Výtvarná Práce, 1971 (XIX/1-2)
1971-01-05 / No. 1
REKONSTRUKCE DOMU UMĚNI Z programu brněnských výstav zmizelo v této sezóně Jméno jedné z nejvýznamnějších výstavních siní, Domu umění města Brna. Tato citelná mezera byla způsobena uzavřením hlavni budovy na Malinovského náměstí, kde má být dokončena generální oprava, probíhající za plného provozu jíž několik let. Jak známo, byla stavba původního Kaiser Franz losej Jubtleumskiinstlerhausu vybudována těsně před první světovou válkou podle projektu vídeňského J. Rieda. Po druhé světové válce byla bombardováním znaéně poškozená budova zcela přestavěna a zmodernizována pod vedením národního umělce prof. Bohuslava Fuchse, DrSc. Při této výtvarně kvalitní rekonstrukci bylo bohužel použito starého materiálu a materiálů nouzových, které v posledních letech doslouiily, byly většinou nahrazovány dalšími provizórii. Generálni oprava byla de facto zahájena v roce 1967 rekonstrukcí střechy, jejíž stav ohrožoval provoz výstavních síní v prvním patře. Opravena byla rovněž fasáda. V době uzavřeni objektu zde bude dosavadní parní vytápění nahrazeno teplovodním, hlavní pozornost se pak soustředí na novou elektroinstalaci. Ideový návrh osvětlení byl vypracován oddělením výzkumu a osvětlení n. p. Tesla Holešovice, jeho autorem je ing. Běhal, za architektonické spolupráce ing. arch. Páleníka. Návrh vychází z potřeb moderního výstavnictví a z požadavků na technickou i výtvarnou úroveň osvětlení a jeho nutné variability. Stavbu provede příslušné odděleni Stavebního podniku města Brna, investorem je odbor kultury Národního výboru města Brna. S dokončením stavebních prací, jež byly zahájeny v listopadu tohoto roku, se počítá na prosinec 1971. Výstavní činnost Domu umění nebude rekonstrukcí zcela zastavena. Soustředí se na kabinety grafiky, fotografie a architektury Domu pánů z Kunštátu a na velký sál prvního patra paláce, v ostatních sálech budou provizorně umístěny kanceláře Domu umění, CFVU, SCVU a Svazu architektů. Galerie Jaroslava Krále bude pro své výstavy používat výstavní síně v centru města JKabinet umění, Palác šlechtičen aj. f. Pro příští rok počítá Dům umění s výstavou V. Nikodéma, J. M. Najmra, F. Šenka, F. Chmelaře, V. Fridrichové, připravuje se výstava mladých keramiků Keramax a počítá se s normálním programem jednotlivých kabinetů. —da Osmdesáti let se dožívá 24. listopadu akademický malíř František X. Böhm, žák pražské akademie U prof. Loukoty, Bukovace a Preislera. Rodák pražský, po létech působení mimo Prahu se roku 1938 vrátil opět do rodného města, kde dosud tvoři. Skromný umělec věnoval se profesuře kresleni a vynikl jako pedagog a odborník v nauce o barvě. Od něho jsou z tohoto oboru knihy „Barva v teorii a praxi“ a „Perspektiva“. pht MONOGRAFIA M. CHAGALLA Vydavatefstvo Slovenského fondu výtvarných umění Pallas vydalo ako 18. zväzok edície Knižnica priateľov výtvarného umenia monografiu Marca Chagalla. Publikácia ubsahuje 40 čiernobielych a 16 farebných reprodukcii a autorom úvodného textu je Vojtech Tilkovský. KRESBY M. BAZOVSKÉHO V novej profilovej predajni — galérii kresieb a grafiky — na Wolkrovej ulici v Bratislave otvorilo Dielo, podnik SFVU, výstavu kresieb národného umelca Miloša Bazovského. Nová predajňa, ktorá patří Dielu, má vlastnú komisiu, ktorá určuje výstavný i predajný program. Aby sa podchytil záujem aj u mladých zberateľov, budú ku každej výstave vydávané novotlače, prístupné cenovo každému milovníku umenia. Predajňa eviduje práce rôznych generá- Záhada Původně jsem vlastně chtěl sdělit Jindřichu Chalupeckému, že se v článku „Divoké myšleni“ (V. P. č. 34) dopustil jedné nepatrné, ale přece jenom ošidné záměny, Píše o malbách v Lascaux. Plně chápu Jeho nadšení i vyznáni, čím mu byla návštěva známé „sixtinské kaple pravěku“. Jeskyni objevili čtyři chlapci 12. září 1940. Dva z nich zůstali svému objevu věrni, ještě dnes dělají v Lascaux průvodce. Chlapoi ale nevyběhli z jeskyně a nezačali křičet: „Jsou tady býci!", jak Chalupecký myliiě uvádí. Přesně tato slova křičela (jenže Španělsky a v Altamlře) malá, tenkrát asi čtyřletá Marie de Sautuola. A to bylo roku 1879. V Lascaux nikdo nekřičel. Naopak. Chlapci si slíbili, že objev jeskyně zůstane jejich tajemstvím Slíbili, ale nevydrželi. Nejdříve se to dozvěděli kamarádi, potom učitel Lava! a nakonec i zámý vědec, jeden z největších znalců jeskynních maleb, abbé Henri Breuil. V -oprovodu dalších dvou odborníků cil f názorových polôh. Po výstave kresieb M. Bazovského sa pripravuje expozícia prác Eugena Neváná a Jiřího Balcara. ČESKÝ KUBISMUS V USA Devatenácti díly českého a světového umění z|e svého majetku se podílí Národní galerie na vý stavě Doba kubismu (The Cubist Epoch), pořádané Muzeem County Museum o! Art v Los Angeles, která bude zahájena 15. prosince. Jde o významnou a rozsáhlou mezinárodní výstavu, která shrnu je tento směr poprvé v rozsahu, jenž dovoluje zhodnotit přínos jedAatllvých žerní. I když J-e český kubismus již sám o sobě lépe znám od výstav Náhodní galerie ve Francii r. 1966, v Belgii, Holadnsku a Velké Británii v letech 1967 a 1968, v mezináodním kontextu Isou tu díla če&kých umělcfi důstojně představena poprvé: nejvýrazněji je zastoupen Emil Filla obrazy, plastikou, kresbou a gra fikou (čolkem 6 děl), Otto Gutfreund bronzovými plastikami kresbou; dvěma odrazy Bohumil a Kubišta a po jednom obrazu jsou zastoupen Vincenc Beneš a B. Procházka. Kromě toho NG zapůjčila ze své sbírky kubistického uměni tři obrazy PPicassovy a po jednom od Braqua a Deralna. Výstava bu de příští rok přenesena do Metropolitan Muzea v New Yorku. VÝSTAVA SVETOVÉHO PLAKÁTU V NG Výstava z dějin a současnosti plakátové tvorby nazvaná „Slovo a obraz“ bude prvním bodem výstavního programu Národní galerie v Praze v příštím roce. Bude zahájena v druhé polovině ledna 1971. V paláci Kinských se představí výběr nejdůležltějšich děl ze sbírek Muzea moderního uměni v New Yorku. Je tu zastoupena většina významných osobností plakátové tvorby celého svět apočlnaje Julesem Chéretem, dále Beardl|ey. Braque, Dubulfet, Berni, Johns, Kluthl, Kokoschka, Lisicklj, Matls se, Mucha, Picasso, Shan, Stein lein, Tchichold atd. Výstava poputuje po skončeni do Polska (do Muzea plakátu ve Wilianowu), do Jugoslávie a Rumunska. ZEM RELA Dr. J. JAVŮRKOVÁ Žila a pracovala osaměle, trpíc v posledních letech nevyléčitelnou chorobou, která ji znemožňovala 1 pohyb. Tlm se také stalo, že jsme se dověděli o její smrti se značným zpožděním. Zemřela v Praze 13. záři 1970 ve věku šedesáti let, nedokončivši řadu projektovaných prací, na nichž pracovala osamoceně. Dr. Javůrková studovala původně práva; pracovala jako redaktorka v Národním divadle a v Městských divadlech pražských. V roce 1945 přispěla podnětně k obsazení budovy v Břehové ulici pro studium dějin umění. Tehdy byla vyzvána prof. Matějčkem, aby vstoupila na fakultu a studovala dějiny umění. Při plném pracovním zatíženi vystudovala tuto fakultu — jako disertační práci zvolila „Divadla na českých zámcích". Přešla do muzea Bedřicha Smetany, kde uspořádala řadu výstav i pro cizinu, aby v roce 1955 zakotvila v Akademii Věd jako redaktorka vědeckých informaci. Publikovala své studjje Ve Výtvarné prácí, Výtvarném uměni, Architektuře — mimo denní tisk. Uveďme z jejich prací studie o Jiráskových výtvarnících, městský a venkovských rezervacích, monografické práce o Juliu Mařákovi, Mikoláši Alšovi, Václavu Hollarovi, Quido Mánesovi, Zdeňku Wirthovi. Z nepublikovaných prací je zde zejména velké dílo o Zdeňku Wirthovi, s nímž dr. Javůrková řadu let pracovala, jež rozsahem přesáhlo 600 stran, o z Lascaux (.a samozřejmě našich chlapců) vstoupil do jeskyně 21. záři, devět dnů po náhodném objevu. No a potom jsem si řekl, že se nesluší poučovat staršího, že bych si neměl vyřizovat korespondenci prostřednictvím Výtvarné práce. A navíc: co když se mýlím já? Rychle jsem prolistoval několik „tlustých“ knih. Daly mi za pravdu. Aspoň pokud se týká Marie de Sautuola, Altamiry a čtveřice mladých přátel z Montignacu, Marcela Ravidata, Jacquese Marsala, Simona Coencase a Georgese Agnela. člověku to, pochopitelně, nedá, a tak jsem se Začetl 1 do dalších řádků. Jean Taraion (1962) vypráví, že oni čtyři mládenci sl hráli v lese a pojednou, zcela nečekaně, zmizel jejich věrný průvodce — pe9. Začali pochopitelně hledat a narazili na neznámý otvor do země, kam asi pes propadl. Chlapci rozšířili otvor a spatřili pod sebou velikou temnou chodbu. Druhý den, s lanem a provizorní lampou, spustili se dolů, po několika kro-Antoňlnu Strnadelovi, Jaromíru Strettim-Zamponlm atd. Nedokon čeno zůstalo i dílo o malíři Fran ttšku Zikmundovi, jež v posled nich letech života připravovala. Zákeřná choroba znemožnila j uskutečnění řady připravovaných děl. pht ZEMŘEL Dr. STEPÁN JEŽ Dovršil by 23. prosince 85 let plodného života; osud mu nedo přál této radosti — zemřel 2. prosince v Praze, činný do poslední chvíle. Rodák z Radějova u Hodonína, umělecký a literární kritik, vydavatel několika edic, redaktor ĎlLA, knihovny Libuše atd., věnoval svůj zájem ze|ména umělcům moravským, o nichž napsal několik monografii (o Jožovi Úprkoví, Jožkovi Baruchovl, o národopisná práci Vladimíra Boháče) 1 menších statí v odborných časopisech (Sochař (an Znn|, Ilustrace Vojtěcha Sedláčka, malíři slováckého folklóru, aj.J. Byl členem Umělecké besedy — bydlel dlouho v besedním domě v Bubenči, kde bydleli V. H. Brunner, V. Sedláček, Vlastimil Rada, Zrzavý; na konci třicátých (au lét přešel do Jednoty výtvarných umělců, kde byl členem výboru. Vydával vlastním nákladem a redigoval bibliofilskou edici VIGÍLIE; pro výtvarníky byla nelvýznamnější leho edice GALERIE, v niž ve třicátých letech vydal řadu malých monografií, o mnohých výtvarnících noprvé, někdy vůbec jedinkrát. Dovedl sl k tomu najít kruh výborných spolupracovníků, v němž byli mj. Matějček, j. R. Marek, Kovárna, Vo: lávka. Mokrý a|. Vyšly zde monografie L. Kuby, T. F. Simona, 0. Blažička, Viktora Strettlho. H. Boettlngara. Jana Kojena. Mil. Holého. B. S. Urbana. AI. Moravce, F. Z. Eberleho, K. Holena, Vine. Beneše, B. Ullrvcha a|. Odešel v něm muž nesmlouvavého charakteru, nadšený přítel uměni, lenž se dovedl pro svou lásku obětovat do kralnosti. Kulturní pracovník, jakých le málo a kteří, ač sami v pozadí, nesou zájem o ušlechtilou věc do širokých vrstev. VÝSTAVÝ Prokop H. Toman PRAHA Národní galerie. Hradčany, Hradčanské n. 15, Šternberský palác: Sbírka českého gotického umění (tabulové obrazy a sochy), sbírka starého evropského urňěhí (obrazy) a sbírka českého baroka (Skréta, WlUmann, Reiner, Kupecký, Brandl, Braun, Kern) Jízdárna Pražského hradu, Praha-Hrad: Od ne)staršíeh věků po naše časy. Ze státních sbírek SSSR Galerie hlav. města Prahy: Obecní dům, 2. p.: souborná výstava děl Aloise Wachsmana. Do 31. 1. Galerie bratří Čapků, Vinohrady, Jugoslávská 20: Vinohradský salón. Do 17. 1. Galerie Cs. spisovatele, Praha 1, Národní tř. 9: Posmrtná výstava děl malíře Jana Spály. Od 14. 1. do 14. 2. Galerie D, Smíchov, Matoušova 5: Nová jména! 0, Holet ek. Do 24. 1. Galerie Hollar, Praha 1, Smetanovo nábř. 6: Ilustrace lana Zrzavého. Do 17. 1. Galerie Mánles, Praha 1, Gottwaldovo n. 250: SČUG Hollar. Od 19, 1. do 21. 2. Galerie mladých, Praha 1, Gottwaldovo n. 250: Obrazy Martina Wielguse. Do 24. 1. Galerie na Betlémském náměstí: L. Kaprasová, V. Vlnařová, M. H. Stecherová — textil. Do 10. 1. Galerie na Kartově náměstí č. 5: Eva Křížová-Brýdová, obrazy. DO 31. 1. Galerie Nová síň, Praha 1, Voršllská 3: Profil 5 (Brno). Do 31. 1. Galerie U Rečických, Praha 1, Vodičkova 10: Ateliéry současných výtvarných umělců. Od 20. 1, do 21. 2. Galerie Václava Spály, Praha 1, Národní tř. 30: )an Zrzavý, obrazy a kresby z let 1968—1970. Do 24. 1. cích prošil do velké Jeskyně, a když sl pořádně posvítili na okolní stěny a strop, stalí se svědky objevu, jehož výzftám nemohl nikdo z nich ani domyslet. Paní Annette Laming-Empéralre (1959) dosti sugestivně popisuje, )a;k nejodvážnější z chlapců vlezl do úzké asi desetimetrové chodby. Když narazil na pevnou tem, vlezli otvorem 1 ostatní. Museli vyškrtat celou krabičku sirek, než se jim podařilo psa najit. Zároveň však čteme, že otvor do země (ve výřata po staré borovici) byl ]lž dávno z nám a místní sedláci je) pro jistotu zakrývali větvemi. A tak chlapci příští den s jakousi vlastnoručně vyrobenou olejovou lampou pokračovali v průzkumu jeskyně. Ostatní jíž známe od pana Taralona. Georges Bataille (1955) zase suverénně tvrdl, Že vůbec nešlo o zmizení psá, to že ja prostě výmysl nějakého žurnalisty, na jehož otázky chlapci odpovídali více než ledabyle. Bataille verzi se psem vyvrací a uvádí, že jeden z chlapců, Marcel Ravidat, se hned od samého počátku rozhodl přemluvit ostatní chlapce, aby s ním prohlédli tajuplný otvor do země. Revídat totiž zasleohl od jakési stařenky, která zde nedávno zakopávala nějaké zvíře, že je to podzemní chodba vedoucí pravděpodobně do blízkého zámečku Las* cauxl Ravidat opravdu vlezl první, rozžal lampu (měl jl tedy hned při vstupu do Šestka s sebou) á Ostatní ho následovali. Potom, pd několika krocích, se rozhlédli kolem sebe a uviděli — zázrak. Tady V konci příběhu se shodují všichni autoři. Je třeba dodat, že to nejsou autoři ledajací. Roku 1965 vyšla z pera Andrého Lerol-Courhana snad nejrozsáhlej* íí práce o prehistorickém umění. Lascaux je zde rozebíráno krok za krokem, obraz za obrazem. Vynikající barevné a černobílé reprodukce téměř ze všech až dosud známých maleb, reliéfů, plástik a rytin. Co víc prozradit o knize?. Stačí snad počet reprodukcí. 121 barevných a 589 černobílých. Kniha má úctyhodný formát: 310krát 240 mm. A na straně 254 pod heslem Lascaux čteme: Slavná jeskyně byla odkryta roku 1940 náhodou dvěma Chlapci, Revldatem a Maršálem. 0 dalších dvou a psu ani nemluvěl Český autor Josef Klelbl (1989) uvádí ve své právem vyznamenané knize (Cesta za Adamem, nakl. Albatros) i jméno ztraceného psa. A ještě další detail. Chlapci Si svítili při vstupu dd jeskyně baterkou. Z dálky zaslechli tlumený štěkot psa Robota á vydali se směrem za ním, a potom následuje popis objevu shodující se S ostatními autory. Také André Malraux ve svých Antlpamětech (1987) připomíná Lascaux. Ovšem v poněkud jiné situaci. Jeskyně sloužila od roku 1944 maquístům. Měli zde, mezi malbami, svůj úkryt l skladiště zbraní. Skupina odbojového hnutí, ke které André Malraux patřil, si V. lntersympozium Bechyně — keramika. Do 24. 1. Galerie Vincence Kramáře, Praha 0, čs. armády 24: Avantgarda Trnu (Bidlo, Tlttelbach, Tröster, Tichý, Muzika atd.). Od 7. 1. do 14. 2. Výstavní síň Mladé fronty, Praha 1, Panská 8: Obrazy Karla Chabý. Do 31. 1. Památník národního písemnictví na Strahově: Kraj dlvů — knižní Ilustrace Dagmar Berkové. Od 15. 12. BRATISLAVA Dům kultury, nám. SNP 11: Slovenské výtvarné uměni 1945—70. Boje a zápasy o socialistické umění. Od 18. 12. Korea — krajina Čchollima Od 22. 12. Galerie mladých, Mostová 8: D. Dzurek — sochy, A. Zalay — grafika. Do 27. 1. BRNO Moravská galérie, Husova 14: Vý stava tapisérií maďarské výtvarnice Gabrlelly Hajnal. Od 11. 12. Patricius Klttner — Drobné podobizny Moravské muzeum, náměstí 25. února 8: František Kaláb — Obrazy ze soukromých sbírek k 20. výroěí malířova úmrtí GOTTWALDOV Dům uměni: Souíasná bulharská grafika. Do 15. 1. Zámek: Stálá expozice českého malířství a sochařství 20. století HAVLÍČKOV BROD Galerie: Česká Ilustrace (z majetku galerie v Havlíčkově Brodí). Do 17. 1. HOŘICE Štorchova výstavní síň Městského muzea: I. hořlcký sálén. Do 15.1. Vrch Gotthard: Stálá expozice malířství a sochařství 20. století CHEB Galerie: Stálá sbírka gotických plastik KARLOVY VARY Galerie umění: Obrazy Františka Jiroudka. Do 10. 1. Stálá instalace českého a slovenského uměni 20. století KLATOVY — Státní zámek Klenová Státní zámek Klenová: Sbírky 19. a 20. století KOSICE Východoslovenská galerie: jozef Fabini — Obrazy 1965—1970. Do 24. 1. KRALICE NAD OSLAVOU Památník Bible kralické: J. Á. Komenský a tiskárna LIBEREC Oblastní galerie: Krájina pevného řádu. Do 21. 2. Albín Brunovský — grafika LITOMĚŘICE Galerie: Sbírka českého uměni 13.—20. století Miroslav Prošék — Obrazy z let 1900-1970. Do 10. 1. LIPTOVSKÝ MIKULÁS Galerie P. M. Bohůfta: Ján Mudroch. Leden—únor přízemí: Výběr ze středověkého a lidového uměni Liptova. Do konce srpna LOUNY Galerie B. Rejta: Václav Jíra — Obrazy a objekty OSTRAVA Dům uměni, Jurečkova 9: Malé sochařské formy umělců z Katovic. Do 31. 1. PARDUBICE Východočeská galerie: České výtvarné umění. Obrazy, plastiky, kresby a grafika 20. století. Stálá expozic« PREŠOV Galerie; Orest Dubay. Do konce ledna ROUDNICE NAD LABEM Galerie: Acta Umprum (Přírůstky uměleckoprůmyslového muzea v Praze). Do konce ledna Stálá sbírka českého moderního umění Dvorana české stát. spořitelny: Mé rodné město. Výstava fotografii V. Paudery. Do února OPRAVA — V závěrečném dvojčísle 25/26 roč. 1970 VP došlo k několika omylům. Omlouváme se za ně čtenářům I postiženým umělcům, přestože je způsobila tiskárna, a opravujeme: došlo k záměně pořadí stran 2 a 7; dvě reprodukce byly převráceny — Obraz z cyklu Oči Josefa )iry a Mozaika nad vchodem školy Otakara Synáčka a Josefa Klimeše. byla dobře vědoma, kde se vlastně nalézá. Malby zůstaly naštěstí neporušeny. V Antlpamětech můžeme Číst tyto řádky: „Vás ty malby zajímají?“ zeptal se mne průvodce, „našli je chlapci v září 1940. Vlezlí sem hledat psa. Ty malby jsou velmi, velmi staré." Co tedy nyní? Jak to vlastně tenkrát bylo? Ona známá, věčně znepokojující otázka. Mé pravdu Georges Bataille, nebo tl druzí? Mohlo by se říci — maličkost. Ale u většiny autorů se jedná o odborná, vědecké práce. Nebo aspoň o důležitá, autentická svědectví (jenom Jan Klelbl chtěl přístupnou, popularizující formou seznámit mladé čtenáře s historii prvních objevů lidského tvora na naší planetě). A k tomu všemu připojme skutečně Již jenom maličkost. Svědkové zářijového dobřodfužství leště žijí. Řekli jsme již, že dva z nich se později stali průvodci v Lascaux. To oni vypovídají každý něco jiné» ho? Nebo je to omyl odborníků? VLASTIMIL FIALA Kresba Oldřicha Jelínka > č/mXSZŽZ»" ■ ■. T^-iĽLi^ /’ /,• i Jan Vyčítal, kresba z výstavy v Klubu Školství a kultury