Zábĕr, 1979 (XII/1-26)

1979-01-12 / No. 1

* ZÁBĚRY Vstupujeme do nového roku a opět jsme naplněni dobrou vůlí, odhodláním, spoustou předsevzetí a plánů. Podléháme při této pří­ležitosti optickému klamu. Chová­me se tak, iako bychom vskutku zasedali za čistý stůl, jako by­chom začínali od počátku, jako by nebylo minulosti. V tom svá­tečním nadšení nám to ani nemá nikdo za zlé. Ale je nicméně do­bré si to uvědomit. Jak jinak si ostatně vysvětlit, že naše dobrá předsevze*í a výborné plány prů­během roku zakrňují? Jsou prostě pohlceny vlnou minulosti, která se žene tak trochu přes naše hla­vy, plné dobré vůle. Zavírat oči před minulostí není dobré ani na přelomu roku. Mož ná, že by dokonce v tuto sváteční chvíli bylo věci více ku prospě­chu, kdybychom si místo velkole­pých perspektiv uvědomili minulé chyby a nedostatky. Neboť chyba­mi se člověk učí, ale pouze chy­bami, které si uvědomuje a které hodlá překonat a napravit. Pokud jde o jilm, máme jistě tu a tam co k napravování. Každý ví, kde ho bota tlačí, a tak by asi nemě­lo smysl tu rozdávat nějaké moudré rady. Stačí, když si uvě­domíme, že pokud jde o naši kine­matografii, máme společnou vůli. Všichni chceme, aby se vyvíjela ku prospěchu umění i ku prospě­chu těch, kteří ji mají rádi. A všichni také víme, že silná slova, mířící k novým perspektivám, tu asi nejsou plně na místě, že by právě pokud jde o náš film bylo prospěšnější ohlédnout se do mi­nula na nějaké ty chybičky a vy­vodit z nich poučení. Můžeme si stokrát libovat, že vyrábíme dobré filmy, a argumen­tovat tím, že na ně diváci chodí. Ale stačí si vzpomenout na jedno úsloví o samochvále a stačí se po­dívat blíže na strukturu naší pro­dukce a naše nadšení asi dost ochladne. Kdyby se někdo řekně me za sto let chtěl na základě naší hrané kinematografie poučit o tom, čím žila sedmdesátá léta, nevím, jak by to dopadlo. Vedle komedií někdy nepříliš zdařilých a vedle výletů do minulosti by to­ho o naší současnosti, zejména o problémech, jimiž žije socialistic­ky svět, asi mnoho nenašel. Oč více by mu pověděly filmy maďar­ské, sovětské a polské! A tak luďme letos při vstupu do nové­ho roku trochu skromnější a kri­tičtější, než obvykle býváme. 1 kdybychom si v tomto směru ma­ličko ukřivdili, je to stále lepší než podléhat sebeklamu o umě­leckých a myšlenkových kvali­tách, které jsou více toužené než vskutku realizované. ZÁBĚRU filmoví Čtrnáctideník záběr ročník dvanáctý. Vydává ústřední ředitelství Cs f I lni u v nakladu ■e 1st ví Panorama Praha. Tiskne Mír novinářské závody n p., zá vod 4, Praha 1. Václavské n. 36. — Šéfredaktor STANISLAV BENSCH Vírvarná red Dag mar Stehlíková Sekretářka re dakce Libuše Nechvátalová Adre­sa redakce 110 00 Prahe 1 Vác­lavské nám 28 Telefon 28 11 78 Předplatné na rok "31,20 Kčs, na půl roku 15,80 Kčs. jednotlivé čís­la 1,20 Kčs. Rozšiřuje Poštovní novinové služba Informace o předplatném podá a předplatné ořlUtná každá pošta a doručova­tel Oblednávkv do zahrantfl vv řlzule PNS ústřední «spedice tts ku odd, vývoz tisku, jindřišská 14 Prahe 1. Nevvžédané rukaplsv se nevraceli. <7 807 O záběr % PŘÁTELSKÉ SETKÁNÍ U PŘÍLEŽITOSTI 80. VÝROČÍ ČS. KINEMATOGRAFIE 14. prosince minulého roku se ve Slovanském domě v Praze sešli vedoucf představitelé Čs. filmu s filmovými umělci a zasloužilými filmovými pracov­níky u příležitosti SO. výročí Čs. kinematografie. Přátelského setkání se také zúčastnili pracovníci oddělení kultury ÜV KSČ František Semln a Jaroslav Pospíšil a vedoucí oddělení kultury Ořadu předsednictva vlády ČSSR dr. La­dislav Miler. V úvodním projevu poděkoval ústřední ředitel Čs. filmu dr. Jiří Purš přítom­ným za jejich osobní podíl na rozvoji čs. kinematografie, která se od prv­ních, leckdy neuměleckých dětských krůčků, stala platnou a nedílnou součás­tí kulturního života naší společnosti. Za třiatřicet let, které uplynuly od zná­rodnění našeho filmu, realizoval velký kolektiv tvůrců, umělců a filmových pracovníků na dvanáct set celovečerních filmů, tisíce metrů filmových pro­gramů pro televizi, stovkv vynikajících animovaných filmů. Téměř dvěma mi­liardám diváků bylo umožněno ve třech a půl tisících kinech zhlédnout nej­různější filmová díla. Očast na mnoha mezinárodních akcích přispěla k šíře­ní dobrého jména československého filmu ve světě. Je potěšitelné, zdůraznil dr. Purš, že se daří realizovat základní úkoly, které vyplynuly pro kinemato­grafii ze závěrů XV. sjezdu KSČ. Na konci svého projevu vyjádřil dr. Purš přesvědčení, že přítomní umělci a tvůrci budou i nadále věnovat veškerý svůj talent rozvoji čs. kinematografie, zvyšování ideově umělecké úrovně našich filmů. Po projevu převzalo téměř sto národních a zasloužilých umělců a dalších vynikajících filmových pracovníků Čestné diplomy, které jim udělil ústřední ředitel Čs. filmu při příležitosti 80. výročí vzniku čs. kinematografie. Za oce­něné poděkoval národní umělec Martin Růžek, alp 0 NA XIV. MFF V CHICAGU (3. až 23. 11. 1978) získal čs. krátký film Co jsme udělali slepicím čestný di­plom. V rámci festivalu se konala vý­stava a soutěž filmových plakátů, kde čs. plakát Vratislava Hlavatého k fil­mu Harold Lloyd získal Stříbrného Huga a plakát Jaroslava Fišera k fil­mu Hra o jablko Bronzového Huga. • XI. MFF V MIAMI (10.—19. 11. m. r.) přinesl naši kinematografii velký úspěch. Filmy Adéla ještě nevečeřela a Hra o jablko získaly Zvláštní ce­nu poroty. V kategorii dětských hra­ných filmů dostal film Malá mořská víla Hlavní cenu. • ČESKOSLOVENSKÝ FILM a velvy­slanectví Kubánské lidové republiky uspořádaly 20. prosince 1978 v praž­ském kinu Světozor slavnostní pre­miéru kubánského filmu Učitel, ko­nanou u příležitosti 20. výročí vítěz­ství kubánské revoluce. • BĚHEM NATÁČENI filmu Tess z ďUrbervillů náhle zemřel ve věku 63 let jeden z nejlepších anglických kameramanů Geoffrey Unsworth. Z ce­lé řady filmů, na kterých spolupra­coval, jmenujme alespoň ty nejzná­mější: Becket (1964], 2001: Vesmírná odysea f 1968), Cromwell (1969), Ka­baret (1972), Zardoz (1974), Vražda v Orient-expressu (1974), Příliš vzdá­lený most (1977). m po ÚSPĚŠNÝCH ROMÁNECH Rose­mary má děťátko a Stepfordské pa­ničky se dočká zfilmování další best­seller Iry Levina Ten dokonalý den. Vědecko fantastický příběh z daleké budoucnosti, kdy lidská civilizace je řízena počítačem, bude režírovat Hu­bert Cornfield. • ZNÁMÝ AMERICKÝ REŽISÉR ka nadského původu Norman Jewison (z našich kin známe jeho film V žáru noci) bude režírovat film A spravedl­nost pro všechny. Hlavni postavu právníka se zvláštním smyslem pro spravedlnost a ještě zvláštnějším smyslem pro humor ztělesní AI Paci­no. • AMERICKÁ SPOLEČNOST Warner Brothers získala filmovací práva k ro­mánu Johna Fowlese Francouzova mi­lenka, známého i z českého překla­du. Film má být realizován v příš­tím roce. Scénář napíše známý ang­lický dramatik Harold Pinter a reží­rovat bude rovněž Angličan, který v posledních letech pracuje za oceá­nem, Karel Reisz. • 6. PROSINCE 1978 uspořádalo Bul­harské kulturní středisko v Praze přehlídku bulharských dokumentár­ních filmů, ž nichž některé byly oce­něny na nedávném festivalu v Plov­divu. Přehlídky se zúčastnila devíti­­členná delegace sofijských dokumen­­taristů, vedená šéfredaktorem studia Ekran Dlmitrem Chadžievem. 0 V KALIFORNII zemřela 9. listopa­du ve věku 59 let herečka Florence Marly, vlastním jménem Hana Smé­kalová. Přes svůj český původ byla činná převážně v zahraničí. V čes­kém filmu hrála pouze jednou, a si­ce princeznu ve Vávrově přepisu ro­mána Karla Čapka Krakatit (1947). 0 NOVÝ ČESKÝ FILM nazvaný Pum­paři od Zlaté podkovy, jehož režisé­rem je Otakar Fuka, měl premiéru ve středu 3. ledna v pražském kině Světozor. Slavnostního představení tohoto filmu se zúčastnili někteří z jeho tvůrců a herců a dále předsta­vitelé našeho kulturního a politické­ho života. 0 ŠVÉDSKÝ REŽISÉR Jan Troell do­končuje v exteriérech tichomorského ostrova Bora-Bora remake známého filmu Johna Forda z roku 1937 Ura­gán. Hlavni role vytvářejí Mia Farro­­wová, Jason Robards, Max von Sy­­dow, Timothy Bottoms a Trevor Ho­ward. Film vzniká v produkci Dino De Laurentiise, který pak hodlá v Ti­chomoří realizovat novou dvoudílnou verzi Vzpoury na Bounty. Režie se má ujmout po delší odmlce významný anglický tvůrce David Lean. m POD NÁZVEM RŮŽE vzniká v Hol­lywoodu film o posledních osmi dnech života rockové zpěvačky, in­spirovaný životními osudy dnes už legendární Janis Joplinové. Režíruje ho Mark Rydell a hlavni role vytvá­řejí Bette Midlerová a Alan Bates. 0 FILMOVÉ FOTOGRAFIE MILOŠE SCHMIEDBERGERA ]e název výstavy, která byla zahájena 6. ledna v Ob­vodním klubu mládeže „Dvojka“ v Praze 2, Vinohradské ulici 27. „Dvoj­ka“ srdečně zve všechny zájemce o film i fotografování k návštěvě této výstavy. 0 POSTAVENI DNEŠNÍ moderní že­ny v rodině a společnosti — to je častý námět mnoha filmů. Nejnověji se tímto problémem zabývá snímek francouzského režiséra Bertranda van Effe-nterra, jehož název — Kde­pak je vlastně ORNICAR — nenasvěd­čuje, že by v tomto díle šlo o vážné otázky. Spíš ten titul evokuje kome­dii. Jde však o zamyšlení nad posta­vením ženy, která dává před rodin­nými povinnostmi přednost svému povolání. Ve filmu jde konkrétně o životní osudy reportérky, kterou ztě­lesňuje Géraldina Chaplinová, a o příběh ženy, která je vedoucí auto­servisu. Tu hraje Brigitte Fosseyová. Manželské protějšky těchto mladých, samostatných žen vytvořili Jeao- Francois Stevenin a Didier Flamand. Není jistě třeba dodávat, že s činnos­tí svých manželek hrubě nesouhlasí. Pokud jde o režiséra, ten prohlásil, že sám nechce zaujímat stanovisko, že se snažil jen co nejobjektivněji ukázat danou situaci a předložit ji k posouzení veřejnosti. 0 ROK PO TOM, co zemřel zpěvák a filmový herec Elvis Presley, vznik­lo v USA na padesát scénářů zabý­vajících se různými epizodami jeho života a zejména jeho oslnivou kari­érou „krále rokenrolu“. Tři scénáře se v současné době připravují do vý­roby. Hlavní role v jednom případě byla nabídnuta současné hvězdě ame­rického muzikálu (ohnu Travoltovl, v jiném filmu by měl Elvise Presleye ztělesnit Sylvester Stallone. 0 SEM RACKOVÉ nelátají — tak se jmenuje nový sovětský snímek, kte­rý nedávno dokončil ve studiu Mos­­íilmu režisér Bulat Mansurov. Námět k filmu poskytla literární předloha Viktora Astafjeva. Tento ruský spiso­vatel pochází z Krasnojarského kraje. Záhy osiřel a dětství prožil v dět­ském domově v tgarce za polárním kruhem. Před válkou pracoval na Si­biři, v roce 1942 odešel dobrovolně na frontu a po skončení války pra­coval nejprve opět jako dělník, po­zději začal psát novely a povídky, situované převážně do prostředí tvr­dé sibiřské přírody. Tak je tomu í v případě jeho prózy Sem rackové ne­­létají, pro jejíž filmovou verzi si re­žisér za hlavní představitele vybral P. Kadočnikova, M. Jegorova, L. Po­­lechinovou a J. Melnikovovou. 0 FRANCOUZSKÉHO REŽISÉRA Jea­­na-Pierra Blanca známe především jako tvůrce půvabného filmu Stará panna, kde se spolu setkali Annie Girardotová a Philippe Noiret. V po­slední době režisér Blanc trochu za­nevřel na filmové ateliéry a věnoval svou přízeň televizi. Nyní se opět vrací k filmové režii a bude natáčet snímek Rodinný duch, což podle je­ho vyjádření má být „vášnivě něžný“ příběh, Vyprávějící osudy jedné prů­měrné francouzské rodinky, která má starosti s osmnáctiletou dcerou. 0 ZATÍM NEIVETŠlM televizním pro­jektem, který se má uskutečnit ve Finsku, je natáčení národního eposu Kalevala. Seriál je rozvržen do šesti dílů, z nichž každý převýší po fi­nanční stránce dosavadní literární adaptace finské televize. Celé dílo má být hotové na konci roku 1980. 0 NOVÁ HVĚZDA amerického filmu se jmenuje John Travolta. Proslavily jej snímky Horečka sobotního veče­ra a zejména pak Grease. V obou filmech ovšem Travolta především tančil a zpíval, v čemž prý spočívá devadesát procent úspěchu. Nedávno dokončil John Travolta další film V každém okamžiku, který sé měl bě­hem prosince objevit na plátnech amerických kin. Pozoruhodné na tomto díle je to, že v 'něm Travolta ani netančí, ani nezpívá — a přece je prý znovu neodolatelný. Pokud jde o námět nového Travoltova filmu, bude to pravděpodobně nová verze proslulé Love Story. Jde o romantic­ký příběh velké lásky, kterou nemo­hou zničit žádná protivenství ani překážky. Travoltovou partnerkou v tomto filmu je Lily Tomlinová, kte­rá prohlásila: „Nedivím se, že jsou do něho všechny ženy zamilované, ■vždyť je to ztělesněné kouzlo a šarm.“ ■ 3. PROSINCE ve věku jednadeva­­desáti let zemřel sochař a filmový režisér Ivan Petrovič Kavaleridze, je­den ze spoluzakladatelů ukrajinské kinematografie. Jeho celoživotním té­matem se staly dějiny ukrajinského národa, k němuž se stále znovu vra­cel v sérii výtvarně nekonvenčních, experimentátorských filmů: Záplava (1929), Perekop (1930), Bojové noci '1931), Kolijivština (1933), Promé­theus (1935). Zaslouží připomenout, že první studii, která o Kavaleridzovi vyšla v zahraničí, napsal téměř před dvaceti lety český znalec ukrajinské­ho filmu Lubomír Linhart. 0 VE DNECH 28.-29. 12. 1-978 pro­bíhala ve Vysokých Tatrách jednání mezi představiteli čs. filmu a Hlavní správy filmu při ministeistvu kultu­ry MLR k Protokolu o spolupráci mezi oběma kinematografiemi na léta 1979—1980. Obě strany zhodno­tily plnění Protokolu o spolupráci v minulém období a kladně ocenily do­sažené výsledky. V úsilí o upevně­ni a rozšíření spolupráce zaměří smluvní strany pozornost na další prohloubení spolupráce filmových klubů, filmových tvůrců a filmových svazů obou zemí, efektivnější spolu­práci na jednotlivých úsecích filmo­vé činnosti, realizaci společné výro­by filmů a na daiší formy spoluprá­ce. Protokol podepsali dr. Jiří Purš, ústřední ředitel Čs. filmu a István Szabó, vedoucí Hlavní správy filmu při ministerstvu kultury MLR. 0 VE DNECH 3.—17. LEDNA se ko­ná v Indii v Dillí VII. mezinárodní filmový festival, na němž bude před­vedeno přes 130 celovečerních a krátkých filmů z Indie a z dalších 38 zemí světa. Setkání více než čtyř set významných filmových tvůrců, her­ců, kritiků a teoretiků zahájil indic­ký prezident. Festivalu se účastní také čs. filmová delegace, v jejímž čele je ústřední ředitel Čs. filmu dr. Jiří Purš. Čs. kinematografie se na festivalu představí osmi celovečerní­mi a dvěma krátkými snímky. 0 V ROCE 1977 vzbudila v Rumun­sku velkou pozornost kniha Doktor Poenaru, kterou napsal Paul Geor­­gescu. Román byl po zásluze odmě­něn Cenou rumunského Svazu spiso­vatelů. Před nedávném se objevila na plátnech rumunských kin filmo­vá verze románu, v níž hlavní po­stavu vytvořil herec Viktor Reben­­giuc, který si s velkou chutí a s hlu­bokým porozuměním zahrál lékaře, v jehož životě se obráží celá složi­tost současného života inteligence. Film Doktor Poenaru natočil režisér Dinu Tanase. 0 AMERICKÁ FILMOVÁ akademie předala nedávno známému taneční­kovi a filmovému herci Fredu Astai­­rovi čestného Oscéra za jeho celo­životní dílo. Na slavnostním večírku seděla vedle čerstvého laureáta paní Betty Fordová, bývalá první dáma Spojených států. Když jí Fred Astai­re děkoval, že přišla, paní Fordová odpověděla: „Jsem zde, protože jsem manželka bývalého amerického prezi­denta. Mnohem důležitější a význam­nější však je vaše přítomnost, pro­tože vy tu sedíte z toho důvodu, že si vás všichni váží a že vás mají rádi.“ 0 BORIS TOKARJEV je mladý sovět­ský umělec, který nedávno rozmnožil řady režírujících herců. Jeho filmo­vý debut, který vznikl ve studiu Mos­­film, se jmenuje Můj anděl. 0 „PŘIPOUŠTÍM, ŽE JSEM feminist­ka a že můj film Přítelkyně je toho dokladem,“ prohlásila nedávno ame­rická režisérka Claudia Weilová na okraj svého hraného debutu. „Neu­znávám však ve filmu rétoriku. Po­dle mého názoru je umění nejvyššl formou politiky. Lidé se mohou změ­nit ovšem pouze tehdy, jestliže v nich dokážeme vyvolat radost nebo žal, jestliže se nám podař! je rozesmát, nebo ro-zplakat.“ Claudia Weilová pra­covala zatím jen jako filmová a te­levizní dokumentaristka. jeden její krátký film dostal dokonce v roce 1975 Oscara. Přítelkyně — to je film několika dívčích a ženských osudů, to je příběh mladých žen, které vstu­pují po dokončení studia do života a poznávají, že nejlepší druh seberea­lizace není manželství, ale samostat­ný život vyplněný prací. Hlavní žen­ské role v tomto snímku vytvořily Melanie Mayronová a Anita Skinnero­­vá. jejich mužským partnerem je Eli Wallach. 0 PRVNl STRÁNKY z dějin sovětské diplomacie zachycuje nový film re­žiséra Villena Novaka Rudi diploma­té, jehož hlavní postavou je Teodor Nette, jeden z prvních diplomatic­kých kurýrů. Film zachycuje obtíž­nou činnost sovětských diplomatů. Jejich práce, kterou konali bezpro­středně po skončení občanské války, se v mnohém nelišila od jejich dří­vější činnosti na frontě. Scénář k fil­mu napsal E. Volodarski a A. Pre­­lovski, hlavní role ztělesnili Michail Matvejev, Igor Starygin a Leonid Ne­­vědomski. 0 BANKÉRKA — tak se bude jme­novat nový francouzský film. který má natáčet režisér Jacques RoufDo. Zatím je snímek teprve ve stavu zro­du, to jest v podobě ne zcela hotové­ho scénáře, na němž pracuji Fran­cis Girod a Georges Conchon. Tento pracovní tandem měl pozoruhodný úspěch se scénářem k filmu Divoký stav a oba úspěšní scenáristé hodla­jí svůj úspěch opakovat. Hrdinkou filmu bude žena středních let, kte­rou má ztělesnit Rommv Schneidero­vá. Tato žena bude ovládána několi­ka vášněmi, z nichž dvě ne|s’lnk’ší jsou-peníze a láska Partnerem po­kolikáté už? — R. Schneiderové bu­de Michel Piccoli. Dnešní divák si již zvykl na to, že u řady filmů lze jen s obtížemi rozhlídnout, která země má přednostní „mateřské“ právo hlásit se k tomu kterému titulu. Stále více Klenů filmových štábů cestuje přes hranice, aby se pudíleli na koprodukční spolupráci — a průměrný návštěvník kina pomalu ztrácí přehled o tom, je-li film, na který se právě dívá, italsko-německo-španělský; v podsta­tě je mu již lhostejné, že dobrodružný příběh z francouzské historie, natočený anglickým režisérem, spatřil údajně světlo světa v Panamě. jednou z pilných cestovatelek je i italská herečka Carla Romanelliová, která se stala častým hostem v maďarských filmových ateliérech. Naši diváci měli možnost seznámit se s ní v dramatu Pála Sándnra Vzpomínka z Herkulových lázní, zanedlouho ji uvidíme jako půvabnou Bellu ve filmu Počestná noc, jejž natočil Károly Makk podle' románu Sándora Hunyadyho Dům s červenou lucernou Snímek: archív

Next