Výtvarná Práce, 1968 (XVI/1-26)

1968-01-22 / No. 1

2 Naštěstí všichni zahyneme dne 13. listopadu 2026 smrtí zadušením Milena Lamarová Kolik prostoru potřebuje jednotlivec? Odpovědi na tuto imaginární otázku vy­vrcholily v průběhu věků naším známým určováním obytného prostoru v počtu plos ných metrů. Naivita této kalkulace je skoro dojemná. Už méně dojemný je prů řez obytným domem výstavby posledních let. To už není kdykoliv změnitelné úřední nařízení, ale prostorový limit, který posta vila společnost sama sobě. Je to málo?. Je to postačující? Je možno limit ještě snižovat? I to jsou imaginární otázky, které hluše zanikají v měnlivých životních situacích spblečnosti. Deset ne­mluvňat a deset automobilů, které přibu dou za jeden rok v jedné ulicí, mění už ži­votní situaci nejen pro majitele nových nemluvňat a automobilů, ale pro všechny obyvatele ulice. Bytový modul hromadné výstavby se stá­vá abstraktním vzorcem ještě dřív, než před sotva dohotoveným domem zastavil stěho vák Do prostorového limitu se nastěhuje dvojice, přibude skříň, třicet knížek, dítě, někdo z prarodičů... bylo by třeba mě nit, měnit, měnit za pochodu. Nejde ostatně jen o střetávání hmot — lidská těla, zdi, nábytek — nejde jen o stře­távání provozních akcí — jídlo, spaní, od­počinek, učení, zábava — ale jde o boj představ, pocitů a vztahů. Člověk se včle­ňuje do prostoru na základě svých zkuše­ností a představ. Generace třicetiletých po­zoruje s lehkým podrážděním rozdíl mezi svými představami a názory osmnáctile­tých. Čtyřicetiletí a padesátiletí se znepo kojením až úděsem, ti ještě starší aby už jen rezignovali. Základním životním schématem dneška a budoucnosti je město — velkoměsto. (Ješ tě tomu ale tak nebylo, když dnešním pa desátníkům bylo osmnáct.) Zkušenost I.: obytný činžovní dům, prach, špína, hluk. Ale z určitého pohledu i- hem­­živý geometrický obrazec ve velice lome­ných barvách, panoráma tisíců oken, a ce­lá ta grafická scéna kulisy, nápisy, znač­ky, výklady, reklamy, upozornění, transpa renty, plakáty ... Zkušenost II/ body pohybu: pracoviště — samoobsluha — kino — jiný dům — ji­né pohledy. Ale z jistého pohledu také: Pokračování na 8. straně Eitore Sottsass ml., Nábytek — objekt Ettore Sottsass ml., Skřínkový nábytek VÝTVARNÁ PRÁCE KRONIKA 5, prosince byla ve výstavní síni Fronta v Praze otevřena prodejní výstava originálů mladých výtvar­níků. Úvodním slovem vedoucího odboru školství a kultury ONV A. Řídkého byla v čítárně Okresní knihovny v Třebíči uvedena výsta­va knižních značek z tvorby dvaa­třiceti sovětských autorů pod ná­zvem Sovětská ex libris. 6. prosince byla v Domě pánů z Kunštátu v Brně zahájena výsta­va Moje Rusko — Výtvarní umělci RSFSR k 50. výročí VŘSR. Úvodní slovo k výstavě napsala teoretič­ka umění S. Úervonnaja. V Gale­rii Cypriána Majernika v Bratisla­vě otevřeli výstavu prací J. Schej­­baiové-Želibské pod názvem Mož­nosť odkrývania. T f 1/68 Zemřela Alžběta Birnbaumová Dne 19. listopadu loňského roku se uzavřelo životní dílo přední historicky umění PhDr. Alžběty Birnbaumooe. Byla pražskou rodač­kou, narodila se zde 16. břez­na 1898 a studovala na Karlově universitě u prof. Vojtěcha Birn­­bauma, jehož chotí se později sta­la. První období její činnosti bylo zaměřeno k studiím historického charakteru. /menujme z nich ales­poň publikace o stavebním vývoji města a hradu Strakonic [1935), či studii Petřin ve středověku jl939). Zvlášť významný je její po­díl na edici Poklady národního umění, která začala vycházet za její redakce z podnětu Umělecké besedy. Alžběta Birnbaumová sou­běžně sledovala současnou umě­leckou tvorbu a komentovala ji v novinářských statích i v úvodech ke katalogům výstav. Od roku 1964 pak pracovala na soupisu umělec­kých památek v pražských koste­­lích pro pražské středisko Státní památkové péče. Zůstává za ní dílo, poznamenaně jak počtem, tak ši­rokou škálou prací a prudkým vi­tálním elánem její osobnosti. Zdeněk M., Zenger 17. prosince byla v galerii v Hav­líčkově Brodě uvedena výstava Naivní umění z Vysočiny, kterou zahájil dr. Arsen Pohribný. Ve vý­stavní síni Domu Chopin v Marián­ských Lázních byla vernisáž vý­stavy obrazů, plastik a samorostů — prací členů výtvarného klubu KaSS. Dr. Zdeněk Kudělka uvedl v brněnském Domě umění výstavu Brněnský salón. V Domě umění v Banské Bystrici byla zahájena Mezinárodní výstava dřevořezu p dřevorytu. 20. prosince uvedla dr. jiřina Med­ková v Moravské galerii v Brně výstavu skla, porcelánu, osvětlo vadel, dřeva a kovů Tapio Wirk kaly z Finska, která měla před tím svou úspěšnou premiéru v Praze V Galerii výtvarného umění v Pre­šově zahájili výstavu prací Vincén ta van Gogha v původních holand­ských reprodukcích. 22. prosince byla ve výstavní síni p,aláce Dunaj v Praze vernisáž výstavy z díla tu­reckého malíře Tektase Agaoglu V Bulharském kulturním středisku Na příkopě vystavovala koncem minulého roku jako první bulhar­ská absolventka čs. výtvarných škol nevelký soubor studií, plastik a grafických listů Juliana Bošková, která vystudovala obor figurální­ho sochařství v ateliéru profesora Jozefa Kostky na bratislavské AVU. Po studiích se specializovala na tvarování strojů a nástrojů u prof. Kováře, v současné době je vědeckou aspirantkou technické estetiky. Vystavené práce předsta­vily okruh její volné tvorby za poslední dvě léta. Výtvarnice pra­cuje nejraději se dřevem, kamenem a terakotou, zabývá se i kovem. V případě, že by její návrhy byly realizovány, mohly by tvořit jak vhodnou estetickou součást plené­­ru, tak moderní architektury. Z NOVÝCH KNIH DOPORUČUJEME Ve dnech 24.-26. říjná 1967 pro­bíhalo na zámku Hluboká n. Vit. kolokvium »0 trojrozměrném kon­struování a vytváření ve výtvarné a pracovní výchově«. Zasedání se zúčastnilo 57 československých odborníků a 4 významní hosté ze zahraničí, představitelé výtvarné výchovy z Polska, Rakouska a ze západního Berlína O samotném předmětu, nazývaném na kolokviu »Werken« (asi naše předmětné vy­tváření a konstruování), a jeho zaměření pro život moderního člověka v NSR a v Rakousku ho­vořili zasvěceně dr. j. A. Soika, prof. Werner Gailis a Roman Pet­­sche. Poučná byla v tomto smyslu i výstavka trojrozměrného vytvá­ření »mobilů«, prací studentů, bu­doucích učitelů ze záp. Bertina. Vynikající úroveň měla i přednáš­ka prof. Stefana Kokeckiho z Pol­ska, který hovořil o zkušenostech s novými metodami práce ve vý­tvarné výchově na Vysoké umě­lecké škole v Toruni. Z našich přednášejících zaujal Leonid Ochrymčuk, spolupracovník dět­ské psychiatrické kliniky v Brně, který zdůraznil význam výtvarné výchovy a zvláště trojrozměrného vytvářeni v terapii dětských psy­­.chických poruch. Referáty byly doplněny řadou diapozitivů a fil­mů. Alšova jihočeská galérie a KPÜ České Budějovice připravily k této příležitosti výstavu o vý­tvarném úsilí našich učitelů ZDŠ a LŠU. K. Šmíd VB V Soběslavi se v poslední době roz­viji živá výstavní činnost, podobně jako v dalších dvou jihočeských městech, v Písku a Kamenicí nad Lipou. Ve třech místnostech ga­lerie muzea v Soběslavi, vedeného dr. Trpákem, představili ve dvou sezónách nejen naše výtvarníky — Komárka, Brunovského, Jíru, Plach­tu, Reynka, Rykra, Šerýcha — ale i kolekci španělských umělců Bo­­rese, Clavého, Dominguese a ji­ných. K této bilanci lze počítat i výstavy umělců z jižních Cech — Dobiáše, Holuba, Lamače, F. Pe těrky, Škody, Tichého, Viznera, Ze­mana a dalších. Dramaturgie je uvážlivá, nechce ohromovat a sna­ží se poskytnout příležitost ke konfrontaci. Soustavnost' a péče, která je výstavám věnována a ko­nečně i plány do budoucna vzbu zují pozornost a přesahují už rá­mec kraje. 9. prosince byla v Oblastní gale­rii P. M. Bohúňa v Liptovském Mikuláši uvedena výstava malíř­ského díla Ivýnyi Ödöna. 10. prosince otevřel lan Baleka v Městské galerii ve Vysokém Mýtě výstavu obrazů josefa Haška. 12 prosince byla ve Šternberském paláci Národní galerie v Praze otevřena výstava F. X. Šalda a vý­tvarné umění, na níž promluvil ře­ditel NG dr. jiří Kotalík a aka­demik prof. Jan Mukařovský. V obrazárně kina Tatra v Popra­­dě otevřeli V. krajskou výstavu amatérske fotografie. 13. prosince byla úvodním slovem dr. Františka Dvořáka zahájena v Mikrobiologickém ústavu ČSAV v Praze výstava obrazů Dany Hlo­­bilové. 15. prosince otevřeli v Moravské galerii v Brně výstavu malířského díla Františka Kalába. Úvodní slo­vo měl ředitel MG jiří HlušiČka. 11. prosince byla v hale budovy Čs. rozhlasu v Praze 2 zahájena výstava, obrazů a monotypů Mar­ty Mazánkové. Úvodní slovo měl re­žisér Oldřich Hoblík. meister minulý i současný život města. Uvádí čtenáře do metropo­le uměleckých galérií, zábavních podniků, kaváren i zapadlých kou­tů — do Paříže historické i mo­derní. Siblík J.: Hans Hartung Odeon /Současné světové umění), 114 stran, 18,— Kčs Monografie o jednom z výrazných představitelů a průkopníků takzva­né lyrické abstraktní malby, kte­rý už v meziválečných letech za­čal rozvíjet problém výtvarných kvalit a obsahu prudce vržené čáry a skvrny, s nimiž pak pracu­je jako se strukturální jednotkou. Dále pak uvádí abstraktní prvky, které v dílech ze 40.—50. let do­vádí až k ryze osobnímu a ne­smírně kultivovanémii malířskému písmu. Daria S.: Le Corbusier Odeon, 160 str., 17,— Kčs Monografie o díle velkého novo­dobého architekta. Kromě výkladu o všech jeho základních dílech obsahuje kniha některé závažné Corbusierovy myšlenky a předsta­vy o postavení architektury v mo­derním světě. Kniha je doplněna řadou obrazových dokunjentů. Fiala V.: Henri Matisse Odeon jMalá galérie), 180 stran, 30,— KČ)s Kniha Vlastimila Fialy je sou­hrnnou studil o díle jednoho z vůdčích zjevů- moderního ma­lířství 20. století. Matissovo dílo, slučující smyslovou a citovou exaltaci s kázní, disciplínou, po­řádkem a jasnou myšlenkou, je v knize sledováno a vyloženo jak v podobě zasvěcené Fialový stu­die, tak i vlastních Matissových myšlenek a výroků, jež patří k nejpronlkavějším, jaké kdy byly ústy umělce vysloveny. Ragon Michel: Kde budeme žít zítra MF, 192 str., 13,50 Kčs V dějinách se člověk zatím nikdy nezabýval vlastní budoucností to­lik jako dnes. Svědčí o tom ros­toucí počet úvah, studil, i zájem o nejnovější objevy vědy a tech­niky. V této souvislosti se stává aktuální otázka »kde budeme žít zítra«, kterou si klade známý francouzský výtvarný kritik. Za­svěceně popisuje nové druhy ar­chitektury, trychtýřovitá a visutá města, plovoucí, elastické, samo­hybné domy. V přehledu součas­ných názorů nejvýanamnějších světových architektů uvažuje jak o využiti volného času člověka, tak i o nových formách vizuální­ho umění v tomto prostředí. Kni­ha je určena nejen architektům, ale i čtenářům, kteří se zajímají o organizaci společenského a ži­votního prostředí lidí v daleké budoucnosti. Je doplněna množ­stvím fotografií a kreseb. Klivar Miroslav: Ján Kulich SFVU, 168 str., 41,50 Kčs V edici Současné profily vychází vědecká monografie sochařského díla předního slovenského uměl­ce. Sleduje dosavadní umělecký vývoj, realizace v architektuře 1 vnitřní proces estetického vý­voje. Uplatňuje analytický pohled i při výběru obrazového materiá­lu, který zachycuje nejtyplčtější polohy umělcovy tvorby. U. VE VALDŠTEJNSKÉM PALÁCI V PRAZE BYLO 21. PROSINCE SLAVNOSTNĚ VYZNAMENÁNO DESET PŘEDSTAVITELŮ CS. VÝTVARNÉHO UMĚNI. NÁRODNÍMI UMĚLCI BYLI JMENOVÁNI AK. MALÍŘI ANTONÍN STRNADEL A JOSEF BROŽ. ŘÁD PRÁCE OBDRŽELI BOHUMÍR DVORSKÝ A FRANTIŠEK VOLF. CESTNÝ TITUL ZASLOUŽILÝ UMĚLEC BYL UDĚLEN VÁCLA­VU FIALOVÍ, KARLU ŠTIKOVÍ, KAMILU LHOTÄKOVI, JAROSLAVU OTČENÁŠKOVI A VÁCLAVU PUKLOVI. VYZNAMENÁNÍ ZA VYNIKAJÍCÍ PRÁCI DOSTAL JAROSLAV PÝCHA. VŠEM VYZNAMENANÝM SRDEČNĚ BLAHOPŘEJEME. -c-Hagen: Pouštní říše starého Peru MF j Kolumbus), 336 str., 17,50 Kčs Hagenova kniha je první prací, shrnující popularizační formou dosavadní archeologické výsled­ky výzkumů i historické bádání o starověkých amerických kultu­rách, které vznikly na pobřeží Pe­ru před mnoha tisíci lety. Zabývá se monumentálními pozůstatky té­to civilizace, zříceninami velkých měst, chrámů, pyramid a silnic, množstvím uměleckých památek, které jsou dokladem vysoké civi­lizace lidu, jenž obýval tuto ob­last před vpádem Inků. Knihu do­plňují četné černobílé 1 barevné Ilustrace. Zamarovský V.: Za sedmi divy světa §NDK, dokumenty, fotografie — ilustrace Z. Buriana, 300 stran, ,3ß,50 Kčs Autor, známý svými dřívějšími kni­hami Objevení Tróje, Dějiny psané Římem, se v tomto díle vydává na pouť starověkem za slavnými di­vy světa — umělecky a technicky nejpodivnějšími skvosty své doby. Vypráví o egyptských pyramidách, Artemidině chrámu v Efezu, kolo­su Rhňdském a Semiramidíných zahradách. Shrnuje významná fakta z dějin Egypta, Mezopotá­mie, Řecka, přibližuje čtenáři udá­losti před tisíciletími i dramata novější — životní osudy lidí, kte­ří tento starý svět objevovali — Schliemanna, Champolliona, Enva­­se. Hrozného a dalších. Hoffmeister A.: Paříž & okolí CS, 200 str., 18,- Kčs Vtipným slovem 1 výtvarnou zkratkou přibližuje Adolf Hoff­

Next