Zemědělské Noviny, červenec 1972 (XXVIII/153-178)
1972-07-04 / No. 155
Ročník XXVIII - Číslo 155 „Země živitelka" v přípravách C. Budějovice (ja) — Na výstavě Země živitelka, která bude od 26. srpna do 10. září, zakončená národními dožinkami CSR. jsou 1 v plném proudu stavební práce. Nyní přišli na pomoc i českobudějovičtí brigádníci. Kolektiv žaček z učňovské školy Komunálních služeb si vzal na starost úpravu zeleně a. stromků. Na stanovišti ubytovny pracuje i početná skupina sovětských vojáků. Velkou kolekci zvířat bude vystavovat také Svaz drobných chovatelů hospodářského zvířectva (Zverimex), dále tu budou myslivecká zařízení v terénu včetně voliér se zvěří atd. Celkem je přihlášeno přes 180 vystavovatelů domácích i zahraničních. Mladí obranní vlasti Hradec nad Moravicí (čtk) — Dukelským závodem branné zdatnosti začal včera v Hradci nad Moravicí „Den mladého obránce vlasti“. Vojáci, svazarmovci, požárníci, příslušníci Lidových milicí a členové Českého červeného kříže připravili dětem řadu soutěží a her. S velkým zápalem bojovali pionýři v branné štafetě, soutěžili ve střelbě ze vzduchovky, v přípravě požárních hadic a poskytování první pomoci. V Dukelském závodě branné zdatnosti zvítězilo pětičlenné družstvo Stredoslovenského kraje, další dvě místa obsadili reprezentanti Západočeského kraje a Bratislavy. Všichni účastníci závodu dostali průkaz a odzpak „Mladý obránce vlasti“. Dřeva ři proti větrné spoušti Šternberk (čtk) — Lesy nad Šternberkem u Olomouce postihla letos 12. března mimořádně těžká větrná kalamita. Bylo třeba urychleně zachránit 150 000 plnometrú dřeva. Pracovníci šternberského závodu si hned v polovině března dali závazek zpracovat do 3. července 32 500 plnometrů dřeva. K dnešnímu dni jej překročili o plných 5000 plnometrú. Na likvidaci škod se celkem podílí 9 lesních závodů Severomoravského kraje. Úspěšně si vedou i dřevaři z lesních závodů ze Vsetína, Velkých Karlovic, Ostravice, Bruntálu a Hradce u Opavy. ■ NAKOUPÍME IHNED B 7 TISÍC KOŘÍC stáří 20 týdní! plemene I.B nebo LB 11. Nabídky zasílejte ihned — Státní statek u Konice, okres Prostějov.Brodek ■ VETŠÍ POČET TUBUSOVÝCH KRMlTEK o obsahu 40 kg a automatické kloboukové napajeoky PSD 29 pro drfibež prodá ihned Velkochov driibeže v Doubí u Liberce. ■ LENOKOMBAIN SOVĚTSKÉ VÝROBY, rok v provozu a několik líhní BIOS v dobrém stavu prodá JZD Zábřeh, okres Prostějov. ■ PÁSOVÝ DT 75, ROK VÝROBY 197D za zíist. hodnotu prodá |ZD Žešov, okres Prostějov. H PRVNÍ PAR ČLÁNKU KE KOTLI ECA I. - olej, polské výroby a ěerpadlo stáčecí ZPG-8 bez topné vložky, Q 475 1/min., tlak 2,0 kp/ /ccm. viskosita 20° E, provedení LN - 2 ks, čerpadla ZPK 5, O 152 I/min., tlak 2 kp/ccm, viskosita 20° E, provedení LN - 2 ks • koupí jZD Nová Včelnice, okres Jindřichův Hradec, tel. 94 337. U NÁKLADNÍ AUTO PRAGA S5T-2 sklápěč, pásový traktor DT 54, velkoobjemový vůz, vodochod, trhačku na len a mlátičku na len prodá [ZD Rodvínov, okres Ji n - dřichův Hradec. Vše ve velmi dobrém stavu. ■ VYSOKOTLAKÝ LIS K 442. vyor. cukr. pro třífáz. ski. 6-VCN, 2 ks vyor 2-VCZ náhr. díly, bram. komb. E-675, vše v provozusch. stavu prodá Ústí nad Orlicí.[ZD javorník, okres ■ ČISTIČKU OBILI UCS STRÁZOV prodá (ZD Mešno, okres Rokycany. ■ CISTERNOVÝ VOZÍK ZN. HEFA na dopravu nafty ihned koupí STS Zatec, středisko ZVČ Brloh, p. Citolibv, okres Louny. m PRODÁME 1 PÁR STŘEDNÉ TĚŽKÝCH KONÍ - klisen ve stáří 7 a 9 let a vyměníme granulovanou vojtěšku za bramborové vločky. jZD Štípa, okres Gottwaldov. ■ KOMPRESOR DK • 32STUPNOVÝ po GO prodá JZD Dolní Loučky - Střemchoví, okres Zďár n. Sáz. ■ HLEDÁME PODNIK, který by v co nejkratším termínu provedl odborné vyčištění studny. Společný družstevní podnik Milotlce, okres Hodonín. n PRODÁME LEVNĚ KOMBAJN SK-3 v dobr. techn. stavu. Státní statek ChotSbcr. tel. 2941, okres Havlíčkův Brod. ■I NOVÝ BENZ. MOTOR NA FRÉZU BD - 1 S 72-A 5,5 K s redukční a rozběhovou spojkou prodáme a koupíme vlek T 3,5 S vvr. Brandýské strojírny, jZD Podmoky, okres Nymburk. H OBILNÍ KOMBAJN SK-4 VE VÝB. STAVU, trhač Inu nepoužitý a odsemeňovač Inu ST.OZ prodá JZD Olešná, okres Pelhřimov. deník ministerstva zemědělství a výživy csr Praha, úterý 4. července 1972 Cena 50 hal. Práce občanů zkrášluje tváře obcí V záři letního slunce Praha (od našich krajských redaktorů) — Léto sice není zcela takové, jak si jej podie stupnice teploměru a záře slunce představujeme, ale zapřít se nedá. V mnoha vesnicích jej vítají čistá prostranství návsí, náměstí městeček, čerstvě omítky budov, upravená hříště, natřené ploty — zkrátka, lidé přiložili ruce k dílu a sloupce závazků ve volebních programech proměnili ve skutečnost, Na konta obci připsali miliónové hodnoty, vytvořené dobrovolnou prací, společenský efekt díla však nemůže vyjádřit žádná částka. Obyvatelé mnoha vesnic mohou nejen posedět v hezkém prostředí kulturního domu, ale čeká na ně i hodnotný kulturní program, zajímavá beseda, diskusní tribuna, kde máji příležitost vyměnit si názory, hovořit o aktuálních politických otázkách. Večery pro ně připravují ve spolupráci s národními výbory organizace Národní fronty. Právě takové diskusní večery postrádali už po léta občané v Nedvězí na Olomouckú. Rozhodli se proto postavit si kulturní dům. Letos bude stavba díky dobře zorganizované nedaleké práci dokončena. V Horce potřebovali kanalizaci. Nedostatek rour na čas tempo práce ochromil, ale to neznamená, že by stavební čety v obci seděly se založenýma rukama. Pustily se do budování sociálních zařízení na hříšti. Občané obce Příkazy nechtěli zůstat pozadu, a tak i na pokraji jejich hříště budou stát sprchy. Výsledkem splněného volebního programu je už hotová prodejna masa a mléka. NOVÝ STANEK PRO LÉKAŘE Obyvatelé Nového Jičína si K. Hora (an) — V Kutné Hoře včera začalo pětidenní zasedání rady zmocněnců menárodního koordinačního centra zemí RVHP k problému vypracování a zavádění matematických metod a elektronické výpočetní techniky do zemědělství. Pracovní skupina koordinačního centra, kterým je pro daný úsek výzkumu Výzkumný ústav ekonomiky zemědělství a výživy CAZ, připravila k projednáni řadu naplánovali výstavbu polikliniky. Náročný úkol si vyžádá ještě mnoho energie, ale Novojičínští jsou přesvědčeni, že začátkem příštího roku položí základní kámen. Stejnou pozornost věnují i stavbě Domova důchodců vé Frenštátě pod Radhoštěm. Ještě letos se vyrovnají s dalším citlivým místem v okrese: motoristé využijí autolakovnu postavenou v hodnotě 20 miliónů korun, její služby doplní klempírna, a v Odrách servis. Ve Frenštátě nezapomínají ani na sportovce, nebylo by to dobrou vizitkou rodného města olympionika J. Rašky. Na přestřižení slavnostní pásky čeká sportovní areál: lyžařský můstek, vleky a lanovky. Přibude k nim i krytá hala v Kopřivnici. otázek týkajících se' společného řešení výzkumných problémů. Základní otázkou, kterou se bude zasedání zabývat, je zintenzívnění mezinárodní spolupráce a dělby .práce mezi zúčastněnými zeměmi v této oblasti. Kromě koordinace plánu výzkumů se bude projednávat systematická prognóza koordinového úseku společné přípravy kádrů a další problémy. BESEDA S OSVOBODITELI Klinkovickým na Novojičínsku leží nejvíce na srdci větší politická aktivita občanů. K oslavám výročí osvobození vlasti Sovětskou armádou pozvali do Klinkovic manželé Naběruchinovy ze Sovětského svazu, kteří patřili k osvobozovací jednotce kraje. Tradicí se už stala vystoupení žákovského pěveckého sboru a pravidelné akce Osvětové besedy. PERSPEKTIVA SOKOLOVSKA Okresní konference ■ národních výborů v Sokolově ukázala další perspektivu tohoto pohraničního okresu. Iniciativě jednotlivých národních výborů napomáhá soutěž, do které je zahrnuto 639 akci ze všech odvětví, národního hospodářství v celkové hodnotě 254 mil. korun. A její výsledky? Sportovní stadión v Horním Slavkově, autobusová čekárna, nové hříště. V Sokolově mohli díky iniciativě jeho obyvatel obdarovat děti — dostaly moderně vybavené dopravní hříště, na jehož zřízení se výrazně podíleli i svazáci. Ted se Sokolovští věnují rekonstrukci zámku. DIVADLO V PRÍRODE Národní výbory na Chomutovsku nezapomínají při plnění volebních programů ani na akce, které rozšiřují kulturní a politický rozhled obyvatelstva. První návštěvníky uvítá amfiteátr v Droužkovicích. Jeho program už napovídá několik pěkných kulturních programů. Občané v Otvicích postavili klubovnu pro pionýry, a ti ji plně využívají. Scházejí se tu denně ke svým schůzkám. Vinařické děti zas potěšili jejich starší kamarádi — svazáci — dětským hříštěm. Společný výzkumný program R Vzduch je prosáklý vůní čerstvě posečené trávy. Působí omamně — tak nějak prázdninově. Do vůně trávy mrákovské družstevnice přidávají vlastní pot z namáhavé práce při silážování. fFoto Nouza) POCASI DNES: Oblačno, ojediněle s přeháňkami. Noční teploty 11—13 st., nejvyšší odpolední 20—23 st. Mírný jihozápadní vítr. STREDA a ČTVRTEK: Bude převážně polojasno, ojediněle přeháňky nebo bouřky. Ranní teploty 12 až 15 st., odpolední 23—25 st. Naše delegace v Alžíru Alžír (čtk) — K účasti na oslavách 10. výročí vyhlášení Alžírské demokratické a lidové republiky přiletěla včera do Alžíru čs. vládní delegace v čele s členem předsednictva ÜV KSČ, místopředsedou vlády ČSSR a předsedou vlády SSR prof. dr. P. Colotkou. Oslavy, k nimž se sjíždějí vysoké delegace z mnoha spřátelených zemí. vyvrcholí ve středu mohutnou vojenskou přehlídkou. Velká cena FFP Boskovice (čtk) — Velkou cenu filmového festivalu pracujících 72. který byl slavnostně zakončen včera večer v Boskovicích, získal sovětský film režiséra J. Ozerova „Osvobození“, díl IV. a V., který je uměleckým památníkem vítězství sovětského lidu nad fašistickým Německem v druhé světové válce. Zvláštní ceny udělila ústřední porota slovenskému filmu režiséra M. Hollého „Orlí pírko“ za citlivé ztvárnění lidských vztahů v současné době se zvláštním zřetelem k hereckým výkonům hlavních představitelů a americkému filmu režiséra S. Pollacka „Koně se také střílejí“. •Z mezinárodních styku • President republiky L. Svoboda blahopřál R. Nixonovi k státnímu svátku Spojených států amerických. • Federální ministr zemědělství a výživy dr. B. Večeřa přijal v pondělí sira R. Sternberga, předsedu Britské zemědělské exportní rady. Ministr jednal s britským hostem o praktické realizaci dohodnuté čs.-briteké spolupráce v zemědělství. • Do Prahy přiletěla v sobotu na krátkou návštěvu skupina politických pracovníků kubánskych revolučních ozbrojených sil. • Na pozváni ÜRO přiletěla v neděli do Prahy skupina jihovietnamských odborových funkcionářů. '• Delegace skupiny francouzsko-čs. přátelství ve irancouzském Národním shromážděni, vedená předsedou posl. A. G. Voisinem. přiletěla věcra do Prahy. • Hostem Pražské odborové rady se včera stala delegace budapešťské odborové rady, vedená jejím tajemníkem L. Verbainem. • Z NDR se vrátil včera do Prahy ministr paliv a energetiky USSR prof. ing. J. Matušek. V Sandcrhausenu se zúčastnil oslav Dne horníků NDR. Došlo po uzávěrce Stovky obyvatel Třebíče uvítaly včera večer na Gottwaldově ná městí delegaci pavlovského okresu z Voroněžské oblasti v SSSR. Delegace, kterou vede tajemník oblastního výboru KSSS S. A. Pro kopenkn navštíví v třebíčském — družebnim — okrese stavbu dale šickáho vodního díla, mezinárodní pionýrský tábor v Brodcích, lesní závod v Náměšti nad Oslavou a jiné závody. Recept na milion Je navečer. Práce v polích končí a traktoristé zajížděj! do dvora, kde stavějí jeden stroj vedle druhého. Ještě na skok do kanceláře s vyplněným denním příkazem a mají volno. Teď teprve začíná směna práce servisní buňce. Tam je rozdělena. Jednotlivé traktory přiváží do haly Ludvík Junek a dnešní směna Fr. Střižik s Růženou Svobodovou stroj prohlédnou. Doplní se olej, vyčistí filtr, zkontrolují pneumatiky, prostě vše, co souvisí s denní údržbou. „Připojížděč“, jak L. Junkovi říkají, ošetřený stroj odveze zpátky na dvůr. Když traktoristě ráno nastoupí do práce, vyzvednou si jízdní příkaz i s časem odjezdu. Začíná opět pracovní den. „Tato organizace a hlavně pořádek — vysvětluje ekonom B. Osička — nám ušetřily 300 tisíc na nákladech a pět traktorů, které bychom za starého způsobu práce museli nezbytně zakoupit. To je dalších 600 tisíc v celkových nákladech.“ „Nemyslete si, že to bylo snadné přesvědčit traktoristy o výhodách servisní služby,“ doplňuje mechanizátor Fr. Zachovalý. „Každý jen viděl, že přijde o 180 Kčs měsíčné, které se jim automaticky vyplácely za denní údržbu, ať již byla či nikoliv. Nadšeni nebyli. Zpočátku si i záměrně stěžovali na kvalitu servisu. Ale když zjistili, že každou stížnost okamžitě prešetrujeme, upustili od námitek a zvykli si. Sami si totiž spočítali, že když ráno bez všech starostí vyjedou, o to víc práce se udělá v poli, a to se jim promítne i do výplatních sáčků. Mzdy také skutečně neklesly. Ovšem byly to peníze za řádně odvedenou práci. A tady je „schováno“ těch pět traktorů, které jsme ušetřili. Tuto servisní službu jako experiment uvedli do života v JZD Velké Bílovice na okrese Břeclav. Předcházela řada rozborů a hledání příkladů jak v průmyslu, tak i při návštěvě v NDR. Dnes tento experiment funguje spolehlivě a zdejší středisko je „Mekkou“ četných mechanizátorú z Čech i Moravy. J. VLASÁK Práce v servisu začiná, když ostatní mají po pracovni době. Indičtí hosté v Bratislav® Delegace navštíví také JZD v Mostě na Ostrově 7j d i a r (čtk) — Na závěr dvoudenního pobytu ve Vysokých Tatrách oficiální delegace nejvyššího zákonodárného sboru Indie, kterou vede předseda Sněmovny lidu parlamentu dr. Gurdial Singh Dhillon, navštívila včera dopoledne rázovitou obec Zdiar. Po přivítání zhlédla jedinečnou ukázku místního folklóru — ždárskou svatbu. Prohlédla si též zařízení stylizovaného ždárského dřevěného domu a areál obce s lidovou architekturou. Odpoledne parlamentní delegace odletěla zvláštním letadlem z Poprádu do Bratislavy. Na palubě zvláštního letadla TU 134 byl člen předsednictva UV KSČ, předseda FS A. Indra, místopředseda FS, předseda Sněmovny národů dr. D. Hanes, místopředseda SNR J. Stencl a velvyslanec ČSSR v Indii dr. Z. Trhlík, který indické hosty doprovází. Na bratislavském letišti, vyzdobeném indickou a čs. státní vlajkou, přivítal delegaci předseda SNR O. Klokoč s dalšími představiteli. V Bratislavě setrvají indičtí hosté dva dny. Setkají se s nejvyššími představiteli státních orgánů a zavítají i na JZD v Mostě na Ostrově. Na prahu Českého lesa Krávy se vracejí z pastvy, spokojené a tučné. Suneme se za nimi. decimetr po decimetru. Kolem silnice se zelenají louky a v rybníku se zrcadlí les. Krajina se vlní, napřed nizoučce a mírně, ale k západu kopce rostou a vzpínají se v masív Českého lesa. Za špičkou se vynořuje kostelní báň a střechy prvních chalup. Krávy konečně zahnuly ke stáji, cesta je volná. Prostiboř — oznamuje silniční tabule. Pár metrů a stojíme na návsi. Jako kdyby vypadla z Ľadových obrázků. Štíty chalup svítí jasnými barvami, za ploty kvetou pivoňky. I před bílým domkem národního výboru je čerstvý záhon. Jen lešení na kostelíku a stavební materiál před hostincem svědčí. že zdejší velké gruntování ještě neskončilo. V malém krámku „Smíšené zboží“ počítá vedoucí tržbu. Díváme se do regálů. Tři páry vlněných ponožek, několik teplákových souprav. To je celá reprezentace textilu. Cukr, tuky, těstoviny, základni potraviny nechybějí žádné. Chléb a pečivo sem vozí třikrát týdně. Jak jsou lidé spokojeni? „Celkem to jde, jenom to zásobování masem... Na deset kilo bůčku dostanu čtyři kila hovězího. Kdo mi ted, v létě, bude kupovat bůček?“ — řiká prodavačka Libuše Bendová! Jinak je to stejné jako v sousedních vesničkách. Pro lahůdku, pro tkaničky do bot, k lékaři, s opravou žehličky nebo rádia se jezdí sedmnáct kilometrů — do Stříbra. Až když pochválíme vzhled obce, nasadí Libuše Bendová přívětivou tvář. Už druhé funkční období je předsedkyní MNV a tohle je také její pýcha. ..Musíte si to u nás prohlédnout pořádně,“ zve srdečně. Sama teď nemá čas a tak jako průvodce se nabídne její muž. Prostiboř má stovku obyvatel, proběhnout z jednoho konce na druhý by mohlo být dílem okamžiku, ale je tu tolik hezkých zákoutí, kde stojí za to zastavit se. Tady lidé dbají nejen o svá obydlí, ale i o to, aby celá vesnice vypadala k světu. Zadaptovali domek pro úřadovnu MNV, knihovnu a požární zbrojnici, postavili autobusovou čekárnu. Jiný volný domek upravili pro .klubovnu mládeže. Je pěkná. Scházejí se tu děti na besídky a navečer omladina promítá filmy, hraje ping-pong, poslouchá muziku. Teď mají nápad přistavět ke ; klubovně jeviště, mohli by hrát i divadlo. Řeknete, že takové ■věci se dějou dneska běžně v každé obci. Veřejné osvětlení, autobusová čekárna atakdále. Jenže tady je na všechno jen hrstička lidí. A všechno ručně, mechanizace žádna. Za neděli dokázali položit 103 metry kanalizačního potrubí. Zvedají metrákové traverzy pro kulturní sál, z obyčejné hospody tvoří skutečné společenské středisko, které přivítají okolní vesnice.. Prohlížíme si i rozestavěný sál, malý výčep, schůzovní místnost. Zbývá spbusta' práce, ale ted už za pomoci vojáků ji chtějí dokončit ještě letos. Jaroslav Hofman starší, Jaroslav Hofman mladší, František Jedlička, Ladislav Bušek. Antonín Beneš, Josef Vlna, Václav Sobotka, František Sobotka ... Soudruh Benda vypočítává ty, kteří' se nejvíc zasloužili o zvelebení obce. Vesměs mladí lidé, zaměstnanci státního statku, dva řidiči ÚSAD. V plánu mají také výstavbu koupaliště, parčík na návsi, opravu kostelíka, plno věcí. Zase to bude znamenat večery, soboty, neděle. „Když tu chceme žít jako lidi, jinak to nejde,“ konstatuje soudruh Benda. „Tak jste viděli, co se dá udělat holýma rukama?“ vítá nás už ve svém útulném domku předsedkyně MNV. „Věřte, kdybychom dokázali všecko zařídit vlastními silami, bude tu ráj na zemi. Jenže je moc věcí, které v našich silách nejsou. Třeba autobus. Jednou denně do Stříbra a zpět. Kvůli maličkosti zabijete celý den. Když chceme na okres, do Tachova, musíme napřed šlapat pěšky tři kilometry do Darmyšle. V zimě je to jiplná hrůza. A přitom by to byla taková maličkost, kdyby linku protáhli • až k nám, do Prostiboře. V sobotu a v neděli jsme odříznuti od světa ; úplně, to nejede vůbec nic. Auta jsou zatím v obci jen dvě, tak je to s cestováním nevalné.“ Ještě jedna věc není v silách Prostibořskýeh. Vracíme se se soudruhem Bendpu kousek po silnici zpátky, pak. za-hýbáme ke kopci, který se skutečně jmenuje Kopec. Osada s jedním obyvatelem, několika chalupami, jež si koupili a začínají opravovat pro rekreaci lidé z měst. Ruina ještě před čtvrt stoletím honosného zámku, před tím hradu a ještě dávno před tím tvrze, kterou ve 12. století založil zeman Prostiboř. Jsou tu stopy všech stavebních slohů, gotikou počínaje, ale zachránit lze jen velmi málo. Snad jen zabezpečit nejstarší zdivö, nechat to tu jako* turistickou atrakci. Ale pak je tu ještě krásná vila, dvanáct místností, parkety, lustry, pár kusů starého, nábytku, všechno opuštěné, ponechané zubu času. Střechou zatéká, nebude mu to trvat dlouho. Nedivíme se, že to lidi z Prostiboře tak mrzi. Vždyí by z toho mohlo být i pěkné rekreační letovisko. Olga SUMBEROVÁ V důsledku nepopiratelného růstu životni úrovně jsme si v poslední době zvykli být až příliš velkorysí v otázce výdajů, a to dokonce i tam, kde jde o naše osobní peníze. Tím více to platí v případě, kdy jde o vlastnictví celospolečenské. Máme spíše tendenci nechat ležet desetihaléř, který nám vyklouzl z rukou, než se pro něj shýbnout. A přesto - kdyby se teoreticky každý namáhal, je hned pohromadě 1,4 miliónu Kčs. Nějak obdobně je tomu i se všemi jinými výdaji a ztrátami: Hledíme-li na ně okem nezasvěceného, pak jde vždy jen o pár korun, které „přece nestojí za řeč“. Nebudeme-li však schopni posuzovat věci v širších souvislostech, pak s překvapením zjistíme, že oněch několik pár korun znamená v celostátním součtu až astronomická čísla, která - zařazena na pasívni stranu účtu - každoročně zpomalují mj. právě rozvoj životni úrovně. Přesně ták je tomu například s dlouho už přetřásanými materiálovými náklady, s výrobni spotřebou. I celostátní údaje, převedené na procenta, se tady nezasvěcenému zdají zanedbatelné. Dejme toníu český potravinářský průmysl: Měl loni snížit materiálové náklady o 0,24 procenta a zatim je zvýšil o 0,97 procenta. Na Slovensku byl v tomto směru vývoj ještě nepříznivější'. I tak by se však mohlo Oběti požárů New York (čtk) — Jen za minulý rok zahynulo při požárech v USA 12 000 osob. Hmotné škody způsobené požáry překročily v roce 1971 tři miliardy dolarů. Hlavní příčinou této „epidemie požárů“ ve Spojených státech je velký počet městských brlohů, které nejsou vybaveny protipožárním zařízením, a nedodržování pravidel protipožární ochrany při stavbě nových budov. na prvni pohled zdát, že jde o bouři ve sklenici vody, že se pro pár desetin procenta už vyhlašuje poplach. Jak je tento názor klamný, o tom svědči další přiklad: V roce 1970 připadalo v ČSSR na 1 korunu výkonů 65,1 haléře materiálových nákladů (a dalších, které souvisejí s výrobní spotřebou). O rok později, loni, už to bylo 65,5 haléře. Jde tedy jen o 4 desetiny haléře, zvýšeni činí - béřeme-li za základ 65,1 - jen něco málo přes 0,6 procenta. Viděno okem nezasvěceného, je to jak částka, tak zvýšení, zanedbatelné. Viděno však okem národohospodáře, jde celostátně o snížení přírůstku zisku o - téměř pět m i - I i a r d korun. Můžeme ještě teoreticky propočítat, že ony zdánlivě mizivé 4 desetiny haléře by mohly znamenat třeba přes 100 Kčs měsíčně navíc pro každého důchodce. Představuji také zhruba náklady na výstavbu více než 25 tisíc bytů. Konečně pak třetí výpočet — jde o zahraniční čtrnáctidenní rekreaci u moře zdarma přibližně pro více než půldruhého miliónu osob, což je téměř čtvrtina všech pracujících v . národním hospodářství. Všechny tyto pomocné údaje isou samozřejmě jen teoretické. Přece jen však poskytuji představu, jak důležité je věnovat veškerou pozornost výrobní spotřebě. Platí to i tehdy, když se nám snad bude zdát, že pro těch pár korun se přece nic nestane. Ing. P. BOUŠKA Pohled národohospodáře 'f m&í, < Takhle úpravně vypadají všechny prostiboiské domky. (Foto VI Svoboda) • Slavný rodák Na Starém městě v Mladé Boleslavi skromná deska na průčelí starobylého domu čp. 18/1, kde býval dříve hostinec „U tři lip“, nám připomíná, že se v tomto domě před sto lety narodil jeden z prvních dělnických novinářů a básníků Antonín Macek. Po založení Rudého práva byl jeho redaktorem a výborným fejetonistou nedělních Kukátek. 0 Pomocí vibrace V Kirgizské SSR provedli před krátkou dobou hutničtí odborníci zajímavé pokusy s redukcí některých kovových prvků z rudných koncentrátů, které obsahují antimon rtuf. Na rudy vložené do vaa kuové komory, bylo za nízké teploty působeno silnou vibrací a bylo tak docíleno dokonalé vyredukování kovů. 0 Zašlá sláva Slavná éra námořní osobní dopravy končí neslavně: lodě v r. 1970 převezly přes Atlantik 252 000 cestujících, zatímco letadla 8 miliónů. 0 Barevná televize v Polsku Varšavský závod na televizory započal s výrobou barevných televizních přijímačů Rubin v sovětské licenci. Televizory jsou velmi dobře technicky vybaveny a jejich prodej i obliba stále stoupá. Polská barevná televize má již pravidelné vysílání, a to jednou v týdnu. 0 Infra-opravář silnic Experimentální závod v jihoruském městě Roštově na Donu zahájil sériovou výrobu 6trojů opravujících silnice s pomoci křemíkového zářiče. Aby se opravila poškozená část ulice nebo silnice, stáčí ji rozehřát proudem infračervených paprsků. Ve 2—3 vteřinách se asfaltobeton ohřívá na 500 stupňů, přičemž v bitumu zůstávají všechny chemické látky, nutné pro pevnost asfaltu. Do poškozeného místa se přidá čerstvý asfalt, a silnice je opravena. Použití nové technologie znamená podstatnou úsporu při opravách silnic. 0 Moskevské taxíky Moskevská taxislužba se v posledních letech silně rozrostla. V současnosti má asi 14 500 vozů. jejichž počet má do roku 1975 stoupnout na 16 000. Průměrný počet denních jízd se pohybuje kolem půl miliónu. Taxipark. sovětské metropole je řízen ústředního dispečinku, a nejz víc vozů. které jsou v provozu, jsou volhy, které se osvědčují i u nás. 0 Samovary z Tuly Sovětská Tula je hlavním městem samovarů, jejichž tradici zde v roce 1840. založil „král samovarů“ Balašev. V moderním, závodě Stamp se každoročně vyrobí kolem půl miliónu samovarů dvanácti rozličných typů. Jsou mezi nimi miniaturní samovárky na jedinou sklenici čaje i gigantické samovary pro restaurace. Ta naše studánka Když jsem byl malým klukem, nemohl jsem se už dočkat studánky, jejíž hladina se zrcadlila v dolíku u cesty, kudy jsem chodíval k domovu. A jak jsem se měl také dočkat, když jsem měl za sebou bezpočet kroků, našlapaných v dusných houštinách, v nichž jsem drhl i břichem po mechu a plazil se jako neúnavný stopař, abych vyčenichal posledního hřibka, který mi dosud unikal. A tak jsem měl radost nejen z křemeůáků a hříbků, jejichž klobouky vykukovaly košíku a byly dráždivou poz dívanou pro ty, kteří takové houbařské štěstí neměli, ale těšil jsem se i na svoji studánku, u níž jsem se pokaždé zastavil. Bývala u ní naprasklá sklenka, jež ležela na travnatém břehu, v, němž žloutly ostrůvky blatouchů, a z té obyčejné sklenky, věřte nebo nevěřte, jste si pochutnali jako z drahého, poháru, v němž se perlí nejvzácnějjši víno. Ach, to byla. laýoda! V takovou chvíli jste cítili, jak váni vyprahlým tělem. projíždí slastný proud, kt,erý vám proniká do všech údů a přináší vám pocit neskonalé úlevy. Později, když jsem vyrostl, přicházel jsem ke své studánce už jen zřídka a pokaždé jsem shledal, že smrky, které šuměly vedle ní, jsou zase o pěkný kousek vyšší. Jak je to jen možné? Vždyť to ještě před nedávném bývaly malé stromky! Jenomže léta plynula, až zestárla i studánka. A kdyby, jen to! Jednoho dne, když jsem. ji zase po dlouhé době navštívil, jsem ji .nemohl ani poznat. Tak ?ošklivěla. Ano,. tvářila se jako nemokna stařena, která trpí osamělosti a smutkem a marně hledá někoho, kdo by ji v jéjím zármutku potěšil Vždyť její dno nebylo pro nános nečistoty pomalu ani vidět a voda odpudivě páchla. A břeh? Tu, kde kvetly blatouchy? Tam se' ted povalovalo několik starých plechovek, které sem někdo bezohledně pohodil Naštěstí se našli lidé, kteří studánku, ,z níž pramení říčka Kocába, ano, byl to pramen Kocáby za Novou hospodou u Příbrami, vyléčili. Vy- ’ hloubili ji, zbabili špíny' její stěny vyztužili. Studánka a opět omládla a v hladině se jí zavlnil čistý úsměv. JTali pojďte a napijte se! ' Miloslav MÖLZER