Výtvarná Práce, 1960 (VIII/1-26)

1960-01-11 / No. 1

yí IV A K NA PkACE C. 1 4 I960 « i.___ .... .. J IPokračování ze str. 1.) Právě v této oblasti je nejnázornější doklad toho, jak velká je společenská úloha výtvar­ného umělce, jak jeho dílo již dnes proniká do celého našeho života, a jak se s dalším růs­tem životní a kulturní úrovně stane jeho dílo, které ovlivňuje tvary všech předmětů životní­ho prostředí, nepostradatelným a nezbytným. O tom všem mluví již dnešní přehlídka to­hoto oboru tvůrčí práce, uspořádaná ve vý­stavní síni Mánesa. Je to první celostátní pře­hlídka tohoto oboru, a je proto zcela pochopi­telné, že má ještě mnohé nedostatky. Stálo by jistě za úvahu, bylo-li správné uspořádat ji samostatně, stranou ostatních výtvarných oblastí. Domnívám se, že napříště by bylo da­leko vhodnější, kdyby předměty užitého umě­ní a průmyslového výtvárnictví byly instalo­vány společně s díly malířství, sochařství a grafiky, aby tak bylo možno porovnávat vzá­jemné vztahy a souvislosti a — určovat míru, kterou jedna díla dávají druhým. To je tím vý­znamnější, že podie mého soudu právě díla uži­tého umění a průmyslového výtvárnictví již tím, že přímo souvisí se životem a nemohou se ani od života odtrhnout, mají v mnohém snaz­ší cestu k tomu, aby nalezla ty specifické prvky nového umění, kterým se liší a musí lišit jak od umění minulosti, tak 1 od současného umění západního. Že právě tato umělecká oblast mnohé z těchto specifických prvků již nalezla, o tom svědčí i mnohé naše úspěchy zahraniční nejenom v Bruselu, v Miláně, v Mnichově, v San Paulu a jinde na Západě, kde vynikla a slavila úspěchy nejen svou vnější formální od­lišností od běžné západní produkce, ale pře­devším tím jak naši umělci dovedou spojovat užitečnost a krásu, jak tím, že stavějí své umě­ní do služeb života, roste i vysoká kulturní stránka jejich díla právě proto, že život je již dnes, v období, kdy teprve dobudováváme socia­lismus, těsně spjat s kulturou, která ho organic­ky proniká, mírou lidskosti, socialistického hu­manismu, který není a nemůže být jen výsled­kem vůle jednotlivce, tvůrčí individuality uměl­ce, ale který vyplývá z celé široké základny socialistické společnosti. Právě proto mohla ta­ké výstava našeho sklářského umění v Moskvě do té míry zastínit americkou výstavu a právě proto ji moskevští obyvatelé přijali s tak spon­tánním, přímo manifestačním uznáním. Současná přehlídka průmyslového a užitého umění v Mánesu je vzhledem k těmto úspě­chům nedávné minulosti ještě nedostatečná. Byla zorganizována v příliš úzkém měřítku co do obsahu i rozsahu. To nemá být výtkou, byly k tomu jistě vážné důvody organizační a tech­nické a především nedostatečný rozsah výstav­ních prostor. Přesto výstava ukazuje 1 v tom­to rozsahu velké umění výtvarníků této oblas­ti. Podařilo se ukázat celou mnohotvárnost a rozmanitost tvůrčí oblasti průmyslového a uži­tého umění a vysokou úroveň, která byla v jed­notlivých oborech dosažena. Tato mnohotvárnost a pestrost výstavy, kte­rá shrnula více než tři sta exponátů, také zne­možňuje zvláštní hodnocení jednotlivých děl, z nichž každé má své osobité hodnoty. Výstava sama je v katalogu dělena do deseti základních skupin, od monumentální malby a plastiky až k vnitřnímu zařízení a výstavnictví. Každou z těchto skupin bylo by však možno ještě dále dělit na různé samostatné tvůrčí obory. Vždyť monumentální malby a plastiky shrnují jak kresby, tak barevná okna nebo zase textilní nástěnné koberce, díla užité a propagační grafiky jsou nesmírně mnohotvár­ná, od poštovní známky, drobných obchodních obalů až k rozměrným výstavním panelům, a jenom knižní grafika sama je samostatným vý­znamným tvůrčím oborem. A stejně tak rozma­nitá je tvorba sklářských umělců, kteří se za­bývají jak rozměrnými dekorativními díly spja­tými s architekturou, tak i drobnými upomín­kovými předměty, figurkami a naproti tomu, po výtvarné stránce stejně cennými, užitkovými soubory. V kontrastu s jemnou krásou paličko­vané krajky je zde demonstrována i dnes již nezbytná účast výtvarného umělce na tvaro­vání technických děl, a patří sem i samo o so­bě nesmírně mnohotvárné umění divadelních výtvarníků. Jak hodnotit tento mnohotvárný a mnoho­stranný soubor tak početných děl? A přece je možno souborně hodnotit celek, především v tom, že přes tuto mnohotvárnost je tu ná­zorně ukázána jasná,-souvislost všech těchto, j6n zdánlivě různých, oblastí, a těsný styk všech těchto děl v jediném prostoru nejnázor­něji dokládá v podstaíě jednotný názor všech zúčastněných umělců, jejich jediný cíl, slúžbu člověku a společnosti, životu a jeho kultuře a možnost na této základně a s tímto cílem do­sahovat vysokých uměleckých kvalit, tvořit díla nejrozmanitější a přitom dobrá. Dekorativní tkaniny, umístěné již u vchodu výstavy, pře­svědčí návštěvníka, že užitečné dílo umělce může vnést do obydlí člověka trvale slunce, jas, pestrost a životní pohodu. Soubor sklář­ských děl nás stejně názorně přesvědčí, že cesta umělce není jen cesta výjimečné honos­né tvorby, ale že jeho citlivá ruka dovede proměnit i nejlevnější lisované sklo v drobné umělecké dílo, které i bez velkých nákladů vnese kulturu do prosté domácnosti. Soubor hraček vytvořených umě.lei ukazuje, že máme plnou možnost působit na rozvoj kulturního cítění dítěte již od jeho nejútlejšího věku. A .nejužitkovější obchodní prospekty a obaly jsou stejně přesvědčivými doklady toho, jak výtvarník může kladně působit i na kulturu prodeje nejobyčejnějších výrobků a jak vý­znamně může také přispívat í k úspěchu na­šich výrobků na zahraničních trzích. Tak by bylo možno ještě dlouho vypočítávat jednotlivé obory a jednotlivá díla. A celé hodnocení by nás vedlo k jedinému závěru: Máme již dnes stovky výtvarných umělců • velkých schopností, s velkými znalostmi a zku­šenostmi. Je nezbytně nutné, aby jejich tvorby ■bylo v daleko větší míře využíváno. Výtvarníci .průmyslového a užitého umění dokázali, že jsou schopni podílet se na pod­statném zvýšení kultúrni úrovně naší výroby. Je třeba dále vytvpřet všechny podmínky k to­mu, aby se tato jejich schopnost co nejvíce uplatnila. Je třeba, aby se napříště výtvarná hodnota stala jedním z měřítek kvality všech výrobků. I to je jedním z dílčích úkolů dovrše­ní kulturní revoluce. A to je program naší strany i vlády i V tom smyslu je první celostátní přehlídka užitého a průmyslového umění prvním krokem k tomu, aby všechny tvůrčí obory této oblasti našly své obecenstvo a své obdivovatele, kteří budou pak dále napomáhat širokému uplat­nění tvůrčí práce umělce v životě. Zatím bo­hužel bylo umožněno ukázat z jednotlivých oborů jen torza. A bylo by zřejmě nutné uspo­řádat co rtejdfíve přehlídku daleko širší a za­loženou ne již jen na přehlídce tvorby jednotli­vých umělců á jejich jednotlivých děl. Vždyť každé takové dílo je součástí širokého sloho- . vého celku. Návštěvníci chtějí a mají právo vi­dět, jak se taková díla v širším celku a v šir­ších společenských souvislostech jeví. To je nutné zejména u děl určených pro užíváni v soukromém prostředí člověka. Bylo by třeba ukázat, jak užitkový soubor vytvořený výtvar­níkem vypadá na prostřeném stole. Jak se de­korativní textil jeví v interiéru. A jak v inte­riéru souvisí dekorativní tkanina, . záclona, ubrus,'nábytek, sklo a svítidlo. Zatím si asi mnohý z návštěvníků takové souvislosti neumí představit. A tyto souvislosti by bylo třeba ukázat nejen jednotlivým spotřebitelům, ale především pracovníkům ve výrobě a v obcho­dě, aby tak poznali dosavadní nedostatky své vlastní práce a aby se jim tak dostalo účinné pomoci v jejich často poctivé snaze po jejím zlepšení, která však často vychází z nedosta­tečného poučení, z nesprávných představ, a je proto vedena nesprávným směrem. Organizace takové výstavy by pak jistě při­spěla i k prohloubení spolupráce umělců jed­notlivých oborů,1 vedla by je k širší výměně zkušeností, dala by jim větší pracovní jistotu a vedla by k ještě lepším výsledkům. do Ale to jsou již perspektivy, které se otvírají budoucnosti. Perspektivy konkrétní a reálné. VÝSLEDKY SOUTĚŽE na kulturní dům v Litvínově Soutěžní porota odměnila v 1. fázi veřejné anonymní soutěže na architektonicko-urbanis­tické řešení kulturního domu a okolí v Litví­nově VI-Stalinovkách částkami po 6000 Kčs bez určení pořadí tyto návrhy: Poř. č. 4, heslo »55.610 m3« — autor inž. Mil. Hrubec. Poř. č. 11, heslo »Modrý trojúhelník posta­vený na špičce« — autoři arch. J. Nováček, inž. arch. Jiří Ulman, arch- O. Želdaková. Poř. č. 29, heslo »Žlutý, modrý a černý trojúhelník« — autoři inž. arch. Radim Dejmat, inž. arch.' Jaroslav Paroubek, inž. arch. Jan Sedláček. Poř. č. 33, heslo »S 59« — autor inž. Vladi­mír Suske. Poř. č. 36, heslo »103« — autoři inž. arch. Em. Hanzlík, inž. arch. Ljuba Stomeová. Poř. č. 43, heslo »06« — autoři inž. arch. Mir. Göpfert, inž. arch. Miř. Koukolík. Všechny tyto návrhy postupují do II. omeze­né fáze soutěže. Dále byly odměněny: po 4000 Kčs návrhy poř. č. 16 (heslo »ZZ«), poř. č. 19 (heslo »Čer­vený kruh s výsečí«); po 3000 Kčs návrhy poř. č. 24 (heslo »Červený trojúhelník«), č. 25 (heslo »Tři hnědé trojúhelníky«], č. 24 (heslo »Černý plný čtverec s černým obrysem«); po 2500 Kčs návrhy poř. č. 5 (heslo »S 359«), č. 7 (heslo »L 1959«), č, 15 (heslo »ROH« v čer­veném kruhu), ě. 22 (heslo »07«), č. 48 (heslo »W«); po 1500 Kčs návrhy poř. č. 9 (heslo »Černý kruh«), č. 17 (heslo »2«), č. 21 (heslo yVřídlo«), č. 38 (heslo »ABC«) a po 1000 Kčs návrhy poř. č. 3 (heslo »Červený trojúhelník«), č. 12 (heslo »Kresbou znázorněná sněhová vločka«), č. 18 (heslo »868«), č. 37 (heslo »Tři písmena A v kruhu«), č. 41 (heslo »Dva červené spojené kruhy«). Ladislav Guderna: Návrh na intarzii (Z výstavy Skupiny 29. augusta v Bratislavěj Vladislav Kavan: Dekorativní panó f detail i

Next