Zemědělské Noviny, říjen 1971 (XXVII/233-257)

1971-10-14 / No. 244

Nixon do Skoro denně je v poslední době příležitost mluvit o nových — ať už uskutečněných, či te­prve plánovaných - diplomatic­kých cestách. K nim nyni přibý­vá další, která má velmi slib­né předpoklady vyniknout v řa­dě: Nixon pojede do Moskvy. Bude to druhá návštěva americ­kého presidenta v Sovětském svazu (v únoru roku 1945 zde byl Roosevelt na Jaltské konfe­renci) a prvni návštěva americ­kého presidenta v době míru. Význam události, která byla oznámena v kratičké zprávě z Moskvy i z Washingtonu, je už na prvni pohled mimořádný. Spočívá především v tom, že obě strany zasednou k jednomu sto­lu a na nejvyšši úrovni „projed­nají všechny základní otázky, přičemž budou mít na zřeteli zlepšování dvoustranných vztahů mezi oběma zeměmi a upevňo­vání perspektiv všeobecného míru“. Tato formulace již pře­dem čelí různým spekulacím, které by eventuálně chtěly pre­zentovat schůzku jako krok na­mířený proti někomu třetímu. Je v tomto směru naprosto jasná, neboť orientuje sovětsko-ame­­rické jednáni k takovým řeše­ním, která nemohou nikomu škodit, která však mohou pro­spět národům a míru. Pokud jde o Sovětský svaz, odpovidá to jeho soustavné snaze uplatňovat princip míro­vého soužití mezi státy s rozdíl­ným společenským zřízením, uplatňovat jej vždy a všude tam, kde je o takovou možnost zá­jem i u partnera. Plati-li to vše­obecně, proč by to nemělo pla­tit tady, jestliže v případě So­větského svazu a Spojených stá­tů jde o dva hospodářsky a vo­jensky^ nejmocnější státy dnešní­ho světa a jestliže mírové sou­žití nikdy neznamenalo pro So­větský svaz ideologický smiř, Moskvy nýbrž jen specifickou formu tříd­­niho boje. Bude se jednat o vztahových a mírových otáz­kách, nikoli o ideologii. O možnosti sovětsko-americké schůzky na nejvyšši úrovni se - jak vyplývá ze zprávy — jedna­lo už loni. Nynější rozhodnutí, že ke schůzce dojde, tedy ne­spadlo s nebe, ale je plodem dlouhého úsilí a faktického po­kroku v rozhovorech na nižší úrovni v poslední době. Byla do­sažena řada dílčích dohod tý­kajících se jaderných zbraní, ja­kož i dohoda majici vyloučit ná­hodný vznik jaderné války. Už dva roky se trpělivě jedná o omezení strategických zbrani a i tam byl letos zaznamenán urči­tý pokrok. Nesporným úspěchem je rovněž čtyřmocenská dohoda o Západním Berlině, i když mu­­si být teprve dovedena do kon­ce. Toho, k čemu se mohou stát­nici obou zemí na schůzce vy­slovovat a co se mohou snažit přes trvajíc! rozdíly v třídním přístupu k světovým problémům posunout blíže k řešeni, je jistě nemálo. Sedm měsíců, které do uskutečnění návštěvy ještě uply­nou, jsou dosti dlouhou dobou na dobrou konkrétní přípravu, nehledě už na to, že řada dneš­ních problémů může při nyněj­ším směru a tempu vývoje ve světě vypadat už docela jinak. Ohlášení Nixonovy cesty do Moskvy se v úterý rozletělo po celém světě jako blesk a hned prvni den vyvolalo oozitivni ode­zvu ve Francii, v NSR, v Belgii a ve Velké Británii. Ve středu se o ní už rozepisovaly agen­tury a noviny na celém světě a dá se předpokládat, že pozor­nost hned tak neochabne. Jde opravdu o významnou zprávu, která dává světu zase jednu šanci. A. MICHALEK Z VÝSTAVBY V SSSR: Nový hotel Inturistv .,Zaporožje“ s 279 pokoji byl nedávno otevřen ve stejnojmenném ukrajinském měs­tě. - (Foto CTK - TASS) Velký aktiv (Pokračování ze str. 1) byl brán v úvahu a'ctěn, aby se s nimi také všude počítalo. KSČ nepovažuje ženy jen za dobré pracovní síly, ale chce, aby byly aktivními spolutvůr­­kyněmi a uskutečňovatelkami její politiky, která byla vy­jádřena v závěrech XIV. sjez­du strany, v programu rozvoje socialistické společnosti přija­telném pro každého občana této země. Dále s. Indra ocenil množ­ství závazků, které ženy uza­vřely na počest jubilea strany a jejího sjezdu. Pak zdůraznil, že jde o to, aby příprava na volby přinesla výsledky ve spojení straníků i nestraníků, dělnické třídy, rolnictva a in­teligence, ve sjednocení našeho lidu pro dílo socialistické vý­stavby. Vyslovil přesvědčení, že ženy budou hlasovat ve volbách pro socialismus za štěstí svých dětí, za mír. V závěru jménem předsed­nictva ÜV KSČ a jménem s. Husáka a s. Svobody podě­koval českým a slovenským ženám za všechnu jejich práci pro společnost i pro jejich ro­dinu. Po diskusi aktiv přijal pro­volání k ženám ČSSR, v němž je mj. vyzývá k zvýšení účasti žen ve veřejném životě, k zvýšení pracovní aktivity, k podpoře politiky KSČ a Ná­rodní fronty, zejména v před­volebním období. V provolání dále účastnice prohlašují, že se připojují k provolání ÜV KSČ a ÜV NF a v tomto duchu vyzývají čs. ženy — dělnice, zemědělské družstevnice a pracovnice stát­ních statků, pracovnice v ob­chodě, dopravě, zdravotnictví a ostatních odvětvích, přísluš­nice inteligence — aby praco­valy tak, aby kandidátky na funkce poslankyň získaly ši­rokou podporu voličů. V zá­věru provolám se zdůrazňuje: Hlasujme pro jednotnou kan­didátku NF! Hlasujme pro štěstí svých dětí, za mír a so­cialismus! Dejme svůj um a pracovité ruce pro další roz­květ socialismu! žen 2 Zemědělské noviny ZE SVĚTA Skupin« pracovníků čs. Fe­derálního shromážděni v čele s jeho generálním tajemníkem J. Růžou, která včera přijela do SSSR, přijali předsedové komor Nejvyššího sovětu SSSR A. Šitikov a J. Nasrid­­dinovová. K dalšímu jednání o tran­zitní dohodě a o smlouvě o dopravě mezi oběma němec­kými státy se včera v Berlíně sešli státní tajemník vlády NDR dr. M. Kohl a státní ta­jemník v úřadu západoněmec­­kého spolkového kancléře E. Bahr. Jednání bude dnes po­kračovat. Porada smíšené sovětsko­­-americké pracovní skupiny pro kosmickou biologii a lé­kařství se konala v Moskvě. Moskvané se rozloučili vče­ra s vynikajícím sovětským sochařem S. Koněnkovem, který zemřel ve věku 98 let. Státní návštěvu NSR — a tím také svou okružní cestu po Evropě — ukončil včera ja­ponský císař Hirohito. U indických hranic se sou­střeďují — podle zpráv, které přicházejí z indicko-pákdstán­­ského pohraničí — početné od­díly pakistanské armády. Kanadský premiér Trudeau řekl na tiskové konferenci v Ottawě, že očekává od nad­cházející návštěvy předsedy Rady ministrů SSSR A: Kosy­gina v Kanadě, že prohloubí dobré vztahy, které mezi obě­ma zeměmi existují již něko­lik let. S výzvou poskytnout co nej­­rychleji pomoc východopákis­­tánským uprchlíkům v Indii se obrátil ke světové veřejnosti a vládám všech států na světě vysoký komisař OSN pro uprchlíky princ Aga Chán. Bulharský ministr zahranič­ních věcí I. Bašev vyslovil ve všeobecné rozpravě Valného shromáždění OSN bezvýhrad­nou podporu sovětskému ná­vrhu na svolání světové od­zbrojovací konference. Porota amerického tribuná­lu v Los Angeles rozhodla, že Charles Watson, poslední ze skupiny Charlese Mansona, která se zodpovídala z vraždy herečky Sharon Tateové a šes­ti dalších osob, je spoluvinen vraždou. Americké vojenské letectvo nařídilo zákaz letů i zbývají­cím 12 obřím dopravním le­tadlům typu C-5A. Po dřívěj­ším zákazu pro 29 letadel to­hoto typu z bezpečnostních dů­vodů, nemá nyní americké vo­jenské letectvo žádná letadla tohoto druhu pro přepravu materiálu a osob do jihový­chodní Asie a Evropy. Dean Acheson, bývalý mi­nistr zahraničních věcí za vlá­dy presidenta H. Trumana, zemřel v Sandy Spring (stát Maryland) ve věku 78 let. Pět mrtvých a sto raněných — taková je bilance společného vojenského cvičení americké armády a bundeswehru Re­­forger III, které se v těchto dnech koná severně od Mni­chova. Děli a hudba Moskva (zpravodaj čtk) — Ministerstvo kultury RSFSR schválilo projekt Státního dět­ského hudebního divadla, kte­ré vyroste vedle budovy no­vého moskevského cirkusu. Hlavní sál v podobě amfiteátru bude mít 1250 sedadel, z nichž i to nejvzdálenější bude jen 27 metrů od scény. Malý koncert­ní sál pojme 300 posluchačů. Skrýš objevena Brusel (čtk) — Celkem 11 vzácných obrazů v hodnotě 20-30 miliónů belgických fran­ků našla policie u jednoho bruselského starožitníka. Tyto obrazy byly ukradeny ve Vel­ké Británii v období od listo­padu 1970 do září 1971. Staro­žitník byl zatčen. Pravda: příprava na volby v ČSSR Moskva (čtk) — Moskevská Pravda ve středu uveřejnila článek svého pražského zpravodaje Vladimíra Griňuka o pří­pravě voleb do Federálního shromáždění, České a Slovenské národní rady a národních výborů všech stupňů v CSSR. Tato významná politická událost je připravena úspěš­ným postupem procesu konso­lidace a normalizace společen­ského a hospodářského živo­ta, který byl zahájen v dubnu roku 1969 po nástupu nového vedení KSČ v čele s Gustá­­vem Husákem. Nejdůležitějším obdobím v tomto procesu byl XIV. sjezd KSČ, píše Pravda. Sjezd do­vršil vítězství československých komunistů nad nepřáteli so­cialismu v ČSSR a stal se sjezdem vítězství myšlenek so­cialismu. KSČ přijala na tom­to sjezdu usnesení, která usměrňují další vývoj v zemi cestou socialismu a všestran­ného upevňování (jeho zásad. Usnesení sjezdu neschválili jen všichni komunisté, ale i ostatní politické strany a spo­lečenské organizace, které jsou V Národní frontě, a převážná většina všech občanů. Veškerá aktívizace společen­ského života v ČSSR přesvěd­čivě dokazuje, že usnesení XIV. sjezdu se ve skutečností, stala programem rozvoje celé socialistické společností. Jasně to potvrzuje i velký rozmach pracovní iniciativy ve všech oblastech národního hospodář­ství. Stabilizace ekonomiky a úspěchy při růstu společenské výroby umožňují socialistické­mu státu vynakládat značné prostředky na další zlepšování životní úrovně pracujících. Ozdravění a upevnění poli­tických a ekonomických zákla­dů socialistické společnosti — uzavírá autor stati — vytvořilo podmínky pro obnovení všech zastupitelských orgánů lidové moci v Československé socia­listické republice demokratic­kou cestou. O­ SVETOVÝ TISK K CESTE PR ESID E NT A NI XON A D O S SSR Vítané kontakty na nejvyšši úrovni Praha (čtk—zn) — Překvapivá zpráva o chystané cestě pre­sidenta USA R. Nixona do Sovětského svazu vyvolala živý zá­jem světové veřejnosti. Všeobecně je tato cesta připisována so­větské mírové iniciativě a komentována jako příspěvek ke sní­žení mezinárodního napětí. Washington — Americ­ký president R. Nixon, který 'v úterý na tiskové konferenci ve Washingtonu ohlásil svou návštěvu v Moskvě, zdůraznil, že cílem jeho cesty je zlepšit vztahy mezi USA a SSSR. „Květen 1972 bude datem, kdy pokrok v řadě oblastí, o nichž v současné době jedná­me se Sovětským svazem, do­sáhne takové fáze, že porada na nejvyšši úrovni může být efektivní,“ konstatoval presi­dent Nixon. Na otázky novinářů o pří­padném obsahu rozhovorů v Moskvě Nixon uvedl, že bu­dou projednány všechny nej­důležitější - problémy. Poukázal zejména na takové otázky, ja­ko je omezení strategických zbraní, Střední východ a další. „Skutečnost, že chceme schůzku uspořádat v květnu, rozhodně neznamená, že ces­ty, jimiž se ubírají rozhovory se Sovětským svazem v řadě otázek, se nyní uzavírají nebo že byehom je chtěli přehra­dit,“ prohlásil Nixon. „Chce­me se dostat kupředu ve všech ostatních oblastech, abychom se v květnu mohli zabývat ne­dokončenými záležitostmi.“ Očekáváme, že to bude „vel­mi věcná a pracovní návště­va“, zdůraznil Nixon. Cílem je „pokusit se na nejvyšši úrov­ni dosáhnout pokroku v jed­nání v oblastech, v nichž exis­tují vážné rozpory“. Budapešť — „Sovětský svaz, jak o tom v uplynulých dnech hovořil z tribuny OSN jeho ministr zahraničních vě­cí Gromyko, vycházeje z mí­rových zájmů, přistupuje ke komplexu otázek týkajících se vztahů k USA s vědomím, že sovětsko-americké vztahy mo­hou mít dopad na celkovou mezinárodní situaci,“ píše v ústředním orgánu ÜV MSDS Népszabadság moskevský zpra­vodaj listu Péter Serényi. Právě proto je Sovětský svaz připraven hledat vzájem-ně přijatelná řešení, avšak bez jakéhokoliv konjukturálního uvažování a z toho vyplývají­cích zásadních ústupků, pro­tože i v této oblasti řídí kaž­dý svůj krok podle cílů vše­obecného mírového programu. Rím — „Posuzovali jsme a posuzujeme jako pozitivní vše, co může uspíšit proces mírového soužití mezi země­mi s rozdílným společenským zřízením.“ Uvádí to Luigi Longo v prohlášení o Nixono­­yě návštěvě Moskvy, které otiskla středeční Unita. Italské ministerstvo zahra­ničí vyjádřilo uspokojení nad ohlášenou Nixonovou návště­vou Sovětského svazu. Zdů­raznilo, že „italská vláda po­suzuje s uspokojením ohláše­né kontakty na nejvyšši úrov­ni mezi velmocemi“. Paříž — Nixonova cesta se jeví jako pokus přizpůso­bit politiku Spojených států amerických mezinárodní si­tuaci, která se velmi liší od té, o níž ve Washingtonu ješ­tě, před nedávném snili reali­tě, jejímž nej výraznějším ry­sem jsou úspěchy socialistic­kého světa, píše v komentáři pařížská 1’Humanité. Londýn — Oznámení o Nixonově cestě dramaticky vrhá světlo na zbankrotova­nou politiku konzervativní vlády, píše v úvodníku list britské komunistické strany Morning Star. Tato politika izoluje Británii právě v doběj kdy je pro ni více než kdy jindy důležitá spolupráce a obchod. Solidární se Zambií Addis Abeba (čtk) — Organizace africké jednoty vy­zvala všechny africké zemé, aby se na projev solidarity se Zambií zdržely všech kontaktů s Jihoafrickou republikou do té doby, dokud tam nebude odstraněn režim rasové diskri­minace. Výzva je obsažena v komuniké vydaném v sídle OAJ v Addis Abebě v sou­vislosti s nedávným vpádem jihoafrických vojáků na zam­bijské území. Sekretariát OAJ hodnotí tento incident jako novou hrozbu jihoafrických ra­sistů nezávislým africkým ze­mím a bezpečnosti v této ob­lasti, zdůrazňuje komuniké. New York — Rada bez­pečnosti přijala v úterý večer všemi hlasy rezoluci vyzýva­jící jihoafrickou vládu, aby respektovala suverenitu územní nedotknutelnost sou­a sední Zambie. Kdyby neupo­slechla, praví se v rezoluci, Rada bezpečnosti se sejde zno­vu, aby „přezkoumala situaci podle příslušných ustanovení Charty OSN“. Únos letadla Havana (čtk) — Na Kubu bylo včera uneseno venezuel­ské letadlo s 34 cestujícími. Ke změně kursu přinutil pilo­ta ozbrojený muž krátce před tím, než mělo letadlo přistát v Caracasu. SOVĚTŠTÍ STÁTNÍCI POZVÁNI DO EGYPTA Sadatovo jednání v SSSR skončilo Moskva (čtk) — V Mo­skvě ve středu skončilo jed­nání sovětských představitelů L. Brežněva a A. Kosygina s presidentem Egyptské arabské republiky A. Sadatem. Ve společném komuniké se mj. praví: Obě strany jsou hluboce přesvědčeny, že spra­vedlivý a trvalý mír na Střed­ním východě může být nasto­len jen tehdy, budou-li splně­ny všechny články rezoluce Rady bezpečnosti z 22. listo­padu 1967, stažena izraelská vojska ze všech arabských území okupovaných v roce 1967. S přihlédnutím k nebez­pečné situaci, která se vytvo­řila na Středním východě v důsledku agresivní politiky Izraele, si obě strany vymě­nili názory na to, jaké další společné kroky podniknou v boji za likvidaci následků iz­raelské agrese a zajištění spra­vedlivého míru a bezpečností v této oblasti. Byla konkrétně dohodnuta opatření, jež při­spějí k dalšímu upevnění vo­jenské síly Egypta. Obě strany si dále vyměnily názory na nejzávažnější mezi­národní problémy, zejména na otázky světového míru a bez­pečnosti. V závěru president A. Sa­dat tlumočil vedoucím, před­stavitelům Sovětského svazu L. I. Brežněvovi, N. V. Pod­­gornému a A. N. Kosyginovi pozvání k návštěvě Egypta. Toto pozvání bylo s díky při­jato. Bělehrad — President Egyptské arabské republiky Anvar Sadat se včera při ná­vratu z Moskvy zastavil krát­ce v Bělehradě, kde jednal s jugoslávskými představiteli o otázkách zajímajících obě strany. Írán oslavuje významné výročí V těchto dnech žije Irán ve znamení oslav 2500. výročí vzni­ku íránského státu. Tato skutečnost svědčí o tom. že má sku­tečně velmi bohatou historii. Byl to právě Irán, který se stal jedním z důležitých center světové kultury a civilizace. íránský stát vytvořil vý­znamný perský vládce Kyr Veliký, který si jako slavný vojevůdce podmanil Babylon v r. 539 před n. 1. a založil mocnou říši. Během doby zahrnovala téměř všechna tehdejší teritoria Přední Asie. Vytvoření prvního perského státu je proto dnes samotný­mi Íránci oslavováno jako vý­znamná událost v historii ze­mě. Současný perský rok 1350 — od třetí dekády března 1971 do konce druhé dekády břez­na 1972 — je označován jako rok věhlasného panovníka Ky­ra Velikého. Tento vládce vy­dal po historickém vítězství nad Babylonem prohlášení, v němž zaručil všem podmaně­ným národům různé svobodv a nabádal je ke snášenlivosti, spravedlnosti a rovnosti. Ten­to unikátní dokument označu­jí světové historické nramenv prakticky za první chartu lid­ských práv. UNESCO, jako jedna z důležitých mezivlád­ních- organizací, se rozhodla vyhlásit zmíněné oslavy za světovou kulturní událost. Oslavy v Íránu probíhají na místeeh st.arobvhmh sídel oerských králů — v Perseno­­lis v jihoírá.nské nrovin-M Pars Jeiím střediskem je Síráz — město noivětších perských básníků Háfize a Saadihe. Persenolis ie zpámá svými historickými památkami, která jsou ob^ivovánv Četnými tu­risty 7. Íránu i ze zahraničí V tomto bývalém centru ache­­menijské kultury jsou četné historické trosky ze 6. století před n. 1. Na ohromné plat­formě jsou zbytky starých královských paláců, sálů, slou­pů a jiné památky, které se pojí s dávnou historií země a starobylou kulturou. Jed­nou z neizajímavě.iších pamá­tek je zbytek kamenné síně o 1000 sloupech, ve které byl údajně korunován král Arta­­xerxes. Okolí Persepolis je rovněž bohaté na cenné pa­mátky. Nedaleko je např. hrobka legendárního perského krále Daris a jeho následov­níků. V souvislosti s oslavami a významným jubileem íránské­ho státu vybudovalo v Tehe­ránu čs. Ártcentrum na zá­kladě uzavřeného kontraktu s íránským výborem pro osla­vy speciální audiovizuální pre­sentaci. zvanou „Dědictví vě­ků“. Toto umělecké dílo ie zaměřeno především na vý­stižné zobrazení historie Per­­sie a íránského státu až po současnou dobu. Uvedená audiovizuální presentace za použití nejmodernější techni­ky zvukových a projekčních zařízení je dílem vysloveně originálním, při němž byly v plné míře využity schop­nosti čs. umělců. Írán. který spoluvytvářel no­vodobou civilizaci, je jednou z největších zemí Středního vý­chodu. se kterou máme dobré hospodářské a obchodní sty­ky s dlouholetou tradicí. Již v předválečných letech doda­lo Československo do Iránu několik cukrovarů a další in­vestiční celky. Není bez za­jímavosti. že jsme vybudovali první teheránskou elektrárnu, která byla v činnosti přes 35 let. Českoslovenští technici postavili také četné mosty a budovy, které dobře slouží svému účelu. Rada závodů byla vybavena čs. zařízením. Ž té doby jsou dodnes v Írá­nu velmi populární výrobky zn. Škoda. Během II. světové války by­ly obchodní styky přerušeny. K jejich obnovení došlo v po­válečných letech, kdy byla do Íránu vyvezena celá řada menších investičních celků a značná množství spotřebního a průmyslového zboží. Česko­slovensko se významnou mě­rou podílelo a dodnes podílí na elektrifikaci íránských pro­vinčních měst a venkova do­dávkami a instalací různých druhů dieselagregátů. Během posledních let se značně rozšířila vzájemná oboustranně výhodná výměna zboží. Její realizace nyní pro­bíhá na základě Dlouhodobé obchodní dohody na léta 1969 až 1974. ČSSR dodává do Írá­nu především strojírenské vý­robky. hutnické výrobky, ocel. chemikálie, spotřební zboží atd. Značné pozornosti se v Íránu těší čs. broušené sklo a lustry, které dnes osvětlují i novou íránskou operu. V Írá­nu nakupujeme tradičně ode­bírané produkty jako bavlnu, pokrutiny. surové kožky, su­šené plody, některé druhy rud a v poslední době i hotové výrobky, které zpestřují náš vnitřní trh. V lednu 1966 jsme uzavřeli s Íránem první dohodu o hos­podářské a technické spolu­práci, na jejímž základě bu­dujeme velký metalurgicko­­strojírenský kombinát v Ta­­břízu a tak přispíváme pro­gramu urychleného průmyslo­vého rozvoje země. Jedním z nejdůležitějších smluvních dokumentů je pak druhá dohoda o hospodářské a technické spolupráci z břez­na 1969, podle které byl írán­ské vládě poskytnut úvěr na nákup investičních celků, strojního zařízení a technické pomoci v ČSSR. V současné době probíhá její realizace. Tato dohoda vytvořila před­poklady k mnohem intenziv­nějšímu vývozu z naší strany a k dalšímu uplatnění výrob­ků našeho strojírenského prů­myslu v Íránu, který usiluje o vyrovnání kroku se součas­ným životem moderních zemí. Už při jednáních s íránský­mi hospodářskými činiteli v průběhu státní návštěvy pre­sidenta ČSSR v Íránu kon­cem listopadu 1969 projevila Brighton (zpravodaj čtk) — V jihoanglickém lázeňském městě Brightonu, kde se mi­nulý týden konala konference britské opoziční labouristické strany, začala ve středu 89. výroční konference vládnoucí konzervativní strany. Potrvá tři a půl dne a mnoha ožeha­vých problémů současného po­litického a hospodářského ži­vota v Británii se vůbec ne­dotkne, anebo pouze zběžně. íránská strana zájem o do­dávky zařízení pro cementár­ny, elektrárny, cukrovary, pi­vovary, textilní závody, úprav­nu rud a další investiční cel­ky. Vyprodukovaných pro­středků z těchto dodávek má být využito k nákupům pře­devším hodnotné íránské naf­ty, potřebné pro náš rozvinu­tý průmysl, dále různých su­rovin a polotovarů. Írán má značné přírodní bohatství naf­ty. jejíž zásoby se odhadují na 13 % celkových světových zásob a produkce představuje asi 150 mil. tun ročně. Dosavadní vývoj vzájem­ných vztahů ukazuje, že je­jich těžiště bude i nadále spo­čívat v hospodářských a ob­chodních stycích a ve spolu­práci v těchto oblastech, kde má nejlepší předpoklady pro další široký rozvoj. V součas­né době je situace velmi pří­hodná. neboť obchodní výmě­na a hospodářská spolupráce je v souladu s ekonomickými zájmy obou zemí. Václav DLOUHÝ Jde především o tak závaž­né otázky, jako je jrrveprolé­­vání v Severním Irsku, rychlý růst cen v Británii, stále po­kračující inflace a stagnace hospodářství, rekordní neza­městnanost, bankroty tisíců velkých i malých firem a jiné hospodářské a sociální problé­my. ' Na programu není zvláštní diskuse o zahraniční politice, ve které Británie právě od ná­stupu konzervativní vlády před 15 měsíci zaznamenala značné změny. Z programu je však jasné, že konference má být také okázalou společenskou příležitostí, protože kromě mnoha recepcí a banketů bě­hem tří dnů budou uspořádá­ny také tři velké plesy. V odpolední diskusi o zapo­jení Británie do EHS byla převážná většina řečníků pro vstup Británie do společného trhu a při konečném hlasování byla rezoluce podporující vstup schválena většinou v poměru 2474 k 324 hlasům. Smrt z alkohol Paříž (čtk) — Ve Francii umírá ročně na alkoholismus 30 000 osob. Alkoholismus je rovněž původcem nemocí dvou miliónů Francouzů. Pařížský list Le Figaro, který přinesl tuto statistiku, píše, že škody způsobené alkoholismem na lidském zdraví se odhadují na více než sedm miliónů franků ročně. Lihovinám holdují ve Francii mnohem více muži než ženy. V Brightonu ne problémy, ole plesy Zříceniny starobylého sídelního města íránské říše Persepolis v jižní oblasti země Premiéry našich kin Do vánoc je sice ještě dost daleko, ale jejich sváteční náladu vyvolává hned úvodní scéna filmu „Hodina modrých slonů“, pojednávající o dobrodružné cestě dětí ke kouzelnému Vánoč­nímu ostrovu. Režiséři R. Cvrček a Z. Rozkopal využívají ve svém snímku hodně filmových triků a černobílý materiál stří­dají s barevným. Sovětský film „Pád černého konsula“ je sku­tečným příběhem z nedávné historie — z Uzbekistánu. Natočil jej národní umělec Kamil Jarmatov. Třetím premiérovým sním­kem je jugoslávský film „Jak to chodí u Šafránků“ a jeho podkladem je imaginární deník desetiletého Petříčka. Svým vtipem, satirou a humornými scénami připomíná naši filmovou rodinku pana Homolky. (ys) SERŽANT Rozhodnou-li se autoři fil­mu pro výjimečné prostředí, sází obvykle na jednu ze dvou možností. První vychází z předpokladu, že atraktivní, zajímavé, nevšední prostředí samo o sobě, doplněno navíc velkými hereckými jmény, do­káže plně zaujmout. Dokonce tak, že na vlastním obsahu díla nebude již tolik záležet. Druhý přístup vychází z pře­svědčení. že podstata lidských vztahů se ve výjimečných prostředích a situacích proje­vuje koncentrovaněji a na první pohled markantněji, že výjimečné prostředí je jen ja­kousi lupou, která nesnímá vedlejší a povrchnější činy a myšlenky, ale zaměřuje se pouze na věci podstatné. Tvůrci amerického filmu Seržant zvolili právě tuto dru­hou alternativu. Výjimečným prostředím je vojenský tábor americké armády ve Francii. Děj filmu se odehrává něko­lik let po druhé světové vál­ce. Do tábora přichází nový velitel, seržant Callan. mu*, který má řadu válečných vy­znamenání, muž. který z ne­dostatku schopnosti reakce na běžný normální svět spojil celý svůj život, všechny své myšlenky a soudy s armádou. Ostatní vojáci i Callanův nad­řízený považují vojnu buď jen za nutnou epizodu, na konec se těší. či za zaměstná­ní. Konflikt mezi těmito dvě­ma koncepcemi nastává ve'mi brzv. Proč je však muž tak výjimečných voienskvrh kva­lit jako Callan stále jen seržantem? Callan se svou ne­kompromisností vyřadil z kla­nu. který má moc. Callan ne­ní totiž příjemný ani svým nadřízeným. Do amerického tábora, kte­rý žil podle řádu poklidných nepsaných dohod, nějak ve smyslu přísloví ..aby se vlk nažral a koza zůstala celá“, zasáhl Callan jako uragan. Jednoznačnost jeho postojů se obrací v závěru filmu pocho­pitelně proti němu samému. To je však Callan již v Si­tuaci. ve které mu nikdo ne-Známý litevský režisér V. Žalakjavičus (Živí a mrtvi, Nikdo nechtěl umírat) natáčí film To sladké slovo svoboda, jehož dobrodružný děj se ode­hrává v jedné latinskoameric­ké zemi. „V názvu filmu není stínu ironie — říká režisér. — Z no­vin a rozhlasu se každý den dovídáme, že se na světě bo­juje. Tento boj se bezděčné dotýká i lidí, bezprostředně na něm neangažovaných. Jen si vzpomeňme, jak svět reagoval na zavraždění Che Guevarry, Martina Kinga. A jak reaguje mládež USA na válku ve Viet­namu? Toto vše nelze pře­hlédnout, boj za svobodu se stal součástí soukromí každé­ho člověka ... Proto tvůrce musí mluvit i o těchto věcech. Můj nový film pojednává o uvědomělé účasti na revoluč­ních procesech. Konflikt mezi třemi generály v blíže neur­čené zemi Jižní Ameriky vede k omezení osobních svobod a rozpoutání boje. Chceme, aby náš film přivedl diváky k zá­věru, že politika není doménou chce pomoci. Komplikace s je­ho nenormálním vztahem k jednomu mladému muži v tá­boře (motiv je mimochodem zpracován s vkusem až ne­americkým) celou tragédii jen urychluje. Hovoří-li někdo o tomto vztahu jako o vůd­čím momentu filmu, není to ani spravedlivé. Mnohem víc totiž jde. zdá se mi, o věčné téma konfliktu člověka a spo­lečnosti. V průběhu celého filmu je Callan postavou v podstatě nesympatickou. Odvaha. se kterou účtuje v závěru sám se sebou, smysl pro důsled­nost. který ho nutí smazat své provinění vlastní krví a ko­nečně i odpovědnost, s níž tak činí. to všechno jakoby ale ledacos z toho. co bylo. sma­závalo. Callan totiž nepoužívá k sebevraždě pistole, ale puš­ky. Pistole znamená jedno­značně sebevraždu, vyšetřová­ní. maléry pro všechny ostat­ní. Puška bývá však na voj­ně vykládána jako nešťastná náhoda. Režisérem filmu Seržant je John Flynn, autorem námětu a scénáře Dennis Murphy a v dokonale zvládnuté a přese všechno nesmírně lidské titul­ní roli seržanta se setkáváme se známým Rod Steigerern. (pos) pouze generálů a profesionál­ních politiků, ale že se týká každého z nás, a že na naší aktivitě záleží, jak se vyřeší problémy na naší planetě. ... Svět je přeorán politickým pluhem. Někdy se politika stá­vá módou a natáčejí se po­vrchní filmy, v nichž jde spíš o sex, násilí a jiné efekty, než o opravdovou angažovanost. Nesporně i ony jsou výrazem situace, žízně po politických filmech. Na Závadě se natáčí hodně amatérských a polo­­amatérských dokumentů, za­chycujících demonstrace, stáv­ky, pouliční boje. Existuji ovšem i politické filmy typu amerického Tora! Tora! Torai, které vyzývají k lepšímu vy­zbrojení a k přípravě nové války...“ Exteriéry Žalakjavičus natá­čel poblíž Moskvy, kde byl vybudován komplex budov ve stylu jihoamerické architektu­ry. Hlavní role v jeho filmu vytvářejí R egimantas Ado­­mantis, Rodio Nachapetov a Irina Mirošničenková. (-U-) Mluví Vitautas Žalakjavičus Mia Oremičová a Relja Bašič ve filmu „Jak to chodí u Šaf­ránků“. Záběr ze sovětského filmu „Pad černého konsula“. Dvanáctý ročník B-16 Značka B • 16 představuje pro filmové amatéry každoroční sou* těž hraného filmu na IBmili­­metrovém formátu, která se vždy v říjnu koná na výstavišti v Br­ně. Dnes již o ní vědí a každým rokem s ní počítají nejen domá­cí amatérští filmaři, ale i jejich kolegové v zahraničí, kde si získala značnou popularitu. Po­tvrdil to i letošní ročník Brněn­ské šestnáctky, na nějž zaslali své filmy a většinou také osobně přijeli amatéři z Belgie, Finska, Itálie, Jugoslávie, Maďarska, Pol­ska, z Německé demokratické re­publiky i Německé spolkové re­publiky, hosté ze SSSR, Švýcar­ska a dalších zemí. Celkem soutěžilo 40 filmů a z tohoto počtu 24 zahraničních. Navíc se tu promítal ještě so­větský filmový medailon sestave­ný ze sedmi snímků moskevských a litevských amatérů. Soutěž se tak změnila v opravdový filmový maratón, jak se to často stává i na mezinárodních festivalech profesionálního filmu. I když hraný film je pro ama­téry tou nejtěžší kategorií — mo­hou jej zvládnout jen opravdu technicky zkušení a umělecky nadaní jedinci — byla úroveň sou­těže až na malé výjimky dobrá. Nebylo snadné pro porotu, v níž zasedli čtyři Čechoslováci, dále pak sovětský, polský a italský zástupce, vybrat ty nejlepší nejlepších. Zlatou medaili si na­z konec z Brna odváželi Italové za film Dnes zodpovědně, Poláci za Nepokoj a amatéři z Litvy za filmovou baladu Poslední. Tato velká přehlídka amatér­ského filmu potvrdila jednu zku­šenost, které si musí všimnout každý, kdo má možnost častěji zhlédnout domácí i zahraniční filmy; a to, jak amatérská tvorba každé země je poznamenaná ná­rodní tradicí, prostředím, z něhož vzniká a konečně úrovní profe­sionálního filmu své země. Ne­znamená to, že kopíruje profe­sionální film, to zdaleka ne, ale prostě ať autor chce nebo ne­chce, je jím ovlivněn. Divák, kte­rý má jen trochu zkušeností, i bez titulků pozná např. film ju­goslávský, italský, polský nebo rakouský. Bezesporu nejvyšši technickou a myšlenkovou úroveň mají v poslední době filmy italské, jak to potvrdilo i ocenění v Brně. Kromě jedné zlaté si Italové ješ­tě odnesli stříbrnou medaili za barevný film Anna vyjadřující duševní depresi ženy, jejíž man­želství zůstalo bezdětné. Další dvě stříbrné medaile zůstaly v Československu, a to přímo na Moravě. Dostal ji film Disque 5127 J. Mencla z Prostějova na­točený na Beethovenovu Symfo­nii č. 6 F-dur a dále byl stříbr­nou oceněn film Obojek mladých brněnských autorů Miilerová, Smatana, Březina, autorů, jejichž tvorba je dobrým příslibem do budoucna. V soutěži se objevilo také ně­kolik filmů humoristických a sa­tirických, z Československa, Lit­vy, Estonska a NSR. Největší smích vyvolal humor českoslo­venských autorů Hořinka a Jele­na ve filmu Jak se seče otava. I takové filmy, kde nejde o víc než dobře pobavit diváky, zvláš­tě, když jsou vkusně natočené, jsou neoddělitelnou a potřebnou součástí anatérské filmové tvor­by a dík za ně těm, kdo mají odvahu se do nich pustit. Vždyť dělat dobrý humor je vlastně velké umění. (MB) 14. října mi 1Í

Next