Zábĕr, 1973 (VI/1-26)

1973-01-04 / No. 1

zaber ČASOPIS FILMOVÉHO DIVAKA ROCNIK VI. ČÍSLO 1 Kčs 1,20 ŕ DNES V ČÍSLE: ■ ZVLÁŠTNÍ PŘÍLOHA K FFP LEDEN 73 ■ FILMOVÝ KALEIDOSKOP HISTORKY O FILMAŘÍCH ■ REŽISÉR KEN LOACH ■ ROZHOVOR S ILJOU RACKEM Loňského roku uprostřed léta se dolil sedmdesáti let slavný americ­ký režisér William Wyler, jehol po­slední film Vykoupení L. B. Jonese se hraje v našich kinech. I tento film vznikl — jako mnoho jiných Wyle­­rových filmů na podkladě literární předlohy — knihy fesse Hill Borda. Wyler se stal tvůrcem vynikajících ftlmových adaptací ul dávno. Prá­vě tak proslul tím, le v jeho filmech hráli vidy nejlepší herci. Lze říci, le tento umělec byl jedním z nejúspěš­­nějších u diváků na celém světě. William Wyler pochází z Alsaska. Jeho otec byl původem Švýcar. Přá­ním otce bylo, aby po něm převzal obchod. Ale náhoda tomu chtěla, le se tak nikdy nestalo. Jednoho dne se sešel se svým strýcem, který praco­val tehdy v Hollywoodu. Vzal mla-dého Wylera do Ameriky. Tam se po­chopitelně nestal hned reíisérem, ale prošel mnoha zaměstnáními. Jako Ně­mec to neměl lehké nejen v Evropě, ale ani v Americe. Do Hollywoodu se hned tak snadno nedostal a u filmu začínal oralUdu ůd dlouhá kti léta. ■ te. í skr/iičiln teprve auj dostal příležitost natáčet sval prtfní film. Tím m/ircholila feho praxe v němé éře Jt/rS a když .jjpr té i muto n vynálezu přizpůsobil. r "a •třicet let. když natočil svuu ptum zdařilou adaptaci, šlo o hru z newyorské Broadwaye. A již tehdy získává autoritu i u slavných hollywoodských hvězd. S jednou se\ dokonce ožení — s Margaretou Sul­­lavanovou. A opouští firmu Univer­sal, aby se o něm neříkalo, že je protékáním dítětem, protože právě Zde je šéfem jeho strýc. Pravdou však je, že William Wyler má plá­ny a vyšší cíle — než točit běžné komerční filmy. Manželství se Sullavanovou trvá fé­nom půldruhého roku. Ožení se zno­vu a teprve toto manželství je defi­nitivně šťastné. Margareta druhá se Jmenuje Tallichetová, pochází z Dal­lasu, v Hollywoodu jako herečka ne­měla štěstí, ale v manželství s Wy­­lerem uspěla dokonce příkladně. Z manželství tu jsou čtyři děti — tři dcery a jediný syn. Nejstarší dcera se narodila v roce 1939 a nejmladší syn v roce 1952. William Wyler snolupracuje po od­chodu z Universalu s Foxem, ale zvláště s nezávislým producentem QQldiaungm. taUdthäds u lionu bratří «»«•«•*"• 3HÍMÉÉ.W můj z nichž mnohé' známe z řlnšfcb kire. Některé isme uktěu wStJt n*«.w JLrw. j í xj&frvou VidkotL iStij ce a dva se dosud hrají v součas­ných kinech — Nejlepší léta našeho života Jz roku 1946j a Vykoupeni L. B. Jonese Jz roku 1970). William Wyler uvedl na filmové plátno hry Lilliany Hellmanové, které měly vel­ký úspěch na newyorských scénách. Byl tvůrcem adaptace románu Sinclai­­ra Lewise, převedl na plátno diva­delní hru Sidneye Kingsleye, román Emily Brontěové. Zvládl velmi úspěš­ně i komediální žánr v u nás popu­lárním filmu Prázdniny v Římě, v němž představil veřejnosti tehdy ješ­tě mladičkou a téměř neznámou An­gličanku Audrey Hepburnovou, kte­rá za deset let slavila úspěchy v mu­zikálu My Fair Lady. William Wyler připravoval nejen filmové kritice, ale i divákům mnoh­dy překvapení. Už tím, že byl tvůr­cem nejrůznějších žánrů. Jeho adap­tace současných i klasických her a románů najednou vystřídal western, veselohra, výpravný historický film, gangsterka. 1 jeho poslední film Vy­koupení L. B. Jonese byl překvape­ním, protože šlo o otřesnou obžalo­bu amerického rasismu. Ale právě tento poslední jeho americký barev­­filmy, které tak či onak přispívají k zlepšení stavu společnosti.“ William Wyler si věděl vidy rady i s nejkomplikovanější látkou. O tom konečně podala svědectví právě Lil­­liana Hellmanová. s níž se William Wyler spřátelil. Že měl vždy šfast­­nou ruku při hereckém obsazování svých filmů — o tom ie dokladů ne­spočetně. Potvrzuje to i jeho film Nejlepší léta našeho života, kde hrál Frederic March, Myrna Loyová, Dana Andrews. Ale připomeňme si, že pod Wylerovým vedením zahráli své vel­ké role i Merle Oberonová, Sylvja Sidney óvá, Laurence ■ Olivier, i Gary Cooper a vlastně celá plejáda nej­­lepších herců z doby předválečné i poválečné. Také ve filmu nejposlednějším — Vykoupení L. B. Jonese — v němí prokázal jako umělec, pracující pa­desát let v Hollywoodu, myšlenkovou zralost, pokrokovost a upřímnou an­gažovanost, jsou postavy výborně ztělesněné vynikajícími herci. Z nich na prvním místě je nutno jmenovat Lee J. Cobba, který tu hraje advo­káta Omana Hedgepatha. Starší diváci si se mnou vzpome­nou při uvedení Wylerova poslední­ho filmu na jeho slavná díla předvá­lečná — Vražedná lež. Továrník Dodsworth. V newyorském přístavu. Mnozí další na filmy Muž ze Západu, Lištičky, Paní Miniverová, Dědička, Velká země, Jak ukrást Venuši. Klasik amerického filmu dovedl nastavit zrcadlo současné Americe. Nám divákům dal nezapomenutelné zážitky umělecké i myšlenkové. Zís­kal mnoho vyznamenání, Oscarů. Ni­kdy však pro okamžitý úspěch nese­šel z cesty a nikdy nezapomínal, že jeho filmu jsou především určeny fil: movým divákům. Jim také věnoval své dílo. I film zatím poslední. Ve francouzském filmu Na větvi, který přichází právě na plátna na­ších kin, hraje po boku Louise de Funěse (a po boku jeho syna) Geral­dina Chaplinová, slavná dcera ještě slavnějšího otce. Tato herečka je v každém případě špatným soustem pro lovce senzací, třebaže její roz­chod s otcem, její útěk z domova, její tvrdohlavé prosazování vlastní vůle, k směřující k umění, dávaly příležitost rozvíjení těch nejsenzačnějších kombinací. Dnes je Geraldině devětadvacet let, má za sebou řadu filmů, úspěšných i méně úspěšných, žije už několik let se španělským režisérem Carlosem Saurou a vše nasvědčuje tomu, že je to svazek pevný a hlavně klidný. To­hle je ovšem příliš tichá voda na mlýn bulvárních novinářů, kteří pra­cují za Geraldinu. V posledních ně­kolika letech ji na stránkách svých listu zasnoubili s několika filmovými hvězdami. Ani za jednu by se nemu­sela Geráldina stydět a je jistě dost hereček, které by jí takového Alaina Delona, Richarda Johnsona, Ugo To­­gnazziho nebo Helmutha Bergera zá­viděly a které by pro ně ztratily něco víc než klid. Geraldina Chaplinová neztrácí ani ten klid. Nedávno^ pro­hlásila: „Už několik let žiji se špa­nělským režisérem Carlosem Saurou. Kolik je to let? Opravdu nevím, za­pomněla jsem to. Když je žena šťast­ná, ztrácí pojem o čase. Tento sva­zek, nebo raději bych řekla toto štěstí, protože slovo svazek se ml nelíbí, je veřejné a dalo by se říci oficiální. Jsme stále spolu, společně cestujeme, společně navštěvujeme fes­tivaly atd. Neděláme zkrátka žádné tajnosti. Jestliže mi někteří novináři tvrdošíjně přisuzují ročně několik .snoubenců’, pak je to pravděpodob­ně proto, že je mé klidné štěstí dráždí.“ Dost možná, že na tom ne právě nejlepším vztahu novinářů ke Geral­dině má svůj podíl 1 její uzavřenost. Je známo, že tato herečka nerada poskytuje Interviewy, že se noviná­řům dokonce vyhýbá a že nepatří k těm, které by si dělaly reklamu prostřednictvím tisku. „Jisto je, že nejsem právě hovorná,“ říká Geraldi­na Chaplinová. „Zejména s novináři inoc nekonverzuji. To rozhodně ne­­::'aju-.ÍLí, že biti .• i•': dala tiskem, ale WILLIAM WYLER A JEHO FILMY U NAS Wylerův film Nejlepší léta našeho života z roku 1946 patří k nejlepším dílům tohoto režiséra, ale i k nejvýznamnějším filmům americké a světové kinemato­grafie vůbec Film Vykoupení L. B. Jonese je dalším z moderních řady fil mových děl, kri ticky pojedná z vajících o jedné nejpalčivěj ších otázek sou n časné Ameriky rasistickém problému Snímky: archív Gary Cooper a Doris Davenportová (na snímku) vytvorili hlavní role ve westernu Muž ze Západu, který se odehrává v osmdesátých letech minu­lého století v Texasu uú Ulm, fc/erú ä KrlÜr^ mjaénáeá o leddé ■: jit A iMuieK ■ současné- nmeriKy — o rasis­­‘ír.yýiT.i prčuití&L ~ IZtV-Wf', "SÍ '/> JANA GÝROVÄ, členka kladenského Divadla Jaroslava Průchy, debutovala ve filmu v roce 1962. Jejím posledním filmem jsou Návraty, kde vytvořila za režie svého manžela Václava Matějky roli Terezy. Rozhovor s mladou hereč­kou uveřejňujeme na str. 8 dnešního ěísla Civilní snímek: František Bednář Geraldina Chaplinová: „Když je žena šťastná, ztrácí pojem o čase“ Snímek: archíf U/..I«. ---------l-i -—«*—i-* ... - — n >e ba >!a , . re-

Next