Zábĕr, 1980 (XIII/1-26)

1980-01-11 / No. 1

ZÁBĚRY Letos vstupujeme do roku pětatřicátého výročí osvobození. Bylo by tudíž na místě uzpůsobit této významné okolnosti i vstupní zamyšlení, to jest obrátit zřetel spíše k minulosti než budoucnosti, jak se zpravidla při prvních krocích v novém roce děje. Neučiníme-li to, pak * dobrých důvodu. Jednak se jistě rmjdou povolanější a fundovanější pera, která k tomu budou mít v průběhu roku dostatek příležitosti a více místa, jednak nový rok a tradice je tradice. Jakýpak by to byl vstup do nového časového úseku, kdybychom se na chvilku nezastavili a nezamyslili se nad tím, co jsme dosud neudělali nebo udělali jen polovičatě a nedokonale a co v nadcházejících týdnech nového roku dohoníme. Všichni to známe, tahle předsevzetí, přiváděná k životu z té nejupřímnější vůle a notoricky neplněná. Autoři si umiňují, že budou pilnější a že nezapomenou na filmaře, scenáristé se v duchu dušují, že budou psát vynalézavěji a zajímavěji, režiséři hodlají věnovat maximální pozornost každému snímku, i té nejnenáročnější komedii, herci nepřestanou studovat Sřanislavského a život atd. atd. A k tomu my lidé z filmového tisku přejeme všem hodně pevné vůle a sami si umiňujeme, že letos určitě přijdeme v novými zajímavými rubrikami a že vůbec uděláme vše možné, aby čtenáři byli spokojeni. A tak mě napadá jedna věc. Což udělat někdy výjimku? Což si přát a přát všem ostatním, abychom si nemuseli nic přát? Že tomu nerozumíte? Vždyf je to docela prosté. Rok co rok čekáme na s poslední den kalendáře, abychom posledním utrženým lístkem mohli zahodit i všechny resty starého roku. Na Silvestra své pracovní dluhy utopíme v alkoholu — a na Nový rok začneme pěkně znovu, alespoň s těmi předsevzetími. Nuže, přál bych vám všem, ať jsme od filmu či z jiné branže Ja přál bych to i nám v Záběru), abychom jednou v budoucnu nemuseli nic utápět a nic teoreticky začínat. Přál bych vám a přál bych si, aby to bylo zbytečné proto, že žádných restů nezůstalo, že jsme byli s prací jak se říká ä jour, že Nový rok je pro nás tím tradičním předělem pouze časovým — že zkrátka po pracovní stránce nemáme co dohánět a že tudíž předsevzetí v punktu naší zaměstnanecké či umělecké činnosti jsou zhola zbytečná. Nebylo by to hezké přání do nového roku? Jen je tak jednou opravdu splnit! ZÁBĚRU filmoví čtrnáctideník zAbEf ročník dvanáctý Vydáví rtstředn ředitelství Čs. filmu v naklada telství Panorama Praha. Tiskne Mi novinářské závody n. p. zá vod 4, Praha 1 Václavské n. 38 — Šéfredaktor STAN'StA' BENSCH. Výtvarná red. Dag mar Stehlíková Sekretářka re dakce Libuše Nechvátalová Adre sa redakce 13 00 Praha 1, Vác lavské nám. ÍJ. Telefon 20 1178 Předplatné na rok 31,20 Kčs. na půl roku 1.5,80 Kčs. Jednotlivá čís la 1,20 Kčs. Rozštřule Poštovní novinová služba. Informace předplatném podá a předplatní t přijímá každá pošta a doručova tel. Objednávky do zahraničí vy řizuje PNS, ústřední expedice tis ku odd vývoz tisku, jindřišská 14, Praha 1. Nevyžádané rukopisy se nevracej!. 47 807 O záběr 9 17. PROSINCE se v pražském Filmovém klubu sešil hosté Dnů norského filmu, režisér Erik Solbakken [tvůrce filmu Tanec mezi stíny) a herec Národního divadla v Oslo Espen Skjönberg s filmovými novináři. Čtyřmiliónové Norsko patří k méně významným severským kinematografiím. Filmový průmysl se potýká s vážnými finančními problémy, a to i přesto, že stát z devadesáti procent hradí náklady filmové výroby. Roční produkce nepřesahuje deset filmů ročně. • VYHLÁŠENÍM CEN byl v kubánském hlavním městě Havaně zakončen první festival latinskoamerického filmu. Zúčastnilo se jej více než šest set filmových tvůrců z celého latinskoamerického subkontinentu. Předvedeno byla téměř tři sta filmů. V kategorii uměleckých filmů získala první cenu festivalu současně dvě filmová díla. Byl to brazilský celovečerní film režiséra Géralda Sarna Plukovník Demiro Gouveía a kubánský film Mualuala natočený režisérem Sergiem Giralem. V kategorii dokumentárních filmů zvítězil film chilského filmového tvůrce Patricia Guzmána Chilská bitva a v kategorii kreslených filmů byl poctěn první cenou kubánský film Elpidio Valdés, natočený Juanem Padronem. Zvláštní cenu festivalu obdržel venezuelský film Pais Portátil. • JE ZNÁMO, ŽE existují celé herecké rodinné klany, že slavné filmové hvězdy přivádějí do ateliérů své malé hvězdičky s přáním, aby v jejich cestě pokračovaly. V poslední době se rozrostla jedna z nejproslulejších rodin, rodina Brandů. Nikoli ovšem o potomka slavného Marlona Branda, ale o sourozence, přesněji řečeno o sestru Jacelyn. Ta už s úspěchem odstartovala, dosáhla dokonce pozoruhodného ohlasu svým výkonem ve filmu Stanleye Donena Kino, kino, a v současné době se připravuje na další práci v ateliérech. Může za to poděkovat režisérovi Larry Peercymu, který si ji vybral — vedle Lisy Eichhornové a Treat Williamse — pro svůj nový snímek Proč bych měla lhát? • UŽ NĚKOLIKRÁT se psalo o tom, že Lilly Palmerová zanechává aktivní filmové činnosti a že se bude věnovat literatuře, zejména poté, co její Paměti dosáhly pozoruhodného čtenářského ohlasu. Ale podobně jako kdysi Gabin, ani tato hvězda se nemůže definitivně rozloučit s filmovými ateliéry a vždy podlehne naléhání přátel a znovu začne hrát. Pokušitelem, či spíše pokušitelkou, která svedla Lilly Palmerovou naposled, byla francouzská spisovatelka Frangoise Saganová, která napsala filmový námět Psí humor, šitý prý přímo na tělo slavné herečce. Lilly Palmerová si přečetla část rukopisu a byla tak spokojená, že přislíbila vytvořit ve filmu, natočeném podle této předlohy, hlavní roli. Má hrát majitelku malého penziónu v hornickém městečku, jíž zkomplikuje jednoho dne život mladý nájemník, který ji přesvědčí, že na lásku není nikdy pozdě. • AMERICKÝ SCENÁRISTA a producent Glen Stansel oznámil nedávno překvapující filmový záměr. Hodlá prý natočit známou aféru senátora Kennedyho, k níž došlo před několika lety a při níž zahynulo mladé děvče Mary Jo Kopechneová. Producent navíc řekl, .že v jeho filmu se má jako herec objevit bratr dnešního prezidenta Spojených států Billy Carter. Není třeba dodávat, že film je „načasován“ tak. aby zasáhl do současného předvolebního boje, v němž se o místo prezidenta uchází i hlavní hrdina zmíněného filmu, senátor l Edward Kennedy. • LIV ULLMANNOVÁ působí v současné době ve Spojených státech. V jednom newyorském divadle ha Broadwayi vystupuje v muzikálu Vzpomínán na mámu, který napsal Richard Rodgers.' Ullmannová, třebaže se narodila v Norsku a hrála ve švédských filmech, zejména Bergmanových, studovala v Anglii a ovládá dokonale anglický jazyk. Muzikál Vzpomínám na mámu má být později přenesen na televizní obrazovku. • MISTR HORRORU Alfred Hitchcock byl ina Nový rok povýšen královnou Alžbětou do šlechtického stavu. Cti užívat titulu „sir“ se mu dostalo spolu s řadou významných osobností britského vědeckého a kulturního života, z nichž jmenujme alespoň zpěváka C. Richarda % ROBERT BRESSON, kterému je už dvaasedmdesát let. nehodlá zřejmě ještě odejít na odpočinek. Tento známý francouzský režisér, tvůrce tak pozoruhodných fimů jako Odsouzený na smrt uprchl* Tak třeba IJaltazar, Muška, Něžná a,Čtyři noci snílka, připravuje svůj další film, který se má jmenovat Peníze. Námět a scénář k snímku si napsal Bresson sám a podobně jako v řadě jeho předchozích filmů, zejména podobně jako ve Čtyřech nocích snílka, nebudou v tomto novém snímku hrát profesionální interpreti. • PRODUKČNÍ FIRMA Walta Disneye dovedla vždy správně odhadnout, co se ve filmu „nosí nebo bude v nejbližší budoucnosti nosit“. Proto se v posledních letech soustřeďuje na dobrodružné a vědeckofantastické snímky. Její nejnovější filmový projekt se nazývá Návštěvníci z jiných světů. Těmi návštěvníky budou dva lidé, nadaní zvláštní silou a schopností, kteří přicházejí na zemí jako předvoj a výsadka neznámé civilizace, která se chce Země zmocnit. Hlavní roli v tomto díle má vytvořit Christopher Lee a není bez zajímavosti, že se tu má objevit i kdysi slavná americká hvězda Bette Davisová, které bude už dvaasedmdesát let. • OBJEVIL SE DALŠÍ festival, tentokrát až v jihoframcouzském půvabném městečku Arles. O charakteru této přehlídky cosi napovídá už jeho název: Mezinárodiní přehlídka potlačovaných filmů. Prvního ročníku, který byl nedávno ukončen, se účastnilo na šedesát domácích i zahraničních děl. Mezi porotci byli spisovatelé Henry Frangois Rey, Jean-Fierre Chabrol a Alain Robbe-Grillen Na festivalu s© neudílely ceny, bvl alo pořízen seznam pozoruhodných filmů, které by si zasloužily, aby prolomily bariéru eíkomoímických nebo politických překážek, jež jim brán! v cestě do běžné distribuce. Z filmů, které vzbudily velkou pozornost uveďme surrealistický snímek Andros režiséra Claude Maurina a reportáž o britské armádě v Severním Irsku, kterou natočil Arthur Mac Caig. • SVĚTOZNÁMÝ DOKUMENTARISTA Andrew Thorndike, předseda Svážu filmových a televizních pracovníků Německé demokratické republiky, nositel Leninova řádu a vysokých vyznamenání své vlasti, zemřel 14. prosince ve věku sedmdesáti let. Na loňském Mezinárodním filmovém festivalu v Moskvě byl vyznamenán spolu s dalšími, dvanácti umělci a filmovými pracovníky zvláštní cenou udělenou k šedesátému výročí sovětské kinematografie. • KDYSI PRED dávnými lety byli partnery, nyní se stanou konkurenty. Mluvíme o Brigitte Bardotové a A.ainu Delon ovi, kteří spolu před lety hráli ve skeči, který pro Podivuhodné příběhy natočil Louis Maile. Uba se nyní pilně věnují obchodu, i když s tím rozdílem, že Deion kromě toho pokračuje v umělecké práh, zatímco Bardotová odešla definitivně do ústraní. Ale k té konkurenci. Oba si založili kosmetické firmy a oba prohlašují, že jejich parfémy a krášlicí prostředky ovládnou příštího roku francouzské a světové trhy. © PRÁŠILOVSKÁ TEMATIKA se má k světu nejen v literatuře, ale i ve filmu. Ve Francii uvedli do distribuce celovečerní kreslený film Dobrodružství barona Prášila, jehož autorem je režisér Jean Image. Kritik listu L’Humanité Dimanche věnoval snímku pouhých pět řádek a svůj pos wiek uvedl slovy: „Ubohé děti!“ Také v Sovětském svazu si vzal režisér Mark Suchárov tuto látku za námět celovečerního, ale hraného filmu. Rozdíl je ještě v tom, že barona obrátí', jaksi naruby, protože z něho učinil notorického hlasatele pravdy, což hrdinu přivádí do situací, které i sou časte ještě bláznivější než příhody skutečného barona Prášila. Film se jmenuje Nejpravdomluvnější, a hlavni postavu ztělesnil Oleg JamkOvkl). • JELENA PROKLOVOVA jevgenuj Leonov jsou hlavními představiteli nového sovětského filmu Cestou viry a pravdy, který v minulých týdnech dokončil režisér A. Smirnov. Hlavním aktérem filmu není nicméně člověk, ale město, totiž Moskva a její výstavba, o níž řada architektů uvažovala už v dobách druhé světové války, ledním z nejznámějších architektů, jehož plány se postupně realizovaly a realizují, je inženýr Minder, ko, kterého ve filmu hraje Alexandr Kaljagin. • DEBUTOVALA v roce 1973, ale záhy se stala filmovým magnetem západních filmů. Jmenuje se Jane Seymourová, začínala jako modelka a nejznámější se stala jako partnerka filmového sujjermana James® Bon da,. Hrála i romantické role, jako byla třeba zasněná kněžna ve filmu Sindibád Tygří oko* a vedla Si tu natolik dobře, že její nejnovější rolu bude mit obdobný charakter — i když v docela jiném rámci. V lyrické komedii Jednou někde bude mít za partnera opět sujtermana, ovšem bývalého — Christophera Reevea, získavšího proslulost díky snímku Superman — který se v tomto filmu změní v něžného milence. % S VELKOU SKEPSI přijímá pokroková veřejnost plán k natáčení filmu Inchon, klerý má být věnován hrdinovi korejské války generálu Mac Arthurovi. Filmový podnik . financuje japonský multimilionář Micuharu Ishii, majitel mnoha hotelů a tiskového koncernu, který chce tímto činem „manifestovat svou úctu generálovi Mac Arthurovi“. Jsou-li peníze, je i dobrý režisér a dobří herci. Film, na jehož scénáři se jako odborný poradce podílela vdova po americkém generálu, má režírovat Terrence Young, a postavu Mac Arthure vytvoří Laurence Olivier. Také v dalších rolích se objeví známí herci, ;sko Omar Sharif, Jacqueline Bissetová a Toshiro Mifune. • NOVÝ SNÍMEK předního západoněmeckého tvrůce Rainera Wernera Fassbindera se jmenuje Sňatek Marie Braunové, jeho hlavní postavpu je žena, která usiluje všemi prostředky — patH k nim manipulování s vlastním manželem i rodinou — o úspěch ve světě obchodního podnikání. Titulní rolí vytvořila Hanna Schygullová. • V ANGLICKÝCH ATELIÉRECH se natáčel výpravný a tím i neobyčejně nákladný film Omar Muchtar — lev nouště, na jehož financování se polílely arabské firmy. Režisérem filmu byl Mustafa Akkad, který si vybral reprezentativní herecké obsazení v podobě Johna Gielguda, Laurence Oliviera, Irene Papašové, Anthony Quinna,. Olivera Reeda a Raf Vallona. Protokol o spolupráci mezi Státním výborem SSSR pro kinematografii a Československým filmem na rok 1980 pnďepsali 18. prosince náměstek předsedy Státního výboru pro kinematografii Michail Alexandrov a ústřední ředitel Cs. filmu dr. Jiří Purš. Podpisu protokolu se zúčastnili tajemník velvyslanectví SSSR v CSSR Eduard Lukášov a zástupce Sovexportfilmu v CSSR Vadim Punomarjov. Za československou stranu byli přítomni náměstkově ústředníhu ředitele Čs. filmu žasl. umělec Milan Lajčiak a ing. Břetislav Pivoda, ředitelé odbnrň ústředního ředitelství Čs. filmu a ředitelé podniku Cs. filmu Snímek: Jan Kuděla Mezi filmy, které dnes už zpracovávají barrandovské laboratoře, patří I přepis Čapkova Hordubala. Vedle sovětského herce A. Kuznecova, maďarského S. Osztera, L. Geprtové, se diváci znovu setkají i s Otou Skienčkou, členem uměleckého souboru Realistického divadla Zd. Nejedlého v Praze, který v předvánočních dnech loňského roku oslavil šedesátiny. Od roku 1951, kdy přišel do Prahy, vytvořil na scéně Vinohradského divadla, Městských divadel pražských, v Realistickém divadle, televizi, barrandovských filmech hezkou řádku pustav. Těch, kterým herecký part dává prostur i těch, kdy na „malém plácku“ svou hereckou virtuozitou vytvářel živé, skutečné lidi, promlouvající k divákovi hloubkou vyslovených myšlenek, vycházející z pravdy poznání. Ať je to Šotolův Karel IV., nikoli mýtus, ale člověk z masa a krve, laskavý, moudrý, který chce žít, nejen vládnout, nebo generál Burgoyne, jemuž nechybí shawovská nadsázka, ironie, nadhled... Byl by nekonečný výčet postav autorů-klasiků i těch současných, které vytvořil Ota Sklenčka. Snímek: Václav Beneš Anketa diváků při letní části FFP si stále udržuje velkou oblibu a zájem diváků a pro své kvality také její výsledky jsou přijímány jako velmi cenný přínos k hodnocení popularity našich hereček a herců. V dosavadních pěti vyhodnocených ročnících (první se konal v roce 1974) nejvíce hlasů a tím také cenu laureáta FFP získal třikrát Jaromír Hanzlík, dvakrát Libuše Šafrán ková, Iva Janžurová a národní umělec Vladimír Menšík, jednou Jana Brej chová. Výsledky šestého ročníku ankety budou vyhlášeny při zahájení FFP — zima ’80. Keramickou plastiku Jana Kutálka, která se už také tradičně stala symbolem tohoto laoreátství, odevzdal za rok 1978 ředitel Ústřední půjčovny filmů Vladislav Mašek (i když poněkud opožděně, protože byln velmi obtížné najít společný volný termín obou laureátů) národnímu uměl ci Vladimíru Menšíkovi a Ivě Janžurová. Obě populární herecké osobnosti získaly v anketě diváků největší počet hlasů před svými kolegy (Iva Janžu rová před Jiřinou Bnhdalovou, Libuší Šafránkovou, Martou Vančurovou a Ha non Maciuchovou, Vladimír Menšík před Jaromírem Hanzlíkem, Jurajeni Ku kurou, Luďkem Sobotou a Jiřím Hrzánem). Na snímku odevzdává symbol a diplom laureáta FFP 1978 ředitel ÜPF Vladislav Mašek Ivě Janžurová Snímek: Ladislav Tunys