Zábĕr, 1986 (XIX/1-26)
1986-01-14 / No. 1
LEDNOVÉ PREMIÉRY ZÄTAH — Český krimnální film Stanislava Strnada o dramatickém útěku dvou recidivistů. Připojen: Patagónia — slovenský reportážní snímek (režie Juraj Weincziller). STlN KAPRADINY — Filmové zpracování literární předlohy Josefa Čapka. Režie Frantiěek Vláčil. Připojen: Hľadať sposob — slovenský dokument o mimořádné vůli nevidomého muže (režie Ján Oparty). HLEDÄM DÜM HOLUBI — ,o klukovských_ sporech dvou rozdílných bratrů. Český film Věry Simkové-Plívové. Připojen: Jak Mach a Šebestová hlídali dítě — hrdinové populárního seriálu hlídají sousedce zlobivé dítě (režie A. Born, ]. Doubrava, M. Macourek). TRETÍ ŠARKAN — Dětská sci-fi o fantastickém dobrodružství tří kamarádů. Slovenský snímek Petera Hledíka. Připojen: Chvíle u krmítka — madarský dokument o ptácích v zimním období (režie Félix Boďrošši). SVOBODÁRNA — sovětská lyrická komedie Samsona Samsonova o problémech osamělých žen (česká verze). Připojen: Historie žije v současnosti — dokument o Obnově stavebních památek v Praze (režie Rudolf Granec). ZTRATIL SE SLON — V sovětském Centrnaučfilmu natočil Jevgenij Ostašenko dětský příběh o přátelství chlapce a slona (česká verze). Připojen: Jak lišák dostal do kožichu — sovětská pohádka o veselých příhodách lesních zvířátek (režie V. Kotěnočkin). MĚDĚNÝ ANDEL — Mezinárodní geologická expedice je zajata pašeráky, drog-.-Sovětský dpbfodr-uěný-sní*mek Veniamina Dormana (česká verze). Připojen: Fachmani — polský kreslený film ô lidech neschopných pomoci druhým (režie Alina Kotowska, Ryszard Szymczak). VLČICE — O zemřelé ženě, převtělené do postavy vlčice. Polský horor Marka Piestraka. SVĚTLO V X. POSCHODÍ — V šedesátých letech se odehrává příběh ženy neoprávněně odsouzené. Režisérkou rumunského filmu je Malvina Ursianuová. Připojen: Přemyslovský palác ▼ Olomouci — český dokument o významné umělecké památce (režie Vladimír Suchánek). JE Ji POSLEDNÍ DOBRODRUŽSTVÍ — Bulharský snímek o mladé matce, která stojí na prahu životního rozhodnuti. Režie Jakim Jakimov. Připojen: Tvůrčí muka — maďarská hraná a animovaná anekdota o malíři a jeho tvůrčích mukách (režie Csaba Varga). NA ROZCESTÍ — o pracovních a osobních problémech mladého vychovatele. Snímek produkce NDR režisérky Evelyny Schmidtové. Připojen: Stéblo slámy — bulharská kreslená moralita o těch, kteří sf přisvojují výsledky práce jiných (režie Zdenka Dojčevová). TARZAN — Christopher Lambert v hlavní úloze legendárního příběhu o člověku vychovávaném v džunglí opicemi. Režie Hugh Hudson. DIAMANTOVÉ NÁMĚŠTI — Mladá žena, které občanská válka vezme manžela, je hrdinkou španělského snímku Francisca Betriua. ZLOČIN — Francouzský kriminální snímek o vraždě v justičním paláci. Do hlavní role obsadil režisér Philippe Labro Ciauda Brasscura. ZDRAVÝ NEMOCNÝ — Filmový přepis známé satirické komedie J. B. Moliěra. Režie Tonino Červi, v titulní úloze Alberto Sordi (čéská verze). FANTOMAS — Jean Marais a Louis de Funěs v hlavních rolích kriminální komedie o pronásledování záhadného zloducha. Film André Hunebella je- uváděn v obnovené premiéře (česká verze). I. B. Ve dnech 8.—12. 12. 1985 se v Havaně v rámci VII. Mezinárodního festivalu nového latinsko amerického filmu konalo Generální shromáždění Mezinárodní federace filmových klubů (FICC) a seminář na téma Úloha filmových klubů při podpoře národní kinematografie (k oběma akcím se vrátíme na stránce filmových klubů). Jedním z hostů na slavnostním otevření festivalu byl i americký herec Roberto De Niro, který poté, co jsem ho krátce informoval o práci a počtu klubů, laskavě vyhověl mé žádosti a napsal pro naše klubisty přání s tímto textem: „Československým filmovým kinbům mnoho štěstí v jejich usilování, veselé Vánoce a šťastný Nový rok. Roberto De Niro.“ Na tiskové konferenci, jíž se účastnili také Treat Wiliams a Christopher Walken, pak De Niro mj. prohlásil: „Kdyby se dávalo méně peněz na zbrojení, žil by svět v lepších poměrech.“ Pro filmové kluby letos byl navržen k zakoupení Zuřivý býk Martina Scorseseho, kde De Nirn ztě lesnii legendárního boxera Jakea La Mottu. JAN BERNARD ZA BRUNO ŠEFRANKOU Bruno Šefranka se narodil 29. -listopadu 1928 v Hlohovci. Na FÁMU studoval režii zpočátku pod vedením profesora Václava Wassermana, později, když se specializoval na oblast dokumentárního filmu, vedl ho A. F. Sulc. Absolvoval filmem Loutky Jiřího Trnky, který získal radu zahraničních ocenění a byl jedním z nejlepších dokumentárních filmů té doby. Po absolvování FÁMU roku 1955 odešel Šefranka do Studia dokumentárních filmů Krátkého filmu Praha. Přes dvě desítky jeho dokumentárních filmů získaly úctyhodný počet cen na domácích, ale zejména na zahraničních festivalech.. V posledních letech se věnoval převážně práci pro televizí, v Krátkém filmu natáčel především filmová periodika. Šefranka patřil mezi tvúrce-dokumentaristy, kteří se snaží zobrazit svět v jeho komplexnosti, s rozpory i problémy. Středem všeho pro něho byl člověk a jeho práce. Tento základní humanistický přístup byl někdy podán lyricky, jindy byl laděn v drsnější tónině, ale vždy v něm základním tónem byl člověk, ne jako osamělý jedinec, ale člověk jako součást společnosti. Nechtěl být originální za každou cenu, ale chtěl a snažil se poctivě vyložit svět a svůj názor na něj, tak jak ho viděl a cítil. A to je vlastně hlavním úkolem dokumentaristy. V osobě Bruno Šefranky odešel 15. 12. 1985 jeden z nejvýraznějších představitelů tohoto žánru u nás. ká Snímek: archiv POZVÁNKA NA PŘEHLÍDKU Vydání znárodňovacího dekretu z 11. srpna 1945, dekretu, který znárodnil československou kinematografii, je bezesporu klíčovou událostí celé dosavadní téměř devadesátileté historie českého a slovenského filmu. Tímto aktem počala nová éra — éra sepětí filmového uměni s rozvojem naší společnosti. A právě o této skutečnosti bude vydávat svědectví Přehlídka 40 let Československého znárodněného filmu, na kterou vás od 20. ledna do 20. února zveme do pražského domu U hybernů. Tvůrci a organizátoři přehlídky, bilancující uplynulých čtyřicet let — včetně našich nejnovějších úspěchů — šil cestou obsahového, prostorového a výtvarného uspořádání tématu tak, aby se v něm návštěvník dobře orientoval, aby jím byl zaujat a aby potřebné informace získal s minimální účastí verbální složky. Program přehlídky je koncipován do dílčích, monotématických celků — inscenovaných „obrazů“ — skládajících kaleidoskop široké oblasti filmové tvorby. Přehlídka 40 let československého znárodněného filmu návštěvníky • seznámí tiejen s dosavadním vývojem českého a slovenského filmu, ale i s estetickým bohatstvím, jímž naše filmové umění přispělo světové kultuře. Součástí přehlídky budou koncipované pořady, besedy s tvůrčími filmovými pracovníky, projekce 1 autogramiády. Na Přehlídku 40 let československého znárodněného flintu se vydáme s naším fotoreportérem a slovem i obrazem vám přiblížíme její průběh. sch NOVÉ SMĚRY FTF V Trnavě se konal koncem roku 1985 dvanáctý ročník Festivalu technických filmů. Jeho organizátorem byl Slovenský ústřední výbor Socialistické akademie a dalších osmnáct významných hospodářských a společenských organizací. Odpromítalo se celkem 98 filmů, součástí festivalu se staly samostatné bloky sovětských odborných filmů, tentokrát jako součást oslav 68. výročí VRSR. Trend ve vývoji našeho národního hospodářství se odrazil i ve skladbě filmů, do popředí se stále víc dostávají nové vědní obory. Hned první den festivalu byla na programu metrologie, která si získala trvalé místo v oborech strojírenství, energie a doprava, a to nejen ve speciálních filmech zaměřených na tuto činnost. Po promítání proběhla panelová diskuse k metrologickým otázkám. Zúčastnili se jí naši přední odborníci z Čs. metrologického ústavu. Druhý den věnovali organizátoři zdravotnictví, zdravotnické teclinice, bezpečnosti a ochraně zdraví pří prácí. Třetí den se promítaly filmy o stavebnictví a závěrečný den byl zaměřený na chemický a spotřební průmysl s důrazem na ekologické problémy. Tvorbě a ochraně životního prostředí se věnovala nejen většina filmů, ale i panelová diskuse organizovaná Radou vlády SSR pro životni prostředí. Novinkou tohoto festivalu bylo přiblížení progresivních metod seznamování se s odbornými filmy. Ve vestibulu kina Hvězda fungovalo zařízení na promítáni videokazet. Toto zařízení moderní špičkové techniky se těšilo velké pozornosti návštěvníků festivalu. Dalším kladem bylo to, že se festivalu zúčastnili žáci různých odborných škol a učilišť. Protože oni jsou generací, která bude prosazovat po nástupu do praxe pokrokové metody ve všech oblastech národního hospodářství. ika Letos už pošesté vyhlašuje Ústřední půjčovna filmů v rámci Dětského filmového festivalu celostátní soutěž o nejhezčí dětskou filmovou kresbu inspirovanou kterýmkoliv filmem uváděným pro děti a mládež v kinech. Kresby, které budou na rubu čitelně podepsány, označeny věkem autora a úplnou adresou, poputují do oddělení tisková služby Ústřední půjčovny filmů, Národní tř. 28, Praha 1, PSČ 111 21. Kresby mohou posílat jak jednotlivci, tak celé skupiny, tiídy nebo družiny, úzávěrka soutěže je 28. února 1988. Došlé kresby budou jako vždy rozděleny do tří věkových kategorií — kresby dětí předškolního věku (do 6 let), děti od 6 do 10 let( školáci) a děti ve věku nad 10 let (starší školáci). Po vyhodnocení výtvarnou komisí Ústřední půjčovny filmů obdiží vítězové jednotlivých kategorií hodnotné ceny. Vítězné kresby budou uveřejněny v dětských časopisech a vystaveny v době konání filmového festivalu pro děti v Gottwaldově. MALÁ HISTORIE FILMU - Když 3. září 1939 oznámil šéf britské vlády Neville Chamberlain jeho královské výsostí, že spojené království vstoupilo do války s Německem, byla všechna kina na příkaz úřadů uzavřena. V kinech se nehrálo, neboť se očekávaly letecké útoky a shromažďování většího počtu lidí v uzavřených místnostech bylo za této situace považováno za zbytečné hazardování s osudem. Ale žádná německá letadla se tehdy k britským ostrovům neblížila, á tak po několika dnech, kdy nedošlo k žádnému náletu, bylo toto nařízení ná nátlak filmových podnikatelů odvoláno. Od 15. září hrála opět již Všechna kina, ale uzavírací hodina byla již v šest hodin večer. Teprve od 5. listopadu bylo povoleno hrát do jedenácti v noci a počátkem prosince nastal opět v kinech provoz, odpovídající předválečné době. Jestliže v oblasti distribuce filmů se nevyskytly' žádné větší problémy, pak v oblasti filmové výroby nastaly téměř nepřekonatelné problémy. Na základě vládního nařízení bylo zkonfiskováno asi padesát procent natáčecích prostorů, které byly přeměněny ve skladiště potravin a později přebudovány v muniční továrny. Provoz byl zastaven v ateliérech v Piaewoodu, Elstree a Sound Cltý. Také nedávno vybudovaná filmová továrna Amalgamated Studios byla zrekvírována státem. Filmoví výrobci měli k dispozicí nyní pouze devět filmových ateliérů s třiceti natáčecími halami, zatímco před válkou bylo v Anglií dvaadvacet filmových továren s šedesáti pěti natáčecími halami. Navzdory protestům filmových výrobců státní úřady zůstaly neoblomné a zabavené ateliérové prostory byly až do konce války pod státní správou. Filmový průmysl v Anglii nebyl považován za válečně důležitý, a proto do války byli povoláváni filmoví pracovníci bez ohledu na potřebu filmové výroby. Teprve v roce 1941 byla ustanovena zvláštní komise, skládající se ze zástupců vlády, odborů a organizace filmových výrobců, která se měla postarat, aby filmové výrobě bylo zajištěno potřebné minimum odborně kvalifikovaných pracovníků (především techniků), kteří měli garantovat další chod filmové produkce. Ale o filmový materiál potřebný k vlastní realizaci filmů (stavební materiál, materiál pro kostýmy, elektrické kabely, uhlí na vytápění ateliérových prostorů atd.) se muselo téměř bojovat. Ať to zní dnes neuvěřitelně, anglická vláda nepovažovala existenci a tvorbu filmů za užitečnou a potřebnou pro stát, který se nacházel ve válce. Dokonce někteří z vládních představitelů se domnívali, že za války bude málo těch, kteří budou mít potřebu jít do kina a dívat se na filmy. Od září 1939 bylo sice v Londýně zřízeno ministerstva Informací, v jehož rámci existovalo speciální filmové oddělení, ale toto oddělení, ani samotné ministerstvo informací nemělo pro kinematografii žádný program a žádnou koncepci o tom, jak lze film využít pro válečné účely a válečnou propagandu. Navíc speciální filmové oddělení bylo řízeno neodborníky, takže jeho existence sice filmu neškodila, ale také nijak mu neprospívala. Také postoj jiných státních úřadů k britské kinematografii byl většinou jen formální, ale v některých případech i nepřátelský. Tak tomu bylo např. v případě Olivera Stanleye, který za Chamberlainovy vlády zastával funkci ministra obchodu. Stanley byl toho názoru, že za války není třeba dodržovat nařízení kontingentního filmového zákona z roku 1938, který omezoval dovoz zahraničních filmů do Anglie ve prospěch domácího britského filmu. Stanley nerespektováním tohoto zákona otevřel by znovu neomezený dovoz zahraniního filmu, zejména amerického do Anglie, čímž by anglické výrobce filmu postavil opět do nezáviděníhodné situace, jako tomu bylo za první světové války. Ministr obchodu tehdy předpokládal, že výroba anglických filmů bude brzy za války zastavena, a proto zákon, který měl britskou filmovou výrobu ochraňovat před konkurencí, považoval za bezpředmětný. Ostré protesty představitelů filmového průmyslu, zejména Michaela Balcona, přinutily ministra obchodu prodloužit platnost kontingentního zákona o dalších šest měsíců. Mezi tím nahradil Stanleye Hugh Dalton, představitel Labour Party, který byl jiného názoru, a tak kontingentní zákon byl zachován po celou dobu války. Št. ZÁBĚR, ČASOPIS FILMOVÉHO DIVÁKA, ročník devatenáctý. Vydává ústřední ředitelství Čs. filmu v nakladatelství Panorama Praha. Tiskne Mír, novinářské závody, n. p., závod 4, Praha 1, Václavské nám. 36. Vychází čtrnáctidenně. Šéfredaktor: Stanislav BensCh. Redaktoři: Ivana Benešová. |iřl Cieslar Zuzana Horešcvská. Výtvarný redaktor Pkm i »utnr Sekretářka redakce' Zozana Poláková Redakční r»dB - • ředmda orní cit Miroslav Hladkí členové Stanislav Bensch doc. dr Vladimir Čechák CSc., Lubor Drahota (tajemník). Vladimír Goldman. Jiří Janoušek dr. Jaroslav Lhntský, dr. František Marvan. dr. Viliam Pauliny Marcela Pitlermannová, žasl. nmělec Jindřich Polák, plk. František Říčka, Jaroslav Soukup, Pavel Tnrek, Miloslav Vydra, Miroslav Zounar. — Adresa redakce 1511 (HI Orahe 5. Smíchov X Beloianise H Telefon 54 38 58. Předplatné na rok 3180 Kčs. na půl rokn 15.60 jednotlivá čfsla 1.20 Kčs. — Rozšiřuje PNS. Informace o předplatném podá a ohlednóvkv přfifmá každá administrace PXS no*ta a doručovatel Objednávky do zahraničf vyřizuje PNS, ústřední expedice a dovoz tisku Praha, závod 01, administrace vývozu ťskn, Kafkova 19. 180 00 Pr«ha 0. Nevyžádané rukopisy se navracejí. INDEX 47 802. /