Zábĕr, 1976 (IX/1-26)

1976-01-02 / No. 1

* v ZABERU Fiiiuuvý čt*i. * ZABF.K roč nik devátý. Vydává ústřední ředi­telství Cb ťllUiU v nabuiUiiiéi štvi Orbis □ p , Hraba t. Viru; nradskó 48 riskne Miř, novinář ;kó závody, u p závod 4 Praha l, Václavské náměstí 36. SÔ! redaktor |lftl HRBAS ^ásiupu* šéfredaktora: Josef Štěch. Grafic­ká úprava. Dagmar Stehlíková Sekretářka redakce i ibuše Ne hvátaiová Adresa redakce 110 Uú ’raha i. Národní tf 40 Telefon 260 555 Předplatné na rok 31,20 <Cs, na pöl roku 15,80 Kčs Jed íotltvá čista 120 Kčs ’oštovnl novinová služba Rozšiřuje lofoi nace o předplatném podá a před . alatné přijímá každá pošta o do •učovatel Obiednávky do zabra ilči vyřizuje PNS, ústřední e* pedlce risku odd Vývoz tisku jindřišská 14 Praha 1 Nevyžá dané rukopisy se nevracejí 47 802 ZÁBĚRY Nový rok, to znamená nové plá­ny a nová předsevzetí jak v živo­tě soukromém, tak i veřejném. Kouzlo začátku je jako svůdnost nepopsané stránky: obojí probou­zí sny, které zpravidla splníme jen na určité procento. Chybova­li je lidské, říkali už staří Říma­né, kteří se stali našimi učiteli. Zdá se, že toto je to jediné, co jsme od nich přejali beze zbytku a čeho se držíme se zásadovostí, hodnou lepší věci. Jak jinak si to­tiž vysvětlit, že přes všechnu sna­hu se stále dopouštíme chyb a že se tak špatně dovedeme učit z his­torie? Jak si vysvětlit, že naše nejlepší předsevzetí, uzavíraná na počátku každého roku, se rozply­nou stejně rychle jako sníh, kte­rého se dotkne járni slunce? Už mnohokrát se lidé zamýšleli nad tímto problémem, který zejména v novoročním týdnu se s oblibou oprašuje a servíruje k sváteční­mu počtení. Ale proč se jednou neobrátit jiným směrem? Proč si místo nás, chybujících hříšníků, nevšimnout hlasu, který se nemě­ní a který co svět světem stojí, se drží poznané pravdy a hájí ji se zásadovostí, hraničící začasté s tvrdohlavostí. Proč si nevšimnout hlasu umění? V našem případě te­dy hlasu jilmu? Umění s velkým U obvykle neproklamuje novoroč­ní předsevzetí. Nemusí. Umění jde svou osvědčenou cestou, hájící neměnné morální zásady, které jsou opěrnými sloupy lidské exis­tence. Pravda, trochu zjednodušu­je. Bojuje za dobro, za spravedl­nost, za mír, pranýřuje zlo, po­krytectví, sobectví a násilí. Je s podivem, kolik variant na tato jednoduchá témata dokáže umění zahrát. A je se stejným podivem, jak málo mu lidé naslouchají. Což cušern nikterak neubírá na ceně tomu, co umění prosazuje a co pro nás nezištně koná. Zvyšuje'to jen úctu k této prastaré donqui­­jútské hře; za niž ‘íhusímé být umění nesmírně zavázáni. A tak naše novoroční předsevzetí by v naší jilmové rodince Záběru moh­lo znít třeba takhle: věnujme více zájmu filmovému umění a dejme více víry jeho poselství dobra, pravdy a krásy. Zamysleme se nad tím, co se nám z pláten a obrazovek říká a nenechme ty ob­razy, které za to vskutku stojí, jen přešunjět hlavou a zapadnout kdesi v hluché samotě. A ještě něco, snad to nejdůležitější. Snaž­me se — aspoň v něčem, aspoň v maličkosti — vyhovět tomu po­selství, pokud nám utkví v pa­měti: Snažme se naslouchat a po­slouchat umění. • PROJEKCI KRÁTKÝCH FILMU pro kulturní přidělence v ČSSR uspořá­dala 16. prosince skupina pro zahra­niční styky 0R Čs. filmu společně s odborem pro kulturní styky min. zahraničních věcí.' Po promítnutí dvou významných snímků — Českosloven­sko včera a dnes režiséra Jiřího Ploy­­hara a Spartakiáda režiséra Jana Špá­­ty — iníormoval ředitel ing. Tugan Veselý přítomné b dnešní organizaci Čs. filmu, stručně se zmínil o počát­cích naší kinematografie, která má za sebou již 77 let své existence, ho­vořil o jejím vývoji za první republi­ky a zdůraznil její význam, poslání a možnosti po jejím znárodnění. Její rozmach dokumentoval na celé řadě významných úspěchů na mezinárod­ních festivalech a přehlídkách, a to jak hraných filmů, tak i krátkome­­trážních snímků. Připomněl velký vý­znam a důležitost našeho karlovar­ského mezinárodního festivalu na me­zinárodním fóru a upozornil, že tato naše největší mezinárodní filmová udá­lost bude v červenci absolvovat svůj jubilejní, dvacátý ročník. Zdůraznil zároveň, že československý MFF patří mezi pět nejvýznamnějšlch meziná­rodních festivalů na světě. Déle se­známil ing. Tugan Veselý kulturní přidělence s pořádáním Dnů zahranič­ních filmů u nás a načrtl jejich per­spektivu. Na závěr bylo promítnuto ještě krátké pásmo významných ani­movaných snímků a uspořádána přá­telská beseda. 0 PODLE ROMÁNU francouzského spisovatele Maurice Druona Rozkoš existovat natáčí americký Vincente Minnelli film Nina. režisér Půjde o poněkud sentimentální historii, kte­rou chce tvůrce vyrávět ve stylu ro­mantických filmů. Hrdinkou je stará hraběnka, vzpomínající na léta své slávy, kdy se ji podařilo získat dokon­ce jednu korunovanou hlavu. Velkou roli rezervoval režisér pro svou dce­ru Lizu Minnelliovou. Jinak v tom­to filmu má hrát hlavní úlohu Ingrid Bergmanová a jejím partnerem bude stařičký milovník Charles Boyer. • NADĚŽDA PROKOPOVÁ, vedoucí oddělení programu dlouhých filmů Ústřední půjčovny filmů a předsedky­ně závodního výboru ROH byla za svou třiatřicetiletou obětavou práci na úseku filmové distribuce po záslu­ze oceněna vyznamenáním Za vynika­jící práci, které jí v pátek 19. pro­since 1975 předa! ústřední ředitel Čes­koslovenského filmu dr. Jiří Purš. Vy­znamenání jí bylo uděleno k život­nímu jubileu — padesátinám. 0 JEAN GABIN — pokolikáté už? — opustil opět svou normandskou farmu, kde hodlal trávit zasloužený odpoči­nek a změnil své rozhodnutí. Tím, kdo ho tentokrát přemluvil a kdo mu uká­zal tak slibný scénář, že francouzský herec opět neodolal, byl režisér Jean Girault. Je to tím podivuhodnější, že š tímto režisérem Gabin ještě nikdy nenatáčel. A tak se lze právem do­mnívat, že hlavní roli tu hrál scénář, ‘flmuž s*aré herecké srdce podlehlo a zapomnělo na všechna dřívější před­sevzetí. Gabin bude ve filmu, jenž se má nazývat Svatý rok, hrát opět zlo­čince, tentokrát však vysokého stylu, čemuž bude odpovídat i jeho převlek. Podaří se mu totiž uprchnout z věze­ní pod biskupským kloboukem v do­provodu dalšího zločince, který bude mít ovšem jen skromnou sutanu ven­kovského abbé. Oba zločinci letí do Rima, kde mají schovanou kořist, ale letadlo je záškodníky donuceno při­stát v Tangeru, z čehož vyplynou pro oba hrdiny přemnohé komplikace, za­časté komického rázu. 0 AUTOREM NÁMĚTU, scenáristou, režisérem i představitelem hlavní po­stavy najednou bude francouzský he­rec Claude Faraldo, který přistoupí v nejbližší době k natáčení filmu Me­dové květv. Hrdina, kterého tu ztě­lesní, se jako poštovní doručovatel připlete do životních osudů jedné po­někud snobské rodinky, jež maskuje své maloměšťáctví pseudorevolučností, omezující se pouze na olané kritizo­vání svého okolí. • NESTÁRNOUCÍ MISTR filmové hrů­zy — Alfred Hitchcock — režíruje svůj další, v pořadí už třiapadesátý film. Jak jinak ani není možné, bude to tentokrát thriller, jenže v případě snímku Family Piot chce Hitchcock oslabit hrůznou podívanou hojnější­mi komediálními sekvencemi. Režisér ujišťuje, že jeho příběh o únosu dí­těte bude v podstatě zajímavou a zá­bavnou historkou, což prý je vidět už z toho, že únoscem bude bis­kup a že ke zločinu dojde při mši, celebrované v katedrále v San Fran­­cisku. • PO FILMU OBRACÍ se i polská te­levize opět k Boleslawu Prusovi a při­pravuje se k natočení jeho proslulé­ho románu Loutka. Tento román, po­dávající obraz Varšavy z druhé půle devatenáctého století a tvrdě odsuzu­jící mentalitu degenerované šlechty, promění režisér Ryszard Ber v devět hodinových pokračování. • GEORGE C. SCOTT je představite­lem hlavní role v novém americkém filmu režiséra Roberta Wiseho, který je rekonstrukcí proslulé katastrofy vzducholodi Hindenburg v roce 1937. • FRANCOUZSKÁ TELEVIZE uvedla polský seriál o Jánošíkovi. Stejně ja­ko doma, našel i ve vzdálené Francii tento lidový hrdina hodně přívržen­ců. Francouzská kritika přijala film kladně a srovnává hrdinu a jeho zbojnické legendy s domácím Mandri­­nem. • REŽISÉR BERTRAND BLIER, syn známého herce Bernarda Bliera, na­táčí svůj další film, který se jmenuje Calmos. Hlavní ženskou roli v něm vytvořila Brigitta Fosseyová, která předtím hrála po boku Marlěne Jo­­bertové a Bruno Cremera v Lelou­­chově filmu Dobrák a ťí zlí. • ŽIVOT SPISOVATELE, který se stal v padesátých letech ve Spojených stá­tech obětí neblaze proslulého honu na čarodějnice, bude vyprávět ame­rický film Fronta. Pokrokového spi­sovatele, který se dostal do konflik­tu s maccarthysmem, ztělesní Zero Mostel, jemuž tato role nebude tak docela cizí, protože svého času se sám stal jednou z obětí této horečky. V dal­ších rolích se objeví Woody Allen a Andrea Marcovicciová. • I KDYŽ SE ŘÍKÁ, že dobrá vůle všechno zmůže, hrdina nového sovět­ského íilmu pro děti, moskevský ško­lák Berendějev, toto rčení dokonale vyvrací. Při svých četných vynálezech je veden tou nejlepší vůlí, kteíá mu však přináší jen nepříjemnosti a je­ho okolí uvádí ve zmatek. Film se jmenuje Hromský Berendějev a titul­ní postavu svěřil režisér Igor Nikola­­jev mladičkému herci Serjožovi Obraz­­covovi, který už předtím hrál ve dvou filmech. 0 CLINT EASTWOOD, který pó: vzo­ru mnoha svých kolegů 'má svou vlastní produkční firmu- (MalpPbo Company), natočil nedávno nový western. Jmenuje se Josey Wales, re­bel mimo zákon, a C. Eastwood si v tomto snímku .zahrál pochopitelně ti­tulní roli. 0 PO DELŠÍ době se opět objeví ve filmových ateliérech francouzský re­žisér Yves Allégret, který v poslední době více spolupracoval s televizí. Pro svů] návrat si vybral film Svátek otců, který, jak už název naznačuje, se chce obírat vztahem mezi otcem a synem. Toho otce, který Jako řidič dálkových nákladních aut silně zanedbává vý­chovu svého syna, má hrát Bernard Fresson, jemuž režisér kromě mladič­ké partnerky v podobě Catherine Allé­­gretové přidělil jako syna Yvese Coudraye. Herecký tým doplňují dva zkušení herci, Micheliné Preslová a Yves Robert. Scénář filmu, který má být bohatý na dobrodružné i komické situace, napsal Frangots Boyer. 0 JAKO KAŽDOROČNĚ rozdávali ital­ští novináři i letos své cenv. symbo­lizované Zlatými glóby. Režisér Fe­derico Fellini byl odměněn* za film Amarcord. z herců dostali Zlaté gló­by Laura Antonelliová a Vittorio Gass­­man. Dále byl touto cenou vyzname­nán i debutující režisér Paolo Nuzi za snímek Prachy na stůl. 0 NA OKRAJ Apollinairovy erotické parodie Jedenáct tisíc klacků napsal už v roce 1924 francouzský kritik Florent Fels, že by „to musela být předloha pro nádherný film“. Po půl století se toto doporučení ujalo díky režisérovi E. Lipmannovi, jenž nato­čil stejnojmenný film s Florence Cay rolovou a Yvesem-Mariem Maurjnem v hlavních rolích. Záměrem režiséra, který až dosud pracoval v rozhlase a ve zpravodajském filmu, bylo ne­­akcentovat nadměrně erotismus před­lohy, ale vytvořit komedii, jež by se pohybovala mezi libertinskou hrou osmnáctého století a moderní ame­rickou burleskou. Nedávno měl v Pa­říži film premiéru a soudě podle to­ho, že jeden z kritiků nazval svůj posudek o tomto díle „Chudák Apol­linaire“, režisérovi asi jeho záměr tak docela nevyšel. • AMERICKÝ REŽISÉR Sydney Pol­lack má v plánu životopisný film o velkém americkém spisovateli Ernes­tu Hemlngwayovi. Exteriéry hodlá re­žisér točit přímo na Kubě, kde spiso­vatel léta žil. Pro postavu autora ro­mánu Komu nvoní hrana si vytíral Pollack vynikajícího interpreta —■ Mar­­lona Branda. Producenti počítají, že se na práci bude podílet i Heming­­wayova rodina. • VELKOÜ HERECKOU příležitost do­stala sovětská -herečka Tamara- Sjö­­minová ve filmu Malka člověka, kte­rý podle stejnojmenné povídky Viia­­lije Zakrutina natočil režisér Leonid Golovňa. Sjominová tu ztělesňuje po­stavu ženy — manželky a matky —, která za druhé světové války ztratí muže i dítě, sama prožívá nesmírné útrapy, a teprve po nadlidském úsilí se jí podaří zachránit holý život. Těžce se vyrovnává s válečnou zku­šeností a jen s obtížemi hledá cěstu do života, který jí zpočátku připadá prázdný a zbytečný, Tamara Sjomino. vá se vyrovnala s rolí velmi čestně, a dokázala, že patří k předním sovět­ským herečkám. To ostatně osvědčila už v celé řadě filmů, od svého debutu v roce 1958 v Chucijevově filmu Vlaky se vracejí, přes taková díla, jako by­ly napr. Kolegové, Den štěstí, Vzkříše­ní, Jeden z nás až, k .zmíněnému,..ují filmu Mátka člověka. • SERGEJ BONDAŘČUK se objeví v ro­li komisaře partyzánského oddílu ve filmu jugoslávského režiséra Zdravka VelimtroviČe Štíty Zelengory; Film evokuje jeditu důležitou epizodu z par­tyzánských bojů zá druhé světové vál­ky — obranu městá Ljubiiigrod. Děj se soustřeďuje toliko ná jediný déh; na 10. červen roku 1943, kdy party­zánská skupina byla obklíčena nepříte­lem a ocitla se v beznadějné situaci. Kamera sleduje různé chování a růz­né reakce na tuto situaci, jak se proL jévuje v chování zejména těch n-ej­­mtadšfch partvzánů. Kromě sovětské­ho herce 3. Bondarčuka vystoupí v tom­to filmu i Chapiinova dcera Josephi­ne a řada jugoslávských herců,‘jako např. Bata Živojnovič, Faruk Begoli -a Dragomir Boianič. • GEORGE BURNS A WALTHER MATT­HAU vytvořiji hlavní role ve; filmové adaptaci divadelní komedie Neila Si­mona, uváděné na jevišti pod názvem The Nativity, na plátně pak jako The Sunshine Boys. Film režíroval Herbert Ross a měl při jeho hereckém obsa­zení šťastnou ruku. Téměř osmdesá­tiletý Burns a přibližné o čtvrt sto­letí mladší Matthau se výborně do­plňují v postavách dvou staříků — Vysloužilých divadelních komiků, kte­ří mají za sebou více než čtyřicet let spo.lečiié práce na jevišti. Pp tont, co odejdou na odpočinek, však spoFu celých jedenáct let nemluví, ä to áž *do chvíle, 'kdy'te}évfze"'pTojěví, zá­jem dostat oba znovu společně ha scénu a před kameru. • TŘI TÝDNY po tragické smrti Piera Paola Pasoliniho měl v Paříži světo­vou premiéru umělcův poslední film nazvaný Salo nebo’ sto dvacet dní Sodomy. Jako námět použil Pasolini novelu markýze de Sade, jejíž děj umístil do zámku na břehu severo­italského jezera Lago <ii Garda, v němž še na konci druhé světové války ..ukry­li ustupující fašističtí vojáci. Pasoli­ni zde podává jakýsi darpovský obraz pekla. V Itálii bylo uvedení filmu úředně zakázáno, údajně pro ohrože­ní morálky, jež toto dílo představuje. Na protest proti tomuto zákazu uspo­řádali v Paříži tiskovou konferenci přední italští filmoví tvůrci, mezi -ni­­jni Bernardo Bertolucci, Francesco Ro­sí,. Gillo Ppntecorvo a Luigi Comen­­cini, a vydali z ní prohlášení", zdůraz­ňující politické pozadí zákazu. • SPOŘ O KING KONGA vedou nyní americká spoločnosť Universal StúdjíOs a nezávislý producent Dino de Laure’n­­tiis. Oba konkurenti. shodně plánují natočit v roce 1976 velkofilm,. který by navázal na úspěšné horrory, ív nichž vystupuje tento netvor-veleop. První fihn o King Kongovi tíyl ve Spoje­ných státech uveden v roce 1933 (ča­sová, shoda s vrcholem těžké hospo­dářské krize-v USA není náhodná), ale i po více než čtyřiceti letech se na King Konga a mnohá pokračování je­ho filmových příhod nezapomnělo, jak to dokazují návštěvy kin, uvádějících ještě teď čas od času tyto snímky. Trikové záběry ve filmech o King Kou­­govi byly pořizovány s modelem této supergorily, vysokým pouhých 55 cen­timetrů. Nová adaptace by nepochyb­ně zaútočila na divákovy nervy za po­močí daleko dokonalejších.- technic­kých kouzel, jež uplatnila právě spo­lečnost Universa! Studios ve- svých dvou koméťčně úspěšných fijpiečh uplynulého roku, Zémětřesepí ,a' Če­listi. . .. ’ “ < ř; ’ - - •• V,. • t/v ■*' iiSÄ 0 DVA ZRUŠENÉ horské kláštery jsou dějištěm filmové prvotiny fran­couzského 'režiséra Claudá '{Miller.a, který až dosud pracoval jako asisteňt režisérů R. Bressona, J>L. Goďařda a F. .Trufíauta. Film-, nesoucí« titul Nej­lepší způsob chůze, vypráví práždni­­nové dobrodružství dvou skupin štu­­dpntfi, kteří obývají zmíněné jetášte­­ry a jejichž .vedoucí Se střetnou. V hlavních* rolích- strímku, který po­dle . režisérovy koncepce má být me­mentem, vářujídím před nesnášenli­vostí, vystupují Patrick Dewaere a Patrick Bouchitey. VŠEM ČTENÁŘŮM ZÁBĚRU . přejeme do nového roku mnoho osobních i pracovních úspěchů, pevné zdraví a dobrou pohodu! REDAKCE U příležitosti 30 let trvání filmového archívu Československého filmového úslavu se uskutečnila 18. prosince 1975 ve Filmovém klubu v Praze teore­tická konference. Této významné akce se zúčastnili zástupci filmových ústa vů a archívů z NDR, Polska a Maďarska, pracovníci vedení ČSF, odborní pracovníci ČSFC’a přizvaní hosté. Základním tématem konference bylo 30 let filmového archívu a vývojové tendence filmového archívnictví, K této téma trče přednesli své referáty a diskusní příspěvky vedoucí jednotlivých od­borů ČSFO a odborní pracovníci filmového archívu. Zahraniční hosté poho­vořili o spolupráci a dalším možném rozvoji vzájemných vztahů. Z celé kon ference jednoznačně vyplynulo, že posláním filmového archívu je nejenom vytvářet kroniku filmového umění, ale především vychizet z této důležité součásti našeho kulturního dědictví pro rozvoj osobnosti socialistického řlo­­věka, utváření společenského vědomí ve smyslu hlubšího pochopení součas­ného filmového umění ve světě. Na snímku zleva Myrtil Frida, vedoucí od­dělení historiků filmového archívu ČSFO, Vilém Mládek, vedoucí filmového archivu, Slavoj Ondroušek, ředitel ČSFO, dr. Bohumil Steiner, náměstek ústřed­ního ředitele ČSF a Jaroslav Trojan, ředitel odboru kulturní politiky OŘ ČSF 4. prosince m. r. předal ústřední ředitel Cs filmu dr. Jiří Purš vyznamenání Za zásluhy o výstavbu spisovateli a scenáristovi FRANTIŠKU VLČKOVI za tvořivý příspěvek k rozvoji české tilmové tvorby, které mu byle uděleno í k 30. výročí znárodnění čs. kinematografie Snímek: archív Snímek: Vladimír Svoboda A záběr

Next