Zábĕr, 1976 (IX/1-26)
1976-01-02 / No. 1
* v ZABERU Fiiiuuvý čt*i. * ZABF.K roč nik devátý. Vydává ústřední ředitelství Cb ťllUiU v nabuiUiiiéi štvi Orbis □ p , Hraba t. Viru; nradskó 48 riskne Miř, novinář ;kó závody, u p závod 4 Praha l, Václavské náměstí 36. SÔ! redaktor |lftl HRBAS ^ásiupu* šéfredaktora: Josef Štěch. Grafická úprava. Dagmar Stehlíková Sekretářka redakce i ibuše Ne hvátaiová Adresa redakce 110 Uú ’raha i. Národní tf 40 Telefon 260 555 Předplatné na rok 31,20 <Cs, na pöl roku 15,80 Kčs Jed íotltvá čista 120 Kčs ’oštovnl novinová služba Rozšiřuje lofoi nace o předplatném podá a před . alatné přijímá každá pošta o do •učovatel Obiednávky do zabra ilči vyřizuje PNS, ústřední e* pedlce risku odd Vývoz tisku jindřišská 14 Praha 1 Nevyžá dané rukopisy se nevracejí 47 802 ZÁBĚRY Nový rok, to znamená nové plány a nová předsevzetí jak v životě soukromém, tak i veřejném. Kouzlo začátku je jako svůdnost nepopsané stránky: obojí probouzí sny, které zpravidla splníme jen na určité procento. Chybovali je lidské, říkali už staří Římané, kteří se stali našimi učiteli. Zdá se, že toto je to jediné, co jsme od nich přejali beze zbytku a čeho se držíme se zásadovostí, hodnou lepší věci. Jak jinak si totiž vysvětlit, že přes všechnu snahu se stále dopouštíme chyb a že se tak špatně dovedeme učit z historie? Jak si vysvětlit, že naše nejlepší předsevzetí, uzavíraná na počátku každého roku, se rozplynou stejně rychle jako sníh, kterého se dotkne járni slunce? Už mnohokrát se lidé zamýšleli nad tímto problémem, který zejména v novoročním týdnu se s oblibou oprašuje a servíruje k svátečnímu počtení. Ale proč se jednou neobrátit jiným směrem? Proč si místo nás, chybujících hříšníků, nevšimnout hlasu, který se nemění a který co svět světem stojí, se drží poznané pravdy a hájí ji se zásadovostí, hraničící začasté s tvrdohlavostí. Proč si nevšimnout hlasu umění? V našem případě tedy hlasu jilmu? Umění s velkým U obvykle neproklamuje novoroční předsevzetí. Nemusí. Umění jde svou osvědčenou cestou, hájící neměnné morální zásady, které jsou opěrnými sloupy lidské existence. Pravda, trochu zjednodušuje. Bojuje za dobro, za spravedlnost, za mír, pranýřuje zlo, pokrytectví, sobectví a násilí. Je s podivem, kolik variant na tato jednoduchá témata dokáže umění zahrát. A je se stejným podivem, jak málo mu lidé naslouchají. Což cušern nikterak neubírá na ceně tomu, co umění prosazuje a co pro nás nezištně koná. Zvyšuje'to jen úctu k této prastaré donquijútské hře; za niž ‘íhusímé být umění nesmírně zavázáni. A tak naše novoroční předsevzetí by v naší jilmové rodince Záběru mohlo znít třeba takhle: věnujme více zájmu filmovému umění a dejme více víry jeho poselství dobra, pravdy a krásy. Zamysleme se nad tím, co se nám z pláten a obrazovek říká a nenechme ty obrazy, které za to vskutku stojí, jen přešunjět hlavou a zapadnout kdesi v hluché samotě. A ještě něco, snad to nejdůležitější. Snažme se — aspoň v něčem, aspoň v maličkosti — vyhovět tomu poselství, pokud nám utkví v paměti: Snažme se naslouchat a poslouchat umění. • PROJEKCI KRÁTKÝCH FILMU pro kulturní přidělence v ČSSR uspořádala 16. prosince skupina pro zahraniční styky 0R Čs. filmu společně s odborem pro kulturní styky min. zahraničních věcí.' Po promítnutí dvou významných snímků — Československo včera a dnes režiséra Jiřího Ployhara a Spartakiáda režiséra Jana Špáty — iníormoval ředitel ing. Tugan Veselý přítomné b dnešní organizaci Čs. filmu, stručně se zmínil o počátcích naší kinematografie, která má za sebou již 77 let své existence, hovořil o jejím vývoji za první republiky a zdůraznil její význam, poslání a možnosti po jejím znárodnění. Její rozmach dokumentoval na celé řadě významných úspěchů na mezinárodních festivalech a přehlídkách, a to jak hraných filmů, tak i krátkometrážních snímků. Připomněl velký význam a důležitost našeho karlovarského mezinárodního festivalu na mezinárodním fóru a upozornil, že tato naše největší mezinárodní filmová událost bude v červenci absolvovat svůj jubilejní, dvacátý ročník. Zdůraznil zároveň, že československý MFF patří mezi pět nejvýznamnějšlch mezinárodních festivalů na světě. Déle seznámil ing. Tugan Veselý kulturní přidělence s pořádáním Dnů zahraničních filmů u nás a načrtl jejich perspektivu. Na závěr bylo promítnuto ještě krátké pásmo významných animovaných snímků a uspořádána přátelská beseda. 0 PODLE ROMÁNU francouzského spisovatele Maurice Druona Rozkoš existovat natáčí americký Vincente Minnelli film Nina. režisér Půjde o poněkud sentimentální historii, kterou chce tvůrce vyrávět ve stylu romantických filmů. Hrdinkou je stará hraběnka, vzpomínající na léta své slávy, kdy se ji podařilo získat dokonce jednu korunovanou hlavu. Velkou roli rezervoval režisér pro svou dceru Lizu Minnelliovou. Jinak v tomto filmu má hrát hlavní úlohu Ingrid Bergmanová a jejím partnerem bude stařičký milovník Charles Boyer. • NADĚŽDA PROKOPOVÁ, vedoucí oddělení programu dlouhých filmů Ústřední půjčovny filmů a předsedkyně závodního výboru ROH byla za svou třiatřicetiletou obětavou práci na úseku filmové distribuce po zásluze oceněna vyznamenáním Za vynikající práci, které jí v pátek 19. prosince 1975 předa! ústřední ředitel Československého filmu dr. Jiří Purš. Vyznamenání jí bylo uděleno k životnímu jubileu — padesátinám. 0 JEAN GABIN — pokolikáté už? — opustil opět svou normandskou farmu, kde hodlal trávit zasloužený odpočinek a změnil své rozhodnutí. Tím, kdo ho tentokrát přemluvil a kdo mu ukázal tak slibný scénář, že francouzský herec opět neodolal, byl režisér Jean Girault. Je to tím podivuhodnější, že š tímto režisérem Gabin ještě nikdy nenatáčel. A tak se lze právem domnívat, že hlavní roli tu hrál scénář, ‘flmuž s*aré herecké srdce podlehlo a zapomnělo na všechna dřívější předsevzetí. Gabin bude ve filmu, jenž se má nazývat Svatý rok, hrát opět zločince, tentokrát však vysokého stylu, čemuž bude odpovídat i jeho převlek. Podaří se mu totiž uprchnout z vězení pod biskupským kloboukem v doprovodu dalšího zločince, který bude mít ovšem jen skromnou sutanu venkovského abbé. Oba zločinci letí do Rima, kde mají schovanou kořist, ale letadlo je záškodníky donuceno přistát v Tangeru, z čehož vyplynou pro oba hrdiny přemnohé komplikace, začasté komického rázu. 0 AUTOREM NÁMĚTU, scenáristou, režisérem i představitelem hlavní postavy najednou bude francouzský herec Claude Faraldo, který přistoupí v nejbližší době k natáčení filmu Medové květv. Hrdina, kterého tu ztělesní, se jako poštovní doručovatel připlete do životních osudů jedné poněkud snobské rodinky, jež maskuje své maloměšťáctví pseudorevolučností, omezující se pouze na olané kritizování svého okolí. • NESTÁRNOUCÍ MISTR filmové hrůzy — Alfred Hitchcock — režíruje svůj další, v pořadí už třiapadesátý film. Jak jinak ani není možné, bude to tentokrát thriller, jenže v případě snímku Family Piot chce Hitchcock oslabit hrůznou podívanou hojnějšími komediálními sekvencemi. Režisér ujišťuje, že jeho příběh o únosu dítěte bude v podstatě zajímavou a zábavnou historkou, což prý je vidět už z toho, že únoscem bude biskup a že ke zločinu dojde při mši, celebrované v katedrále v San Francisku. • PO FILMU OBRACÍ se i polská televize opět k Boleslawu Prusovi a připravuje se k natočení jeho proslulého románu Loutka. Tento román, podávající obraz Varšavy z druhé půle devatenáctého století a tvrdě odsuzující mentalitu degenerované šlechty, promění režisér Ryszard Ber v devět hodinových pokračování. • GEORGE C. SCOTT je představitelem hlavní role v novém americkém filmu režiséra Roberta Wiseho, který je rekonstrukcí proslulé katastrofy vzducholodi Hindenburg v roce 1937. • FRANCOUZSKÁ TELEVIZE uvedla polský seriál o Jánošíkovi. Stejně jako doma, našel i ve vzdálené Francii tento lidový hrdina hodně přívrženců. Francouzská kritika přijala film kladně a srovnává hrdinu a jeho zbojnické legendy s domácím Mandrinem. • REŽISÉR BERTRAND BLIER, syn známého herce Bernarda Bliera, natáčí svůj další film, který se jmenuje Calmos. Hlavní ženskou roli v něm vytvořila Brigitta Fosseyová, která předtím hrála po boku Marlěne Jobertové a Bruno Cremera v Lelouchově filmu Dobrák a ťí zlí. • ŽIVOT SPISOVATELE, který se stal v padesátých letech ve Spojených státech obětí neblaze proslulého honu na čarodějnice, bude vyprávět americký film Fronta. Pokrokového spisovatele, který se dostal do konfliktu s maccarthysmem, ztělesní Zero Mostel, jemuž tato role nebude tak docela cizí, protože svého času se sám stal jednou z obětí této horečky. V dalších rolích se objeví Woody Allen a Andrea Marcovicciová. • I KDYŽ SE ŘÍKÁ, že dobrá vůle všechno zmůže, hrdina nového sovětského íilmu pro děti, moskevský školák Berendějev, toto rčení dokonale vyvrací. Při svých četných vynálezech je veden tou nejlepší vůlí, kteíá mu však přináší jen nepříjemnosti a jeho okolí uvádí ve zmatek. Film se jmenuje Hromský Berendějev a titulní postavu svěřil režisér Igor Nikolajev mladičkému herci Serjožovi Obrazcovovi, který už předtím hrál ve dvou filmech. 0 CLINT EASTWOOD, který pó: vzoru mnoha svých kolegů 'má svou vlastní produkční firmu- (MalpPbo Company), natočil nedávno nový western. Jmenuje se Josey Wales, rebel mimo zákon, a C. Eastwood si v tomto snímku .zahrál pochopitelně titulní roli. 0 PO DELŠÍ době se opět objeví ve filmových ateliérech francouzský režisér Yves Allégret, který v poslední době více spolupracoval s televizí. Pro svů] návrat si vybral film Svátek otců, který, jak už název naznačuje, se chce obírat vztahem mezi otcem a synem. Toho otce, který Jako řidič dálkových nákladních aut silně zanedbává výchovu svého syna, má hrát Bernard Fresson, jemuž režisér kromě mladičké partnerky v podobě Catherine Allégretové přidělil jako syna Yvese Coudraye. Herecký tým doplňují dva zkušení herci, Micheliné Preslová a Yves Robert. Scénář filmu, který má být bohatý na dobrodružné i komické situace, napsal Frangots Boyer. 0 JAKO KAŽDOROČNĚ rozdávali italští novináři i letos své cenv. symbolizované Zlatými glóby. Režisér Federico Fellini byl odměněn* za film Amarcord. z herců dostali Zlaté glóby Laura Antonelliová a Vittorio Gassman. Dále byl touto cenou vyznamenán i debutující režisér Paolo Nuzi za snímek Prachy na stůl. 0 NA OKRAJ Apollinairovy erotické parodie Jedenáct tisíc klacků napsal už v roce 1924 francouzský kritik Florent Fels, že by „to musela být předloha pro nádherný film“. Po půl století se toto doporučení ujalo díky režisérovi E. Lipmannovi, jenž natočil stejnojmenný film s Florence Cay rolovou a Yvesem-Mariem Maurjnem v hlavních rolích. Záměrem režiséra, který až dosud pracoval v rozhlase a ve zpravodajském filmu, bylo neakcentovat nadměrně erotismus předlohy, ale vytvořit komedii, jež by se pohybovala mezi libertinskou hrou osmnáctého století a moderní americkou burleskou. Nedávno měl v Paříži film premiéru a soudě podle toho, že jeden z kritiků nazval svůj posudek o tomto díle „Chudák Apollinaire“, režisérovi asi jeho záměr tak docela nevyšel. • AMERICKÝ REŽISÉR Sydney Pollack má v plánu životopisný film o velkém americkém spisovateli Ernestu Hemlngwayovi. Exteriéry hodlá režisér točit přímo na Kubě, kde spisovatel léta žil. Pro postavu autora románu Komu nvoní hrana si vytíral Pollack vynikajícího interpreta —■ Marlona Branda. Producenti počítají, že se na práci bude podílet i Hemingwayova rodina. • VELKOÜ HERECKOU příležitost dostala sovětská -herečka Tamara- Sjöminová ve filmu Malka člověka, který podle stejnojmenné povídky Viialije Zakrutina natočil režisér Leonid Golovňa. Sjominová tu ztělesňuje postavu ženy — manželky a matky —, která za druhé světové války ztratí muže i dítě, sama prožívá nesmírné útrapy, a teprve po nadlidském úsilí se jí podaří zachránit holý život. Těžce se vyrovnává s válečnou zkušeností a jen s obtížemi hledá cěstu do života, který jí zpočátku připadá prázdný a zbytečný, Tamara Sjomino. vá se vyrovnala s rolí velmi čestně, a dokázala, že patří k předním sovětským herečkám. To ostatně osvědčila už v celé řadě filmů, od svého debutu v roce 1958 v Chucijevově filmu Vlaky se vracejí, přes taková díla, jako byly napr. Kolegové, Den štěstí, Vzkříšení, Jeden z nás až, k .zmíněnému,..ují filmu Mátka člověka. • SERGEJ BONDAŘČUK se objeví v roli komisaře partyzánského oddílu ve filmu jugoslávského režiséra Zdravka VelimtroviČe Štíty Zelengory; Film evokuje jeditu důležitou epizodu z partyzánských bojů zá druhé světové války — obranu městá Ljubiiigrod. Děj se soustřeďuje toliko ná jediný déh; na 10. červen roku 1943, kdy partyzánská skupina byla obklíčena nepřítelem a ocitla se v beznadějné situaci. Kamera sleduje různé chování a různé reakce na tuto situaci, jak se proL jévuje v chování zejména těch n-ejmtadšfch partvzánů. Kromě sovětského herce 3. Bondarčuka vystoupí v tomto filmu i Chapiinova dcera Josephine a řada jugoslávských herců,‘jako např. Bata Živojnovič, Faruk Begoli -a Dragomir Boianič. • GEORGE BURNS A WALTHER MATTHAU vytvořiji hlavní role ve; filmové adaptaci divadelní komedie Neila Simona, uváděné na jevišti pod názvem The Nativity, na plátně pak jako The Sunshine Boys. Film režíroval Herbert Ross a měl při jeho hereckém obsazení šťastnou ruku. Téměř osmdesátiletý Burns a přibližné o čtvrt století mladší Matthau se výborně doplňují v postavách dvou staříků — Vysloužilých divadelních komiků, kteří mají za sebou více než čtyřicet let spo.lečiié práce na jevišti. Pp tont, co odejdou na odpočinek, však spoFu celých jedenáct let nemluví, ä to áž *do chvíle, 'kdy'te}évfze"'pTojěví, zájem dostat oba znovu společně ha scénu a před kameru. • TŘI TÝDNY po tragické smrti Piera Paola Pasoliniho měl v Paříži světovou premiéru umělcův poslední film nazvaný Salo nebo’ sto dvacet dní Sodomy. Jako námět použil Pasolini novelu markýze de Sade, jejíž děj umístil do zámku na břehu severoitalského jezera Lago <ii Garda, v němž še na konci druhé světové války ..ukryli ustupující fašističtí vojáci. Pasolini zde podává jakýsi darpovský obraz pekla. V Itálii bylo uvedení filmu úředně zakázáno, údajně pro ohrožení morálky, jež toto dílo představuje. Na protest proti tomuto zákazu uspořádali v Paříži tiskovou konferenci přední italští filmoví tvůrci, mezi -nijni Bernardo Bertolucci, Francesco Rosí,. Gillo Ppntecorvo a Luigi Comencini, a vydali z ní prohlášení", zdůrazňující politické pozadí zákazu. • SPOŘ O KING KONGA vedou nyní americká spoločnosť Universal StúdjíOs a nezávislý producent Dino de Laure’ntiis. Oba konkurenti. shodně plánují natočit v roce 1976 velkofilm,. který by navázal na úspěšné horrory, ív nichž vystupuje tento netvor-veleop. První fihn o King Kongovi tíyl ve Spojených státech uveden v roce 1933 (časová, shoda s vrcholem těžké hospodářské krize-v USA není náhodná), ale i po více než čtyřiceti letech se na King Konga a mnohá pokračování jeho filmových příhod nezapomnělo, jak to dokazují návštěvy kin, uvádějících ještě teď čas od času tyto snímky. Trikové záběry ve filmech o King Kougovi byly pořizovány s modelem této supergorily, vysokým pouhých 55 centimetrů. Nová adaptace by nepochybně zaútočila na divákovy nervy za pomočí daleko dokonalejších.- technických kouzel, jež uplatnila právě společnost Universa! Studios ve- svých dvou koméťčně úspěšných fijpiečh uplynulého roku, Zémětřesepí ,a' Čelisti. . .. ’ “ < ř; ’ - - •• V,. • t/v ■*' iiSÄ 0 DVA ZRUŠENÉ horské kláštery jsou dějištěm filmové prvotiny francouzského 'režiséra Claudá '{Miller.a, který až dosud pracoval jako asisteňt režisérů R. Bressona, J>L. Goďařda a F. .Trufíauta. Film-, nesoucí« titul Nejlepší způsob chůze, vypráví práždninové dobrodružství dvou skupin študpntfi, kteří obývají zmíněné jetáštery a jejichž .vedoucí Se střetnou. V hlavních* rolích- strímku, který podle . režisérovy koncepce má být mementem, vářujídím před nesnášenlivostí, vystupují Patrick Dewaere a Patrick Bouchitey. VŠEM ČTENÁŘŮM ZÁBĚRU . přejeme do nového roku mnoho osobních i pracovních úspěchů, pevné zdraví a dobrou pohodu! REDAKCE U příležitosti 30 let trvání filmového archívu Československého filmového úslavu se uskutečnila 18. prosince 1975 ve Filmovém klubu v Praze teoretická konference. Této významné akce se zúčastnili zástupci filmových ústa vů a archívů z NDR, Polska a Maďarska, pracovníci vedení ČSF, odborní pracovníci ČSFC’a přizvaní hosté. Základním tématem konference bylo 30 let filmového archívu a vývojové tendence filmového archívnictví, K této téma trče přednesli své referáty a diskusní příspěvky vedoucí jednotlivých odborů ČSFO a odborní pracovníci filmového archívu. Zahraniční hosté pohovořili o spolupráci a dalším možném rozvoji vzájemných vztahů. Z celé kon ference jednoznačně vyplynulo, že posláním filmového archívu je nejenom vytvářet kroniku filmového umění, ale především vychizet z této důležité součásti našeho kulturního dědictví pro rozvoj osobnosti socialistického řlověka, utváření společenského vědomí ve smyslu hlubšího pochopení současného filmového umění ve světě. Na snímku zleva Myrtil Frida, vedoucí oddělení historiků filmového archívu ČSFO, Vilém Mládek, vedoucí filmového archivu, Slavoj Ondroušek, ředitel ČSFO, dr. Bohumil Steiner, náměstek ústředního ředitele ČSF a Jaroslav Trojan, ředitel odboru kulturní politiky OŘ ČSF 4. prosince m. r. předal ústřední ředitel Cs filmu dr. Jiří Purš vyznamenání Za zásluhy o výstavbu spisovateli a scenáristovi FRANTIŠKU VLČKOVI za tvořivý příspěvek k rozvoji české tilmové tvorby, které mu byle uděleno í k 30. výročí znárodnění čs. kinematografie Snímek: archív Snímek: Vladimír Svoboda A záběr