Zábĕr, 1975 (VIII/1-26)
1975-01-03 / No. 1
ROČNÍK Vlil. ČÍSLO 1 3. I. 1975 ■ DNES V ČÍSLE: ZVLÁŠTNÍ PRÍLOHA K FFP LEDEN ’75 ■ REPORTÁŽ Z NATÁČEíií FILMU JAK UTOPIT DR. MRÁČKA ■ DOMINIQUE SANDOVÁNOVÁ GRETA GARBO? Kčs 1,20 Skutečný jilmový smích je vzácný. A přece ještě existuji tvůrci, kteří se tomuto vzácnému kořeni věnují téměř pravidelně, jeun Giiuult lom v květ nu oslavil padesátku. Narodil se v kraji, který už svým jménem vzbu zuje jiskřivé představy. Champagne. Po maturitě studoval na odborném jilmovém učilišti. Na počátku padesátých let začal společně se svým kamarádem z dětství jacquesem Viljridem psát veseloherní jilmové scénáře. V roce i960 už debutoval jako režisér veselohrou s dvojicí komiků Darrym Cowlem a Francisem Blanchem. Natočil s nimi v první polovině šedesátých let řadu jilmových veseloher. Roku 1963 se při natáčeni jednoho jilmu spřátelil s jilmovým hercem a komikem Louisem de Funěsem. Natočil s ním komedii a potom celý seriál lidových veseloher, který měl také u nás obrovský ohlas Byl to ještě v roce 1964 Celník ze Šatní- Tropez, potom další dobrodružství s četnickými hrdiny. Pochopitelně ie Jean Girault natočil i jiné veselohry, jednu zlodějskou, další o osudech venkovské rodiny, jedna se hraje u nás právě na přelomu roku. Jmenuje se Domovník, je to vždy šťastná náhoda, když se najde veseloherní režisér a jilmový komik A ještě větší náhoda je, když se najde tvůrce, pro kterého je smích součástí tvorby. V tom čase přelomu starého a nového roku vždy každý divák uvítá na nějakém retrospektivním představení, či dokonce v normálním kině kreslené jilmy Walta Disneye. Tento kreslíř i výrobce kreslených jilmů, který zemřel v polovině prosince roku 1966 v Hollywoodu, se k nám í loni vrátil koncem roku s”ým prvním širokoúhlým kresleným jilmem Tady a Tramp. Vzn kl v roce 7955. Walt Disney pctřil ke šťastným světovým jilmovým umělcům. Jeho pří běhy byly vždy plné lásky, huuby cle také smíchu. I když šlo o psi příhody, či historky s králíkem Oswaldem nebo myšákem Mickeyem. Vzpomínám na jeho první zvukovou Silly Symphony se Saint-Saensovou hudbou. Walt Disney, kreslíř, milující poezii, děti, zvířátka, měl rád i váž nou hudbu a dovedl ji ve svých jilmech nenásilně a nevtíravé použít. Od reku 1949 zahájil i výrobu hraných jilmů, natáčených většinou v Anglii. Jeho fantazie, nápaditost, smysl pro výtvarný vtip, bohatství citu, to vše se plně projevilo v každém jeho dlouhém i krátkém jilmu Umě lec, který je součástí jilmových dě jin, ale i přítelem našeho mládí, nám i letos ukázal, jak bohaté a živé je jilmové plátno, když tam vedle citu. působivé hudby zazní i smích. Je bohužel mnoho tvůrců bez smysly pro humor. 1 vážný a nejvážnější jilm má mít své směšné pohledy. Život také není jenom vážný a jenom tragický, jako bohužel není život jenom samá legrace, což věděl Chaplin i Frigó. A tak tedy smích na přelomu roku starého a nového zajišťovala osvědčená dvojice Laurel a Hardy a stará hraná groteska. Dokonce nás znovu rozesmála i dodatečně ozvučená groteska Laurela a Hardyho, natočená začátkem roku 1928. A hned na počátku nového roku tragikomický smích na filmovém plátně zachraňuje Charles Spencer Chaplin svými slavnými jilmy ze začátku dvacátých let. Nejznámějši jilm tohoto období a této éry Kid s malým Jackiem Cooganem a o rok mladší Zahaleči. Komické i tragické se tu prolíná. Kid je nejen do té doby nejucelenější dílo, ale také jilm neobyčejně lidsky dojímavý. Práce s dětským hercem je tu po režijní stránce mistrovská, a proto jsou tyto scény nezapomenutelné. Sentimentální nota, která je u Chaplina tak stíná, má tady své plné oprávnění. Kdysi dávno silná čtyřka Fairbanks, P.ickfordová, Chaplin• a Griffith, zakládala vlastní firmu United Artists. Bylo to po první světové válce. Letos v lednu bude vzpomínat ce lý kulturní svět nedožitých stých narozenin Warka Davida Grijjitha, původně novináře, později herce a filmového režiséra. Ještě za první světové války a brzo po jejím skončení vytvořil svá mohutná historická plátna Zrození národa a zvláště gigantickou freskou Intolerance vstoupil do dějin kinematografie. Grijjith zemřel v roce 1948 po bezmála dvacetileté nucené zahálce v losangelské nemocnici. V Moskvě vyšel v roce 1944 obsáhlý sborník Grijjith. Velcí tvůrci němé kinematografie se vždy hlásili k jeho odkazu. Nevstoupili jsme do nového roku 1975 ve špatné společnosti, pokud jde ó humor, vtip, tragikomédii. Jean Girault je Francouz, u kterého je sympatické, že se tak vytrvale snaží bavit i současného jilmového diváka. Walt Disney už mezi námi není, ale vždy, když se vrací na plátno nějaký jeho staršť slavný jilm, je to svátek poezie i humoru ryze jilmového. Setkání s Charlesem Chaplinem je a bude vždy zcela mimořádnou jilmovou záležitostí. A ta malá setkání s Laurelem a Hardym nemohou nikoho zarmoutit. Fřeitme proto našim čtenářům i divákům, aby ani v tomto roce humor nezmizel z plátna, a aby takoví umělci jako Disney i Chaplin nikdy z jilmového plátna neodcházeli. hbs DO NOVÉHO ROKU S FILMOVOU VESELOHROU Z éry slavných němých filmů Charlie Chaplina uvidíme snímky Kid a Zahaleči Americký barevný kreslený film Lady a Tramp byl natočen v produkci Walta Disneye Snímky: archív Mi'ss/a/s # r JlftINA ŠVORCOVÁ, divadelní a filmová herečka, předsedkyně Svazu českých dramatických umělců, odpovídá na deset otázek na 8. straně tohoto čísla Civilní snímek: František Bedrtář ÚSPĚŠNÝ SCENÁRISTA Hollywoodský systém hvězd je znovu oživen, a zdá se být silnější, než kdy předtím. Zase tu jsou v módě herci, režiséři, a také — scenáristé. producenti Zatímco dříve dávali přednost adaptacím bestsellerů a úspěšných her, u kterých byl většinou předem zaručen zisk, dnes je poptávka po původních filmových scénářích. Jedním z nejúspěšnějších scenáristů je v současné době osmatřicetiletý Robert Towne. V loňském roce byla Jeho filmová adaptace knihy Darryla Poniscana Poslední eskorta navržena na Oskara a letos je již téměř jisté, že jej získá za scénář filmu Čínská čtvrť. Tento snímek je jedním z vlny filmů, které vyjadřují nostalgii po době mezi světovými válkami, ale zároveň tradiční detektivkou. Pro Američany byla čínská čtvrť v jejich městech dlouho symbolem nebezpečí a intrik, tajemného a cizího světa. Pro hlavního hrdinu, soukromého detektiva, se stává čínskou čtvrtí celé elegantní honosné Los Angeles Při práci na á zdánlivě bezvýznamném manželském sporu totiž odhalí, jak mocní tohoto města zneužívají své moci, a poznává, že jejich touha po penězích se nezastaví ani před vraždou. Film se odehrává v roce 1937, ale jeho hluboký pesimismus a odhalení korupce a intrik připomínají, že byl natočen v době, kdy se Amerika ještě nevzpamatovala ze skandálu Watergate. Hlavní role v tomto filmu vytvořili Faye Dunawayová, která se zde z opět setkala se svým partnerem Bonnie a Clyda, Warrenem Beattym. Warren Beatty a Jock Nicholson patří k Towneho nejbližším přátelům a oba hráli v jeho Poslední eskortě. S Beattym spolupracoval Robert Towne také na scénáři komedie Šampon. Robert Towne se narodil a vyrůstal v přístavu San Pedro nedaleko Los Angeles. Scénáře začal psát v roce 1958. Začínal s,horrory, psal pro televizi a potom mu začali zadávat úpravy již hotových scénářů. Provedl tak například konečnou úpravu filmu Bonnie a Clyde a na žádost režiséra Francise Forda Coppoly napsal poslední scénu Kmotra. Hlavní producent společnosti Paramount Robert Ewans chtěl, aby se Towne stal autorem filmového přepisu Velkého Gatsbyho. Towne tuto nabídku odmítl a naopak přesvědčil Ewanse, aby se ujal produkce Čínské čtvrti. Režie byla svěřena Romanu Polaňskému. Nad scénářem se tak střetli dva mladí a ctižádostiví umělci a toto střetnutí skončilo po prudkých debatách tím, že se Towne a Polanski spolu rozešli ještě před zahájením natáčení. Polanski totiž změnil Towneho závěr filmu, ve kterém dobro alespoň částečně zvítězilo, v Beznadějné a krvavé vyústění celého příběhu. „Film je doménou režisérů a proto rád pracuji s dobrými režiséry,“ říká Towne. „Dávají mi naději, že natočí dobrý film. Ideální vztah scenáristy a režiséra by měla být jakási shovívavá svárlivost.“ db Americký scenárista Robert Towne Snímek: archiv