Vlasta, červenec-prosinec 1954 (VIII/26-52)

1954-07-01 / No. 26

DRAHÉ PŘÍTELKYNĚ, my, guatemalské ženy, se obracíme na ženy ce­lého světa se žádostí o solidaritu a podporu pro vlastenecké zájmy našeho milovaného lidu. V těchto krutých okamžicích naší vlasti se obra­címe na všechny ženy milující národní nezávislost a svobodu. Před celým světovým veřejným míně­ním odhalujeme mezinárodní spiknutí, v jehož čele stojí severoamerické monopoly, v první řadě United Fruit Company. Cílem tohoto spiknutí je přepadnout naši zemi, násilím zlikvidovat demo­kratický režim, zřízený z vůle guatemalského lidu, vyrvat mu sociální a politické vymoženosti, jichž dobyl za cenu velikých obětí, a nastolit u nás despotický vládní systém, podřízený kru­tým imperialistickým společnostem, jež po řadu let otupovaly a nadále otupují velkou část guate­malského lidu. Aby oklamaly světové mínění a ospravedlnily svou agresi, mávají americké monopoly a jejich kreatúry ve vládě USA „přízrakem komunismu" a mluví o Guatemale jako o nebezpečném před­mostí sovětského komunismu. Všichni však vědí, že v Guatemale neexistuje komunistický režim a ani nemá nic společného se socialismem. A i kdyby tomu tak bylo, nemohla by být ospravedlněna žádná intervence cizí mocnosti, neboť každý lid má právo nastolit jakýkoliv politický či sociální režim. V naší zemi se uskutečňuje demokratická zemědělská reforma. Rolníkům byly dány do použití velké rozlohy půdy, ležící ladem vinou velkých feudálních vlastníků a United Fruit Company. Stavějí se cesty, národní přístavy a hydroelektrická centrála, díla nesmírně důležitá pro nezávislý rozvoj našeho národa, která se však dotýkají monopolistických zájmů amerických spo­lečností. Ženy celého světa! Guatemalské ženy, bojující za svo­bodnou vlast, za štěstí a blahobyt svého lidu, za radostnou budoucnost svých dětí, vás žádají o podporu. Žádají vás, abyste protestovaly proti ozbrojené agresi, chystané ame­rickými monopoly proti Guatemale. Ženská guatemalská alliance Tato výzva byla 3. března 1954 uveřejněna v časopise Mezinárodní demokratické federace žen ... Noc ze čtvrtka na pátek byla noc sklizně cukrové třtiny. Na dlouhých tyčích byly zavěšeny benzinové lampy. Vrhaly ostré bílé světlo na vysoké třtinové stvoly, které rolnici ze státního statku La Montanita č. 6 sekali dlouhými noži. Od pobřeží vál do guatemalské nížiny osvěžující noční vitr z Karibského moře. Ve vesnici byl ten den skoro svátek. Všechny ženy se přišly podívat k Manuele, jejíž muž - bůhví už po kolikáté - spouštěl novou ledničku a ukazoval zvědavcům, co se do jejich útrob vejde. Všichni byli jako u vytrženi. Led uprostřed parna! Před třemi - čtyřmi lety by nikoho z indiánských obyvatel bylo ani nenapadlo na ledničku pomyslit. Pokud pracovali - a na plantážích se pracovalo od rána do noci, i v nejvražednějšim parnu - vydělali si 40 nebo 50 centů denně, půl dolaru. Teprve před necelými dvěma roky pro­vedla vláda v Guatemale zemědělskou reformu. Státní statek La Montanita č. 6. vyrostl na vyvlastněné půdě, která patřila americké společnosti United Fruit Company. Jen před necelými dvěma roky byla provedena pozemková reforma. Ale rolnici na státních statcích již vydělávají přes dolar, někdy i dva denně - a tak se může Manuela, první ve vesnici, pyšnit bilou ledničkou. Samozřejmě, že se o ledničce mluví ještě i v noci při práci na třti­nové plantáži. Najednou je slyšet hu­kot letadel z východu, a tam, kde leží přistav Puerto Barrios, se několikrát za­bleskne. Když se letadla obráti směrem k honduraským hranicím, osvítí je. opož­děný světlomet. Ale znaky na křídlech jsou přemalovány. Když příštího dne, 18. června 1954, guatemalská vláda oficiálně oznamuje, že na její území byla provedena in­­vase ozbrojených band z Nicaraguy a Hondurasu, musí říci, že bombardo­vaní provedla letadla „neznámého pů­vodu“. Letadla „neznámého původu“ mezitím bombardují hlavni město Gua­temaly, vraždi ženy na tržišti, y nemoc­nici umiraji první děti, zabité střelbou z jejich kulometů. Několik málo hodin poté, co dopadly na guatemalské územ! první pumy - všechny byly amerického původu - hlásí vojenský vysilač Spojených států s cy­nickým uspokojením: „Bitva proti komu­nismu na západní polokouli začala.“ Oběti této bitvy jsou známy. Kdo je útočník? Když jedno z letadel „neznámého původu" musí po bombardováni poškozeno přistat v Mexiku, vystoupl z něho - Američané. Ale nikdo ve Střední Americe se nediví. Americké propagandě, že jde 0 povstání proti komunistické guatemalské vládě, stejně nikdo nevěří. Podivní guatemalští povstalci, kteří přijíždějí ostřelovat lidi na pobřeží z nica­­ragujských válečných lodí, a kteří se ani nepokou­šejí zastírat, že jejich hlavni stan je v městě Coban v Hondurasu. Ostatně, ten pravý hlavni stan to není. Ale k tomu se ještě dostaneme. Stejně nesmyslné jako tvrzeni, že válku vedou povstalci, je tvrzeni, že je to boj proti komunismu. V guatemalské vládě není jediného komunisty a v'parlamenté svobodně zvoleném jsou jen čtyři komunističtí poslanci. Ve vládních křeslech šedi příslušnici domáci buržoasie a statkáři. Proč tedy je tato malá země, rozlohou nedosa­hující ani Československa a s necelými čtyřmi miliony obyvateli, obětí tak ohromného zločinu? Před necelými dvěma roky provedla guatemalská vláda pozemkovou reformu. Při ní bylo vyvlastněno 1 400.000 akrů půdy americké společnosti United Fruit Company. Byla to jen část půdy, půda, kterou nechávala společnost ležet ladem, aby si mohla udržovat vysoké zisky z úrody na banánových, ká­vových a třtinových plantážích. Guatemalská vláda nemá v programu socialismus. Za vyvlastněné pozemky proto nabídla United Fruit Company odstupné. Dávala jf 600.000 dolarů, přesně tolik, na kolik si odhadla cenu těchto pozemků společnost sama, když z nich platila daně. United Fruit rozhořčeně odmítla. Žádala 16 mi­lionů dolarů a Braden, státní podsekretář pro meziamerické záležitosti ve vládě USA a současně ředitel United Fruit, vyhrožoval, že Amerika potlači silou každou vládu, která by chtěla poť&mkovou reformu provést. United Fruit Company je dosud mocná. Patři jf většina stredoamerické půdy, má vlastni železnice, přístavy, lodě, hotely, banky, továrny i doly. Ona až dosud dosazovala ve Střední Americe vlády a rozhodovala o státních převratech. Od roku 1944, kdy se ujala v Guatemale moci první vláda, ustavená demokratickou cestou a ne pučem, jak to měla ve zvyku United Fruit, organisovala banánová společnost 30 po­kusů o puč. Ud však okusil svobody a poznal, jak nebetyčně se liší život na vlastni nebo státní půdě od života nevolníků, kteří museli pracovat pro United Fruit Company. Žádný z pučů se nepodařil. Společnost nemá pozemky a majetek jen v Guatemale, ale i v sousedních loutkových republikách. Nejde jl o 16 milionů dolarů odstupného; zbraně a žold band, které vtrhly do Guate­maly a které společnost platí, stoji už nyní daleko vlče. Ale bude-li prosazena pozemková reforma v Guatemale, vynutí si ji rolnici za chvíli i v Hondurasu, v Nicaragui, Costa Ŕice, na Kubě a jinde a společnost by přišla o úžasné zisky a americká vláda by ztratila kontrolu nad loutkovými stredoamerickými vládami. A to je pravá příčina, proč americké pumy rozbíjej! guate­malské vesnice a města a proč americké střely zabíjej! guate­malské ženy a děti. Zločinci ve Spojených státech - a je třeba říci, že na vedoucích místech USA - máji po Koreji na účtu další zmařené životy. Svědomí vrahů je cynické. Ani se nesnaží příliš zakrývat svou účast na tomto barbarském útoku. Když guatemalská vláda odmítla upustit od pozemkové reformy, týž Dulles, který před čtyřmi lety připravoval - jak si jistě pamatujete - na osmatřicáté rovnoběžce válku v Koreji, uzavřel nyní v za­stoupeni americké vlády vojenský pakt s Nicaraguou, která poté přerušila styky s Guatemalou. 25. května 1954, necelý měsíc před útokem, začala vláda USA s leteckou dopravou velkého množství zbrani do Nicara­guy a Hondurasu. 28. května už psal korespondent Chicago Daily News z Guatemaly, že je jisté, že USA svrhnou guatemalskou vládu presidenta Arbenze. A 1S. června, pouhé tři dny před rozpoutáním útoku, Dulles bezostyšné prohlásil, že mysli, že guatemalský lid není schopen „sám si vyčistit svůj vlastni dům“. Pan Dulles se mýli. Guatemalský lid je schopen vyčistit svůj dům. Bude ho ovšem čistit jinak, než jak si to před­stavuji ve Washingtonu. Vyčisti si svůj dům od všech pří­živníků, vyžene cizáky, kteří se chtějí roztahovat na zemi, zkropené potem guatemalského lidu, pomsti křivdy a příkoři. VLEVO NAHOŘE: Tímto primitivním způso- Útočníci jsou silni. Maji početní převahu. Snad i na pár chvil bem ženy v Guatemale dosud tkají látky. mohou získat vrch. Ale co může donutit lid, který si navykl žit svobodně, živořit v cizím otroctví? Není takového oku­panta, který by se mohl udržet natrvalo v Guatemale proti vůli guatemalského lidu. ALOIS SVOBODA směr USA HA BAŇA MEXICKY ZÁLIV MEXICO HONDURAS OCEAN VLEVO DOLE: Banány, které se urodily na bohaté guatemalské zemi, jsou připraveny k exportu. Jde nyní o to, zda na nich budou vydělávat americké společnosti či zda půda, zkropená potem guatemalského lidu, bude dávat užitek těm, kdož na nl pracuji. ★ .

Next