Zábĕr, 1983 (XVI/1-26)

1983-01-10 / No. 1

ENERÁLNI TAJEMNÍK ÜV KSC PREZIDENT ESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY SOUDRUH GUSTAV HUSÄK polu s milióny pracujícich celé země přejeme z plného srdce našemu nejvyššímu stranickému a státnímu představiteli pevné zdraví a mnoho sil v další práci za šťastnou budoucnost naší socialistické vlasti, za blaho lido, za mír. racovníci Česikoslovenského filmu Generální tajemník ÜV KSC a prezident CSSR Gustav Husák (vpravo) v roz­hovoru s národním umělcem Martinem Růžkem (vlevo) a filmovým režisérem zasloužilým umělcem Jaroslávem Balíkem Snímek: CTK Kčs 1,20 ROČNÍK XVI. Dne 10. ledna se dožívá sedm­desáti let generální tajemník OV KSČ, prezident ČSSR Gustáv Hu­sák. Soudruh Gustáv Husák sé naro­dil 10. ledna 1913 v Dúbravce, kte­rá je dnes součástí Bratislavy, ja­ko čtvrté dítě dělnické rodiny. Pod vlivem sociálních poměrů, pro­středí, ve kterém vyrůstal, a stu­dia marxisticko-leninské literatu­ry se utvářela jeho politická orientace. V roce 1933, po příchodu na právnickou fakultu Komenského univerzity v Bratislavě, vstoupil do Komunistické strany Českoslo­venska, kde aktivně pracoval, zvláště mezi mládeží a v pokro­kovém tisku. Patřil k těm přísluš­níkům komunistické inteligence, kteří využívali všech možností k probojování politické linie KSČ v politickém a kulturním životě i v mládežnickém hnutí. Politické postoje Gustáva Husá­­ka-revolucionáře, českosloven­ského vlastence a internaciona­­listy formoval duch V. sjezdu KSČ, jednoznačná gottwaldovská orientace na vybudování leninské strany dělnické třídy. Po zákazu komunistické strany a --ozbit! Československé republi­ky pracoval Gustáv Husák v ile­gálních organizacích komunistic­ké strany. V létě 1943 vytvořil spolu s Karolem Šmidkem a Lacem Novo­­meským V. ilegální ústřední výbor KSS, který obnovil organizační strukturu strany, hluboce naruše­nou persekucí a vytvořili z Ko­munistické strany Slovenska hlav­ní organizovanou, masovou a ak­ceschopnou sílu protifašistického a národně osvobozeneckého zápa­su na Slovensku. Gustáv Husák spolu s ostatní­mi členy ústředního výboru KSS a Slovenské národní rady zabez­pečoval přípravy celonárodního ozbrojeného vystoupení lidu proti fašismu a od počátku Slovenské­ho národního povstání 29. srpna 1944 patřil k jeho nejvyšším před­stavitelům. Dne 17. září 1944 se uskutečnil v centru Slovenského národního povstání — Banské Bystrici —. sjezd KSS, na jehož přípravě a úspěšném průběhu se Gustáv Hu­sák významnou měrou podílel. Byl zvolen členem ústředního vý­boru, jeho předsednictva, a místo­předsedou KSS. Po zatlačení povstání do hor po­kračoval Gustáv Husák nadále v organizování protifašistického a národně osvobozeneckého, zápasu lidu Československa. Jako člen de­legace Slovenské národní rady se v březnu 1945 v Moskvě zúčastnil na jednáních s představiteli čs. odboje v zahraničí o programu a složení první vlády Národní fron­ty Čechů a Slováků. Na osvobozeném území i po osvobození celého Československa byl členem předsednictva ÜV KSS a působil nadále ve vedoucích státních funkcích na Slovensku, které mu byly svěřeny v době SNP. Po příchodu vedení KSČ na osvobozené území v dubnu 1945 se stal členem dočasného ústřed­ního výboru. Po osvobození se aktivně zúčast­ňoval vyhraněných třídních zápa­sů revolučních sil vedených Ko­munistickou stranou Českosloven­ska proti reakci, o vnitropolitický charakter a zahraničně politickou orientaci Československa. Po volbách v květnu 1946 se stal členem Ostavodárného shro­máždění a předsedou Sboru pově­­řenců. V rozhodující míře se za­sloužil o vyřešení politické krize na Slovensku na podzim 1947, o porážku reakčních sil soustředě­ných v Demokratické straně a o vítězství pracujícího lidu v únoru 1948 na Slovensku. Po Vítězném únoru se zúčastnil na tvorbě generální linie výstav­by socialismu, všemi silami se za­pojil do její důsledné realizace. Pracoval ve vysokých stranických funkcích, jakož i ve funkci před­sedy Sboru pověřenců. V důsledku neoprávněné kriti­ky a vykonstruovaných obvinění z buržoazního nacionalismu v ro­ce 1950 byl Gustáv Husák postup­ně zbaven všech státních a stra­nických funkcí, v únoru 1951 za­tčen a na jaře roku 1954 v nezá­konném procesu odsouzen na do­životí. Po podmínečném propuš­tění z vězení na základě amnestie v roce 1960 pracoval 3 roky v jed­nom bratislavském závodě. V ro­ce 1963 byl proces proti Gustávu Husákovi vyhlášen za vykonstruo­vaný a nezákonný a byl proto pl­ně rehabilitován. Soudruh Gustáv Husák byl ak­tivním bojovníkem proti nedostat­kům, chybám a deformacím, které prohlubovaly krizi ve straně a společnosti. V dubnu 1968 se stal místopředsedou československé vlády. Koncem srpna 1968 se Gus­táv Husák zúčastnil moskevskýcli rozhovorů vedoucích českosloven­ských a sovětských stranických a státních představitelů. Po návratu do vlasti důsledně probojovával řešení hluboké společenskopolitic­­ké krize v Československu na so­cialistických internacionalistic­­kých zásadách v souladu se závě­ry moskevských rozhovorů. Prosa­zoval marxlsjicko-leninská výcho­diska z križe a v duchu orientace na postupné probojování této linie ovlivnil druhou část mimořádné­ho sjezdu KSS koncem srpna 1968, kde byl zvolen za pr.vního tajem­níka ÜV KSS. Na plenárním za­sedání ŰV KSČ 17. dubna 1969, které bylo začátkem obratu v po­litice strany a formování nového vedení strany, byl Gustáv Husák zvolen prvním tajemníkem ŰV KSČ. XIV. sjezd KSČ v květnu 1971 potvrdil správnost politické linie ŰV KSČ od dubna 1969 a vypra­coval program dalšího všestran­ného rozvoje československé so­cialistické společnosti. Gustáv Hu­sák se stal generálním tajemní­kem ŰV KSČ. V květnu 1975 byl zvolen prezidentem ČSSR a sou­časně se stal vrchním velitelem ozbrojených sil. Na XV. sjezdu KSČ v dubnu 1976, který dále roz­­pracovaVprogram budování rozvi­nuté socialistické společnosti, byl znovu zvolen generálním tajemní­kem ÚV KSČ. Na tvorbě a uskutečňování rea­listické politiky KSČ, prosazování vysoké náročnosti ve stranické, státní a ostatní činnosti, má sou­druh Gustáv Husák, generální ta­jemník ŰV KSČ a prezident ČSSR, velkou zásluhu a právem požívá vážnost, důvěru a autoritu v celé straně a společnosti i v meziná­rodním komunistickém a dělnic­kém hnutí. t V zájmu důsledného pokračová­ní v nastoupené cestě, zabezpečení dalšího rozvoje naší socialistické společnosti, byl soudruh Gustáv Husák na návrh ÜV KSČ jako spo­lečný kandidát Národní fronty ČSSR znovu zvolen Federálním shromážděním dne 22. května 1980 prezidentem ČSSR. Na XVI. sjezdu KSČ v dubnu 1981 byl zno­vu zvolen generálním tajemníkem ústředního výboru strany. Za svou činnost v národně osvo­bozeneckém boji, za stranickou a státnickou činnost byl soudruh Gustáv Husák vyznamenán mnoha vysokými československými a za­hraničními řády. 10. 1.19831 ČASOPIS FILMOVÉHO DIVÁKA SEDMDESÁTINY GUSTÁVA HUSÁKA ( Při vstupu do nového roku 1983 si celá naše společnost uvědomuje náročnost úkolů, které v tomto třetím roce 7. pětiletky musíme všichni splnit. Jde o zajištění zá­kladních východisek pro plnění nelehkých úkolů tohoto období a tím o vytváření předpokladů k po­stupnému dynamizování našeho národního hospodářství. O těchto otázkách podrobně jednalo 7. za­sedání ÜV KSČ ve dnech 24. a 25. listopadu 1982. Plán na rok 1983 navazuje na určité pozitivní vý­sledky prvních dvou let 7. pěti­letky, dále na prosazení strategic­ké linie XVI. sjezdu KSČ, na pro­hloubení procesu intenzifikace a realizace strukturálních přeměn a zvýšení exportní výkonnosti čs. ekonomiky. I přes některé součas­né problémy a nedostatky, rostou­cí náročnost rozvoje a obtížnost vnitřních a zejména vnějších pod­mínek, má naše národní hospodář­ství dostatečné síly a prostředky vyrovnat se s těmito náročnějšími úkoly. Také naše kinematografie v uply­nulém roce 1982 splnila svoje zá­kladní úkoly úspěšně. V tomto směru budeme muset pokračovat i v roce 1983 a zaměřit se na ješ­tě důslednější plnění základních úkolů, které byly vytyčeny při roz­pracování závěrů XVI. sjezdu KSČ pro podmínky našeho filmu. Hlav­ní pozornost bude i nadále sou­středěna na oblast filmové tvorby, především celovečerní, na kultur­ně politickou práci s filmem v ob­lasti filmové distribuce, na zahra­niční styky, ale také na důsled­nější provádění kádrové a perso­nální práce, řešení problémů ma­teriálně technického zajištění a intenzivnějšího hledání cest pro prosazování nových technológií a technických novinek v oblasti audiovizuální techn’"'y. /.načnou pözornost i/ude nutno věnovat rov­něž další péči o mladou tvůrčí ge­nerací. V oblasti celovečerní tvorby bu­deme i nadále věnovat všestran­nou péči současné problematice, ztvárnění současného hrdiny. Přes­to, že jsme těmto otázkám v uply­nulých letech věnovali mimořád­nou pozornost, nedosáhli jsme za­tím takových výsledků, jaké by­­chr potřebovali. Ne, že bychom ni “’ali, ale řada filmů ze a .felé dosáhly i vyso­:gho ocenění, nena­­lající pozornost na­­ento určitý rozpor je poztornosti. Problém ' , že nemáme dosta­­jě zpracovaných děl ■ Důvodů tohoto sta­­iO. Jedním z hlavních j že jak autoři literár­­í, tak i ostatní tvůrčí ejsou vždycky dosta­­.ubky seznámeni s rea­lizovanou problematikou. Snažili jsme se, aby bylo zpracováno více námětů a látek, aby dokonce ně­která témata byla paralelně zpra­cována více autory, protože v tvůr­čí práci může sehrát roli přerůs­tání kvantity v kvalitu. Rozhodu­jící je, jak bude kvalitní dramatic­ká literární předloha, vycházející z principů kulturní politiky naší strany, umělecky zvládnuta. To se ovšem netýká jen filmové umělec­ké tvorby, ale celé naší dramatic­ké tvorby. Rozhodující otázkou v současné etapě je otázka lite­rární přípravy, tzn. úroveň zpra­cování nř v Iky i filmová­ni na str. 2.) ZA ZVÝŠENÍ IDEOLOGICKÉ OFENZÍVNOSTI NAŠEHO FILMOVÉHO UMĚNÍ «

Next