Výtvarná Práce, 1960 (VIII/1-26)
1960-01-11 / No. 1
yí IV A K NA PkACE C. 1 4 I960 « i.___ .... .. J IPokračování ze str. 1.) Právě v této oblasti je nejnázornější doklad toho, jak velká je společenská úloha výtvarného umělce, jak jeho dílo již dnes proniká do celého našeho života, a jak se s dalším růstem životní a kulturní úrovně stane jeho dílo, které ovlivňuje tvary všech předmětů životního prostředí, nepostradatelným a nezbytným. O tom všem mluví již dnešní přehlídka tohoto oboru tvůrčí práce, uspořádaná ve výstavní síni Mánesa. Je to první celostátní přehlídka tohoto oboru, a je proto zcela pochopitelné, že má ještě mnohé nedostatky. Stálo by jistě za úvahu, bylo-li správné uspořádat ji samostatně, stranou ostatních výtvarných oblastí. Domnívám se, že napříště by bylo daleko vhodnější, kdyby předměty užitého umění a průmyslového výtvárnictví byly instalovány společně s díly malířství, sochařství a grafiky, aby tak bylo možno porovnávat vzájemné vztahy a souvislosti a — určovat míru, kterou jedna díla dávají druhým. To je tím významnější, že podie mého soudu právě díla užitého umění a průmyslového výtvárnictví již tím, že přímo souvisí se životem a nemohou se ani od života odtrhnout, mají v mnohém snazší cestu k tomu, aby nalezla ty specifické prvky nového umění, kterým se liší a musí lišit jak od umění minulosti, tak 1 od současného umění západního. Že právě tato umělecká oblast mnohé z těchto specifických prvků již nalezla, o tom svědčí i mnohé naše úspěchy zahraniční nejenom v Bruselu, v Miláně, v Mnichově, v San Paulu a jinde na Západě, kde vynikla a slavila úspěchy nejen svou vnější formální odlišností od běžné západní produkce, ale především tím jak naši umělci dovedou spojovat užitečnost a krásu, jak tím, že stavějí své umění do služeb života, roste i vysoká kulturní stránka jejich díla právě proto, že život je již dnes, v období, kdy teprve dobudováváme socialismus, těsně spjat s kulturou, která ho organicky proniká, mírou lidskosti, socialistického humanismu, který není a nemůže být jen výsledkem vůle jednotlivce, tvůrčí individuality umělce, ale který vyplývá z celé široké základny socialistické společnosti. Právě proto mohla také výstava našeho sklářského umění v Moskvě do té míry zastínit americkou výstavu a právě proto ji moskevští obyvatelé přijali s tak spontánním, přímo manifestačním uznáním. Současná přehlídka průmyslového a užitého umění v Mánesu je vzhledem k těmto úspěchům nedávné minulosti ještě nedostatečná. Byla zorganizována v příliš úzkém měřítku co do obsahu i rozsahu. To nemá být výtkou, byly k tomu jistě vážné důvody organizační a technické a především nedostatečný rozsah výstavních prostor. Přesto výstava ukazuje 1 v tomto rozsahu velké umění výtvarníků této oblasti. Podařilo se ukázat celou mnohotvárnost a rozmanitost tvůrčí oblasti průmyslového a užitého umění a vysokou úroveň, která byla v jednotlivých oborech dosažena. Tato mnohotvárnost a pestrost výstavy, která shrnula více než tři sta exponátů, také znemožňuje zvláštní hodnocení jednotlivých děl, z nichž každé má své osobité hodnoty. Výstava sama je v katalogu dělena do deseti základních skupin, od monumentální malby a plastiky až k vnitřnímu zařízení a výstavnictví. Každou z těchto skupin bylo by však možno ještě dále dělit na různé samostatné tvůrčí obory. Vždyť monumentální malby a plastiky shrnují jak kresby, tak barevná okna nebo zase textilní nástěnné koberce, díla užité a propagační grafiky jsou nesmírně mnohotvárná, od poštovní známky, drobných obchodních obalů až k rozměrným výstavním panelům, a jenom knižní grafika sama je samostatným významným tvůrčím oborem. A stejně tak rozmanitá je tvorba sklářských umělců, kteří se zabývají jak rozměrnými dekorativními díly spjatými s architekturou, tak i drobnými upomínkovými předměty, figurkami a naproti tomu, po výtvarné stránce stejně cennými, užitkovými soubory. V kontrastu s jemnou krásou paličkované krajky je zde demonstrována i dnes již nezbytná účast výtvarného umělce na tvarování technických děl, a patří sem i samo o sobě nesmírně mnohotvárné umění divadelních výtvarníků. Jak hodnotit tento mnohotvárný a mnohostranný soubor tak početných děl? A přece je možno souborně hodnotit celek, především v tom, že přes tuto mnohotvárnost je tu názorně ukázána jasná,-souvislost všech těchto, j6n zdánlivě různých, oblastí, a těsný styk všech těchto děl v jediném prostoru nejnázorněji dokládá v podstaíě jednotný názor všech zúčastněných umělců, jejich jediný cíl, slúžbu člověku a společnosti, životu a jeho kultuře a možnost na této základně a s tímto cílem dosahovat vysokých uměleckých kvalit, tvořit díla nejrozmanitější a přitom dobrá. Dekorativní tkaniny, umístěné již u vchodu výstavy, přesvědčí návštěvníka, že užitečné dílo umělce může vnést do obydlí člověka trvale slunce, jas, pestrost a životní pohodu. Soubor sklářských děl nás stejně názorně přesvědčí, že cesta umělce není jen cesta výjimečné honosné tvorby, ale že jeho citlivá ruka dovede proměnit i nejlevnější lisované sklo v drobné umělecké dílo, které i bez velkých nákladů vnese kulturu do prosté domácnosti. Soubor hraček vytvořených umě.lei ukazuje, že máme plnou možnost působit na rozvoj kulturního cítění dítěte již od jeho nejútlejšího věku. A .nejužitkovější obchodní prospekty a obaly jsou stejně přesvědčivými doklady toho, jak výtvarník může kladně působit i na kulturu prodeje nejobyčejnějších výrobků a jak významně může také přispívat í k úspěchu našich výrobků na zahraničních trzích. Tak by bylo možno ještě dlouho vypočítávat jednotlivé obory a jednotlivá díla. A celé hodnocení by nás vedlo k jedinému závěru: Máme již dnes stovky výtvarných umělců • velkých schopností, s velkými znalostmi a zkušenostmi. Je nezbytně nutné, aby jejich tvorby ■bylo v daleko větší míře využíváno. Výtvarníci .průmyslového a užitého umění dokázali, že jsou schopni podílet se na podstatném zvýšení kultúrni úrovně naší výroby. Je třeba dále vytvpřet všechny podmínky k tomu, aby se tato jejich schopnost co nejvíce uplatnila. Je třeba, aby se napříště výtvarná hodnota stala jedním z měřítek kvality všech výrobků. I to je jedním z dílčích úkolů dovršení kulturní revoluce. A to je program naší strany i vlády i V tom smyslu je první celostátní přehlídka užitého a průmyslového umění prvním krokem k tomu, aby všechny tvůrčí obory této oblasti našly své obecenstvo a své obdivovatele, kteří budou pak dále napomáhat širokému uplatnění tvůrčí práce umělce v životě. Zatím bohužel bylo umožněno ukázat z jednotlivých oborů jen torza. A bylo by zřejmě nutné uspořádat co rtejdfíve přehlídku daleko širší a založenou ne již jen na přehlídce tvorby jednotlivých umělců á jejich jednotlivých děl. Vždyť každé takové dílo je součástí širokého sloho- . vého celku. Návštěvníci chtějí a mají právo vidět, jak se taková díla v širším celku a v širších společenských souvislostech jeví. To je nutné zejména u děl určených pro užíváni v soukromém prostředí člověka. Bylo by třeba ukázat, jak užitkový soubor vytvořený výtvarníkem vypadá na prostřeném stole. Jak se dekorativní textil jeví v interiéru. A jak v interiéru souvisí dekorativní tkanina, . záclona, ubrus,'nábytek, sklo a svítidlo. Zatím si asi mnohý z návštěvníků takové souvislosti neumí představit. A tyto souvislosti by bylo třeba ukázat nejen jednotlivým spotřebitelům, ale především pracovníkům ve výrobě a v obchodě, aby tak poznali dosavadní nedostatky své vlastní práce a aby se jim tak dostalo účinné pomoci v jejich často poctivé snaze po jejím zlepšení, která však často vychází z nedostatečného poučení, z nesprávných představ, a je proto vedena nesprávným směrem. Organizace takové výstavy by pak jistě přispěla i k prohloubení spolupráce umělců jednotlivých oborů,1 vedla by je k širší výměně zkušeností, dala by jim větší pracovní jistotu a vedla by k ještě lepším výsledkům. do Ale to jsou již perspektivy, které se otvírají budoucnosti. Perspektivy konkrétní a reálné. VÝSLEDKY SOUTĚŽE na kulturní dům v Litvínově Soutěžní porota odměnila v 1. fázi veřejné anonymní soutěže na architektonicko-urbanistické řešení kulturního domu a okolí v Litvínově VI-Stalinovkách částkami po 6000 Kčs bez určení pořadí tyto návrhy: Poř. č. 4, heslo »55.610 m3« — autor inž. Mil. Hrubec. Poř. č. 11, heslo »Modrý trojúhelník postavený na špičce« — autoři arch. J. Nováček, inž. arch. Jiří Ulman, arch- O. Želdaková. Poř. č. 29, heslo »Žlutý, modrý a černý trojúhelník« — autoři inž. arch. Radim Dejmat, inž. arch.' Jaroslav Paroubek, inž. arch. Jan Sedláček. Poř. č. 33, heslo »S 59« — autor inž. Vladimír Suske. Poř. č. 36, heslo »103« — autoři inž. arch. Em. Hanzlík, inž. arch. Ljuba Stomeová. Poř. č. 43, heslo »06« — autoři inž. arch. Mir. Göpfert, inž. arch. Miř. Koukolík. Všechny tyto návrhy postupují do II. omezené fáze soutěže. Dále byly odměněny: po 4000 Kčs návrhy poř. č. 16 (heslo »ZZ«), poř. č. 19 (heslo »Červený kruh s výsečí«); po 3000 Kčs návrhy poř. č. 24 (heslo »Červený trojúhelník«), č. 25 (heslo »Tři hnědé trojúhelníky«], č. 24 (heslo »Černý plný čtverec s černým obrysem«); po 2500 Kčs návrhy poř. č. 5 (heslo »S 359«), č. 7 (heslo »L 1959«), č, 15 (heslo »ROH« v červeném kruhu), ě. 22 (heslo »07«), č. 48 (heslo »W«); po 1500 Kčs návrhy poř. č. 9 (heslo »Černý kruh«), č. 17 (heslo »2«), č. 21 (heslo yVřídlo«), č. 38 (heslo »ABC«) a po 1000 Kčs návrhy poř. č. 3 (heslo »Červený trojúhelník«), č. 12 (heslo »Kresbou znázorněná sněhová vločka«), č. 18 (heslo »868«), č. 37 (heslo »Tři písmena A v kruhu«), č. 41 (heslo »Dva červené spojené kruhy«). Ladislav Guderna: Návrh na intarzii (Z výstavy Skupiny 29. augusta v Bratislavěj Vladislav Kavan: Dekorativní panó f detail i