Zábĕr, 1972 (V/1-26)
1972-01-06 / No. 1
ročník v. ČÍSLO 1 6. I. 1972 Kčs 1.20 DNES V ČÍSLE: ■ FILMOVÉ PROMĚNY: SAŠA RAŠILOV - ZDRAVÝ NEMOCNÝ B HEREC ZE ZÁBRADLÍ - VÁCLAV SLOUP fl OFENZÍVA FILMOVÉHO MLÁDÍ fl ROZHOVOR S REŽISÉREM JIŘÍM HANIBALEM V našich kinech se hraje americký film Nevada Smith, který natočil známý a slavný režisér Henry Hathaway. Titulní roli v tomto širokoúhlém barevném jilmu vytvořil sympatický a oblíbený Steve McQueen, kterého u nás známe z filmů Sedm statečných režiséra johna Sturgese a Muž, o němž nic nevím Roberta Mulligana. Chci upozornit diváky i na to, že Steve MeQueen se objeví ještě v dalším filmu — ve znamenitém napínavém kriminálním filmu Bullittův případ, kde jeho výkon opět potěší a zaujme, protože je přesvědčivý, civilní a sugestivní. O filmu Nevada Smith prohlásil hlavní představitel: „Tento film mi připomíná mé vlastní mládí samotářského vlka.“ A skutečně — málokterý životní příběh se podobá tak dramatickému románu, jako historie života i slávy Steve McQueena. Narodil se v malém a téměř neznámém městečku státu Missouri — v Stateru. Tam byl jeho otec farmářem. Měl za sebou velmi krušný život a svého malého synka vlastně neužil. Když byly Števovi dva roky — otec umírá. Matka neměla zájem zůstat sama a věnovat se synkovi. Nepatřila k těm matkám, které dítěti obětují celý život. Opět se provdala. Steve ztratil domov a k novému otčímu nenašel žádný vztah. Ale ani nový otec neměl chuti chápat rozpoložení chlapce. A tak vznikla v malém Števovi nenávist. která se prohlubovala. V takových situacích vlastně všechno závisí na matce. Ale ta zklamala. Opuštěný a osamocený Steve uprchne z domova. Kam může vést cesta dítěte bez domova — než do velkého města. Steve uprchne do New Yorku, města, kde je takových jako on — celá hejna. Žijí na ulicích, mají hlod, chybí jim teplá postel a střecha nad hlavou. Neznají matčino pohlazení a spořádaný domov. A protože žijí ve stálém strachu — sdružují se v bandy, v tlupy, v party. Steve se dostal do ledně party, potom do druhé. Stal se dokonce vůdcem bandy výrostků. Co bylo smyslem jejich života? Rvát se a krást. Ale jednou zaječely sirény policejních vozů, policie bandu obklíčila a pochytala. Steve se dostal do STEVE McQUEEN ROMÁN MMZ2 káznice pro mladistvé zločince. V té době měl tedy za sebou dvě etapy neradostného a beznadějného života. Všechno začalo — jak je to v takových případech téměř zákonité — rozvratem domova, ztrátou otce, který zemřel, a ztrátou matky, která se znovu provdala a necítila potřebu dát svému sýnkovi ještě .více lásky než mu dává matka v normálně žijící a prosperující rodině. Potom zažil život v ulicích New Yorku, život drsný, krutý a nelítostný, který se rovná životu v džungli. A výsledkem všeho byl pobyt v káznici, kde se s mladistvými nijak nemazlili. Neptali se po příčinách, proč se stali bezprizornými. Steve měl dosti času, aby o svém životě přemýšlel. Nebyl jako ti ostatní, jako většina, která otupěla. Bylo v něm hodně z otce, kterého vlastně ani neznal, ale o němž věděl, že v životě vlastně jenom dřel. Když byl z. vězeni propuštěn, přísahal si, že se tam již nesmí nikdy vrátit. Věděl, co ho čeká — dřina. Hledal zaměstnání. Bral, co mu kdo nabídl — jen aby se uživil. Nebylo to lehké. Naopak — čím dál horší. Bylo těžké najít práci. Když už nevěděl kudy kam, rozhodl se pro odjezd do Kanady, kde se stal dřevorubcem-. Jiné zaměstnání tam nebylo — a tak kácel stromy. Když mu bylo sedmnáct let, vstoupil do vojska k námořnictvu. Tady teprve pochopil, co ho vášnivě přitahuje. Tehdy nevěděl, zda je to koníček nebo zaměstnání či povolání. A ani o tom nepřemýšlel. Přitahovaly ho motory. Byla to pro něho taková vášeň, že začal studovat všechno, co bylo o motorech. Když byl z armády propuštěn, stála před ním opět ta naléhavá a tísnivá otázka, co dělat, jak se živit. Měl tentokrát štěstí. Jedna newyorská taxtkářská firma hledala automechanika. Vedoucí ihned poznal, že mladík je do motorů jako blázen — a že se tedy firmě vyplatí. Tehdy ještě Steve netušil, že stojí na začátku opravdové kariéry. Náhoda tomu chtěla, že se jednou právě jako automechanik setkal Steve se slavným hercem a zpěvákem. Nebyl to nikdo menší než Frank Sinatra, který byl nejen v rozhlase, na divadle a ve jilmu jako doma, ale který tehdy už působil i jako podnikatel a producent. Potřeboval právě obsadit do seriálu detektivek sice malou, druhořadou, epizódni rolí, ale Steve se mu jako typ drsného chlapce velmi hodil. Steve to přijal jako vynikající příležitost vydělat si nějaké peníze navíc. O nějaké herecké slávě ani nepřemýšlel. Po pravdě řečeno — nikdy ho vůbec ani ve snu nenapadlo, že by mohl někdy hrát ve filmu. Producenti a režiséři však byli docela jiného mínění. Když se Steve objevil v detektivním seriálu Franka Sinatry, probudil živou pozornost těch, kteří právě chystali v televizi jiný detektivní seriál. Přišli s nabídkou a udivený a překvapený Steve přtjal. Ale tady už nešlo o druhořadou, epizódni roli. Měl být opravdu hrdinou, hlavním představitelem. Steve o herectví nevěděl nic. Ale seriál se hrál v televizi plné tři roky. Byl velmi úspěšný a oblíbený. Televizní diváci už věděli, kdo /e Steve MeQueen. Ale věděli to také filmaři. Hollywood má celé oddělení, které se stará o objevy. A Steve MeQueen už byl tři roky hrdinou televizního detektivního seriálu Ve jménu zákona. A tak přišli agenti Hollywoodu s první a další nábídkou. Tentokrát už pro americký film. Po Celou dobu, kdy rostla jeho sláva filmového herce, nepřestal být věrný své lásce, která znamenala i obrat v jeho životě — motorům. Jel dokonce sám mimo soutěž slavný závod v Le Mans. Tady spojil už své obě profese, motoristu a filmaře. Na svém závodním voze měl namontované dvě kamery, aby natáčel záběry pro film 2-i hodin v Le Mans. V jednom svém filmu si zahrál mechanika, který projede ve starém voze z roku 1905 200 mil Spojenými státy. V současné době patří mezi nejméně závislé he-ce HollywodWy Tvrdý život ho naučil být moudrým a rozvážným. Nic nepřeceňuje — ani svou hereckou slávu a úspěchy. hbs STEVE McQUEEN hraje hlavní roli v novém americkém kriminálním filmu Bullittův případ, který přijde do našich kin a z něhož jsou také naše snímky Snímky: archív VÍTĚZSLAV JANDÄK, člen Divadla Na čátcích na str. 8 dnešního čísla zábradlí. hovoří o svých filmových za- Civilní snímek: František Bednář ROK 1972 V NAŠICH KINECH HOVOŘÍME S ŘEDITELEM ÚPF VLADISLAVEM MAŠKEM Přelom roku bývá vždy dobrou příležitostí k zhodnocení uplynulého období a současně k vytyčení plánů pro období příští. Rok sice není příliš dlouhá doba ani ve filmové distribuci, je to však přece jen uzavřený časový úsek, který dovolí dělat určité závěry. A tak první otázka řediteli Ústřední půjčovny filmů Vladislavu Maškovi se vracela do minulosti. ly Jaké hlavní tendence se prosazovaa prosadily v uplynulém roce? Myslím především dramaturgické, distribuční i v oblasti kinotechniky. Rok je opravdu krátká doba, abychom mohli důkladně a podrobně zhodnotit činnost filmové distribuce. Sama příprava distribučních filmů je dost dlouhá, zahraniční filmy jsou často uváděny až po delší době především z důvodů cenových. V minulém roce jsme byli věděni snahou vyrovnat proporce mezi filmy jednotlivých produkcí, abychom dovršili konsolidaci filmové distribuce na úseku dramaturgie. Myslím, že se nám to z velké části podařilo. Některé problémy zůstaly ještě nevyřešeny, ale letos tuto etapu dokončíme. Programy kin v podstatě odpovídají zhruba našim možnostem a požadavkům. V oblasti kinotechniky byly úkoly splněny, 1 když byly podstatně nižší než v minulých letech. Národní výbory jako provozovatelé kin neměly v minulém roce tolik prostředků, aby mohly reali'ovat všechny požadavky na adaptaci jednotlivýcn oujekuú. Můžete nám říci, které filmy, jakých žánrů a produkcí budou mít diváci příležitost vidět v kinech? Jaká hlavní dramaturgická hlediska budou uplatňována? Podařilo se nám zajistit program s takovým předstihem, že máme již jednotlivé tituly filmů na první pololetí roku 1972. A navíc už dnes známe mnohé tituly, které budou vydány do konce roku. Chtěli jsme pře-devším, aby divák měl možnost zhlédnout širokou paletu filmů všech teritorií, z nichž některé v našich kinech nebyly uváděny. Mám na mysli třeba filmy zemí tzv. třetího světa. Filmy socialistických kinematografií, které budou vybrány začátkem roku, uvedeme ještě v tomto roce do distribuce. Dramaturgický plán je velmi pestrý. Počítáme s tím, že rozšíříme počet programů ze dvou set na dvě stě dvacet ročně. Pololetní plán bude doplněn ještě o výsledky práce výběrových komisí v jednotlivých socialistických zemích. Všechny žánry jsou zastoupeny dost početně, kromě jed-IPokračování na str. 3] VANDA ŠVARCOVA vytvořila hlavní roli dívky, která se neumí rozhodnout — ve filmu Dřího Hanibala Velikonoční dovolená Snímek: archív