Zemědělské Noviny, duben 1971 (XXVII/77-101)

1971-04-08 / No. 83

Ročník XXVII - Číslo 83 Řekli 0 sjezdu KSSS M. Neuvirth, předseda OZS, Nový Jičín: „Otázky týkající se zemědělství — tak, jak je projednává XXIV. sjezd KSSS v Moskvě — jsou plně platné 1 pro nás, v ČSSR. Chceme-ii zabezpečit další rozvoj naše­ho zemědělství a zajistit ne­ustále rostoucí nároky obyva­tel na výživu, pak to vyža­duje nejen obětavé úsilí ze­mědělců, ale značnou pomoc vědy a výzkumu, strojírenské­ho a chemického průmyslu a stavebnictví.“ K. Stehlík, akademický ma­líř, Milevsko: „Považuji za pří­mo ohromující, strhující plá­ny, o kterých hovořil soudruh Brežněv. Musí každého pocti­vého člověka nadchnout. Pře­kvapující je skromnost, kterou Sovětský svaz, s jakou­se si samozřejmostí, předkládá své velkolepé návrhy. Pevně věřím, že se vyplní a že i nej­zarytější odpůrci socialismu konečně pochopí, že se zde rodí nový společenský řád — svět bez válek a bez lidského utrpení.“ Ing. O. Chochol, ekonomický náměstek ředitele, Slovnaft Bratislava: „Pro náš podnik má sjezd KSSS zvláštní vý­znam i z toho důvodu, že pra­cujeme výlučně na bázi so­větské ropy. Další plánovaný rozvoj závodu plně závisí na této základní surovině. Proto jsme se s velkým zájmem se­známili se směrnicemi dalšího velkolepého rozvoje sovětské­ho průmyslu." Z. Šárek, předseda stranic­kého výboru při provozním oddílu ČSD Ostrava: „Hodně se hovoří mezi železničáři na Ostravsku o vystoupeni G. Husáka na XXIV. sjezdu KSSS. Všichni oceňují, že nic nezkresloval a řekl otevřeně, jak vypadá situace u nás, a dovedl ocenit i internacionální pomoc našich přátel v roce 1968.“ • • • Pracovnici Státního statku Měl­ník využívají každé vhodné chvil­ky pro včasné ukončeni jarních | prací. Na farmě statku v Dolních Beřkovieíeh vysazpjí v těchto dnech rané' brambory na jede­nácti hektarech zavlažované plo­chy s pomoci strojních sázečů. (Foto ČTK - J. Šoroch) SLUŽBY SOCIALISTICKÝM PODNIKOM ■ SAZEŮKU cibulko všetat-SKOU (Ovisek) z množitelské plo­chy prodá za dohodn. cenu |ZD Kálaje, okr. Nymburk. ■ SADBU TOPINAMBURÜ 100 kg ě 85,— Kčs + dopravné, prodá me. Sdělte stanici dráhy. Mysl. sdruženi Brzkov, p. Polná. okr. Jihlava. ■ KROŤATA ŠIROKOPRSÁ BRON ZOVA ve st. 3 dnii, nabízí k pro­deji v první polovině roku Stát. statek Lesná, okr. Znojmo. H CEPOVÍ SKLÍZEČ KOMBIN, ne­bo přímotoký, v provozusch. sta vn, koupí JZD Chrbonín. okr. Tá­bor: H NÄKL. AUTOMOBIL S-786 R — sklápěč, po GO, prodá jZD Bran­ka n Opavy. m JZD PSIBICE. OKR. BŘECLAV koupí ihned od soc. podniku Škodu 1202, Octavii combi a pod. os. dodávk. auto n 8 KOMPL. ZÄVLAHOV. SOU­PRAV typu I. hliník, nepouž., pro­dá JZD Osice, okr. Hradec Král. ■ PLETIVO POZINKOV. s napin, drátem š. 125 — 160 — 200 cm nabízí ZNZZ Trutnov, tel. 2051. ■ ŽACl NAKLADAČ E 062/1, kom­bajn na bramb. E 875, samovaz levý, hydraul. bagr 0,25 m\ cis ternu Dica 3, 2 ks Amin 4/2, čpavkovac polní a luční, prodá JZD Dříteň, okr. Ces. Budějovice. ■ NÁKL. AUTO PRAGA S5T nebo V3S nejraději sklápěč koupí Sta­vební družstvo Ostrov nad Ohří, Volgogradská 922/25. B KONSTRUKČNÍ PANELY CEN TROUT — tj. desky pěnového po­lystyrenu, oboustranně laminova­né lignátem nebo dřevotř. deska mi, dodává Centroflor, n. p. Dolní Poustevna. Dodáváme v krátk. do­dacích termínech. Desky mají vy­nikající tepelně izolační vlastn. a jsou velmi lehké. ■ TRAKTOR Z-25-A s ochr. rá mem a SPZ, vylušťovač jetel, se­mene VJS-90, r. v. 1969 — v cho­du jednu sezónu, sázeč zeleniny „T. P. - 4“, r. v. 1963, drapákový, skladač sena, nový, nepouž., nákl. »uto Praga V3S valník, prodá JZD •»byly, okr. Liberec. DENÍK MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ A VÝŽIVY ČSR Praha, čtvrtek 8. dubna 1971 I Cena 30 hal. Nad diskusními příspěvky vesnických delegátů z konferenci KSČ Dobré náměty lidí uplatnitvdenní prád Praha (zn) — Obé kola okresních konferenci KSČ věno­vala velkou pozornost také dalšímu rozvoji zemědělství i pro­blémům, které musí řešit JZD i státní statky. Za velmi pozi­tivní rys jednání komunistů je třeba označit to. že kromě kva­lifikovaných rozborů hospodaření a perspektivy JZD v před­nesených zprávách, byla široká a přitom věcná diskuse dele­gátů z vesnických organizací i zemědělských podniků. Když například na okresní konferenci v Kolíně-vystoupi­la v diskusi soudružka Ko­­želsiká ze stranické organiza­ce Kolínského státního statku, apelovala na komunisty na vesnicích, že by nebylo správ­né spoléhat jen na to, co udě­lá hospodářské vedení, ale že je potřeba, aby stranické or­ganizace stály v čele každé iniciativy. Na prácí komunistů je závislé i to, jak pracuje a jaké výsledky dosahuje ce­lý pracovní kolektiv. Přes 600 socialistických závazků a zdar­ma dvě pracovní směny od 700 pracovníků Státního stat­ku v Kolíně, to je nejen hez­ký závazek k 50. výročí KSC, ale soudružka Koželská v něm spatřuje také pozitivní pohyb v myšlení lidí. A ještě jednu připomínku vyslovila. Při získávání mlá­deže pro práci v zemědělství je stále dost formálnosti. Už v základních školách by mělo být věnováno získávání mlá­deže mnohem vice pozornosti a děti by měly mít možnost seznámit, se při exkurzích s tím, jak skutečně dnes vypadá moderní zemědělský podnik. ■ USNADNIT PRACÍ ženám Na okresní konferenci KSČ v Táboře delegátka V. Chme­lová reagovala na nepříznivý vývoj ve stavu pracovníků v zemědělství. Příčinou, proč v zemědělství pracují převážně starší lidé (na Táborskú jich je 20 procent ve stáří nad še­desát let!), je v tom. že nesta­číme dostatečně rychle vytvá­řet pro pracovnéky i «c.*é dělství přitažlivější pracovní podmínky. Vážné nedostatky jsou ve službách pro vesnici. Ženy ztrácejí zbytečně mnoho času když musí čekat, až pro­dejna dostane chléb, mléko apod. V tom je přece snadné zjednat nápravu. ■ VYUŽIT PŘEDNOSTI VELKOFAREM Delegát J. Koťátko ze Stát­ního statku Bezno na. konfe­renci v Mladé Boleslavi oce­nil, že i na vesnicích se po prosincovém plénu ÜV KSČ zvyšuje aktivita komunistů. Ukázal, jak statek v Bezně dokázal za deset let od roku 1961 zvýšit sklizeň zrnin té­měř na dvojnásobek — na 950 vagónů. Výroba mléka stoupla na statku zá tu dobu rovněž téměř trojnásobně. Dopomoh­la k tomu především moder­nizace výroby na farmách s velkou koncentrací zvířat a na polích vysoká úroveň agro­­techniky. Delegát věnoval po­zornost i mladým lidem. Co zaměstňánci spatřuji pod po­jmem politické' a hospodářské konsolidace, je nejlépe vyjá­dřeno v jejich společném so­cialistickém závazku: Na po­čest 50. výročí KSČ a XIV. sjezdu strany statek Bezno zvýší tržní produkci o více než 1,5 miliónu korun. ■ BYTY PRO MLADÉ LIDI Na jindřichohradecké kon­ferenci KSČ stojí za pozor­nost vystoupeni předsedy ves­nické organizace KSČ v Hor­ní Pěně J. Lehkého. Zatímco na mnoha okresních konferen­cích bylo dost stesků na ma­lý zájem mladých lidi o ze­mědělství, u nich v JZD je situace zcela opačná. Nikdo neutíká do průmyslu, naopak nedávno tři mladí lidé z prů­myslu se přihlásili za členy JZD. Družstvu se vyplácí to, že se dovede starat.o své čle­ny, Pro mladé staví byty a dává jim i možnost slušného výdělku. Toto je několik postřehů z diskusí, které jsme si zazna­menali na okresních konferen­cích KSČ. Skála problémů, které se kolem zemědělství vyskytují a o'nichž hovořili delegáti, je samozřejmě mno­hem širší. I tak je ale možno z nich vyčíst, jak věcně a kon­struktivně se jednalo o země­dělství na konferencích komu­nistů v okresech-Nyní ovšem jde o to, aby všechny vyslovené , dobré ná­měty a nápady nezůstaly jen v zápisech z konferencí, ale tvořivě se v plné míře využily v každodenní práci lidi v ze­mědělských podnicích. ☆ Památná data výročí strany ■ 8. 4. 1945 - Zasedáni prozatímního ústředního vý­boru KSČ v Košicích, no kterém byl zvolen předsedou strany Klement Gottwald. V hlavním projevu podal roz­bor probíhajících revolučních události, objasnil mocenskou situaci a taktiku strany. Zdů­raznil důsledné prováděni národni a demokratické re­voluce. Bylo přijato provolá­ní: „Co dělat, čím začít“, které ukázalo dva nejbližší úkoly: - přispět všemi silami k do­vršeni porážky hitlerovské­ho Německa, maximálně pomoci Sovětské armádě při osvobozování ČSR; - nepřipustit, aby se repub­lika vrátila do předmni­chovských buržoazních po­měrů. Široké uplatrěni pro venkovskou mládež Praha (mig) — Včera byla v Praze podepsána dohoda o spolupráci mezi federálním ministerstvem zemědělství a výživy, ústředním výborem Socialistického svazu mládeže a federálním výborem Odbo­rového svazu pracovníků v ze­mědělství. Smlouvu podepsali dr. B. Večeřa, federální mi­nistr, J. Varholík, předseda ŰV SSM a J. Kašpárek, před­seda odborových svazů. Smlou­va zahrnuje , spolupráci při budování SS.M na vesnicích, v družstvech a státních stat­cích. na zemědělských uči­lištích a školách. Má přede­­■ vším umožnit mladým lidem . účastnit se dalšího rozvoje socialistického zemědělství. Poděkování hokejistům Praha (čtk) — Předseda vlády ČSSR dr. L. Strougal přijal včera v Hrzánském pa­láci v Praze vedení-čs. repre­zentačního hokejového muž­stva. Soudruh Strougal podě­koval kapitánu mužstva J. Černému, trenérům J. Pitne­­roví a doc. V. Kostkovi a dal­ším funkcionářům za vzornou reprezentaci ČSSR a dobytí titulu mistrů , Evropy. Přijetí se, dále zúčastnili člen před­sednictva ŰV KSČ prof. J. Kempný, místopředsedové vlá­dy ČSSR ing, Václav Hůla a dr M. Lúčan. Předseda vlády ČSSR vyjádřil přesvědčení, že jakmile se naskytne příleži­tost. setká se s celým muž­­►stvnrn. a tlumočil pozdravy a poděkování od prvního tajem­níka ÚV KSČ dr. G. Husáka, presidenta L. Svobody a dal­ších představitelů ČSSR 0 směrnicí ch pětiletky Praha (čtk) — V Praze se včera konalo zasedání národo­hospodářské komise ÜV KSČ, které řídil M. Hruškovič, ta­jemník ÜV KSČ. Komise pro­jednala návrh směrnic XIV. sjezdu KSČ k pětiletému plá­nu rozvoje národního hospo­dářství na léta 1971-1975. S úvodním slovem vystoupil V. Húla, kandidát předsednictva ÜV KSČ. V diskusi byla zdůrazněna potřeba těsnějšího propojení úsilí ústředních řídících orgá­nů s pracovní iniciativou, kte­rá se rozvíjí na počest 50. vý­ročí založení KSČ a XIV. sjezdu strany v našich podni­cích a závodech: Směrnice vy­tyčuje úkojy a. cesty k vše­strannému zvýšení výkonnosti našeho hospodářství jako předpokladu pro zvyšováni ži­votní úrovně obyvatelstva. fKW’ŕ ■ v-:• :.fľ ••.risi Bohatství z chemické krivule Z chemických laboratoří vycházejí látky šité na míru novým potřebám lidstva. Den co den chrlí chemické podniky stovky druhů plasitckých hmot — od kartáčků na zuby až po součástky kosmických lodí. Sovětští odborníci dokonce tvrdí, že synte­tické látky zachrání lidstvo před bídou a hladem. Zůstává fak­tem, že už tetf by bez umělých hnojív hladovělo na zeměkouli mnohem více lidí. Jali před několika diny pro­hlásil v Praze náměstek so­větského ministra chemie. V. P. Junický, vzroste v Sovět­ském svazu v roce 1975 výro­ba průmyslových hnojiv pro­ti dnešním 55,4 miliónu tun na 90 miliónů. Ale nejde jen o hnojiva. Spásonosnou pomoc nabízejí i deriváty ropy. Pa­livo se změní v . potraviny. Podle posledních údajů OSN je v současné době ve světě 2 miliardy 400 miliónů podvyživených osob, tedy dvé třetiny celkového počtu oby­vatel Země. Příčinou je ob­rovský rozdíl mezi celkovou produkcí Země a minimální potřebou jejích obyvatel, kte­rý lze odhadnout na 18 milió­nů tun tuků a 10 miliónů tun živočišných bílkovin za jedi­ný den. Je vůbec v lidských silách odstranit tento přízrak hladu? V sovětských chemic­kých laboratořích a závodech se zkoumá způsob, jakým ně­které mikroorganismy asimi­lují deriváty ropy a přetváře­jí ji v bílkoviny vhodné pro přímou výživu zvířat a poz­ději snad i člověka. Za vý­znamnou práci v tomto obo­ru byla udělena i v Českoslo­vensku v roce 1968 státní ce­na K. Gottwalda. K experi­mentu s výrobou syntetických potráven patří i vyřešení otázky převedení atmosféric­kého dusíku přímo do půdy. Bylo by tak možno připravit ha místě dusíkatá hnojiva schopná fantasticky znásobit výnos obdělávaných ploch. Důsledky chemické exploze — především v oblasti plas­­. tiekýeh hmot — yšak zasáhly i strojírenský, elektrotechnic­ký, automobilový, textilní i nábytkářský . průmysl: desít­ky předmětů běžné denní spo­třeby si dnes již bez umělých hmot nedovedeme představit. Stupeň rozvoje chemického průmyslu je také jedním z ’ rozhodujících faktorů při po­suzování síly i vyspělosti dvou největších světových soustav. Podle slov náměstka sovětské­ho ministra chemie V. P. Junického, který se zúčastnil zahájení pražských Dnů so­větské chemie, vzrostla che­mická výroba v SSSR v roce 1970 ve srovnání s rokem 1965 asi 1 .Škrát, přičemž na­růstala asi 1.57krát rychleji než celý průmysl. Špičkovou úroveň Sovětského svazu v té­to oblasti charakterizují i uva­žované kapacity některých vý­­■ roben^ — denní produkce čpav­ku dosáhá« joapř. 1360 tun. močoviny 1400 t. kyseliny sí­rové 1000 t, roční produkce vysokotlakého polyetylénu 50 tisíc tun atd. S pronikavými úspěchy so­větského chemického průmys­lu souvisí i obrovské finanční investice, které sovětský stát uvolňuje na vědecký a tech­nický výzkum. Stanovil-li Nejvyšší sovět SSSR v plánu rozvoje národního hospodář­ství v roce 1971 13 miliard rublů na vědu a výzkum, pak značná část těchto prostřed­ků je věnována právě chemii. Potvrzuji to i investice na rozvoj chemie, které budou v následující pětiletce 2,5krát vyšší než v předcházející. Chemická vlákna stejně ja­ko syntetický kaučuk již dnes i vážné konkurují ovcím, bavlně gumovníkovým plantážím. Světoví výrobci syntetického kaučuku kryjí téměř tři čtvr­tiny světové produkce tohoto materiálu a asi tisíc. továren na celém světě dodává přá­delnám tolik vláken, jako dvě miliardy ovcí. V sovětských laboratořích se vyvíjejí po­vlaky ze syntetických prysky­řic, které vzdorují oděru, po­škrábání. nárazům i horku lépe než jakékoliv jiné dosa­vadní ochranné materiály. Vyjdeme-li z ..jednodu­chých“ sloučenin (etylén, pro­­pylén, butadién, styren, Vi­nylchlorid) získáme suroviny (Pokračováni na str 2.1 Sovětští vědci připravují výrobu syntetických potravin z ropy mm—mmmmm V sovětských laboratořích byla objevena voda, která vře při 500 °C a mrzne při —40 až —50 stupních. Bylo zjištěno, že je l.Skrát těžší než voda, kterou pijeme, ale má stejnou chemic­kou strukturu. Sovětští vědci objasnili její vlastnosti jevem podobným polymerized a nyní usilovně přemýšlejí, k .čemu miláštní vody použit. 1 Peníze nejsou všechno Zatímco nad Českým Bro­dem aspoň chvilkami vykuko­valo aprílové sluníčko, udržely se na. vršku, na němž leží JZD Tuchoraz, ještě zbytky ranní mlhy. Za předsedou Mi­roslavem Klusáčkem jsem se tentokrát nevypravil jen proto, že stoji v čele úspěšné­ho družstva na kolínském okrese. Přicházím za nim jako za přemýšlivým člověkem, který ve faktech a číslech ze svého družstva vidí mnohem. ' vic než podklad pro nejrůz­­nějši výkazy. — Dělám si v družstvu vlast­ní sociologický průzkum — ří­ká mi předseda tak samozřej­mě. jako by to odjakživa pa­třilo k nejběžnějším pracím na každém JZD. — Abych vě­děl, jak asi bude vypadat si­tuace za 5 až 10 let, zjišťuji si u jednotlivých profesí staří pracovníků a hlavně jejich příští plány: Zůstanou v druž­stvu, nebo chtějí odejit? Star­ší lidé chtějí většinou v druž­stvu dožít, ale u mladších vzrůstá tendence vydělat si a odejít. A z děti nezůstává na vesnici skoro ani jédrio. — Utíkal ze zaměstnáni, kde se dobře vydělává, to vypadá, na první pohled trochu podivné Však si také předseda s vy­jasněním téhle záhady dal největší práci. — Lidem nejde jen o peníze, ale také o společenské uznání, ocenění jejich práce, o prestiž jejich povolání. A v tom to právě vězí. Když sem za mnou přijde, někdo z města, často se překvapeně rozhlíží po kance­láři, hm, pěkné to tady má­te... Asi čekal, že ho druž­stevníci přijmou v nějaké boudě s pytlem místo dveří! Proto si myslím, že nestačí ukazovat v novinách a v te­levizi jen traktoristy v uma­zaných modrákách, že je po­třeba taky ukázat, jak druž­stevník žije po práci, jak má dokonale zařízený byt, jak se (Pokračování na str. 2.) Starobylá tvrz a moderní mateřská škola .jsou jakoby symbolem tuchorazské historie i současnosti. (Snímek B. Nouza) Osmý den XXIV. sjezdu KSSS pokračoval diskusí V dělné atmosféře PRESIDENT REPUBLIKY LUDVÍK SVOBODA O SVÝCH DOJMECH ZE ZASEDÁNÍ Moskva (čtk-zn) — Včerejší středa byla již osmým dnem jednání sovětských komunistů na XXIV. sjezdu KSSS, který probíhá v dělné atmosféře. Na programu byla diskuse k refe­rátu o směrnicích sjezdu k deváté pětiletce, jak jej v úterý do­poledne přednesl člen politického byra a předseda sovětské vlá­dy Alexej Kosygin. Průběh sjezdu je i v závěrečných dnech neúnavně sledován sovětskou i světovou veřejnosti. Mezi ohla­sy, které denně přináší sovětský tisk, jsme na stránkách stře­deční Pravdy nalezli i odpověď našeho presidenta soudruha L. Svobody na otázku: Jaké jsou Vaše dojmy z práce XXIV. sjezdu KSSS? President L. Svoboda na prvním místě ve své odpově­di zdůraznil, že dojmů má mnoho. Hovořil potom po­drobněji o tom. jak na něho zapůsobily směrnice sjezdu a vědomí vysoké odpovědnosti delegátů za úspěch pětiletky. „Do historie přátelských vztahů mezi lidem Českoslo­venska a Sovětského svazu,“ řekl dále president L. Svobo­da. „vstoupila i bratrská in­ternacionální pomoc, kterou na žádost mnoha našich ko­munistů poskytla pro záchra­nu socialismu v Českosloven­sku vojska pěti zemí Varšav­ské smlouvy v srpnu 1968. Poděkováni, které za tuto po­moc na 24. sjezdu sovětských komunistů tlumočil první ta­jemník ŰV KSČ soudruh G. Husák, je poděkování všeho našeho pracujícího lidu, jenž si přeje budovat socialismus v bratrském společenství s li­dem druhých socialistických zemí. Naše národy získaly ne­jednu zkušenost, že šťastná budoucnost naší země je ne­myslitelná bez hlubokého pev­ného a opravdového přátelství s lidem Sovětského svazu. 24. sjezd sé stál také nej­větším shromážděním před­stavitelů pokrokových sil ce­lého světa. Stále více stran dochází k závěru, že zkuše­nosti téměř čtrnácti a půl mi­liónového oddílu sovětských komunistů mají obecnější plat­nost. že mnohému z nich je možné se přiučit. Tato sku­tečnost může napomoci k dal­šímu prohlubování a upevňo­váni jednoty mezinárodního dělnického hnutí.“ Na sjezdové tribuně se hned i od rána střídali diskutující, ale různé problémy. Ministr energetiky a elektrifikace SSSR P. Něporožnyj oznámil, že Sovětský svaz má elektrár­ny s celkovou kapacitou přes v 166 miliónů kW. Vyrábí se nich více energie než v Anglii. Francii. NSR Švédsku dohromady Tajemník a Všesvazové ústřední rady od­borů V. Prochorov se zabýval (Pokračování na str. 2.) VÝZNAMNÉ OPATŘENI MZVž CSR Regulace hospodaření náhradními díly Praha (buk) — Na minis­terstvu zemědělství a výživy ČSR se sešli zástupci Oboro­vého podniku Opravny země­dělských strojů Vinoř, stroj­ních a traktorových stanic, podnikového ředitelství ÜPZT Brno, generálního ředitelství Zbrojovka Brno. ministerstva hutnictví a strojírenství, aby se dohodli o lepším hospoda­ření s náhradními díly. Vede­ní ministerstva zemědělství a výživy doporučilo vypracovat celková regulační opatření a souhlasí, aby v tomto roce dostaly specializované opravny náhradní díly v plném rozsa­hu požadavků, daných uzavře­nými hospodářskými smlouva­mi se zemědělskými podniky. Všichni účastníci porady oce­nili význam tohoto rozhodnutí a dohodu podepsali. Náhradní díly budou tedy nadále distri­buovány podle přijatého se­znamu specializovaných opra­ven pro generální opravy trak­torů a agregátů. Je vydán i seznam náhradních dílů, vý­lučně určených pro generální opravy, stejně jako seznam úzkoprofilových dílů. ŰPZT Brno bude tyto seznamy res­pektovat a havarijní situace jiných zákazníků řešit jednot­livě z krajské rezervy náhrad­ních dílů. která bude vytvoře­na. Regulační opatření sledují zájem celého zemědělství — efektivnější využiti všech ná­hradních dílů. Záležitost všech Naši zemědělci dovedou oce­nit práci, která má smysl a ote­vírá cestu vpřed. A když slyší moudrou řeč, promyslí každé je­jí slovo. Podle něho zkoumají své činy, svojí cestu. Tyto dobré vlastnosti zemědělců vystupují do popředí ‘také nyní, ve dnech sjezdu sovětských komunistů o v přípravách na sjezd naší komu­nistické strany. S velkou pozor­nosti sledují průběh sjezdového jednáni v Moskvě a je zcela pochopitelné, že největší zájem’ projevují o ty části projevů, ve, kterých se hovoří o perspekti­vách sovětského zemědělství a sovětské vesnice. Oceňují zejme-' na to, že z každého vystoupení je znát, jakou pozornost věnuje sovětská strana a vláda země­dělství. Sovětští představitelé ta­ké říkají, proč zemědělství pod­porují. Proto, že na stavu a tem­pu rozvoje zemědělství je přímo závislá životni úroveň všech so­větských lidí. Už v březnu 1965 položil UV KSSS důraz na vytvářeni stabil­ních ekonomických podmínek, které podporují vzestup zeměděl­ské výroby. Byly stanoveny pev­né plány nákupu produkce kol­­chozú a sovchozů na řadu let, pobídkové ceny za dodání vý­robků nad plán apod. Každé to­to doslova revoluční opatřeni sledovalo jeden jediný cil; pod­pořit ty výrobce, kteří pracují lé­pe a přispívají více k zásobová­ni obyvatelstva potravinami. I my máme v tomto směru své dobré zkušenosti. I u nás se potvrdilo, že tato politika je mezi rolníky vítaná a že je prospěšná jak Z benešovského statku 150 dárců krve Benešov (pa) — Sto pa­desát . zaměstnanců Státního statku Benešov se ve svém závazku na počest 50. výročí založení KSČ rozhodlo mimo jiné k čestnému dáreovství krve. Akce vnikla z podnětu závodního lékaře dr. L. Hofa a za podpory ředitele statku ing. A. Hoiady, který sám da­roval krev již třináctkrát. zemědělství, tak celé společností. V posledních letech došlo v Sovětském svazu k intenzifikaci všech odvětví zemědělství a po­travinářského průmyslu. Směrni­ce k deváté pětiletce, jak je již známo, původní představy o stup­ni intenzifikace ještě vysoko pře­kračují. Dobře víme, že politika (Pokračování na str. 2.) X Návštěva v Xaverově Praha (lt) — Včera, na­vštívil místopředseda vlády F, Hamouz spolu s ministrem zemědělství a výživy ČSSR dr. B. Večeřou oborový pod­nik Drůbežnictví Xaverov. Po prohlídce zařízení a provozu besedovali s vedoucími pra­covníky podniku o zabezpe­čování úkolů páté pětiletky a o rozvoji. koncentrace a inte­grace v drůbežnictví. Hovoři­li také o. současném stavu a dalším rozvoji drůbežnictví. o účinnějším a jednotném říze­ní. které by přineslo zjedno­dušení a zkrácení cest výrob­ků ke spotřebiteli. POČASÍ DNES: Ráno budou místy mlhy, přes den polojasno, na severovýchodě území při zvět­šené oblačnosti místy přeháň­ky'. Ranní teploty 6—2 st„ od­polední 14-17 st„ slabý pro­měnlivý vítr. Nad slovy Michaila Šolochova Stane-li nějaký náš slovesný tvůrce na tribuně našeho sjez­du, pak musím s hořkostí po­mýšlet na to. že bohužel ne­podá ani zdaleka tak radost­nou zprávu o činnosti organi­zace českých spisovatelů v po­sledních létech, jak to mohl za sovětské spisovatele říci Michail Soloehov. Neboť čin­nost svazů spisovatelů se v oněch rocích lišila jako noc a den. Nemáme téměř nic. nač bychom mohli být hrdi, ápri­lis mnoho toho, co Vyvolává víc než rozpaky. Místo hrdos­ti cítíme velkou úzkost o srd­ce i mozek mnoha velkých ta­lentů naší literatury, kteří po léta víc a víc nekvalifikovaně politizovali ... a oči čtenářů, oči národa mamě čekaly a če­kají na jejich nová díla. která by jim dala víru. naději a las­kú; víru v ničím neotřesitel­nou světlou budoucnost socia­listických idejí, naději, že svět, který staví každodenně svýma upracovanýma ruka­ma. nezničí žádné teminé síly, a lásku k zemi, kde se naro­dili a. k lidem dobré vůle na celém světě. To, co se stalo, byla tvrdá politická škola. Nový Svaz českých spisovatelů čeká ne­smírně těžká práce, je třeba vytlačit vagón spisovatelské organizace ze slepé koleje, kde příliš, příliš dlouho stál, na jinou, frekventovanou kolej, dó světa našich lidí. kteří už dávno, hned v prvních dnech po onom katastrofickém vývoji dali ruce k dílu. A první de­sítky rukou už se opřely do onoho vagónu, tlačí ho pryč od směsice beztřídních, idea­listických, buržoazních a pseudosocialistických idejí. Chtějí vytvořit Svaz, který by nebyl' hrotem intelektuálske opozice vůči komunistické straně, ale — jak je to v So­větském svazu i jiných socia­listických zemích — význač­ným pomocníkem strany v převýchově člověka. Jenže, aby člověk vychová­val jiné, musí mít především jasno sám v sobě. To si vy­žádá mnoha úsilí ve vlastních spisovatelských řadách, od­­myslíme-li si ty. . kteří ne­opustili stranu a její program a mají proto už dnes ve svých tvůrčích plánech stejně jako v minulosti jasno a „zele­nou“. Mnoho nadějí vkládá­me do nejmladší generace s hlubokým smyslem pro rea- ' litu. O její práci a uměleckou a názorovou ýýchovu se po lé­ta téměř nikdo nestaral... Tam je nová krev a nový vzduch do plic, nové talenty, které čekají a jejichž hlas v budoucnu zazni spolu s tě­mi. kteří v komunismu vidí mládí světa „jako zvon na vě­ži sněmovní“. Nejsem proto pesimista. náš strom socialistické litera­I tury se zazelená a obalí no­vými květy. Neboť naše lite­ratura nikdy nemohla žít ji­nak než radostmi a zápasy člověka, ienž žije v této ze­mi. které dal všechnu svou ■ lásku a dovednost. Rudolf KALčlK A

Next