Zemědělské Noviny, květen 1971 (XXVII/102-127)

1971-05-05 / No. 105

f Ročník XXVII •* Číslo 105 fűAted. do poži. __ První májové dny jsou až pří­liš chladné. Však se také na po­lích růst kulturních rostlin takřka zastavil všechno sedí, jak se ří­ká, u země. S takovou změnou počasí musí agronom vždycky počítat. Je dokonce pro to, aby v květnu nebylo příliš velké tep­lo, ale aby máj byl plný deště a „pastýřská hůl ani neoschla". Le­tos však poslední dubnové dny nadělaly v přírodě nemálo škod. Apríl se s námi rozloučil s ta­kovým poklesem teploty, že místy se rtuť v teploměrech dostala na 3 až 4 stupně pod nulou. V části Polabí mrazy spálily vyřádkované v rané brambory, polní zeleninu a kotlinách nadělaly nemálo škod na květech ovocného stro­moví. Pokud jde o rané bram­bory, není tu důvod k nářkům. Pěstitelé mají přece nemálo zku­šenosti, že brambory zmrzlé „na tabák” všechno ještě dohnaly a po včasném ošetřeni daly v po­lovině června vysokou úrodu. Věřme, že tomu bude tak i le­tos a že škody způsobené mra­zy, jsou jen místní. Pokud jde o obiloviny a pícniny na orné pů­dě, jejich stav je v hlavních ob­lastech dokonce mimořádně dob­rý. Takové zprávy jsme dostali například z Písecká. Tamějši od­bornici se netaji tím, že ozimy tam vypadají letos stejně tak pěkně, jako v tuto dobu v roce 1969. Tento rok, jak se všichni pamatujeme, byl pro naše obil­­nářství mimořádně úspěšný, a pokud jde o hektarové výnosy, ty byly v celé jeho historii nejvyšši. Chvála platí i na vojtěšky a je­tele. Však už také z některých zemědělských podniků docházejí zprávy, že se připravuji na prvni seče a na zpracováni mladých jetelovin v sušárnách. Čemu je potřeba dnes věnovat především pozornost? Výsadbě pozdních i průmyslových brambor. Všude mají lostatek dobré sadby. Prá­ce sAíji výsadbou, to už je ve větš^B zemědělských podniků zák^ist mechanizace. Nemělo by proto dojít k dalšímu poklesu výměry brambor. V letech před druhou světovou válkou jsme mí­vali brambory na výměře 500 000 hektarů. Postupně šla plocha do­lů a v loňském roce jsme sklízeli brambory z plochy 230 000 ha. tato výměra by rrtěla zůstat i pro letošek, (va) K prvnímu výročí spojenecké smlouvy Moskva (čtk) — Včera ve­čer přiletěla do Moskvy na oslavy Dne osvobození a prv­ního výročí podepsáni Smlou­vy o přátelství, vzájemné po­moci a spolupráci sedmičlenná delegace Svazu českosloven­­sko-sověfcského přátelství v če­le s ministrem spravedlnosti ČSR dr. Janem Němcem. Pro­gram desetidenního pobytu delegace je velmi bohatý. Kro­mě účasti na akcích v Moskvě odjede delegace na návštěvu do Celjabinska a navštíví sta­rodávné město Vladimír. ■ CHOVNOU TEPT.OKR. KLISNU, *t. 10 r., prodá JZD Skryje, okr. Havi. Brod. ■ PROD. 3 KONE VALACHY (10 — 12 — 13 let), všestr. zaruče­né. (ZD Nepomářlce, okr. Kutná Hora. ■ 2000 KUElCEK kříženek nosn. plemen angl. pivodu LBXR1 ve at. 22 týdnfl, a vynikající testo­­vanon úžitkov, v revisních stani­cích za 59,— Kča nabízí k okamž. odběru Moravochov dřflbežn. sdru­žení Brno 21, Kořenského 36, tel. 52610. ■ |RD BUKOVEC, okr. Senica nad Myj. prndá krmnou ječnou slámu s podsevem. Cena za 1 q 20,— Kčs. Osobní odběr. ■ ZEAZIN - nabídněte každé množ. — nutně potřebuje jZD Markvartlce, okr. jičfn. Koupíme vyblrač siláže VSZ-140 I poškn zený nebo vyřazený. ■ NÁHRADNÍ DÍLY z vyřazeného auta T 120 + pneu prodaji Uhel­né sklady Prachatice. ■ TRAKTOR SUPER 50 po GO a traktor rum. nový U 650 prodá JZD Stanovíce, okr. Karlovy Vary. ■ SAMOSBERACl VOZY OTAVAN vyměníme za vozy Steier, nebo prodáme a koupíme, jZD Rosovl­­ce, okr. Příbram. ■ PftlVÉSY P-53 SH, přívěsy RM 4, pluhy nes. 3 PN-35, mostní váhy 25 t, dobytčí váhy 10 q, univers, dopravníky T-224, T-223, vysokotl. lisy K 442, pluhy Tigar, návěsy VP-25, secí stroj na kukuřici B SPKX, nabízí k okamž. dodání ÜPZT Prostějov. ■ NEPOUŽITÉ TRHAČE LNU bez vázání za cenu 2000,— KčS/ks nebo podle dohody prodá Česko­moravský len, PR, Humpolec. ■ MLÁTIČKU NA LEN ML 2,8, závěsný trhač Inu Tt.Z-4, vybtrač siláže závěsný VSZ-140, prodá jZD Myslettce, okr. lihlava. ■ ŽACÍ UŠTY ŽTN 183, žací Ušty ŽB 183, pluhy 3 PN 35 M, doprav­níky balíků DOBS 62, motor, žací stroj MF 70/2, secí stroj na ku­kuřicí 6 SPKX, secí stroj na obilí A 2001, závěsné kvočny KE 500 Bios, ventilátory SŠV 1120 A, sá­zeč zeleniny TP-4, míchačky na beton 125 1, ihned dodá CPZT Velím, tel. 31, 53. SLUŽBY SOCIALISTICKÝM PODNIKOM deník ministerstva zemědělství a výživy csr Praha, středa 5. května 1971 Cena 50 hal. Závazky pod veřej'nou kontrolou Čestně plní, co slíbili Praha (Od našich zpravodajů) — S blížícími se oslavami 50. výročí založení naší strany dostáváme do redakce hrdá hlá­šení pracujících ze zemědělství i podniků potravinářského prů­myslu o plnění socialistických závazků. Jsou to dobré zprávy, které vyjadřují lásku našeho lidu ke straně a společnosti. Také naši krajští redaktoři nám poslali informace o tom, že závaz­ky nezůstávají na papíře, ale lidé plní, co slíbili. Bylo to letos v únoru, píše náš zpravodaj' z Hradce Kra lově, krátce po aktivu komu­nistů v Pardubicích při ná­vštěvě soudruhů G. Husáka a L. Strougala. Tehdy východo­čeští komunisté vyzvali k roz­víjení pracovní iniciativy na počest 50. výročí vzniku KSC. Mezi prvními, kteří, odpově­děli, byli družstevníci z Kra­­tonoh na Hradecku. Tehdy se v družstevní jídelně sešlo na 70 pracovníků ze všech úseků živočišné výroby a ostatních pracovišť, aby projednali mož­nosti dalšího využití výrobních a hospodářských rezerv. A od­tud také vzešel závazek: Do konce roku předat nad státní plán a smluvní úkol 60 000 li­trů mléka. Včera nám ekonom Václav Zachariáš oznámil: Na čtvrt­letní úkol 295 000 litrů mléka prodalo JZD Kratonohy do mlékárny do konce března 332 170 litrů. Je to o 37155 litrů více. Znamená to tedy, že ošetřovatelky a krmiči už za první čtvrtletí splnili svůj celoroční závazek téměř z jed­né poloviny. ■ DÜSLEDNÄ KONTROLA Náš, zpravodaj Vlastimil Sta­rý oznámil, že družstevníci českokrumlovsikého okresu ve svých socialistických závazcích kromě jiného slíbili zvýšit v letošním roce plánovanou pro­dukci masa o 366 q. Plnění závazků si rozplánovali do jed­notlivých časových údobí a plány důsledně kontrolují. S úkolem se velmi dobře vyrov­návají. Do konce dubna už překročili plánovanou výrobu masa o 218 q. Současně si vy­tvořili dobré předípoklady ne­jen ke splněni, ale i překro­čení celoročního závazku, ne­boť ve srovnání s loňskem jsou v jednotlivých zemědělských družstvech Českokrumlovska stavy skotu vyšší o 175 kusů. ■ VETŠÍ VÝROBA Zemědělské podniky z okre­su Plzeň-jih — píše náš zpra­vodaj Zdeněk Fábera — vyhlá­sily k jubileu strany závazky, které představují zvýšení trž­ní produkce proti minulému roku o 13 miliónů korun. Ten­to závazek byl ve svém souhr­nu předán O V KSČ? který jej předal jako aktivní postoj k současné politice ÜV KSČ. Průběh jarních prací byl le­tos na okrese Plzeň-jih mi­mořádně rychlý, jarní pšenice byla zaseta na 104,2 proč. Přes potíže v hnojivech byly i ozi­mé směsky na krmení a vět­šina luk včas a poměrně dobře pohnojeny a tak je možno v zemědělských podnicích vzhledem k posledním dešťům i přikročit ke zkrmování zelené píce. Je to zvlášť důležité pro zabezpečení výroby mléka, kde se po dalších opatřeních začí­ná plnit denní úkol prodeje ve výši 132 000 litrů, v mase celkem byl plán nákupu za první čtvrtletí splněn na 105,8 proč., což je proti minulému roku nárůst více než o 15 proč. ■ VAGÓN NAVÍC Souhrn socialistických zá­vazků, které vyhlásily země­dělské podniky blanenského okresu — oznamuje náš zpra­vodaj J. Němeček z Brna — představují mj. slib překročit tržní produkci o 2777 q masa, 499 tisíc litrů mléka a 505 ti­síc kusů vajec. I když plán výroby i tržní produkce na le­tošní rok není malý, zeměděl­ci okresu Blansko svůj záva­zek dobře plní. Během tří mě­síců letošního roku už na tom­to závazku dodali navíc cel­kem 340 q masa, z toho celý vagón vepřového, dále 50 000 litrů mléka a celých 120 000 kusů vajec. ■ SLOVO POTRAVINÁŘŮ Antonín Týc z Ústí nad La­bem píše, že Severočeské kon­zervárny a drožčfámy v Üstí nad Labem si původní záva­zek k 50. výročí založení KSČ zpřesnily — v hrubé výrobě byl závazek zvýšen na 533,6 miliónu Kčs, bilanční zisk na 15 720 000 Kčs atd. Pracující podniku plní závazek úspěšně, což potvrdilo hodnocení vý­sledků za I. čtvrtletí.' Kupř. dodávka zboží do tržních fon­dů byla překročena více než o pětinu. Především hotová jídla a masné konzervy, ste­rilované okurky, ovocné po­mazánky, sirupy, nealkoholic­ké nápoje atd. Plán výroby zboží byl překročen o 12,9 proč., export o 23,8 proč., pro­duktivita práce o 16,9 proč. Specializovaná bramborářská šlechtitelská stanice ve Velharticích, která leží v produkčním bramborářském okrese Klatovy, vyprodukuje každoročně několik desítek vagónů elitní sadby. Hlavním posláním stanice je udržovací šlechtění brambor s působností pro Západo­český kraj, v němž se brambory pěstuji na více než 20 000 hektarech. Šlechtitelská plocha brambor zaujímá v letošním osevním plánu stanice výměru 47 ha. Elitní sadba se odtud expeduje i do dalších krajů v českých zeitlich a na Slovensko. Na snímku: pracovnice J. Šafrová provádi ve skleníku kříženi odrůd Turnea s Radkou na izv. „Holandské cihle". (Foto ČTK - J. Vlach) Rudá standarta statku Deštnice Praha (zn) — Včera se ko­nala konference Státního stat­ku Deštnice, které se zúčast­nil ministr zemědělství a vý­živy ČSR dr. V. Svoboda, ná­městek ministra ing. M. Pet­řík. CSc., vedoucí KO MZVž v Ústí nad Labem ing. K. Pil­ný a další představitelé kraje a okresu. Hlavní referát o úkolech zemědělství a směrni­cích páté pětiletky přednesl ing. M. Petřík, CSc. Po disku­si, ve které se hovořilo o vy­užití všech existujících výrob­ních rezerv a reálných mož­nostech statku, předal ministr kolektivu Státního statku Deštnice Rudou standartu MZVž a Českého odborového s\razu zaměstnanců v zeměděl­ství. Tato pocta se pro kolek­tiv statku stává nejen oceně­ním toho, čeho až dosáhl, ale , především povzbuzením do další práce při plnění pětileté­ho plánu. Brambory v polovině České Budějovice (rý) — Ani nepříznivé počasí v uplynulém týdnu nedokázalo podstatně zpomalit , rychlé tempo jarních prací v Jiho­českém kraji. Do prvních květ­nových dnů už zemědělci do­kázali bramborami osázet ví-, ce než polovinu plánovaných ploch. Velkým kladem při tom je, že brambory jsou ve­směs vysazovány do velmi dobře připravené a vyhnojené půdy. V současné době věnují jihočeští zemědělci velkou po­zornost i setí kukuřice na si­láž. Z plánovaných 9055 ha už ji do 3. května zaseli na 842 hektarech. Tovární linka na vepřové Brno (jnč) — Významným podnikem, v němž budou u­­platněny zásady kooperace a integrace v příměstské oblasti Brna, je sdružený zemědělský podnik pro výrobu vepřového masa v Moravanech u Brna. Na jeho výstavbě se podíl! 12 členských JZD, Státní statek Brno a n. p. Jihomoravský průmysl masný. Celá velkový­krmna bude mít v konečné fázi hodnotu přes 48 miliónů korun se zástavem 10 000 pra­sat, který se za rok 2,5krát obrátí. I když se na jaře ng. stavbě vyskytla řada obtíží, zkušební provoz zahájí sdru­žený podnik ještě před XIV. sjezdem KSČ, jak jeho pra­­covníoi v socialistickém závaz­ku slíbili. Na- okrese České Budějovice ustavují Obvodní kooperační rady České Budějovice (rý) — Včera se sešlo v kulturním domě ve Štěpánovicích na Českobudějovicku přes 300 předsedů místních organizací i KSČ, MNV a funkcionářů JZD státních statků z' celého Okresu, aby se společně pora­dili a stanovili si směry dal­šího rozvoje zemědělské výro­by. Hlavní referát o usneseni předsednictva ÜV KSČ a fe­derální vlády k dalšímu roz­voji socialistického zemědělství přednesl náměstek ministra ze­mědělství a výživy ČSSR ing. F. Kord. V diskusi si účastníci pora­dy vyjasnili celou řadu pro­blémů a v závěru .přijali usne­sení, ve kterém si vytyčili zá­sady dalšího rozvoje zeměděl­ské výroby v okrese. V prvé řadě navrhli vytvořit při okresním zemědělském sdru­žení realizační komisi, která by upřesnila okresní koncepci koncentrace, speoialižace a roz­voje výroby. Návrhy koncen­trace a specializace budou pro­jednány přímo se zemědělci v navrhovaných obvodech, kde budou ustaveny obvodní ko­operační rady z funkcionářů JZD a státních statků. Přijaté a projednané návrhy . i dlou­hodobá racionalizační .opatření se už promítnou v pětiletém plánu. S plánem rozvoje ze­mědělské výroby v jednotli­vých obvodech bude upřesněna a smluvně dohodnuta i spolu­práce podniků služeb, navazu­jících na zemědělskou . výrobu. Kámen za 110 miliónů Dar Sovětského svazu ČSAV Praha, úterý, 11 hodin do­poledne, zasedací sál Čs. aka­demie věd. Ve skupině novi­nářů shromážděných do půl­kruhu kolem předsednického stolu panuje napětí. Středem jejich požornosti je malá, zce­la nenápadná, černá schrán­ka, připomínající kazetu kru­žítka nebo rysovacích per. Ně­kolik pohybů prstů, víko se otevírá a na vyleštěné desce se objevují dva malé hliníko­vé válečky s obsahem 1 g mě­síční horniny fantastické ce­ny — 110 miliónů korun. Od slov a slibů sovětských vědců neuplynula dlouhá do­ba a vzorek měsíční horniny dopravený na Zemi sovětskou kosmickou lodí se jako důkaz spolupráce dostává v těchto dnech i do československých laboratoří. Jak uvedl na vče­rejší tiskové konferenci geo­log, akademik V. Zoubek, jde o materiál, odebraný loni v září sovětskou automatickou sondou Luna 16 z hloubky asi 30 cm v oblasti Moře hojnos­ti. Podle výsledků sovětských laboratoří, které provedly zá­kladní analýzy obdobných vzorků, lze usuzovat, že stáří této horniny, která je zřejmě sopečného původu (obsahuje čedič a sklovitou hmotu) se pohybuje kolem 4,5 miliardy let. Vzorek měsíční horniny, kte­rý Sovětský svaz daroval na­šim vědcům v rámci progra­mu Interkosmos, bude v nej­­bližších týdnech podroben řa­dě analýz v neutronové akti­vační laboratoři derného výzkumu Ústavu ja­ČSAV v Řeži, kde bude zjišťováno především jeho chemické slo­­žéní. Vzhledem k tomu, že je hutné, aby se na podobných výzkumech účastnila řada špičkových laboratoří, poskytl Sovětský svaz vzorky měsíční horniny i dalším státům. Po­dle slov akademika Zoubka byl dar Československu v ne­malé míře podmíněn i faktem, že právě neutronová laboratoř v Řeži patří svým významem a vybavením mezi světovou špičku ve svém oboru. Po andr lýzách, které potrvají několik týdnů, bude vzorek měsíční horniny umístěn pravděpo­dobně v pražském Národním muzeu. Jan ŠUBERT Na snímku V. Kroppa předseda ČSAV akademik J. Kožešník na včerejší schůzce s novináři - »zorky měsíční horniny ukrývají hliníková pouzdra velikosti fil­mové kazety. SLAVNOSTNÍ VEČER V BRATISLAVĚ Díky osvoboditelům Bratislava (čtk) — Vděčnost á lásku k našemu osvobo­diteli — Sovětskému svazu — projevili včera pracující Brati­slavy na slavnostním večeru v Divadle P. O. Hviezdoslava. Byl uspořádán při příležitosti 26. výročí osvobození Českoslo­venska Sovětskou armádou a prvního výročí podepsání nové Smlouvy o přátelství a vzájemné pomoci. Za predsedníckym stolem za­ujali místo členové předsednic­tva ŰV KSČ první tajemník ÜV KSS J. Lenárt a předse­da vlády SSR P. Colotka, čle­nové předsednictva ÚV KSS a další představitelé. Účastní­ci přivítali též delegaci Společ­nosti eovětsko-československé­­ho přátelství, vedenou místo­předsedou jejího ústředního vedení A. A. Bulgakovem. Ve slavnostním projevu člen předsednictva a tajemník ŰV KSS Ján Janík hovořil o no­vodobých dějinách českého a slovenského národa, které jsou poznamenány bojem za národ­ní svobodu a sociální sprave­dlnost. V tomto boji se rodilo i jejich přátelství v národům SSSR. Ján Janík prohlásil, že za dva roky od květnového (Pokračování na str. 2.) Jakým směrem půjde zemědělská výroba Rozhoduje iniciativa lidí Získat pracující pro nový program # Ocelná dělba práce # Souhlas s politikou strany V našem okrese Ústí nad Orlicí, který má průmyslový cha­rakter, se dostala problematika pracovních sil v zemědělství do tíživé situace. Do r. 1968 byl tento problém řešen stranickým vlivem a byla organizována značná pomoc brigád z průmyslo­vých závodů. Rok 1968 se stal útokem pra­vice i na tuto práci strahy — bez ohledu, že šlo o zabezpe­čování celospolečenských po­třeb. Zemědělské podniky na tento stav reagovaly, tak,. ,že vypouštěly ty úseky výroby, které vyžadovaly větší počet pracovních sil. V roce 1969 tato bezvýchod­ná situace a její důsledky v zemědělských podnicích nega­tivně působily na zabezpečo­vání obnovujícího se státního plánu a začal být narušován i základní směr ve specializa­ci okresu - na výrobu mléka a začala být znevažována sed­miletá práce okresního výbo­ru KSČ, okresních orgánů. stranického i odborného akti­vu, ' a to, přesto, že tato práce přinesla výrazné výsledky. V průběhu 7 let došlo ke zvýšení nákupu mléka v okrese ze 42 miliónů na 67 miliónů litrů, tj. o 25 mil. litrů mléka — tzn. zvýšení téměř o 50 %. Proto, možno říci z vlastní iniciativy zdravých sil při OV KSČ v oblasti zemědělství, by­la do září 1969 zpracována podrobnější studie dalšího roz­voje zemědělství v okrese na období 5—7 let cestou integra­ce zemědělských podniků a podniků služeb i potravinář­ského průmyslu, a to na vý­robu vajec, vepřového masa a na využití velkokapacitních sušek prostřednictvím společ­ných družstevních podniků. Jakmile tyto společné pod­­njky začaly hlouběji zpraco­vávat problematiku svých provozů, objevovaly se zjevné dopady do oblasti rostlinné výroby, a to z hlediska poža­davků poměrně výrazné spe­cializace živočišné výroby na jedné straně ä roztříštění rost­linné výroby há druhé straně. Vedle vlastních našich po­znatků ze společenských druž­stevních podniků a získaných zkušeností z NDR, začali před­ní odborníci v okrese vidět určitý vhodný komplex řešení cestou oblastních a středisko­vých kooperací. Kladně je nut­no hodnotit, že na řešení se podíleli jak pracovníci ’řídících orgánů, tak lidé přímo ze ze­mědělských podniků. Pravda — nebylo jich zpo­čátku mnoho a museli překo­nat i řadu překážek — od po­směchu až k otevřené kritice, od nedůvěry až ke znevážení jejich práce a záměrů. Byl to však již ucelený pro­gram, na který se postupně získávaly další pokrokové řa­dy pracovníků ze zeměděl­ských podniků a ze závodů služeb. Opozice bez programu — pouze s kritikou stále více musela a musí ustupovat dó pozadí. Okresní výbor KSC od po­čátku dával politickou podpo­ru tomuto pokrokovému po­stupu — to znamená zpočátku jednotlivcům — pozdéji kolek­tivům: dnešního dne můžeme říci. že máme na široké fron­tě získanou převážnou část ze­mědělské I nezemědělské ve­řejnosti. O další cestě rozvoje země­dělství , v našem okrese pro­střednictvím „zemědělských oblastních kooperačních sdru­žení“ se dnes nejen, hovoří, a|,e předkládají se konkrétní opatření a ucelené programy. OV KSČ vycházel z marxistic­ké zásady, že ideje se stanou materiální silou tenkrát, bu­­(Pokračování na str. 3.) O ptimista včera i dnes Optimismus, jít neúnavně za vytčeným cílem, je ozdobou mla­dých — bez ohledu na věk, neboť léta běží. Josef Doležal vlast­ní mladé srdce, i když přešel abrahámoviny. Doslova „přešel“, jeho jméno je zapsáno do čestných listin majitelů medailí — stříbrné olympijské z Helsink, zlaté a stříbrné z evropského šampionátu z Bernu — za chůzi. V této speciální atletické disciplíně byl svého času nejrychlejším, chodecké rekordy — světové i domácí — lámal téměř na požádání. Optimista Josef Doležal, chlouba našeho sportu, zasedne zanedlouho ve Sjezdo­vém paláci jako delegát XIV. sjezdu KSČ. V krizových letech první republiky netěšil se vždycky Doležal-otec z pracovní pří­ležitosti. Doležal-syn, chlapec, jemuž příroda vtiskla pohybo­vé a sportovní nadání, sbíral na pražských tenisových kur­tech míčky a tak alespoň tro­chu odlehčoval neutěšenému rodinnému rozpočtu. Hrával kopanou a hokej, ty samozřej­mě zadarmo, pro radost z po­hybu, později i za dorostenec­ký fotbalový výběr Prahy spolu s Vejvodou, Vycpálkem, kteří ještě později oblékali re­prezentační dres. Kolem kurtů, kde se Dole­­žal-chlapec honil za tenisový­mi míčky, šli chodci závodním tempem: „Zkusím to také.“ Uviděl, šel s nimi a — zvítě­zil. První metál, když mu by­lo třináct! Premiérová medai­le je vždy povzbuzením; když zranění kolena varovalo před pokračováním v kopané, zůstal Josef Doležal u chůze. Medaile během 32 let aktivní činnosti sbíral jako míčky na teniso­vých kurtech. Na olympijský stadión v Helsinkách v dvaa­padesátém roce se přihnal po 50 km chůze jako listonoš s telegramem, za odměnu dostal stříbrnou medaili. Kdyby mu v průběhu závodu někdo hlá­sil situaci’ ha trati, Ttal Dor­­donj, olympijský vítěz, by svůj náskok 250 m, který měl v cí­li, sotva udržel. Za dva roky si Doležal od­vážel ze švýcarského mistrov­ství Evropy zlatou medaili za vítězství v chůzi na 10 km, stříbrnou z padesátikílometro­­vé trati a zvláštní cenu nej­lepšího atleta šampionátu pří­davkem. Mnohokrát prošel sil­­. nici Praha—Poděbrady nej­rychleji ze všech, denně sí předepisoval 30—35km trénin­kové dávky se startem v ho­dinách, kdy se rozvážěči mlé­ka chystají do práce. A pak teprve do zaměstnání! Sečtě­me si to: 30 km krát počet dní v roce krát nejméně 20 let, to nám vyjde alespoň na pět či šest, okruhů kolem ze­měkoule po rovníku — pěšky! Na těch nekonečných silnič­ních kilometrech povzbuzovaly Doležala optimismus, víra ve vlastní síly • a schopnosti: „Chůze je výbornou atletickou . disciplínou pro zvyšováni* fy­zické zdatnosti, pro zdraví, prodloužení mládí, má blaho­dárný vliv na vnitřní orgány. A pro vesnické chlapce je Jak stvořená, příroda je nejlepší tělocvičnou.“ Takže jsme se přenesli z olympijského sta­diónu do naší vesnice. Doležal je rodák z Příbramska, občas navštěvuje své příbuzné v Ob­­čově,1 Mothl sledovat ekonomický i společenský přerod vesnice: „Její dnešní úroveň se vůbec nedá srovnat s předválečnou dobou, zemědělci si byli v ro­ce 1968 zřejmě vědomi správ­nosti naší zemědělské politiky a socialistického zřízení, proto vesnice zůstala v nedávné kri­zové době vcelku pevná. A ja­ko sportovec vím, že na ves­nicích je mnoho sportovních talentů, bohatá záloha špičko­vého sportu. Je třeba jen umět je hledat a dát jim vyhovující podmínky k dalšímu růstu.“ Ještě dnes každé ráno v pit hodin startuje Josef Doležal v pražské Stromovce ve svém denním závodě za udržení fy­zické svěžesti, prodlouženi mladosti; životní optimismus je mu věrným průvodcem - ve sportu i v zaměstnáni, v pé či o mládež. Je pracovníkem pražské Dukly: „Armádní tě­lovýchovné jednoty hrají vý­znamnou, progresivní úlohu řídí sportovní i politický růs mladých 'chlapců během jejich výkonu vojenské služby. Civil­ní jednoty by měly ve výchov­né oblasti postupovat podobně Vůbec má dnes tělovýchova všechny předpoklady vychová­vat jak odborně, tak politic­ky. Vím, že vedoucí straničtí i státní činitelé znají problé­my tělovýchovy, je to velká šance sportovců a činovníku tělovýchovné organizace.“ Rád si poslechl vyprávění, jak při nedávném přijetí úspěšné ho­kejové výpravy předsedou federální vlády dr. L. Štrouga­­lem si předseda vlády výbor­né porozuměl s kapitánem čs. hokejistů J. Černým. A Josef Doležal jako delegát XIV. sjezdu KSČ: „Stále více lidí se u ■ nás přesvědčuje o správnosti politiky naší stra­ny. My, komunisté, nic nedě­láme pro sebe, ta všechna na­še dobrovolná práce je navíc, slouží všem. Pevně věřím, že XIV. sjezd získá pro politiku strany i ty, kdož ještě váhají. Komunisté chtějí jen dobro celé společnosti.“ Kdysi olympijské i jiné ba­riéry mávaly Josefu Doležalo­vi nadšeně vstříc při jeho sportovních triumfech; dnes na tyto úspěchy připravuje mladé generace sportovců a hlavně pracuje jako funkcio­nář KSČ — se stejnou snahou prospět své vlasti, se stejným optimismem. Jiří NOVAK Sovětští hosté u družstevníků Bratislava (čtk) — So­větská delegace vedená místo­předsedou Společnosti sovět­­sko-československého přátel­ství A. A. Bulgakovem včera — za pobytu na Slovensku — zavítala také na Státní statek ČSSP v Senci. Soudruh Bul­gakov tlumočil bratrské po­zdravy sovětských rolníků na­šemu lidu. Po družné besedě, která přispěla k dalšímu pro­hloubení přátelské spolupráce, se delegace vrátila do Brati­­sLavy. Josef Doležal, neúnavný bojovník na sportovních tratích. (Foto ČTK) Nikdy nezapomeneme Dnes uplynulo 26 let od chví­le, kdy se ozvalo volání o po­moc, které se stalo signálem k celonárodnímu povstání českého lidu proti několikaleté nenávidě­né okupaci fašistickým Němec­kem. Náš lid se nikdy nesmířil s mnichovskou zradou domácí mezinárodní imperialistické bur­i žoazie v tragických dnech roku 1938 a 1939, s rozbitím a oku­pací Československa. To se pro­jevovalo v předvečer i po ce­lou dobu druhé světové války - například ve Slovenském národ­ním povstáni - rozsáhlou účasti v národně osvobozeneckém boji doma a samozřejmě i za hrani­cemi vlasti. Zločinná nacistická politika národního vyhlazeni Čechů a Slováků, tvrdé ekonomické vy­kořisťování, násilné poněmčová­­ní i fyzická likvidace pokroko­vých sil narazily na spontánni odpor. Tak se brzy začaly vy­tvářet předpoklady pro postup­ný vznik široké protifašistické jednoty dělníků, rolníků, pracu­jící inteligence i části drobné buržoazie. Do čela celonárodního hnuti odporu se postavila komunistic­ká strana. Ačkoliv byla nejvíce postižena nacistickou perzekuci, vedla náš lid do ozbrojeného boje, do povstání a do národní a demokratické revoluce. Přitom vycházela ze zásady, že těžiště národně osvobozeneckého boje je doma, v masách našeho lidu, který postupně organizovala a v, co nejširším měřítku zapojova­la do všech forem odporu. Zpočátku to byly převážně jen demonstrace, stávky a sabotáže. Později, po napadení SSSR fa­šistickým Německem v červnu r. 1941 o zejména po porážce německých vojsk u Stalingradu na přelomu let 1942 a 1943, strana přistoupila i k organizo­váni různých ozbrojených forem boje, jako byly diverze a party­zánský boj, které měly nakonec vyústit v celonárodní ozbrojené povstáni. Při vytvářeni ozbroje­ných družin a partyzánských jednotek rozhodující měrou na­pomáhala obětavá podpora So­větského svazu, odkud byli na naše území vysíláni zkušení or­ganizátoři, dopravovány zbraně, střelivo apod Náš národně osvobozenecký boj vyvrcholil v závěru války, kdy rychlý spád událostí na evrop­ském bojišti, postupné osvobo­zováni Československa Rudou armádou, rozdrcení nepřátel­ských vojsk v severním Němec­ku a dobytí Berlína, urychlily i na zbytku okupovaných Čech a Moravy revoluční kvas. Již od konce dubna 1945 se tu prudce vzmáhal otevřený odpor > proti okupantům a v prvních, květno­vých dnech přerůstal v jednotli­vých místech v ozbrojené po­vstáni. Zlom vyvolalo v poledne 5. května voláni pražského rozhla­su o pomoc, které zapůsobilo jako jiskra v dynamitové náloži. Nahromaděná revoluční energie vzkypěla a čeští vlastenci se nyní vrhli doslova s holýma ru­kama na překvapené okupanty. Povstání se jako oheň po výbu­chu rychle rozhořelo po celé ze­mi. Během několika hodin ovládli povstalci železnice a poštovní spoje, rychle vybudovali různé zátarasy na. silnicích a pdzbro­(Pokračovánl na str. 2.)

Next