Zábĕr, 1984 (XVII/1-26)
1984-01-09 / No. 1
S Janou Hlaváčovou, členkou činohry Národního divadla, se brzy opět setkáme na filmovém plátně — vytváří jednu z předních rolí v novém filmu národního umělce Otakara Vávry Komediant, který vzniká na motivy románu národního umělce M. V. Kratochvíla. S tímto spisovatelem a scenáristou, .který v současných dnech oslavuje své životní jubileum, hovoříme dnes na straně 8 Civilní snímek: Jaroslav Šimandl TÝDEN CS. FILMŮ V SÝRII Začátkem prosince, přesně ve dnech 4.—10. 12. 1983, proběhl v Damašku Týden československých filmů za účasti filmové delegace vedené ústředním ředitelem Cs. filmu dr. Jiřím Puršem. Dalšími členy, respektive členkami delegace byly herečky Zlata Adamovská a pracovnice odboru zahraničních styků Cs. filmu dr. Markéta Kolářová. Syrští diváci měli v průběhu týdenní přehlídky příležitost zhlédnout kolekci sedmi celovečerních filmů, kterou otevíral snímek režiséra Václava Matějky Má láska s Jakubem. Dále byly uvedenu filmy S tebou mě baví svět, Neúplné zatmění, Svítalo celou noc; velká pozornost byla na přání pořadatelů věnována i tvorbě filmů pro děti a mládež, takže přehlídku doplňovaly filmy Lukáš, Otec a Kaňka do pohádky. Týden Československách filmů probíhal v centru Damašku v kině Kindí, které se svou kapacitou 500 míst blíží pražskému kinu Světozor. Premiéra se konala 4. prosince v neděli, která je v Sýrii normálním pracovním dnem. Po krátkých úvodních projevech byl promítnut dokumentární snímek syrského režiséra Vadí lusefa, absolventa moskevského VGIK, o návštěvě syrského prezidenta Háíize Assáda v Československu. Poté následovala Má láska s lakubem, která se setkala s živám ohlasem a záimem diváků. Návštěvnost zůstala na vasoké úrovni po celou dobu trvání přehlídky, ale snad neív°tší úspěch měl film S tebou mě baví svět. který bul pro velkú záíem publika promítnut dvakrát a zhlédli jej i diváci z města Aleop. Po ukončení týdne filmů v Damašku bula kolekce filmů Uvedena i v městě Homs. kde je velmi početná kolonie Československách občanů, kteří pracují na vástavbě ropné raíinerie. Podle reakce diváků a ohlasu v kulturních kruzích jsou naše filmy v Surtt známé a oblíbené — syrská televize vusílá hodně Československách filmů pro dětí, jak celovečerních, tak i krátkých. V průběhu svého pobytu v Da-mašku se československá filmová delegace sesla k jednání s vedoucími představiteli syrské kinematografie. Výsledkem konkrétních jednání s generálním ředitelem Národní filmové organizace SAR Tahsínem Ulamá byl podpis Protokolu o spolupráci mezi Cs. filmem a Národní filmovou organizací na období 1984—86, v němž je například zakotvena spolupráce v oblasti výroby filmů, výměny filmů na komerčním i nekomerčním základě a vzájemná účast na damašském a karlovarském filmovém festivalu. Delegace byla rovněž přvata ministryní kultury SAR Nadižah Attárovou, která zavzpomínala na svůj pobyt v Československu v roce 198(1 a vulériřiia upřímné přesvědčení, že spolupráce m°zí obxmn z'uv.ě~r'< °e bu-iq ; nadále rozvíjet a pr-hiuhovot k oboustrannému, prosr'*r'hl'. fíěhem pobytu se uskutečnilo i neformální setkání s členy Snrského svazu umělců a jeho předsedou Duridem Lahhámem, při němž se obě delegace navzájem informovaly o organizaci a náplni činnosti obou uměleckých svazů a o možnostech navázání dalších kontaktů. V rámci Týdne československých filmů byla uspořádána tisková konference. Pď^úvodním informativním vystoupení dr. Jiřího Purše, jenž objasnil trganizační strukturu čs. kinematografie, následovala řada dotazů, které svědčily o značné informovanosti syrských novinářů a jejich zájmu o naši filmovou tvorbu. Dotazy se zaměřily mj. i na výchovu mladých filmových tvůrců, na programové zaměření naší filmové distribuce a samozřejmě na připravovaný 24. ročník MFF Karlovy Vary, jehož se syrská kinematografie zúčastní. Na konci šestidenního pobutu poskvtli ústřední ředitel Čs. filmu dr. Jiří Purš a herečka Zlota Adamovská krátké interview syrské televizi. Na závěr lze říci, že akce v plném rozsahu svinila své poslání, co se týče průběhu Týdne filmů i uskutečněných jednání. MARKÉTA KOLÁŘOVÁ ZA ZKVALITNĚNÍ VEŠKERÉ PRÁCE V HAŠENI FILMU Stalo se již tradicí, že při vstupu do nového roku se snažíme ohlédnout a zhodnotit, jak se nám vydařil ten minulý, jak se nám dařilo plnit předsevzetí, s kterými jsme do něho vstupovali. A zároveň se shodnout na tom, co je v roce, do kterého vstupujeme, nejdůležitější, na co se tedy máme především soustředit, jaké problémy máme vyřešit a jaká úkoly a plány máme splnit. V závěrečném projevu na 9. zasedání UV KSC dna 24. 11. 1933 uvedl generálni tajemník LTV KSC a prezident republiky s. G. Husák mj., že s přihlédnutím ke složitým, zejména mezinárodním podmínkám, ve kterých jsme praxovali,__můžeme__výsledky roku 198.1 prakticky ve všech směrech hodnotit celkově pozitivně.. To se týká i naší Kinematografie, která v uplynulém roce 1S33 splnila svoje základní úkoly celkově úspěšně. Nebylo to jednoduché ani snadná. Před rokem jsme se v 1. čísle tohoto časopisu zabývali základními problémy a úkoly našeho filmu v jednotlivých oblastech jeho činnosti. Těší nás, že jsme mohli na pracovních aktivech v září 1933 při příležitosti 85. výročí vzniku naší kinematografie a v prosinci 1383 při příležitosti 50. výročí vzniku Filmového studia Barrandov konstatóvat. že naoř. v oblasti celovečerní tvorby se objevují některé pozitivní tendence a prvky. A právě ve FS Barrandov, kde v minulém roce dobíhala organizační přesiavba a kádrové daplnění úseku tvorby, vznikly některé velmi úspěšné filmy, jako např. Putování Jana Amose rež. O. Vávry, Horský podzim s vůní mnnCTa rež. J. Sequense, Pasácek z daliny rež. Fr. Vláčila, ale i Sestřičky rež. K. Kachyni, Tři veteráni O. Lipského, Katapult J. Jireše, Radikálni řez rež. D. Kleina nebo Iiad nohama nebe v režii M. Růžičky. Potěšitelné jsou rovněž tvůrčí úspěchy Slovenské filmové tvorby na Kolibě, jako např. Zralá mladost M. Tapáka, Tisíciletá včela rež. j. Jakubiska nebo Čtvrtý rozměr rež. D. Trančíka. Rady dobrých výsledků bylo dosaženo v oblasti zahraničních slyků. Z nich je třeba uvést úspěchy na několika významných mezinárodních festivalech, jako například Moskva, Benátky, Lipsko, Oberhausen, Varna, ale i San Sebastian. Úspěšné byly rovněž přehlídky a týdny čs. filmů v zahraničí, z nichž je třeba uvést přehlídku v USA a Kanadě, retrospektivu čs. filmů ve Francii, Týden filmů v Sýrii. Některých dobrých výsledků bylo dosaženo i v dalších oblastech činnosti našeho filmu. Tyto úspěchy nás nesporně těší a jsou příslibem pro budoucnost. To však vůbec neznamená, že by naše práce byla bez problémů a nedostatků. Mrzí nás, že se nám stále nedaří dostatečně rychle se vypořádat ve větší šíři a hloubce se současnou tematikou, se ztvárněním současného hrdiny, je to samozřejmě dlouhodobý a neukončený proces, který si tím spíše vyžaduje soustředěnou péči a pozornost příslušných složek filmové tvorby i výroby. Obdobně je tomu s úkoly v oblasti kulturně politické práce v oblasti filmové distribuce. Uvědomujeme si, že zápas za udržení míru na celém světě vyžaduje od každého cbcana a tím spíše od každého pracovníka tilmu ještě aktivnější prístup k důslednému plnění úkolů," kläre pro nás vyplývají ze závěrů XVI. sjezdu KSČ v rozpracování pro rok 1984. Vstupujeme do období, ve kterém si postupně budeme nřinomínat významná data z bojů komunistické strany a našich národu proti fašismu, za sociální spravedínost a národní svobodu, až po 40. výročí vyvrcholení národně osvobozeneckého boje a osvobození Československa Sovětskou armádou. Bude to příležitost, abychom zejména mladé generaci přiblížili a opětovně zdůraznili veliká ideály, z nichž se zrodila naše svoboda, socialistická přítomnost i zdroj odvahy, síly a přesvědčení v budoucnost. Všechny své plány a perspektivy a úkoly do budoucna budeme i nadále opírat o přátelství, spojenectví a všestrannou spolupráci se Sovětským svazem a dalšími socialistickými zeměmi. Ve všech sférách naší činnosti nás tedy i v nadcházejícím roce 1984 čeká řada náročných úkolů. Bude nutno natočit na 45 celovečerních filmů, více než 1700 titulů filmů dokumentárních, publicistických, populárně vědeckých, animovaných a dalších. Bude uspořádán XXIV. ročník MFF v Karlových Varech a další ročník Filmového festivalu pracujících. Stojí před námi řada dalších náročných úkolů ve filmové distribuci, v zahraničních stycích, kádrové a sociální práci i na ostatních úsecích. Jsem přesvědčen, že ve společné práci všech pracovníků naší kinematografie se je podaří úspěšně splnit. Dr. JIŘÍ PURS, ústřední ředitel Čs. filmu jaim Sulcová a Amrit Pa! ve filmu Hořký podzim s umělec Jiří Sequens) vůní mant?a (režie národní Snímek: Jan Kuděia Starého Martina Piclianchi hraja národní umělec Jozef Kräner — snímek z filmu juraje Jakubiska Tisíciletá včela Snímek: archív