Zábĕr, 1986 (XIX/1-26)

1986-01-14 / No. 1

LEDNOVÉ PREMIÉRY ZÄTAH — Český krimnální film Stanislava Strnada o dramatickém útěku dvou recidivistů. Připojen: Pa­tagónia — slovenský reportážní sní­mek (režie Juraj Weincziller). STlN KAPRADINY — Filmové zpra­cování literární předlohy Josefa Čap­ka. Režie Frantiěek Vláčil. Připojen: Hľadať sposob — slovenský doku­ment o mimořádné vůli nevidomého muže (režie Ján Oparty). HLEDÄM DÜM HOLUBI — ,o klu­­kovských_ sporech dvou rozdílných bratrů. Český film Věry Simkové­­-Plívové. Připojen: Jak Mach a Še­bestová hlídali dítě — hrdinové po­pulárního seriálu hlídají sousedce zlobivé dítě (režie A. Born, ]. Dou­brava, M. Macourek). TRETÍ ŠARKAN — Dětská sci-fi o fantastickém dobrodružství tří kama­rádů. Slovenský snímek Petera Hle­­díka. Připojen: Chvíle u krmítka — madarský dokument o ptácích v zim­ním období (režie Félix Boďrošši). SVOBODÁRNA — sovětská lyrická komedie Samsona Samsonova o pro­blémech osamělých žen (česká ver­ze). Připojen: Historie žije v součas­nosti — dokument o Obnově staveb­ních památek v Praze (režie Ru­dolf Granec). ZTRATIL SE SLON — V sovětském Centrnaučfilmu natočil Jevgenij Osta­­šenko dětský příběh o přátelství chlapce a slona (česká verze). Při­pojen: Jak lišák dostal do kožichu — sovětská pohádka o veselých pří­hodách lesních zvířátek (režie V. Kotěnočkin). MĚDĚNÝ ANDEL — Mezinárodní geologická expedice je zajata paše­ráky, drog-.-Sovětský dpbfodr-uěný-sní*­­mek Veniamina Dormana (česká ver­ze). Připojen: Fachmani — polský kreslený film ô lidech neschopných pomoci druhým (režie Alina Kotow­­ska, Ryszard Szymczak). VLČICE — O zemřelé ženě, převtě­lené do postavy vlčice. Polský horor Marka Piestraka. SVĚTLO V X. POSCHODÍ — V še­desátých letech se odehrává příběh ženy neoprávněně odsouzené. Reži­sérkou rumunského filmu je Malvi­na Ursianuová. Připojen: Přemyslov­ský palác ▼ Olomouci — český do­kument o významné umělecké pa­mátce (režie Vladimír Suchánek). JE Ji POSLEDNÍ DOBRODRUŽSTVÍ — Bulharský snímek o mladé mat­ce, která stojí na prahu životního rozhodnuti. Režie Jakim Jakimov. Při­pojen: Tvůrčí muka — maďarská hraná a animovaná anekdota o ma­líři a jeho tvůrčích mukách (režie Csaba Varga). NA ROZCESTÍ — o pracovních a osobních problémech mladého vycho­vatele. Snímek produkce NDR reži­sérky Evelyny Schmidtové. Připojen: Stéblo slámy — bulharská kreslená moralita o těch, kteří sf přisvojují výsledky práce jiných (režie Zdenka Dojčevová). TARZAN — Christopher Lambert v hlavní úloze legendárního příběhu o člověku vychovávaném v džunglí opicemi. Režie Hugh Hudson. DIAMANTOVÉ NÁMĚŠTI — Mladá žena, které občanská válka vezme manžela, je hrdinkou španělského snímku Francisca Betriua. ZLOČIN — Francouzský kriminál­ní snímek o vraždě v justičním pa­láci. Do hlavní role obsadil režisér Philippe Labro Ciauda Brasscura. ZDRAVÝ NEMOCNÝ — Filmový přepis známé satirické komedie J. B. Moliěra. Režie Tonino Červi, v ti­tulní úloze Alberto Sordi (čéská ver­ze). FANTOMAS — Jean Marais a Louis de Funěs v hlavních rolích krimi­nální komedie o pronásledování zá­hadného zloducha. Film André Hu­­nebella je- uváděn v obnovené pre­miéře (česká verze). I. B. Ve dnech 8.—12. 12. 1985 se v Havaně v rámci VII. Mezinárodního festi­valu nového latinsko amerického filmu konalo Generální shromáždění Mezi­národní federace filmových klubů (FICC) a seminář na téma Úloha filmo­vých klubů při podpoře národní kinematografie (k oběma akcím se vrátíme na stránce filmových klubů). Jedním z hostů na slavnostním otevření festi­valu byl i americký herec Roberto De Niro, který poté, co jsem ho krátce informoval o práci a počtu klubů, laskavě vyhověl mé žádosti a na­psal pro naše klubisty přání s tímto textem: „Československým filmovým kinbům mnoho štěstí v jejich usilování, veselé Vánoce a šťastný Nový rok. Roberto De Niro.“ Na tiskové konferenci, jíž se účastnili také Treat Wiliams a Christopher Walken, pak De Niro mj. prohlásil: „Kdyby se dávalo méně peněz na zbrojení, žil by svět v lepších poměrech.“ Pro filmové kluby letos byl navržen k zakoupení Zuřivý býk Martina Scorseseho, kde De Nirn ztě lesnii legendárního boxera Jakea La Mottu. JAN BERNARD ZA BRUNO ŠEFRANKOU Bruno Šefranka se narodil 29. -listopadu 1928 v Hlohovci. Na FÁMU studoval režii zpočátku pod vedením profesora Václava Was­­sermana, později, když se specia­lizoval na oblast dokumentárního filmu, vedl ho A. F. Sulc. Absol­voval filmem Loutky Jiřího Trnky, který získal radu zahraničních ocenění a byl jedním z nejlepších dokumentárních filmů té doby. Po absolvování FÁMU roku 1955 ode­šel Šefranka do Studia dokumen­tárních filmů Krátkého filmu Pra­ha. Přes dvě desítky jeho doku­mentárních filmů získaly úctyhod­ný počet cen na domácích, ale ze­jména na zahraničních festiva­lech.. V posledních letech se vě­noval převážně práci pro televizí, v Krátkém filmu natáčel přede­vším filmová periodika. Šefranka patřil mezi tvúrce-dokumentaris­­ty, kteří se snaží zobrazit svět v jeho komplexnosti, s rozpory i problémy. Středem všeho pro ně­ho byl člověk a jeho práce. Ten­to základní humanistický přístup byl někdy podán lyricky, jindy byl laděn v drsnější tónině, ale vždy v něm základním tónem byl člověk, ne jako osamělý jedinec, ale člověk jako součást společnos­ti. Nechtěl být originální za kaž­dou cenu, ale chtěl a snažil se poctivě vyložit svět a svůj názor na něj, tak jak ho viděl a cítil. A to je vlastně hlavním úkolem dokumentaristy. V osobě Bruno Šefranky odešel 15. 12. 1985 jeden z nejvýraznějších představitelů to­hoto žánru u nás. ká Snímek: archiv POZVÁNKA NA PŘEHLÍDKU Vydání znárodňovacího dekretu z 11. srpna 1945, dekretu, který znárodnil československou kine­matografii, je bezesporu klíčovou událostí celé dosavadní téměř de­vadesátileté historie českého a slovenského filmu. Tímto aktem počala nová éra — éra sepětí fil­mového uměni s rozvojem naší společnosti. A právě o této sku­tečnosti bude vydávat svědectví Přehlídka 40 let Československé­ho znárodněného filmu, na kterou vás od 20. ledna do 20. února zve­me do pražského domu U hyber­nů. Tvůrci a organizátoři přehlíd­ky, bilancující uplynulých čtyřicet let — včetně našich nejnovějších úspěchů — šil cestou obsahové­ho, prostorového a výtvarného uspořádání tématu tak, aby se v něm návštěvník dobře orientoval, aby jím byl zaujat a aby potřebné informace získal s minimální účastí verbální složky. Program přehlídky je koncipován do díl­čích, monotématických celků — inscenovaných „obrazů“ — sklá­dajících kaleidoskop široké oblas­ti filmové tvorby. Přehlídka 40 let československého znárodněného filmu návštěvníky • seznámí tiejen s dosavadním vývojem českého a slovenského filmu, ale i s estetic­kým bohatstvím, jímž naše filmo­vé umění přispělo světové kultu­ře. Součástí přehlídky budou kon­cipované pořady, besedy s tvůr­čími filmovými pracovníky, pro­jekce 1 autogramiády. Na Přehlíd­ku 40 let československého zná­rodněného flintu se vydáme s na­ším fotoreportérem a slovem i obrazem vám přiblížíme její prů­běh. sch NOVÉ SMĚRY FTF V Trnavě se konal koncem roku 1985 dvanáctý ročník Festivalu technických filmů. Jeho organizá­torem byl Slovenský ústřední vý­bor Socialistické akademie a dal­ších osmnáct významných hospo­dářských a společenských organi­zací. Odpromítalo se celkem 98 filmů, součástí festivalu se staly samostatné bloky sovětských od­borných filmů, tentokrát jako sou­část oslav 68. výročí VRSR. Trend ve vývoji našeho národ­ního hospodářství se odrazil i ve skladbě filmů, do popředí se stá­le víc dostávají nové vědní obo­ry. Hned první den festivalu byla na programu metrologie, která si získala trvalé místo v oborech strojírenství, energie a doprava, a to nejen ve speciálních filmech zaměřených na tuto činnost. Po promítání proběhla panelová dis­kuse k metrologickým otázkám. Zúčastnili se jí naši přední odbor­níci z Čs. metrologického ústavu. Druhý den věnovali organizátoři zdravotnictví, zdravotnické tecli­­nice, bezpečnosti a ochraně zdra­ví pří prácí. Třetí den se promí­taly filmy o stavebnictví a závě­rečný den byl zaměřený na che­mický a spotřební průmysl s dů­razem na ekologické problémy. Tvorbě a ochraně životního pro­středí se věnovala nejen většina filmů, ale i panelová diskuse or­ganizovaná Radou vlády SSR pro životni prostředí. Novinkou tohoto festivalu bylo přiblížení progresivních metod se­znamování se s odbornými filmy. Ve vestibulu kina Hvězda fungo­valo zařízení na promítáni video­kazet. Toto zařízení moderní špič­kové techniky se těšilo velké po­zornosti návštěvníků festivalu. Dalším kladem bylo to, že se fes­tivalu zúčastnili žáci různých od­borných škol a učilišť. Protože oni jsou generací, která bude prosa­zovat po nástupu do praxe pokro­kové metody ve všech oblastech národního hospodářství. ika Letos už pošesté vyhlašuje Ústřední půjčovna filmů v rámci Dětského fil­mového festivalu celostátní soutěž o nejhezčí dětskou filmovou kresbu inspi­rovanou kterýmkoliv filmem uváděným pro děti a mládež v kinech. Kres­by, které budou na rubu čitelně podepsány, označeny věkem autora a úplnou adresou, poputují do oddělení tisková služby Ústřední půjčovny filmů, Národ­ní tř. 28, Praha 1, PSČ 111 21. Kresby mohou posílat jak jednotlivci, tak celé skupiny, tiídy nebo družiny, úzávěrka soutěže je 28. února 1988. Došlé kres­by budou jako vždy rozděleny do tří věkových kategorií — kresby dětí před­školního věku (do 6 let), děti od 6 do 10 let( školáci) a děti ve věku nad 10 let (starší školáci). Po vyhodnocení výtvarnou komisí Ústřední půjčovny filmů obdiží vítězové jednotlivých kategorií hodnotné ceny. Vítězné kresby budou uveřejněny v dětských časopisech a vystaveny v době konání filmo­vého festivalu pro děti v Gottwaldově. MALÁ HISTORIE FILMU - Když 3. září 1939 oznámil šéf britské vlády Neville Chamberlain jeho královské výsostí, že spoje­né království vstoupilo do války s Německem, byla všechna kina na příkaz úřadů uzavřena. V ki­nech se nehrálo, neboť se očeká­valy letecké útoky a shromažďo­vání většího počtu lidí v uzavře­ných místnostech bylo za této si­tuace považováno za zbytečné ha­zardování s osudem. Ale žádná německá letadla se tehdy k britským ostrovům neblí­žila, á tak po několika dnech, kdy nedošlo k žádnému náletu, bylo toto nařízení ná nátlak filmových podnikatelů odvoláno. Od 15. září hrála opět již Všechna kina, ale uzavírací hodina byla již v šest hodin večer. Teprve od 5. listopa­du bylo povoleno hrát do jedenác­ti v noci a počátkem prosince na­stal opět v kinech provoz, odpo­vídající předválečné době. Jestliže v oblasti distribuce fil­mů se nevyskytly' žádné větší pro­blémy, pak v oblasti filmové vý­roby nastaly téměř nepřekonatel­né problémy. Na základě vládního nařízení bylo zkonfiskováno asi padesát procent natáčecích pro­storů, které byly přeměněny ve skladiště potravin a později pře­budovány v muniční továrny. Pro­voz byl zastaven v ateliérech v Piaewoodu, Elstree a Sound Cltý. Také nedávno vybudovaná filmo­vá továrna Amalgamated Studios byla zrekvírována státem. Filmoví výrobci měli k dispozicí nyní pou­ze devět filmových ateliérů s tři­ceti natáčecími halami, zatímco před válkou bylo v Anglií dva­advacet filmových továren s šede­sáti pěti natáčecími halami. Na­vzdory protestům filmových vý­robců státní úřady zůstaly neob­lomné a zabavené ateliérové pro­story byly až do konce války pod státní správou. Filmový průmysl v Anglii ne­byl považován za válečně důleži­tý, a proto do války byli povolá­váni filmoví pracovníci bez ohle­du na potřebu filmové výroby. Te­prve v roce 1941 byla ustanovena zvláštní komise, skládající se ze zástupců vlády, odborů a organi­zace filmových výrobců, která se měla postarat, aby filmové výro­bě bylo zajištěno potřebné mini­mum odborně kvalifikovaných pracovníků (především techniků), kteří měli garantovat další chod filmové produkce. Ale o filmový materiál potřebný k vlastní reali­zaci filmů (stavební materiál, ma­teriál pro kostýmy, elektrické ka­bely, uhlí na vytápění ateliéro­vých prostorů atd.) se muselo té­měř bojovat. Ať to zní dnes ne­uvěřitelně, anglická vláda nepo­važovala existenci a tvorbu filmů za užitečnou a potřebnou pro stát, který se nacházel ve válce. Do­konce někteří z vládních předsta­vitelů se domnívali, že za války bude málo těch, kteří budou mít potřebu jít do kina a dívat se na filmy. Od září 1939 bylo sice v Londý­ně zřízeno ministerstva Informací, v jehož rámci existovalo speciální filmové oddělení, ale toto odděle­ní, ani samotné ministerstvo in­formací nemělo pro kinematogra­fii žádný program a žádnou kon­cepci o tom, jak lze film využít pro válečné účely a válečnou pro­pagandu. Navíc speciální filmové oddělení bylo řízeno neodborníky, takže jeho existence sice filmu ne­škodila, ale také nijak mu nepro­spívala. Také postoj jiných státních úřa­dů k britské kinematografii byl většinou jen formální, ale v ně­kterých případech i nepřátelský. Tak tomu bylo např. v případě Olivera Stanleye, který za Cham­­berlainovy vlády zastával funkci ministra obchodu. Stanley byl to­ho názoru, že za války není třeba dodržovat nařízení kontingentní­ho filmového zákona z roku 1938, který omezoval dovoz zahranič­ních filmů do Anglie ve prospěch domácího britského filmu. Stanley nerespektováním tohoto zákona otevřel by znovu neomezený do­voz zahraniního filmu, zejména amerického do Anglie, čímž by anglické výrobce filmu postavil opět do nezáviděníhodné situace, jako tomu bylo za první světové války. Ministr obchodu tehdy předpokládal, že výroba anglic­kých filmů bude brzy za války za­stavena, a proto zákon, který měl britskou filmovou výrobu ochra­ňovat před konkurencí, považoval za bezpředmětný. Ostré protesty představitelů fil­mového průmyslu, zejména Mi­chaela Balcona, přinutily ministra obchodu prodloužit platnost kon­tingentního zákona o dalších šest měsíců. Mezi tím nahradil Stan­leye Hugh Dalton, představitel La­bour Party, který byl jiného názo­ru, a tak kontingentní zákon byl zachován po celou dobu války. Št. ZÁBĚR, ČASOPIS FILMOVÉHO DIVÁKA, ročník devatenáctý. Vydává ústřední ředitelství Čs. filmu v nakladatelství Panorama Praha. Tiskne Mír, novinářské závody, n. p., závod 4, Praha 1, Václavské nám. 36. Vychází čtrnáctidenně. Šéfredaktor: Stanislav BensCh. Redaktoři: Ivana Benešová. |iřl Cieslar Zuzana Horešcvská. Výtvarný redaktor Pkm i »utnr Sekretářka redakce' Zozana Poláková Re­dakční r»dB - • ředmda orní cit Miroslav Hladkí členové Stanislav Bensch doc. dr Vladimir Čechák CSc., Lubor Drahota (tajemník). Vladimír Goldman. Jiří Janoušek dr. Jaroslav Lhntský, dr. František Marvan. dr. Viliam Pauliny Marcela Pitlermannová, žasl. nmělec Jindřich Polák, plk. František Říčka, Jaroslav Soukup, Pavel Tnrek, Miloslav Vydra, Miroslav Zounar. — Adresa re­dakce 1511 (HI Orahe 5. Smíchov X Beloianise H Telefon 54 38 58. Předplatné na rok 3180 Kčs. na půl rokn 15.60 jednotlivá čfsla 1.20 Kčs. — Rozšiřuje PNS. Informace o předplatném podá a ohled­­nóvkv přfifmá každá administrace PXS no*ta a doručovatel Objednávky do zahraničf vyřizuje PNS, ústřední expedice a dovoz tisku Praha, závod 01, administrace vývozu ťskn, Kafkova 19. 180 00 Pr«ha 0. Nevyžádané rukopisy se navracejí. INDEX 47 802. /

Next