ostrava) — 22.05 Televizní noviny — 22.25 O ekonomice a řízení podniků. II. PROGRAM: 19.00 Televizní novi­ny — 19.30 stát jsme my (I. pro­gram) — 20.00 52 komiků. Vlasta Burian — 20.40 Dvacet minut s pís­ničkou — 21.00 Pavučina. Lyrická povídka — 21.25 Jak začínali . . . Kma Švandová 21.45 Televiní noviny. 8. dubna 1971 + 0

Next