Zemědělské Noviny, červen 1972 (XXVIII/127-152)

1972-06-24 / No. 147

Ročník XXVIII - Číslo 147 Hanácký ječmen jubiluje Kroměříž (ska) — Ve Výzkumném ústavu obilnář­­ském České akademie země­dělské v Kroměříži se sejdou .ve dnech 26. až 30. června přední naši a zahraniční od­borníci na symposiu o šlech­tění a produktivnosti ječmene. Symposium je věnováno sté­mu výročí systematického šlechtění hanáckého ječmene. Na symposiu a v jeho sek­cích vystoupí odborníci z Čes­koslovenska. SSSR. NDR. Pol­ska, Maďarska, Bulharska, Mongolska, Švédska, Německé spolkové republiky a Kanady. Dobrý stav chmele Zatec (tc) — Ve všech chmelařských okresech skon­čila zálivka chmele proti sa­vým škůdcům přípravkem Terra Sytam. Většina pěstitel­ských podniků též dokončila první preventivní postřik pro­ti peronospoře chmelové. Stav chmele je velmi dobrý, výskyt mšice je slabý a projevuje se ojediněle jen v oblastech s větším počtem švestek. Zatopeno 60 vesnic Istanbul (čtk) — Přes šedesát vesnic bylo zatopeno v důsledku silných lijáků, jež se snesly .v posledních dnech na západní část Turec­ka. Ve velkém průmyslovém tureckém středisku T~rnlru se ocitlo pod vodou d\ stě do­mů. Záplavy způsobily i obě­ti na životech. Ničivý Agnes New York (čtk) — Tro­pický hurikán Agnes, který ve Spojených státech znovu na­byl na síle, způsobil smrt pýi­­nejmenšíni 40 Američanů. Nejvíce bylo postiženo vý­chodní pobřeží USA, kdé rych­lost větru dosahovala až 80 . kilometrů v hodině. Hurikán byl provázen průtržemi mra­čen, které způsobily velké zá­plavy a na mnoha místech přerušily dopravu. Způsobil velké hmotné škody a tisíce lidí musely být evakuovaný ze svých domovů. Zlatá podkova v pěti krajích Dnes a zítra mají příznivci {ezdeckého sportu možnost na­vštívit celkem v pěti českách krajích další soutěžní kolo o Zla­tou podkovu Zemědělských no­vin. Kam tedy dnes a hlavně zí­tra v neděli: Východočeský kraj: Hum­­burky u Nového Bydžova. Středočeský kraj: Uhlířské Janovice na Kutnohorsku. Severočeský kraj: Markvar­­tice na Děčinsku. Západočeský kraj: Velký Bor na Horažďovicku. Jihomoravský kraj: Z b ý š o v u Brna. Přijďte povzbudit mladé jezd­ce z družstev a státních statků stejně jako i dřivé narozené vo­­zatajce. (bv) ■ 2 VOZY NTV2.5. VÝROBEK AERO Vodonhodv knupl |ZD Sta­řec, okres Třebíř ■ CEPOVÝ SKLÍZEČ KOMBINO­VANÝ SPKZ 180 2 ks. čelní řád­kovač na RS 09, velkoprostorová nástavba na traktorový přlvSs PzS-50 (nutnost montáže na místě) - 3 ks prodáme a koupíme nový bagr E-302 B s příslušenstvím. JZD Žižice. p. Slaný. okr. Kladno. P KOMBAJN SK 4 V STAVU koupi |ZD Marine DOBRÉM Vrcho- stavice, okres Prostějov. ■ MORICI STjtOl TYPU K 618/2, závlehové trubky typ Z 5G D od­prodá Státní statek ŽIntine okres Karlovy Vary. Bl Z 3011 A VLEK 3.5 T POLSKÉ VYR.OBY, nakladač chlévskč mrvy NH IDO orndá |Ztl Kosátky, p. Kro­­páčnva Vrufice. okres Mladá Bole­slav m DÁVKOVAČI STUL DODS 3.5 I použitý koupí JZD Bfasy. okres Rokycany. P PRéDCISTíCKU K 523 PRODÁ ZNZZ Jičín, prodejna hospodář­ských potřeb Lázně Bělohrad. K KOUPÍME IHNED 2 KS TĚSNICÍ OSTROJÍ o 315 výrobek Mlýn­ských strojil Pardubice. nebo rotační oodavače Itnrniketyl RP 320 14601 výrobek ZVZ Milev­sko, pohon nerozhoduje — od prodáme levně starší ochranné rámy na traktory. Státní statek, Most, ústřední dílny Rudolice nad BíUnou. p DOPRAVNÍKY LATKOVÉ- 4 m a 6 m, víceúčelový dnoravník T-391 a vrtačku BK 32 nabízí ZNZZ Svi­tavy, oddělení hospodářských po­třeb. ■ MULTICAR TŘÍSTRANNÝ SKLA PEC, okna: 1 «0x135 trojdílná špaletovn. lBnxl56 - troidflná špa­­letová, 180x166 zdvnjená troidflná nabízí ZNZZ Svitavy, oddělení hnsondéřských potřeb. ■ OBDNÍ KOMBAJN SK-4 V DOB RÉM STAVU za ?? 6U6.— Kčs, oo­­střikovač na RS 09 zá 2566.— Kčs, míchačku ňa maltu žlabovou s elektrickým motorem za 800,— Kčs prodá ÍZD Dolní Loučky, okres Žďár nad Sázavou. § deník ministerstva zemědělství a výživy csr Praha, sobota 24. června 1972 Cena 50 hal. Cfvrfma obilí je z Jihomoravského kraje Rané oblasti na prahu žni Brno (jnč) — Na Slovensku už družstevníci vyjeli do řepek a rovněž na jihu Moravy olejka rychle dozrává. Cas, který již­ní oblasti CSR a SSR dělí od začátku hlavních obilních žní. se při slunném počasí může počítat na dny. Tím naléhavěji se proto teď pozornost v družstvech, na statcích, traktorových sta­nicích. nákupních skladech i v řídících orgánech soustřeďuje na dokončování žňových příprav, neboť sklizeň obilí bude mno­hem náročnější než loni. Už proto, že jen v CSR se osevní plocha obilovin proti loňsku zvýšila zhruba o 76 000 ha, obílí je ve stéble delší a červnové bouřky způsobily, že obili na mnoha místech polehlo. Seznámit se podrobně s pro­blémy, s nimiž se řídící orgá­ny, organizace služeb i pra­covníci zemědělských podniků potýkají v oblastech, v nichž žně začnou nejdříve, bylo i úkolem členů Klubu zeměděl­ských novinářů z České i Slo­venské socialistické republiky. V minulém týdnu zemědělští novináři z CSR navštívili jih Slovenska a tento čtyrtek a patek se opět sešli na jižní Moravě — v okresech Břeclav a Znojmo. Slovenským a čes­kým novinářům se za dvou­denního pobytu dostalo také v Jihomoravském kraji ne­jen milého přijetí v JZD Velké Bílovice a v JZD Mír Práče - Lechovice, ale i dostatek námětů pro propa­gandistickou práci, jíž chtějí společně přispívat ke zdaru letošních žní i k naplňování závěrů XIV. sjezdu KSC v průběhu páté pětiletky. ■ KRAJ S NEJVYSSf INTENZITOU Stejně jako jižní Slovensko i jih Moravy a vůbec celý Ji­homoravský kraj patří k ob­lastem s nejvyšší intenzitou zemědělské výroby. Jak novi­náře informoval vedoucí KO MZVž v Brně J. Kozubík, tento členitý kraj s výměrou 929 000 ha zemědělské půdy produkuje čtvrtinu výroby obilí celé CSR. téměř 30 pro­cent cukrovky a 25,9 procenta brambor. Nejvyšší podíl má rovněž v pěstování ovoce, ze­leniny a vinných hroznů. Po­dobným podílem přispívá do státních' fondů i živočišnými výrobky. S průměrnou doji­vostí 2617 litrů se řadí na dru­hé místo v republice. K vyso­ké intenzitě výroby přispívají i společné družs-tevní podniky, což už je konkrétním výsled­kem rozvíjení kooperačních a integračních vztahů ve výrobě a organizaci. Soudruh J. Kozubík ovšem na setkání též připomněl, že hlavní úkol, rozšíření koope­račních vztahů v rostlinné výrobě, kraj teprve čeká. Po­dle zpr.acoyané .koncepce, do­jde již během žní a letošního podzimu k zvětšování honů a dalším HTŰP, aby se dosáhlo vyšší koncentrace a speciali­zace. S využitím kooperace se rovněž počítá při nasazení vý­konnější skiizňové techniky. ■ STAROSTI SE SKLADY Jednou z ňějvětších bolestí kraje, kde produkce obilí rok od roku rychle vzrůstá, je ne­dostatek obilních sil i dalších vyhovujících skladů. Podle původního záměru se mělo v kraji do roku 1970 postavit 27 sil s velkou kapacitou. Skuteč­ně však přibylo jen sedm těch­to staveb. K jakým škodám proto dochází, to na konferen­ci dokumentoval náměstek ře­ditele ZNZP ing. J. Holeček. Jen v loňském roce je mož­no ztrátu na hodnotě zrna, vyšších nákladech apod., vy­číslit až neuvěřitelnou částkou 78 miliónů korun. A to je jen jeden z úseků, v němž ostatní odvětví národního hospodář­ství zůstávají zemědělství Ji­homoravského kraje mnoho dlužni. Na konferenci padla řa­da dokladů i o dalších nedo­statcích. Chybějí stroje do sklizňových linek; stálým oříš­kem zůstávají náhradní díly; zemědělcům ztrpčují život i některé nedostatky v nákupu. Například v současné době je v prodejnách raných brambor jako šafránu. Na Břeclavsku sklízejí a chtějí sklízet naplno, ale nákup brambory odebírá tak nepružně, až je to napodiv. Velké starosti má letos jižní Morava i se surovinou pro konzervárny. Zemědělští novináři na zá­věr svého pobytu v Jihomo­ravském kraji slíbili, že každý svým dílem bude přispívat k odstraňování nedostatků, které zlobí lidi ve výrobě a často brzdí rychlejší rozvoj výroby vůbec. Stavba vodní nádrže na Malé Hané u Opatovic na Vyškovsku je v závěrečné fázi. Nádrž bude zdrojem pitné vody pro skupinový vodovod pro 41 obci a měst okresu Vyškov. - Stavbyvedoucí i. Novotný (vlevo) spolu s J. Kánem zabezpečuji plynulost stavby a správné dodržování technologických postupů. (Foto ČTK - F. Nesvadba) POČASÍ DNES: Polojasno, místy až oblačno, ojediněle pře­háňky, ranní teploty 10 až 12 st„ odpolední 20 až 22 stupňů, mírný západní vítr. NEDELE a PONDĚLÍ: Očekáváme polojasné po­časí, místy přechodně zvět­šená oblačnost s ojedinělý­mi srážkami. Noční teploty poklesnou na 12 až 9 st.. odpolední maximální tep­­ploty 20 až 24 st. Město Sušice žije mládím Sušice (dk) — Zvuk vo­jenské polnice probudil včera ráno na čtyři tisíce chlapců a děvčat do radostné nálady slavnostně vyzdobené Sušice. Domov nalezli mladí lidé z ce­lé republiky ve stanových mís­tečkách, které pro hě posta­vilo 120 pohraničníků z útvaru důstojníka Kohouta. Také jí­delníček .je podle receptáře vojenské kuchyně. Hned po ránu se svazáci vydali auto­busy do 60 měst a obci ce­lého Západočeského kraje. Od­poledne zhlédli pestrý kultur­ní program, který pokračoval až do pozdních večerních ho­din. Dnes 2. celostátní setkání mládeže na Šumavě vyvrcholí průvodem účastníků a velkou manifestací na sušickém ná­městí za účasti stranické a vládní delegace. Pozdrav soudruhům P r aha (čtk) — Ústřední výbor, KSČ zaslal Reunionské komunistické straně telegram u příležitosti jejího III. sjezdu. „Jménem československých komunistů i lidu Českosloven­ska.“ praví se v telegramu. „Vám přejeme nové úspěchy v úsilí za rozšíření práv reunionských pracujících v bo­ji proti imperialismu, za de­mokracii a mír ve světě.“ Incheba 72 otevřela brány Bratislava (du) — Me­zinárodní chemický veletrh Incheba 72 včera slavnostně otevřeli v bratislavském PKO. V čele stranické a vládní de­legace byl ministr zahranič­ního obchodu ing. A. Barčák, který pronesl slavnostní pro­jev. Zdůrazni] mj., že che­mická' výroba si vynucuje vnitřní a mezinárodni spolu­práci a kooperaci. Orientuje­me se především na úzkou hospodářskou spolupráci se Sovětským svazem a dalšími s«e:. ii istickými zeměmi. Letošní Incheba se podstat­nou měrou věnuje problémům chemizace zemědělství, pro něž vystavující firmy přinesly do Bratislavy širokou paletu vý­robků. Další půda chilským rohlíkům Santiago de Chile (čtk) — Dalších 96 tisíc hekta­rů půdy přidělila chilská vlá­da rolníkům do družstevního vlastnictví. Plán agrární re­formy začala Allendova vlá­da uskutečňovat od listopadu roku 1971. Od této doby .vy­vlastnila 2946 velkostatků o celkové výměre téměř 10 mi­liónů hektarů. Předcházející křesťanskodemokratická vláda za celé šestileté funkční obdo­bí vyvlastnila pouze 3,5 mi­liónu hektarů. Snímek z uvítáni Fidela Castra v Bratislavě. (Foto ČTK) Fietního aktu se zúčastnila stranická a vládní delegace Rozloučení se soudruhem Šimůnkem Praha (čtk) — Ve velké obřadní síni krematoria v Praze­­-Strašnicích se včera odpoledne konalo poslední rozloučení se soudruhem Inž. Otakarem Šimůnkem, poslancem FS. členem předsednictva Národní fronty a předsedou Ústřední rady druž­stev, který zemřel 19. června ve věku 64 let. V předních řadách obřadní síně usedli vfedle členů rodiny a příbuzenstva soudruha Si­­můnka další smuteční hosté. Mezi nimi byli člen předsed­nictva ÚV KSČ a předseda FS Alois Indra a dále členové stranické a vládní delegace, vedené členem ŰV KSČ, mís-, topředsedou FS a předsedou Sněmovny lidu Václavem Da­videm. Pietnímu aktu byly roůněž přítomny delegace družstevních svazů ze SSSR, NDR, Maďarska a Polska. Poslední slova rozloučení pronesl jménem ÜV KSČ, ŰV Národní fronty, Federální­ho shromáždění a Ustřed-ní rady družstev soudruh Vá­clav David. Vzpomněl mnoha­leté činnosti soudruha Simůn­­ka v řadách komunistické strany, kde mu byly svěřová­ny nejvýznamnější funkce, a rovněž jeho působení v celé řadě státních funkcí. Připo­mněl též upřímný a vřelý vztah zesnulého k Sovětské­mu svazu i. jeho zásluhy v dlouholeté funkci našeho zá­stupce v RVHP, Jménem zahraničních dele­gací pronesl poslední pozdrav místopředseda Centrosojuzu A. G. Jašin. Pietni akt byl za­končen Internacionálou. Vřelé přijetí Fidela Castra na Slovensku VZÁCNÝ HOST NA BRATISLAVSKÉM HRADE B HOLD SOVĚTSKÝM HRDINŮM NA SLAVÍNĚ S NÁVŠTĚVA VYSOKÉ ŠKOLY ZEMĚDĚLSKÉ V NITŘE A PROHLÍDKA STATKU STÁLÉ CELOSTÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÉ VÝSTAVY Bratislava (čtk) — Fidela Castra Ruze, prvního tajem­níka ÜV KS Kuby, předsedu revoluční vlády Kubánské repu­bliky, přivítala včera dopoledne Bratislava. Na letiště přišli představitele prvního socialistického státu na západní polo­kouli pozdravit vedoucí osobnosti stranických a státních orgá­nů SSR; první tajemník ŰV KSS J. Lenářt, předseda SNR O. Klokoč, předseda vlády SSR P. Colotka a další osobnosti. Po vřelém uvítání na le­tištní ploše projela kolona mezi hustými zástupy pracují­cích přes moderní sídliště do historického centra města k hotelu Děvín na nábřeží Du­naje. F. Castro se přivítal s obyvateli hlavního města SSR. kteří vyjadřovali pocity hlubokých sympatií i solida­rity s vítězným revolučním boiem na Kubě. , Potom odjel F. Castro, do­provázen členem předsednictva a tajemníkem ÜV KSČ V. Bi- 1'akem. místopředsedou vlády ČSSR J. Zahradníkem, mi­nistrem zahraničních věcí B. Chňoupkem a velvyslancem ČSSR S. Svobodou na Bra­tislavský hrad. Legendárního hrdinu kubánské revoluce zde jménem ÜV KSS. Slovenské národní rady a vlády přivítal soudruh J. Lenárt. První tajemník ŰV KSS připomněl, že dělníci, rolníci a pracující inteligence na Slo­vensku s velkými sympatiemi sledovali revoluční boj ku­bánského lidu a jeho komu­nistické strany. Poděkoval dá­le za stanovisko Kubánské re­publiky k situaci v ČSSR v roce 1968 a za sympatie s našimi vlasteneckými silami. Jako vzpomínku na návště­vu Slovenska předal J. Le­s nárt F. Castrovi dvě kazety kovovými plaketami, na kterých slovenský výtvarník J. Kulich, laureát státní ceny K. Gottwalda již v roce I960 ztvárnil portrét vůdce kubán­ské revoluce a motivy z revo­lučního boje kubánského lidu. „Stačí přijít do styku se slo­venským lidem a hned vidí­me. kolik společného más ku­bánským lidem“ — byla prvá slova odpovědi F. Castra. To, čeho dosáhlo Slovensko v so­cialistickém Československu podle jeho slov dokazuje, ja­ké příznivé podmínky vytváří revoluce pro rychlý po'krok každé země. F„ Castro se potom zmínil o tom, že ti. kteří s radostí komentovali události v Čes­koslovensku v krizovém ob­dobí, byli stejní, jako ti, kte­ří pomlouvali kubánskou re­voluci a intrikovali proti ní. Se zadastučiněním vzpomněl, že Kuba zaujala správné sta­novisko k internacionální po­moci zemí Varšavské smlou­vy v Československu. Po návštěvě Bratislavského hradu, odjel F. Castro na pa­mátný Slavín, kde vzdal hold úcty sovětským hrdinům, kte­ří padli při osvobozování Bra­tislavy. Odpoledne se Fidel Castro s dalšími členy delegace a se svým doprovodem odebral z Bratislavy do Nitry. Kubán­ského hosta doprovázeli sou­druzi J. Lenárt, P. Colotka a J. Janík. První návštěva kubánských hostí v Nitře patřila Vysoké škole zemědělské. Před budo­vou očekával hosty ministr školství SSR Š. Chochol, ve­doucí tajemník KV KSS Zá­padoslovenského kraje E. Turzo, předseda Západoslo­venského KNV J. Králik, okresní a městští činitelé. Na půdě Vysoké školy ze­mědělské přivítal hosty její rektor prof. . ing. J. Kliment. Poté následovala prohlídka školy, včetně mechanizačního pavilónu. Ze školy odjelv vzácní hosté na statek Stálé celostátní zemědělské výstavy v Nitře. Jako první si kubánští hos­té a jejich doprovod prohlédli hospodářství Mikov Dvor, kde je pozdravil ministr zeměděl­ství a výživy SSR J. Janovic a přivítali je zde chlebem a solí. Dále si kubánští hosté prohlédli hospodářství v Hor­ní Malantě, kde pro ně vy­stoupil soubor písní a tanců při VSZ — Zobor. Po skončení návštěvy v Nitře odcestovali kubánští hosté a jejich doprovod do Piešťan. Večer odletěl Fidel Castro spolu se soudruhy J. Lenár­­tem a P. Colotkou z piešťan­ského letiště do Vysokých Ta­ter. Strážnice písní a tanců Strážnice (čtk) — UŽ XXVII. třídenní mezinárodní folkloristický festival začal včera ve Strážnici. Pětitisíco­­vé město otevřelo náruč hu­debníkům, pěvcům a taneční­kům z CSSR, Maďarska, Mol­davské SSR, Norska a Polska,’ O Jihomoravském kraji se ří­ká, že je domovem nejkrás­nějších písní a nejvzácnější hudby. Tuto tradici udržuje 126 souborů písní a tanců, nej­více v celé ČSSR. Strážnický festival respektuje ve své pro­gramové koncepci existenci různých forem folklóru v Čes­koslovensku a poskytuje dese­titisícům návštěvníků vidět je v šesti typech hlavních pořa­dů v konfrontaci s folklórem zahraničním. Dětem hry a mír Tato mateřská škola ve Včelákově v okrese Chrudim je téměř k nerozeznání po­dobná těm na Šumavě, ko­lem Gottwaldova či na Slo­vensku. podobná tak. jak jsou si podobné školy v celé republice. A přece: Jedním se liší. Je to totiž jen kousek od místa, kde ještě před tři­ceti léty stávalo osm ležác­­kýcb domků a Švandův mlýn. Poslankyně MNV a ředitel­ka máteřské školy ve Vče­lákově Marie Jeřábkové má kolem sebe každý den dvacet krásných a roztomilých dětí. Vlastně, jedenadvacet, proto­že nesmíme zapomínat na je­jího devítiletého syna Aleše. Její sestra Jarmila Doležalová se spokojila pouze s pěti. ale za to všechny jsou opravdu její vlastní. Karel, Zdeněk. Jarmila. Martina i maličký Štěpán. Je to nějakých sta­rostí za celý den, nádobí, za­šívání ... Je to nějaké snahy splnit předsevzetí, aby tyhle děti žily jinak a lépe. než ony, sestrv Jarmila a Marie Sfulí-kovy. sestry, které přežily vy­hlazení obce Ležáky. „Narodila jsem se 5. 4. 1941,“ vzpomíná mladší Marie, „a proto si vůbec nic z toho osudného dne nepamatuji. Maminka, která už tušila, že se něco chystá, nás odvedla sem do Včelákova k babičce a dědečkovi, kam si pro nás Němci potom přišli.“ Jarmila se narodila 13. lis­topadů 1939. ale ani ona se na nic nepamatuje. Vždvt osud­ného 24. června 1942 jí ne­byly ještě .ani tři roky! Ro­diče tenkrát bydleli ve mlý­ně. otec pracoval jako kame­ník stejně jako většina ostat­ních obyvatel Ležáků a ma­minka byla.s dcerkami doma. Těšívala se na, muže, až při­jde z práce, žila drobnými ra­dostmi a starostmi. jakými žijeme, všichni. Pak přišlo vypálení Lidic. Tady u Ležáků v lomě Hlu­boká se ukrývaly zbraně. Pra­covala zde silná protinacistic­ká vysílačka, byly odtud roz­šiřovány letáky, stýkaly křižovaly se tady spoje odbo­a z jového hnutí z Pardubicka a Českomoravské vysočiny. A šéf pardubického gestapa Clagés snil o vyvraždění a vy­pálení Ležáků stejným způso­bem. jakým to udělalo kla­denské gestapo v Lidicích. Po prvním zatýkání zmizel Josef Stulík i s vysílačkou do lesa. Gestapo dalo ultimatum: NeDřihlásí-li se do dvanácté hodiny téhož dne. bude osa­da vypálena. A Mariin a Jár­műin otec. vědom si. že table horda své výhrůžky nemyslí naplano. se ve Vrbatóvě Kostelci přihlásil. Osud Ležáků byl ale Ví přesto zpečetěn. Po brutální přepadové akci se směrem k Pardubicím rozjely auto­kary s 16 muži. 17 ženami a 14 dětmi. V jejich domcích zatím bez ostychu drancovalo a kradlo- gestapo, i když toho ke kradení bylo tak málo. a pak pochodněmi zapálilo je­den dům po druhém. V Zámečku v Pardubickách rozestavili gestapáci ve skle­pení muže čelem ke zdi na metr od sebe. Ženám odebrali děti. Nikdo nikoho nevyslý­chal, Nikdo se nikoho na nic •v neptal. Proč také? Popraviště opuštěném pískovišti už stejně čekalo. Pět prvních žen spoutaných na rukou ie při­vázáno ke kůlu. Salva za sal­vou zní dlouho do noci... do Vybrané děti byly odvezeny tajného útulku gestapa v Dykově ulici na Vinohra­dech v Praze a odtud dál. kamsi k Poznani a pak do ftíše. která měla podle svých vládců přetrvat věky. ..Byla jsem tenkrát u jed­noho župního rady.“ říká Ma­rie. „Vychovávali mě v plně německém duchu. Jmenovala jsem se Rozemarie Alsche­­■ rová.“ Sestra Jarmila dostala jmé­no Kamila Paetlová a němec­ká rodina, v níž žila. vůbec ^nevěděla. že dítě je z Česko­slovenska. Stěhovali se sou­časně s postupem Rudé armá­dy. schovávali se před bom­bardováním. . . Ne. Rudolf Paetel nebyl špatný člověk. Dodneška se on. jeho žena i dcery s Jarmilou stýkají, píší si. . „Obě jsme se vrátily v šesta­­čtyřicátém roce.“ vzpomíná Jarmila. „A já už v Německu začala chodit do školy, tady mám ještě schované sešity na památku.“ ..První vzpomínka ha setká­­ni?“ říká Marie. „Dědeček se z koncentráku vrátil, babička ne. U něho na zahrádce jsme se s Jarmilou popraly. Ona měla totiž takové hezké slu­neční brýle.. V akci pro obnovu Lidic a Ležáků obě v roce 1949 zís­kaly pěkné rodinné domky ve- Včelákově. Ďěvčata také do­stala vychovatelku, která se o ně starala, vychodila osmi­­letku a pak se přihlásila do Litomyšle na pedagogickou školu pro učitelky mateřských škol. V roce 1962. se obě vdala. Sestra Jarmila, opatřující několik fotografií rodičů, šaty a boty po mamince, se stej­ně jako Marie bojí používat velkých silných slov. znějících mnohdy už jen jako fráze. Ale o to přesvědčivěji znf. když obklopena svými pěti dětmi, říká: „Jako malí jsme z toho ne­měli rozum. Ted, když má člověk sám děti. tak si uvě­domuje. , jak to bylo , zrůdné a hrozné. Už by se to nikdy nemělo nikde opakovat, u nás stejně jako ve Vietnamu ne­bo jinde Mám jediné přání: Vidět žít děti v míru.“ I. P. OLENIČ (Foto M. Feik) Bejrut / Tel Aviv (čtk) — Izraelská letadla včera . od­poledne bombardovala pales­tinské tábory v oblasti Dir Al-ašajr na libanonském a Mazráa na syrském území.. Oznámil to z Bejrútu pales­tinský tiskový orgán ■ „Wafa“. Izraelský vojenský mluvčí v Tel Avivu potvrdil, že izrael­ské letouny bombardovaly pa­lestinské objekty u Dir Al­­-ašajr 30 lem v hloubi liba­nonského území. Při včerejším izraelském dělostřeleckém přepadu liba­nonské pohraniční oblasti Ar­­kúbu byla podle komuniké velitelství libanonské armády zabita jedna žena a zraněny další osoby, včetně několika dětí. V několika obcích bylo zničeno mnoho obytných bu­dov. Libanonský ministr zahra­ničních věcí Abú Hamád při­jal velvyslance- USA. SSSPt, Británie a Francie a informo­val je o nové izraelské po­zemní i letecké agresi, která si vyžádala četné oběti mezi civilním obyvatelstvem. Libanon požádal o svolání Rady bezpečnosti OSN k jed­nání o nové izraelské agresi proti libanonskému území. Oznámil to večer v Bejrútu libanonský ministr zahranič­ních věcí Chalíl Abú Hamád. Káhira — Mluvčí hlavní­ho stanu palestinských revo­lučních sil oznámil, že izrael­ské letectvo včera odpoledne podniklo těžké nálety na pozi­ce palestinských ozbrojených sil na syrském území. Mnoho příslušníků palestinského od­bojového hnutí bylo při letec­kých útocích zabito či raněno. POZEMNÍ A LETECKÉ PŘEPADY LIBANONU A SÝRIE Nové agresivní akce Izraele Žádost o svolání Rady bezpečnosti Marie Jeřábkovi Jarmila Doležalová Týká se to všech Co nevidět opanuje školní bu­dovy v celé republice ticho pro­vázené ozvukem, typickým pio prázdné prostory. Ano, skonči školní rok, naposledy zazvoní zvonek svolávající žáky do třídy, děti a mládež si odnesou vy­svědčení, aby se nad nimi s ro­diči více či méně radovaly. Vý­jimku budou tvořit ti nejstarši žáci, tedy studenti vysokých škol, z nichž někteří budou dotahovat terminy zkoušek. Ale o nich ny­ní hovořit nechceme. Řeč bude o nejmenšich, dě­tech, jimž nastávají prázdniny. Strávi je s rodiči a u příbuz­ných, ale statisíce z nich navští­vi také pionýrské tábory. A jsme u věci: pionýrských vedoucích je stále málo. Pravda, v době tá­borů se to nějak vyřeší, přijdou pomoci opět učitelé, starší stře­doškolští žáci a samozřejmě mnozí vysokoškoláci. To ale ne­pomůže v trvalém nedostatku pionýrských vedoucích, jimž jsou svěřeny oddíly děti po celý rok, které je mají vést, pomoci vy­chovávat, umožňovat jim práci — zábavu, která je těší. Takže na podzim opět bude Pionýrská organizace stát před problémem, kde sehnat několik desítek tisíc vedoucích. Počítá se totiž, že nyní jich chybí 50 tisíc! V mnoha místech nemohly být proto pionýrské oddíly řád­ně ustaveny, nebo nemohou po­řádně pracovat. Všelijak se im­provizuje, což se nakonec ve výsledcích práce oddílu nutně projeví. Formálním řešením věci je od­kaz na různé dokumenty, které skutečně hovoří o tom, že ve­deni Pionýrské organizace, rozví­jeni jejího života, je především starosti SSM. Jenže 5SM sám potřebuje mnohatisícový aktiv funkcionářů pro své svazácké or­ganizace. Další otázkou je, zda v takovém množství může vůbec sám Svaz vybrat tolik zkušených a co do vzděláni vhodně orien­tovaných děvčat a hochů, kteří by i při nejlepši vůli byli schop­ni obstát v tak náročné činnos­ti, jakou je práce s dětmi. Jistě, lze se - joko v minu­losti - obrátit zejména na škol­ství a žádat, aby zasáhlo učitel­stvo. Jenže: mnoho a mnoho učitelek je vdáno, má spoustu starostí s rodinami a domácnos­tí. Ač by třeba velmi nadšeně pracovaly s pionýry, prostě ne­mohou. Dále: při známé femini­zaci našich učitelských sborů (Pokračování na str. 2) 4*

Next