Zábĕr, 1980 (XIII/1-26)

1980-01-11 / No. 1

ZÁBĚRY Letos vstupujeme do roku pěta­třicátého výročí osvobození. Bylo by tudíž na místě uzpůsobit této významné okolnosti i vstupní za­myšlení, to jest obrátit zřetel spí­še k minulosti než budoucnosti, jak se zpravidla při prvních kro­cích v novém roce děje. Neučiní­­me-li to, pak * dobrých důvodu. Jednak se jistě rmjdou povolaněj­ší a fundovanější pera, která k to­mu budou mít v průběhu roku do­statek příležitosti a více místa, jednak nový rok a tradice je tra­dice. Jakýpak by to byl vstup do nového časového úseku, kdyby­chom se na chvilku nezastavili a nezamyslili se nad tím, co jsme dosud neudělali nebo udělali jen polovičatě a nedokonale a co v nadcházejících týdnech nového roku dohoníme. Všichni to známe, tahle předse­vzetí, přiváděná k životu z té nej­upřímnější vůle a notoricky ne­plněná. Autoři si umiňují, že bu­dou pilnější a že nezapomenou na filmaře, scenáristé se v duchu du­šují, že budou psát vynalézavěji a zajímavěji, režiséři hodlají věno­vat maximální pozornost každému snímku, i té nejnenáročnější ko­medii, herci nepřestanou studovat Sřanislavského a život atd. atd. A k tomu my lidé z filmového tisku přejeme všem hodně pevné vůle a sami si umiňujeme, že letos urči­tě přijdeme v novými zajímavými rubrikami a že vůbec uděláme vše možné, aby čtenáři byli spokoje­ni. A tak mě napadá jedna věc. Což udělat někdy výjimku? Což si přát a přát všem ostatním, aby­chom si nemuseli nic přát? Že to­mu nerozumíte? Vždyf je to doce­la prosté. Rok co rok čekáme na s poslední den kalendáře, abychom posledním utrženým lístkem mohli zahodit i všechny resty sta­rého roku. Na Silvestra své pra­covní dluhy utopíme v alkoholu — a na Nový rok začneme pěkně znovu, alespoň s těmi předsevze­tími. Nuže, přál bych vám všem, ať jsme od filmu či z jiné branže Ja přál bych to i nám v Záběru), abychom jednou v budoucnu ne­museli nic utápět a nic teoreticky začínat. Přál bych vám a přál bych si, aby to bylo zbytečné pro­to, že žádných restů nezůstalo, že jsme byli s prací jak se říká ä jour, že Nový rok je pro nás tím tradičním předělem pouze časo­vým — že zkrátka po pracovní stránce nemáme co dohánět a že tudíž předsevzetí v punktu naší zaměstnanecké či umělecké čin­nosti jsou zhola zbytečná. Nebylo by to hezké přání do nového ro­ku? Jen je tak jednou opravdu splnit! ZÁBĚRU filmoví čtrnáctideník zAbEf ročník dvanáctý Vydáví rtstředn ředitelství Čs. filmu v naklada telství Panorama Praha. Tiskne Mi novinářské závody n. p. zá vod 4, Praha 1 Václavské n. 38 — Šéfredaktor STAN'StA' BENSCH. Výtvarná red. Dag mar Stehlíková Sekretářka re dakce Libuše Nechvátalová Adre sa redakce 13 00 Praha 1, Vác lavské nám. ÍJ. Telefon 20 1178 Předplatné na rok 31,20 Kčs. na půl roku 1.5,80 Kčs. Jednotlivá čís la 1,20 Kčs. Rozštřule Poštovní novinová služba. Informace předplatném podá a předplatní t přijímá každá pošta a doručova tel. Objednávky do zahraničí vy řizuje PNS, ústřední expedice tis ku odd vývoz tisku, jindřišská 14, Praha 1. Nevyžádané rukopisy se nevracej!. 47 807 O záběr 9 17. PROSINCE se v pražském Fil­movém klubu sešil hosté Dnů norské­ho filmu, režisér Erik Solbakken [tvůrce filmu Tanec mezi stíny) a herec Národního divadla v Oslo Es­pen Skjönberg s filmovými novináři. Čtyřmiliónové Norsko patří k méně významným severským kinematogra­fiím. Filmový průmysl se potýká s vážnými finančními problémy, a to i přesto, že stát z devadesáti procent hradí náklady filmové výroby. Roční produkce nepřesahuje deset filmů ročně. • VYHLÁŠENÍM CEN byl v kubán­ském hlavním městě Havaně zakon­čen první festival latinskoamerické­ho filmu. Zúčastnilo se jej více než šest set filmových tvůrců z celého latinskoamerického subkontinentu. Předvedeno byla téměř tři sta filmů. V kategorii uměleckých filmů získala první cenu festivalu současně dvě filmová díla. Byl to brazilský celove­černí film režiséra Géralda Sarna Plukovník Demiro Gouveía a kubán­ský film Mualuala natočený režisérem Sergiem Giralem. V kategorii doku­mentárních filmů zvítězil film chil­ského filmového tvůrce Patricia Guz­­mána Chilská bitva a v kategorii kreslených filmů byl poctěn první ce­nou kubánský film Elpidio Valdés, natočený Juanem Padronem. Zvlášt­ní cenu festivalu obdržel venezuelský film Pais Portátil. • JE ZNÁMO, ŽE existují celé he­recké rodinné klany, že slavné fil­mové hvězdy přivádějí do ateliérů své malé hvězdičky s přáním, aby v jejich cestě pokračovaly. V poslední době se rozrostla jedna z nejproslu­lejších rodin, rodina Brandů. Nikoli ovšem o potomka slavného Marlona Branda, ale o sourozence, přesněji řečeno o sestru Jacelyn. Ta už s úspěchem odstartovala, dosáhla do­konce pozoruhodného ohlasu svým výkonem ve filmu Stanleye Donena Kino, kino, a v současné době se při­pravuje na další práci v ateliérech. Může za to poděkovat režisérovi Lar­ry Peercymu, který si ji vybral — vedle Lisy Eichhornové a Treat Wil­­liamse — pro svůj nový snímek Proč bych měla lhát? • UŽ NĚKOLIKRÁT se psalo o tom, že Lilly Palmerová zanechává aktivní filmové činnosti a že se bude věnovat literatuře, zejména poté, co její Pa­měti dosáhly pozoruhodného čtenář­ského ohlasu. Ale podobně jako kdy­si Gabin, ani tato hvězda se nemůže definitivně rozloučit s filmovými ate­liéry a vždy podlehne naléhání přátel a znovu začne hrát. Pokušitelem, či spíše pokušitelkou, která svedla Lilly Palmerovou naposled, byla francouz­ská spisovatelka Frangoise Saganová, která napsala filmový námět Psí hu­mor, šitý prý přímo na tělo slavné herečce. Lilly Palmerová si přečetla část rukopisu a byla tak spokojená, že přislíbila vytvořit ve filmu, natoče­ném podle této předlohy, hlavní roli. Má hrát majitelku malého penziónu v hornickém městečku, jíž zkompli­kuje jednoho dne život mladý nájem­ník, který ji přesvědčí, že na lásku není nikdy pozdě. • AMERICKÝ SCENÁRISTA a produ­cent Glen Stansel oznámil nedávno překvapující filmový záměr. Hodlá prý natočit známou aféru senátora Kennedyho, k níž došlo před něko­lika lety a při níž zahynulo mladé děvče Mary Jo Kopechneová. Produ­cent navíc řekl, .že v jeho filmu se má jako herec objevit bratr dnešního prezidenta Spojených států Billy Car­ter. Není třeba dodávat, že film je „načasován“ tak. aby zasáhl do sou­časného předvolebního boje, v němž se o místo prezidenta uchází i hlav­ní hrdina zmíněného filmu, senátor l Edward Kennedy. • LIV ULLMANNOVÁ působí v sou­časné době ve Spojených státech. V jednom newyorském divadle ha Broadwayi vystupuje v muzikálu Vzpomínán na mámu, který napsal Richard Rodgers.' Ullmannová, třebaže se narodila v Norsku a hrála ve švéd­ských filmech, zejména Bergmano­­vých, studovala v Anglii a ovládá dokonale anglický jazyk. Muzikál Vzpomínám na mámu má být později přenesen na televizní obrazovku. • MISTR HORRORU Alfred Hitch­cock byl ina Nový rok povýšen krá­lovnou Alžbětou do šlechtického sta­vu. Cti užívat titulu „sir“ se mu do­stalo spolu s řadou významných osob­ností britského vědeckého a kultur­ního života, z nichž jmenujme ale­spoň zpěváka C. Richarda % ROBERT BRESSON, kterému je už dvaasedmdesát let. nehodlá zřejmě ještě odejít na odpočinek. Tento zná­mý francouzský režisér, tvůrce tak pozoruhodných fimů jako Odsouzený na smrt uprchl* Tak třeba IJaltazar, Muška, Něžná a,Čtyři noci snílka, při­pravuje svůj další film, který se má jmenovat Peníze. Námět a scénář k snímku si napsal Bresson sám a po­dobně jako v řadě jeho předchozích filmů, zejména podobně jako ve Čty­řech nocích snílka, nebudou v tomto novém snímku hrát profesionální in­terpreti. • PRODUKČNÍ FIRMA Walta Disneye dovedla vždy správně odhadnout, co se ve filmu „nosí nebo bude v nej­­bližší budoucnosti nosit“. Proto se v posledních letech soustřeďuje na do­brodružné a vědeckofantastické sním­ky. Její nejnovější filmový projekt se nazývá Návštěvníci z jiných světů. Těmi návštěvníky budou dva lidé, na­daní zvláštní silou a schopností, kte­ří přicházejí na zemí jako předvoj a výsadka neznámé civilizace, která se chce Země zmocnit. Hlavní roli v tomto díle má vytvořit Christopher Lee a není bez zajímavosti, že se tu má objevit i kdysi slavná americká hvězda Bette Davisová, které bude už dvaasedmdesát let. • OBJEVIL SE DALŠÍ festival, tento­krát až v jihoframcouzském půvab­ném městečku Arles. O charakteru té­to přehlídky cosi napovídá už jeho název: Mezinárodiní přehlídka potla­čovaných filmů. Prvního ročníku, kte­rý byl nedávno ukončen, se účastni­lo na šedesát domácích i zahranič­ních děl. Mezi porotci byli spisovate­lé Henry Frangois Rey, Jean-Fierre Chabrol a Alain Robbe-Grillen Na fes­tivalu s© neudílely ceny, bvl alo po­řízen seznam pozoruhodných filmů, které by si zasloužily, aby prolomily bariéru eíkomoímických nebo politic­kých překážek, jež jim brán! v cestě do běžné distribuce. Z filmů, které vzbudily velkou pozornost uveďme surrealistický snímek Andros režisé­ra Claude Maurina a reportáž o brit­ské armádě v Severním Irsku, kterou natočil Arthur Mac Caig. • SVĚTOZNÁMÝ DOKUMENTARISTA Andrew Thorndike, předseda Svážu filmových a televizních pracovníků Německé demokratické republiky, no­sitel Leninova řádu a vysokých vy­znamenání své vlasti, zemřel 14. pro­since ve věku sedmdesáti let. Na loň­ském Mezinárodním filmovém festiva­lu v Moskvě byl vyznamenán spolu s dalšími, dvanácti umělci a filmový­mi pracovníky zvláštní cenou uděle­nou k šedesátému výročí sovětské ki­nematografie. • KDYSI PRED dávnými lety byli part­nery, nyní se stanou konkurenty. Mlu­víme o Brigitte Bardotové a A.ainu Delon ovi, kteří spolu před lety hráli ve skeči, který pro Podivuhodné pří­běhy natočil Louis Maile. Uba se ny­ní pilně věnují obchodu, i když s tím rozdílem, že Deion kromě toho po­kračuje v umělecké práh, zatímco Bardotová odešla definitivně do ústra­ní. Ale k té konkurenci. Oba si za­ložili kosmetické firmy a oba prohla­šují, že jejich parfémy a krášlicí pro­středky ovládnou příštího roku fran­couzské a světové trhy. © PRÁŠILOVSKÁ TEMATIKA se má k světu nejen v literatuře, ale i ve filmu. Ve Francii uvedli do distribuce celovečerní kreslený film Dobrodruž­ství barona Prášila, jehož autorem je režisér Jean Image. Kritik listu L’Hu­­manité Dimanche věnoval snímku pou­hých pět řádek a svůj pos wiek uvedl slovy: „Ubohé děti!“ Také v Sovět­ském svazu si vzal režisér Mark Su­chárov tuto látku za námět celove­černího, ale hraného filmu. Rozdíl je ještě v tom, že barona obrátí', jaksi naruby, protože z něho učinil noto­rického hlasatele pravdy, což hrdinu přivádí do situací, které i sou časte ještě bláznivější než příhody skuteč­ného barona Prášila. Film se jmenuje Nejpravdomluvnější, a hlavni posta­vu ztělesnil Oleg JamkOvkl). • JELENA PROKLOVOVA jevgenuj Leonov jsou hlavními představiteli no­vého sovětského filmu Cestou viry a pravdy, který v minulých týdnech do­končil režisér A. Smirnov. Hlavním aktérem filmu není nicméně člověk, ale město, totiž Moskva a její výstav­ba, o níž řada architektů uvažovala už v dobách druhé světové války, ledním z nejznámějších architektů, jehož plány se postupně realizovaly a realizují, je inženýr Minder, ko, kte­rého ve filmu hraje Alexandr Kalja­­gin. • DEBUTOVALA v roce 1973, ale zá­hy se stala filmovým magnetem zá­padních filmů. Jmenuje se Jane Sey­­mourová, začínala jako modelka a nejznámější se stala jako partnerka filmového sujjermana James® Bon da,. Hrála i romantické role, jako byla třeba zasněná kněžna ve filmu Sindi­­bád Tygří oko* a vedla Si tu natolik dobře, že její nejnovější rolu bude mit obdobný charakter — i když v docela jiném rámci. V lyrické kome­dii Jednou někde bude mít za partne­ra opět sujtermana, ovšem bývalého — Christophera Reevea, získavšího proslulost díky snímku Superman — který se v tomto filmu změní v něž­ného milence. % S VELKOU SKEPSI přijímá pokro­ková veřejnost plán k natáčení filmu Inchon, klerý má být věnován hrdi­novi korejské války generálu Mac Arthurovi. Filmový podnik . financuje japonský multimilionář Micuharu Ishii, majitel mnoha hotelů a tisko­vého koncernu, který chce tímto či­nem „manifestovat svou úctu generá­lovi Mac Arthurovi“. Jsou-li peníze, je i dobrý režisér a dobří herci. Film, na jehož scénáři se jako odborný porad­ce podílela vdova po americkém ge­nerálu, má režírovat Terrence Young, a postavu Mac Arthure vytvoří Lau­rence Olivier. Také v dalších rolích se objeví známí herci, ;sko Omar Sharif, Jacqueline Bissetová a Toshiro Mifune. • NOVÝ SNÍMEK předního západo­­německého tvrůce Rainera Wernera Fassbindera se jmenuje Sňatek Marie Braunové, jeho hlavní postavpu je že­na, která usiluje všemi prostředky — patH k nim manipulování s vlastním manželem i rodinou — o úspěch ve světě obchodního podnikání. Titulní rolí vytvořila Hanna Schygullová. • V ANGLICKÝCH ATELIÉRECH se natáčel výpravný a tím i neobyčejně nákladný film Omar Muchtar — lev nouště, na jehož financování se po­­lílely arabské firmy. Režisérem filmu byl Mustafa Akkad, který si vybral reprezentativní herecké obsazení v podobě Johna Gielguda, Laurence Oliviera, Irene Papašové, Anthony Quinna,. Olivera Reeda a Raf Vallona. Protokol o spolupráci mezi Státním výborem SSSR pro kinematografii a Čes­koslovenským filmem na rok 1980 pnďepsali 18. prosince náměstek předsedy Státního výboru pro kinematografii Michail Alexandrov a ústřední ředitel Cs. filmu dr. Jiří Purš. Podpisu protokolu se zúčastnili tajemník velvysla­nectví SSSR v CSSR Eduard Lukášov a zástupce Sovexportfilmu v CSSR Vadim Punomarjov. Za československou stranu byli přítomni náměstkově ústředníhu ředitele Čs. filmu žasl. umělec Milan Lajčiak a ing. Břetislav Pivoda, ředitelé odbnrň ústředního ředitelství Čs. filmu a ředitelé podniku Cs. filmu Snímek: Jan Kuděla Mezi filmy, které dnes už zpracovávají barrandovské laboratoře, patří I pře­pis Čapkova Hordubala. Vedle sovětského herce A. Kuznecova, maďarského S. Osztera, L. Geprtové, se diváci znovu setkají i s Otou Skienčkou, členem uměleckého souboru Realistického divadla Zd. Nejedlého v Praze, který v předvánočních dnech loňského roku oslavil šedesátiny. Od roku 1951, kdy přišel do Prahy, vytvořil na scéně Vinohradského divadla, Městských diva­del pražských, v Realistickém divadle, televizi, barrandovských filmech hezkou řádku pustav. Těch, kterým herecký part dává prostur i těch, kdy na „malém plácku“ svou hereckou virtuozitou vytvářel živé, skutečné lidi, promlouvající k divákovi hloubkou vyslovených myšlenek, vycházející z prav­dy poznání. Ať je to Šotolův Karel IV., nikoli mýtus, ale člověk z masa a krve, laskavý, moudrý, který chce žít, nejen vládnout, nebo generál Bur­­goyne, jemuž nechybí shawovská nadsázka, ironie, nadhled... Byl by ne­konečný výčet postav autorů-klasiků i těch současných, které vytvořil Ota Sklenčka. Snímek: Václav Beneš Anketa diváků při letní části FFP si stále udržuje velkou oblibu a zájem diváků a pro své kvality také její výsledky jsou přijímány jako velmi cenný přínos k hodnocení popularity našich hereček a herců. V dosavadních pěti vyhodnocených ročnících (první se konal v roce 1974) nejvíce hlasů a tím také cenu laureáta FFP získal třikrát Jaromír Hanzlík, dvakrát Libuše Šafrán ková, Iva Janžurová a národní umělec Vladimír Menšík, jednou Jana Brej chová. Výsledky šestého ročníku ankety budou vyhlášeny při zahájení FFP — zima ’80. Keramickou plastiku Jana Kutálka, která se už také tradičně stala symbolem tohoto laoreátství, odevzdal za rok 1978 ředitel Ústřední půjčovny filmů Vladislav Mašek (i když poněkud opožděně, protože byln velmi obtížné najít společný volný termín obou laureátů) národnímu uměl ci Vladimíru Menšíkovi a Ivě Janžurová. Obě populární herecké osobnosti získaly v anketě diváků největší počet hlasů před svými kolegy (Iva Janžu rová před Jiřinou Bnhdalovou, Libuší Šafránkovou, Martou Vančurovou a Ha non Maciuchovou, Vladimír Menšík před Jaromírem Hanzlíkem, Jurajeni Ku kurou, Luďkem Sobotou a Jiřím Hrzánem). Na snímku odevzdává symbol a diplom laureáta FFP 1978 ředitel ÜPF Vladislav Mašek Ivě Janžurová Snímek: Ladislav Tunys

Next