Zábĕr, 1979 (XII/1-26)
1979-01-12 / No. 1
* ZÁBĚRY Vstupujeme do nového roku a opět jsme naplněni dobrou vůlí, odhodláním, spoustou předsevzetí a plánů. Podléháme při této příležitosti optickému klamu. Chováme se tak, iako bychom vskutku zasedali za čistý stůl, jako bychom začínali od počátku, jako by nebylo minulosti. V tom svátečním nadšení nám to ani nemá nikdo za zlé. Ale je nicméně dobré si to uvědomit. Jak jinak si ostatně vysvětlit, že naše dobrá předsevze*í a výborné plány průběhem roku zakrňují? Jsou prostě pohlceny vlnou minulosti, která se žene tak trochu přes naše hlavy, plné dobré vůle. Zavírat oči před minulostí není dobré ani na přelomu roku. Mož ná, že by dokonce v tuto sváteční chvíli bylo věci více ku prospěchu, kdybychom si místo velkolepých perspektiv uvědomili minulé chyby a nedostatky. Neboť chybami se člověk učí, ale pouze chybami, které si uvědomuje a které hodlá překonat a napravit. Pokud jde o jilm, máme jistě tu a tam co k napravování. Každý ví, kde ho bota tlačí, a tak by asi nemělo smysl tu rozdávat nějaké moudré rady. Stačí, když si uvědomíme, že pokud jde o naši kinematografii, máme společnou vůli. Všichni chceme, aby se vyvíjela ku prospěchu umění i ku prospěchu těch, kteří ji mají rádi. A všichni také víme, že silná slova, mířící k novým perspektivám, tu asi nejsou plně na místě, že by právě pokud jde o náš film bylo prospěšnější ohlédnout se do minula na nějaké ty chybičky a vyvodit z nich poučení. Můžeme si stokrát libovat, že vyrábíme dobré filmy, a argumentovat tím, že na ně diváci chodí. Ale stačí si vzpomenout na jedno úsloví o samochvále a stačí se podívat blíže na strukturu naší produkce a naše nadšení asi dost ochladne. Kdyby se někdo řekně me za sto let chtěl na základě naší hrané kinematografie poučit o tom, čím žila sedmdesátá léta, nevím, jak by to dopadlo. Vedle komedií někdy nepříliš zdařilých a vedle výletů do minulosti by toho o naší současnosti, zejména o problémech, jimiž žije socialisticky svět, asi mnoho nenašel. Oč více by mu pověděly filmy maďarské, sovětské a polské! A tak luďme letos při vstupu do nového roku trochu skromnější a kritičtější, než obvykle býváme. 1 kdybychom si v tomto směru maličko ukřivdili, je to stále lepší než podléhat sebeklamu o uměleckých a myšlenkových kvalitách, které jsou více toužené než vskutku realizované. ZÁBĚRU filmoví Čtrnáctideník záběr ročník dvanáctý. Vydává ústřední ředitelství Cs f I lni u v nakladu ■e 1st ví Panorama Praha. Tiskne Mír novinářské závody n p., zá vod 4, Praha 1. Václavské n. 36. — Šéfredaktor STANISLAV BENSCH Vírvarná red Dag mar Stehlíková Sekretářka re dakce Libuše Nechvátalová Adresa redakce 110 00 Prahe 1 Václavské nám 28 Telefon 28 11 78 Předplatné na rok "31,20 Kčs, na půl roku 15,80 Kčs. jednotlivé čísla 1,20 Kčs. Rozšiřuje Poštovní novinové služba Informace o předplatném podá a předplatné ořlUtná každá pošta a doručovatel Oblednávkv do zahrantfl vv řlzule PNS ústřední «spedice tts ku odd, vývoz tisku, jindřišská 14 Prahe 1. Nevvžédané rukaplsv se nevraceli. <7 807 O záběr % PŘÁTELSKÉ SETKÁNÍ U PŘÍLEŽITOSTI 80. VÝROČÍ ČS. KINEMATOGRAFIE 14. prosince minulého roku se ve Slovanském domě v Praze sešli vedoucf představitelé Čs. filmu s filmovými umělci a zasloužilými filmovými pracovníky u příležitosti SO. výročí Čs. kinematografie. Přátelského setkání se také zúčastnili pracovníci oddělení kultury ÜV KSČ František Semln a Jaroslav Pospíšil a vedoucí oddělení kultury Ořadu předsednictva vlády ČSSR dr. Ladislav Miler. V úvodním projevu poděkoval ústřední ředitel Čs. filmu dr. Jiří Purš přítomným za jejich osobní podíl na rozvoji čs. kinematografie, která se od prvních, leckdy neuměleckých dětských krůčků, stala platnou a nedílnou součástí kulturního života naší společnosti. Za třiatřicet let, které uplynuly od znárodnění našeho filmu, realizoval velký kolektiv tvůrců, umělců a filmových pracovníků na dvanáct set celovečerních filmů, tisíce metrů filmových programů pro televizi, stovkv vynikajících animovaných filmů. Téměř dvěma miliardám diváků bylo umožněno ve třech a půl tisících kinech zhlédnout nejrůznější filmová díla. Očast na mnoha mezinárodních akcích přispěla k šíření dobrého jména československého filmu ve světě. Je potěšitelné, zdůraznil dr. Purš, že se daří realizovat základní úkoly, které vyplynuly pro kinematografii ze závěrů XV. sjezdu KSČ. Na konci svého projevu vyjádřil dr. Purš přesvědčení, že přítomní umělci a tvůrci budou i nadále věnovat veškerý svůj talent rozvoji čs. kinematografie, zvyšování ideově umělecké úrovně našich filmů. Po projevu převzalo téměř sto národních a zasloužilých umělců a dalších vynikajících filmových pracovníků Čestné diplomy, které jim udělil ústřední ředitel Čs. filmu při příležitosti 80. výročí vzniku čs. kinematografie. Za oceněné poděkoval národní umělec Martin Růžek, alp 0 NA XIV. MFF V CHICAGU (3. až 23. 11. 1978) získal čs. krátký film Co jsme udělali slepicím čestný diplom. V rámci festivalu se konala výstava a soutěž filmových plakátů, kde čs. plakát Vratislava Hlavatého k filmu Harold Lloyd získal Stříbrného Huga a plakát Jaroslava Fišera k filmu Hra o jablko Bronzového Huga. • XI. MFF V MIAMI (10.—19. 11. m. r.) přinesl naši kinematografii velký úspěch. Filmy Adéla ještě nevečeřela a Hra o jablko získaly Zvláštní cenu poroty. V kategorii dětských hraných filmů dostal film Malá mořská víla Hlavní cenu. • ČESKOSLOVENSKÝ FILM a velvyslanectví Kubánské lidové republiky uspořádaly 20. prosince 1978 v pražském kinu Světozor slavnostní premiéru kubánského filmu Učitel, konanou u příležitosti 20. výročí vítězství kubánské revoluce. • BĚHEM NATÁČENI filmu Tess z ďUrbervillů náhle zemřel ve věku 63 let jeden z nejlepších anglických kameramanů Geoffrey Unsworth. Z celé řady filmů, na kterých spolupracoval, jmenujme alespoň ty nejznámější: Becket (1964], 2001: Vesmírná odysea f 1968), Cromwell (1969), Kabaret (1972), Zardoz (1974), Vražda v Orient-expressu (1974), Příliš vzdálený most (1977). m po ÚSPĚŠNÝCH ROMÁNECH Rosemary má děťátko a Stepfordské paničky se dočká zfilmování další bestseller Iry Levina Ten dokonalý den. Vědecko fantastický příběh z daleké budoucnosti, kdy lidská civilizace je řízena počítačem, bude režírovat Hubert Cornfield. • ZNÁMÝ AMERICKÝ REŽISÉR ka nadského původu Norman Jewison (z našich kin známe jeho film V žáru noci) bude režírovat film A spravedlnost pro všechny. Hlavni postavu právníka se zvláštním smyslem pro spravedlnost a ještě zvláštnějším smyslem pro humor ztělesní AI Pacino. • AMERICKÁ SPOLEČNOST Warner Brothers získala filmovací práva k románu Johna Fowlese Francouzova milenka, známého i z českého překladu. Film má být realizován v příštím roce. Scénář napíše známý anglický dramatik Harold Pinter a režírovat bude rovněž Angličan, který v posledních letech pracuje za oceánem, Karel Reisz. • 6. PROSINCE 1978 uspořádalo Bulharské kulturní středisko v Praze přehlídku bulharských dokumentárních filmů, ž nichž některé byly oceněny na nedávném festivalu v Plovdivu. Přehlídky se zúčastnila devítičlenná delegace sofijských dokumentaristů, vedená šéfredaktorem studia Ekran Dlmitrem Chadžievem. 0 V KALIFORNII zemřela 9. listopadu ve věku 59 let herečka Florence Marly, vlastním jménem Hana Smékalová. Přes svůj český původ byla činná převážně v zahraničí. V českém filmu hrála pouze jednou, a sice princeznu ve Vávrově přepisu romána Karla Čapka Krakatit (1947). 0 NOVÝ ČESKÝ FILM nazvaný Pumpaři od Zlaté podkovy, jehož režisérem je Otakar Fuka, měl premiéru ve středu 3. ledna v pražském kině Světozor. Slavnostního představení tohoto filmu se zúčastnili někteří z jeho tvůrců a herců a dále představitelé našeho kulturního a politického života. 0 ŠVÉDSKÝ REŽISÉR Jan Troell dokončuje v exteriérech tichomorského ostrova Bora-Bora remake známého filmu Johna Forda z roku 1937 Uragán. Hlavni role vytvářejí Mia Farrowová, Jason Robards, Max von Sydow, Timothy Bottoms a Trevor Howard. Film vzniká v produkci Dino De Laurentiise, který pak hodlá v Tichomoří realizovat novou dvoudílnou verzi Vzpoury na Bounty. Režie se má ujmout po delší odmlce významný anglický tvůrce David Lean. m POD NÁZVEM RŮŽE vzniká v Hollywoodu film o posledních osmi dnech života rockové zpěvačky, inspirovaný životními osudy dnes už legendární Janis Joplinové. Režíruje ho Mark Rydell a hlavni role vytvářejí Bette Midlerová a Alan Bates. 0 FILMOVÉ FOTOGRAFIE MILOŠE SCHMIEDBERGERA ]e název výstavy, která byla zahájena 6. ledna v Obvodním klubu mládeže „Dvojka“ v Praze 2, Vinohradské ulici 27. „Dvojka“ srdečně zve všechny zájemce o film i fotografování k návštěvě této výstavy. 0 POSTAVENI DNEŠNÍ moderní ženy v rodině a společnosti — to je častý námět mnoha filmů. Nejnověji se tímto problémem zabývá snímek francouzského režiséra Bertranda van Effe-nterra, jehož název — Kdepak je vlastně ORNICAR — nenasvědčuje, že by v tomto díle šlo o vážné otázky. Spíš ten titul evokuje komedii. Jde však o zamyšlení nad postavením ženy, která dává před rodinnými povinnostmi přednost svému povolání. Ve filmu jde konkrétně o životní osudy reportérky, kterou ztělesňuje Géraldina Chaplinová, a o příběh ženy, která je vedoucí autoservisu. Tu hraje Brigitte Fosseyová. Manželské protějšky těchto mladých, samostatných žen vytvořili Jeao- Francois Stevenin a Didier Flamand. Není jistě třeba dodávat, že s činností svých manželek hrubě nesouhlasí. Pokud jde o režiséra, ten prohlásil, že sám nechce zaujímat stanovisko, že se snažil jen co nejobjektivněji ukázat danou situaci a předložit ji k posouzení veřejnosti. 0 ROK PO TOM, co zemřel zpěvák a filmový herec Elvis Presley, vzniklo v USA na padesát scénářů zabývajících se různými epizodami jeho života a zejména jeho oslnivou kariérou „krále rokenrolu“. Tři scénáře se v současné době připravují do výroby. Hlavní role v jednom případě byla nabídnuta současné hvězdě amerického muzikálu (ohnu Travoltovl, v jiném filmu by měl Elvise Presleye ztělesnit Sylvester Stallone. 0 SEM RACKOVÉ nelátají — tak se jmenuje nový sovětský snímek, který nedávno dokončil ve studiu Mosíilmu režisér Bulat Mansurov. Námět k filmu poskytla literární předloha Viktora Astafjeva. Tento ruský spisovatel pochází z Krasnojarského kraje. Záhy osiřel a dětství prožil v dětském domově v tgarce za polárním kruhem. Před válkou pracoval na Sibiři, v roce 1942 odešel dobrovolně na frontu a po skončení války pracoval nejprve opět jako dělník, později začal psát novely a povídky, situované převážně do prostředí tvrdé sibiřské přírody. Tak je tomu í v případě jeho prózy Sem rackové nelétají, pro jejíž filmovou verzi si režisér za hlavní představitele vybral P. Kadočnikova, M. Jegorova, L. Polechinovou a J. Melnikovovou. 0 FRANCOUZSKÉHO REŽISÉRA Jeana-Pierra Blanca známe především jako tvůrce půvabného filmu Stará panna, kde se spolu setkali Annie Girardotová a Philippe Noiret. V poslední době režisér Blanc trochu zanevřel na filmové ateliéry a věnoval svou přízeň televizi. Nyní se opět vrací k filmové režii a bude natáčet snímek Rodinný duch, což podle jeho vyjádření má být „vášnivě něžný“ příběh, Vyprávějící osudy jedné průměrné francouzské rodinky, která má starosti s osmnáctiletou dcerou. 0 ZATÍM NEIVETŠlM televizním projektem, který se má uskutečnit ve Finsku, je natáčení národního eposu Kalevala. Seriál je rozvržen do šesti dílů, z nichž každý převýší po finanční stránce dosavadní literární adaptace finské televize. Celé dílo má být hotové na konci roku 1980. 0 NOVÁ HVĚZDA amerického filmu se jmenuje John Travolta. Proslavily jej snímky Horečka sobotního večera a zejména pak Grease. V obou filmech ovšem Travolta především tančil a zpíval, v čemž prý spočívá devadesát procent úspěchu. Nedávno dokončil John Travolta další film V každém okamžiku, který sé měl během prosince objevit na plátnech amerických kin. Pozoruhodné na tomto díle je to, že v 'něm Travolta ani netančí, ani nezpívá — a přece je prý znovu neodolatelný. Pokud jde o námět nového Travoltova filmu, bude to pravděpodobně nová verze proslulé Love Story. Jde o romantický příběh velké lásky, kterou nemohou zničit žádná protivenství ani překážky. Travoltovou partnerkou v tomto filmu je Lily Tomlinová, která prohlásila: „Nedivím se, že jsou do něho všechny ženy zamilované, ■vždyť je to ztělesněné kouzlo a šarm.“ ■ 3. PROSINCE ve věku jednadevadesáti let zemřel sochař a filmový režisér Ivan Petrovič Kavaleridze, jeden ze spoluzakladatelů ukrajinské kinematografie. Jeho celoživotním tématem se staly dějiny ukrajinského národa, k němuž se stále znovu vracel v sérii výtvarně nekonvenčních, experimentátorských filmů: Záplava (1929), Perekop (1930), Bojové noci '1931), Kolijivština (1933), Prométheus (1935). Zaslouží připomenout, že první studii, která o Kavaleridzovi vyšla v zahraničí, napsal téměř před dvaceti lety český znalec ukrajinského filmu Lubomír Linhart. 0 VE DNECH 28.-29. 12. 1-978 probíhala ve Vysokých Tatrách jednání mezi představiteli čs. filmu a Hlavní správy filmu při ministeistvu kultury MLR k Protokolu o spolupráci mezi oběma kinematografiemi na léta 1979—1980. Obě strany zhodnotily plnění Protokolu o spolupráci v minulém období a kladně ocenily dosažené výsledky. V úsilí o upevněni a rozšíření spolupráce zaměří smluvní strany pozornost na další prohloubení spolupráce filmových klubů, filmových tvůrců a filmových svazů obou zemí, efektivnější spolupráci na jednotlivých úsecích filmové činnosti, realizaci společné výroby filmů a na daiší formy spolupráce. Protokol podepsali dr. Jiří Purš, ústřední ředitel Čs. filmu a István Szabó, vedoucí Hlavní správy filmu při ministerstvu kultury MLR. 0 VE DNECH 3.—17. LEDNA se koná v Indii v Dillí VII. mezinárodní filmový festival, na němž bude předvedeno přes 130 celovečerních a krátkých filmů z Indie a z dalších 38 zemí světa. Setkání více než čtyř set významných filmových tvůrců, herců, kritiků a teoretiků zahájil indický prezident. Festivalu se účastní také čs. filmová delegace, v jejímž čele je ústřední ředitel Čs. filmu dr. Jiří Purš. Čs. kinematografie se na festivalu představí osmi celovečerními a dvěma krátkými snímky. 0 V ROCE 1977 vzbudila v Rumunsku velkou pozornost kniha Doktor Poenaru, kterou napsal Paul Georgescu. Román byl po zásluze odměněn Cenou rumunského Svazu spisovatelů. Před nedávném se objevila na plátnech rumunských kin filmová verze románu, v níž hlavní postavu vytvořil herec Viktor Rebengiuc, který si s velkou chutí a s hlubokým porozuměním zahrál lékaře, v jehož životě se obráží celá složitost současného života inteligence. Film Doktor Poenaru natočil režisér Dinu Tanase. 0 AMERICKÁ FILMOVÁ akademie předala nedávno známému tanečníkovi a filmovému herci Fredu Astairovi čestného Oscéra za jeho celoživotní dílo. Na slavnostním večírku seděla vedle čerstvého laureáta paní Betty Fordová, bývalá první dáma Spojených států. Když jí Fred Astaire děkoval, že přišla, paní Fordová odpověděla: „Jsem zde, protože jsem manželka bývalého amerického prezidenta. Mnohem důležitější a významnější však je vaše přítomnost, protože vy tu sedíte z toho důvodu, že si vás všichni váží a že vás mají rádi.“ 0 BORIS TOKARJEV je mladý sovětský umělec, který nedávno rozmnožil řady režírujících herců. Jeho filmový debut, který vznikl ve studiu Mosfilm, se jmenuje Můj anděl. 0 „PŘIPOUŠTÍM, ŽE JSEM feministka a že můj film Přítelkyně je toho dokladem,“ prohlásila nedávno americká režisérka Claudia Weilová na okraj svého hraného debutu. „Neuznávám však ve filmu rétoriku. Podle mého názoru je umění nejvyššl formou politiky. Lidé se mohou změnit ovšem pouze tehdy, jestliže v nich dokážeme vyvolat radost nebo žal, jestliže se nám podař! je rozesmát, nebo ro-zplakat.“ Claudia Weilová pracovala zatím jen jako filmová a televizní dokumentaristka. jeden její krátký film dostal dokonce v roce 1975 Oscara. Přítelkyně — to je film několika dívčích a ženských osudů, to je příběh mladých žen, které vstupují po dokončení studia do života a poznávají, že nejlepší druh seberealizace není manželství, ale samostatný život vyplněný prací. Hlavní ženské role v tomto snímku vytvořily Melanie Mayronová a Anita Skinnerová. jejich mužským partnerem je Eli Wallach. 0 PRVNl STRÁNKY z dějin sovětské diplomacie zachycuje nový film režiséra Villena Novaka Rudi diplomaté, jehož hlavní postavou je Teodor Nette, jeden z prvních diplomatických kurýrů. Film zachycuje obtížnou činnost sovětských diplomatů. Jejich práce, kterou konali bezprostředně po skončení občanské války, se v mnohém nelišila od jejich dřívější činnosti na frontě. Scénář k filmu napsal E. Volodarski a A. Prelovski, hlavní role ztělesnili Michail Matvejev, Igor Starygin a Leonid Nevědomski. 0 BANKÉRKA — tak se bude jmenovat nový francouzský film. který má natáčet režisér Jacques RoufDo. Zatím je snímek teprve ve stavu zrodu, to jest v podobě ne zcela hotového scénáře, na němž pracuji Francis Girod a Georges Conchon. Tento pracovní tandem měl pozoruhodný úspěch se scénářem k filmu Divoký stav a oba úspěšní scenáristé hodlají svůj úspěch opakovat. Hrdinkou filmu bude žena středních let, kterou má ztělesnit Rommv Schneiderová. Tato žena bude ovládána několika vášněmi, z nichž dvě ne|s’lnk’ší jsou-peníze a láska Partnerem pokolikáté už? — R. Schneiderové bude Michel Piccoli. Dnešní divák si již zvykl na to, že u řady filmů lze jen s obtížemi rozhlídnout, která země má přednostní „mateřské“ právo hlásit se k tomu kterému titulu. Stále více Klenů filmových štábů cestuje přes hranice, aby se pudíleli na koprodukční spolupráci — a průměrný návštěvník kina pomalu ztrácí přehled o tom, je-li film, na který se právě dívá, italsko-německo-španělský; v podstatě je mu již lhostejné, že dobrodružný příběh z francouzské historie, natočený anglickým režisérem, spatřil údajně světlo světa v Panamě. jednou z pilných cestovatelek je i italská herečka Carla Romanelliová, která se stala častým hostem v maďarských filmových ateliérech. Naši diváci měli možnost seznámit se s ní v dramatu Pála Sándnra Vzpomínka z Herkulových lázní, zanedlouho ji uvidíme jako půvabnou Bellu ve filmu Počestná noc, jejž natočil Károly Makk podle' románu Sándora Hunyadyho Dům s červenou lucernou Snímek: archív