Zábĕr, 1972 (V/1-26)

1972-01-06 / No. 1

ročník v. ČÍSLO 1 6. I. 1972 Kčs 1.20 DNES V ČÍSLE: ■ FILMOVÉ PROMĚNY: SAŠA RAŠILOV - ZDRAVÝ NEMOCNÝ B HEREC ZE ZÁBRADLÍ - VÁCLAV SLOUP fl OFENZÍVA FILMOVÉHO MLÁDÍ fl ROZHOVOR S REŽISÉREM JIŘÍM HANIBALEM V našich kinech se hraje americký film Nevada Smith, který natočil zná­mý a slavný režisér Henry Hathaway. Titulní roli v tomto širokoúhlém ba­revném jilmu vytvořil sympatický a oblíbený Steve McQueen, kterého u nás známe z filmů Sedm statečných režiséra johna Sturgese a Muž, o němž nic nevím Roberta Mulligana. Chci upozornit diváky i na to, že Steve MeQueen se objeví ještě v dal­ším filmu — ve znamenitém napína­vém kriminálním filmu Bullittův pří­pad, kde jeho výkon opět potěší a zaujme, protože je přesvědčivý, civil­ní a sugestivní. O filmu Nevada Smith prohlásil hlavní představitel: „Tento film mi připomíná mé vlastní mládí samotář­ského vlka.“ A skutečně — málokte­rý životní příběh se podobá tak dra­matickému románu, jako historie ži­vota i slávy Steve McQueena. Narodil se v malém a téměř neznámém měs­tečku státu Missouri — v Stateru. Tam byl jeho otec farmářem. Měl za se­bou velmi krušný život a svého ma­lého synka vlastně neužil. Když byly Števovi dva roky — otec umírá. Mat­ka neměla zájem zůstat sama a vě­novat se synkovi. Nepatřila k těm matkám, které dítěti obětují celý ži­vot. Opět se provdala. Steve ztratil domov a k novému otčímu nenašel žádný vztah. Ale ani nový otec neměl chuti chápat rozpoložení chlapce. A tak vznikla v malém Števovi ne­návist. která se prohlubovala. V tako­vých situacích vlastně všechno závisí na matce. Ale ta zklamala. Opuštěný a osamocený Steve uprchne z domo­va. Kam může vést cesta dítěte bez domova — než do velkého města. Steve uprchne do New Yorku, města, kde je takových jako on — celá hej­na. Žijí na ulicích, mají hlod, chybí jim teplá postel a střecha nad hla­vou. Neznají matčino pohlazení a spořádaný domov. A protože žijí ve stálém strachu — sdružují se v ban­dy, v tlupy, v party. Steve se dostal do ledně party, potom do druhé. Stal se dokonce vůdcem bandy výrostků. Co bylo smyslem jejich života? Rvát se a krást. Ale jednou zaječely sirény policejních vozů, policie bandu obklí­čila a pochytala. Steve se dostal do STEVE McQUEEN ROMÁN MMZ2 káznice pro mladistvé zločince. V té době měl tedy za sebou dvě etapy neradostného a beznadějného života. Všechno začalo — jak je to v takových případech téměř zákonité — rozvra­tem domova, ztrátou otce, který ze­mřel, a ztrátou matky, která se zno­vu provdala a necítila potřebu dát svému sýnkovi ještě .více lásky než mu dává matka v normálně žijící a prosperující rodině. Potom zažil život v ulicích New Yorku, život drsný, krutý a nelítostný, který se rovná ži­votu v džungli. A výsledkem všeho byl pobyt v káznici, kde se s mla­distvými nijak nemazlili. Neptali se po příčinách, proč se stali bezprizor­nými. Steve měl dosti času, aby o svém životě přemýšlel. Nebyl jako ti ostatní, jako většina, která otupěla. Bylo v něm hodně z otce, kterého vlastně ani neznal, ale o němž věděl, že v životě vlastně jenom dřel. Když byl z. vězeni propuštěn, přísahal si, že se tam již nesmí nikdy vrátit. Vě­děl, co ho čeká — dřina. Hledal za­městnání. Bral, co mu kdo nabídl — jen aby se uživil. Nebylo to lehké. Naopak — čím dál horší. Bylo těžké najít práci. Když už nevěděl kudy kam, rozhodl se pro odjezd do Ka­nady, kde se stal dřevorubcem-. Jiné zaměstnání tam nebylo — a tak ká­cel stromy. Když mu bylo sedmnáct let, vstoupil do vojska k námořnictvu. Tady teprve pochopil, co ho vášnivě přitahuje. Tehdy nevěděl, zda je to koníček nebo zaměstnání či povolání. A ani o tom nepřemýšlel. Přitahovaly ho motory. Byla to pro něho taková vášeň, že začal studovat všechno, co bylo o motorech. Když byl z armády propuštěn, stála před ním opět ta naléhavá a tísnivá otázka, co dělat, jak se živit. Měl tentokrát štěstí. Jed­na newyorská taxtkářská firma hle­dala automechanika. Vedoucí ihned poznal, že mladík je do motorů jako blázen — a že se tedy firmě vyplatí. Tehdy ještě Steve netušil, že stojí na začátku opravdové kariéry. Náho­da tomu chtěla, že se jednou právě jako automechanik setkal Steve se slavným hercem a zpěvákem. Nebyl to nikdo menší než Frank Sinatra, který byl nejen v rozhlase, na di­vadle a ve jilmu jako doma, ale který tehdy už působil i jako podni­katel a producent. Potřeboval právě obsadit do seriálu detektivek sice malou, druhořadou, epizódni rolí, ale Steve se mu jako typ drsného chlap­ce velmi hodil. Steve to přijal jako vynikající příležitost vydělat si něja­ké peníze navíc. O nějaké herecké slávě ani nepřemýšlel. Po pravdě ře­čeno — nikdy ho vůbec ani ve snu nenapadlo, že by mohl někdy hrát ve filmu. Producenti a režiséři však byli docela jiného mínění. Když se Steve objevil v detektivním seriálu Franka Sinatry, probudil živou pozor­nost těch, kteří právě chystali v te­levizi jiný detektivní seriál. Přišli s nabídkou a udivený a překvapený Steve přtjal. Ale tady už nešlo o dru­hořadou, epizódni roli. Měl být opravdu hrdinou, hlavním představi­telem. Steve o herectví nevěděl nic. Ale seriál se hrál v televizi plné tři roky. Byl velmi úspěšný a oblíbený. Televizní diváci už věděli, kdo /e Steve MeQueen. Ale věděli to také filmaři. Hollywood má celé oddělení, které se stará o objevy. A Steve MeQueen už byl tři roky hrdinou televizního detektivního seriálu Ve jménu zákona. A tak přišli agenti Hollywoodu s první a další nábídkou. Tentokrát už pro americký film. Po Celou dobu, kdy rostla jeho sláva filmového herce, nepřestal být věrný své lásce, která znamenala i obrat v jeho životě — motorům. Jel dokonce sám mimo soutěž slavný závod v Le Mans. Tady spojil už své obě profese, motoristu a filmaře. Na svém závod­ním voze měl namontované dvě ka­mery, aby natáčel záběry pro film 2-i hodin v Le Mans. V jednom svém filmu si zahrál mechanika, který pro­jede ve starém voze z roku 1905 200 mil Spojenými státy. V současné době patří mezi nejméně závislé he-­­ce HollywodWy Tvrdý život ho na­učil být moudrým a rozvážným. Nic nepřeceňuje — ani svou hereckou slávu a úspěchy. hbs STEVE McQUE­EN hraje hlav­ní roli v novém americkém kri­minálním filmu Bullittův pří­pad, který při­jde do našich kin a z něhož jsou také naše snímky Snímky: archív VÍTĚZSLAV JANDÄK, člen Divadla Na čátcích na str. 8 dnešního čísla zábradlí. hovoří o svých filmových za- Civilní snímek: František Bednář ROK 1972 V NAŠICH KINECH HOVOŘÍME S ŘEDITELEM ÚPF VLADISLAVEM MAŠKEM Přelom roku bývá vždy dobrou pří­ležitostí k zhodnocení uplynulého ob­dobí a současně k vytyčení plánů pro období příští. Rok sice není příliš dlouhá doba ani ve filmové distribu­ci, je to však přece jen uzavřený ča­sový úsek, který dovolí dělat určité závěry. A tak první otázka řediteli Ústřední půjčovny filmů Vladislavu Maškovi se vracela do minulosti. ly Jaké hlavní tendence se prosazova­a prosadily v uplynulém roce? Myslím především dramaturgické, dis­tribuční i v oblasti kinotechniky. Rok je opravdu krátká doba, aby­chom mohli důkladně a podrobně zhodnotit činnost filmové distribuce. Sama příprava distribučních filmů je dost dlouhá, zahraniční filmy jsou často uváděny až po delší době pře­devším z důvodů cenových. V minu­lém roce jsme byli věděni snahou vy­rovnat proporce mezi filmy jednotli­vých produkcí, abychom dovršili kon­solidaci filmové distribuce na úseku dramaturgie. Myslím, že se nám to z velké části podařilo. Některé pro­blémy zůstaly ještě nevyřešeny, ale letos tuto etapu dokončíme. Progra­my kin v podstatě odpovídají zhruba našim možnostem a požadavkům. V oblasti kinotechniky byly úkoly spl­něny, 1 když byly podstatně nižší než v minulých letech. Národní výbory jako provozovatelé kin neměly v mi­nulém roce tolik prostředků, aby mohly reali'ovat všechny požadavky na adaptaci jednotlivýcn oujekuú. Můžete nám říci, které filmy, ja­kých žánrů a produkcí budou mít di­váci příležitost vidět v kinech? Jaká hlavní dramaturgická hlediska budou uplatňována? Podařilo se nám zajistit program s takovým předstihem, že máme již jednotlivé tituly filmů na první polo­letí roku 1972. A navíc už dnes zná­me mnohé tituly, které budou vydá­ny do konce roku. Chtěli jsme pře-devším, aby divák měl možnost zhléd­nout širokou paletu filmů všech teri­torií, z nichž některé v našich kinech nebyly uváděny. Mám na mysli třeba filmy zemí tzv. třetího světa. Filmy socialistických kinematografií, které budou vybrány začátkem roku, uve­deme ještě v tomto roce do distribu­ce. Dramaturgický plán je velmi pest­rý. Počítáme s tím, že rozšíříme po­čet programů ze dvou set na dvě stě dvacet ročně. Pololetní plán bude do­plněn ještě o výsledky práce výběro­vých komisí v jednotlivých socialis­tických zemích. Všechny žánry jsou zastoupeny dost početně, kromě jed-IPokračování na str. 3] VANDA ŠVARCOVA vytvořila hlavní roli dívky, která se neumí rozhod­nout — ve filmu Dřího Hanibala Ve­likonoční dovolená Snímek: archív

Next