Zemědělské Noviny, březen 1973 (XXIX/51-77)
1973-03-28 / No. 74
Pozdravné telegramy Praha (čtk) — Kromě již publikovaného blahopřání od vedoucích představitelů SSSR zaslali presidentu republiky L. Svobodovi k jeho znovuzvolení pozdravné telegramy: První tajemník ŰV Bulharské komunistické strany a předseda státní rady BLR T. Živkov a předseda rady ministrů S. Todorov, předseda presidia Maďarské lidové republiky P. Losonczi, první tajemník ŰV Mongolské lidové revoluční strany a předseda rady ministrů MoLR J. Cedenbal, první náměstek předsedy presidia Velkého lidového churalu MoLR S. Luvsan, první tajemník ÜV Jednotné socialistické strany Německa E. Honecker, předseda státní rady NDR W. Ulbricht a předseda rady ministrů NDR W. Stoph, první tajemník ŰV Polské sjednocené dělnické strany E. Gierek a předseda státní rady PLR H. Jabloňski, generální tajemník Rumunské komunistické strany a předseda státní rady RSR N. Ceaušescu, předseda Svazu komunistů Jugoslávie a president SFRJ J. Broz-Tito, president Vietnamské demokratické republiky Ton-duc-Thang, president Chilské republiky S. Allende. Další pozdravy zaslali: Afghánský král Muhammad Záhir Šáh, belgický král Baudouin I., etiopský císař Haile Selassie I., francouzský president G. Pompidou, předseda rady národní obrody Ghanské republiky plukovník I. K. Acheampong, president Indické republiky V. V. Giri, íránský šahinšáh M. Rezá Pahláví, předseda vlády Japonska K. Tanaka, pákistánský president Z. A. Bhutto, president Rakouské republiky F. Jonas, president Spojených států amerických R. Nixon, president Švýcarské konfederace R. Bonvin, president Tuniské republiky H. Burgiba, turecký president C. Sunay. Na 2 milióny forintu vydělá zemědělské družstvo v Tiszakécsue pěstováním zeleniny ve sklenících z umělé hmoty. První úroda letošního jara činila 60 000 svazků ředkvičky a 200 000 hlávek zeleného salátu. Snímek zachytil sklizeň ředkvičky. (Foto CTK - MTI) Příklad í Bude svět bezpečnější? To je ta otázka pod povrchem politiky, k ni se upinaji naděje střízlivých státníků i prostých lidi. Je dost nejistoty o odpovědi. Ale náš starý kontinent je už pevně rozhodnut: ke konferenci o evropské bezpečnosti nesporně dojde ještě letos. A jestliže se vše podaří, bude-li z Evropy definitivně vyhoštěna válka, proč by pak nemohly být podniknuty podobné kroky například v Asii, kde žiji dvě třetiny lidstva? Doposud tomu bránil zkázonosný požár ve Vietnamu. Jeho uhašením byla odstraněna nejtěžší překážka myšlence systému kolektívni bezpečnosti v Asii, jak ji předložil Sovětský svaz již v roce 1969. Tento návrh vůbec nezastaral. Nemá totiž - stejně jako v Evropě - jiné posláni než skutečně zpevnit bezpečnost, garantovat mírové soužiti a spolupráci států a národů v této rozlehlé oblasti. Je také neméně aktuálni než v Evropě; ani po Vietnamu nepřestaly v Asii existovat zárodky nových obtíži a konfliktů. Jako nikde jinde ve světě se tam projevuji důsledky politiky vojenských bloků, které vytvořily USA a Británie, jež současně vnutily asijským zemim dvoustranné vojenské smlouvy. Teď půjde o jedno: dát ve velkém do pořádku tyto věci. Mohlo by se zdát, že jsou pro nás dost vzdálené. Tvrdé skutečnosti však svědč i o tom, že každé válečné ohnisko kdekoliv na světě může ohrozit klid i v Evropě. Právě v Asii se začátkem 30. let ozvaly prvni salvy děl bližici se druhé světové války. A za posledních sedmadvacet let nebylo na tomto kontinentu snad jediného týdne bez ozbrojených srážek. Ostře se tu promítly všechny zvraty mezinárodních vztahů. Nelze proto hovo- pro Asii řit o plném zajištěni bezpečnosti v Evropě, dokud pocit bezpečí a miru nepozná také Asie. V sovětské iniciativě důležitou úlohu hraje okolnost, že SSSR není jen evropským, ale současně asijským státem, neboť dvě třetiny jeho üzemi leži v Asii. Nejenže podal návrh, nýbrž už dřivé šel příkladem tim, že s různými státy — s indii, Íránem, Irákem, Afghánistánem, Tureckém - navázal vztahy založené na důvěře a rovnoprávnosti. Snažil se i o urovnání třecích ploch s Japonskem, zděděných z druhé světové války. To oceňuji četné asijské státy, z nichž mnohé samy chtějí přispět k normalizaci vztahů se zeměmi různých systémů. Myšlenka kolektivní bezpečnosti v Asii je zatím ještě dost křehká rostlina a má ještě v cestě překážky, které se už v Evropě nevyskytuji. Sem například vážné rozpory patři mezi velkými asijskými zeměmi i vypjatý nacionalismus, který . tu je namnoze největší silou, s níž nutno počítat. Hlavni překážkou jsou ovšem snahy Američanů změnit pouze formu jejich vojenské přítomnosti v Asii. USA se i nadále drží doktríny vystupňování boje Asijců proti Asijcům, jak ji formuloval president Nixon rovněž již v roce 1969. Konečně je tu odpor Pekingu, který se snaži vydávat sovětský návrh za pokus „obklíčit Činu", třebaže z Moskvy bylo jasně řečeno, že bezpečnostní systém není namířen proti ČLR a že se Čína může stát jeho plnoprávným účastníkem. Připusťme, že cesta k systému kolektivní bezpečnosti pro Asii nebude snadná. Avšak ani zdaleka neni beznadějná - je tu už pozitivní přiklad Evropy. (hč) 2 Zemědělské noviny Ze s O rozvoji čs.-sovětského obchodu jednal včera v Moskvě ministr zahraničního obchodu CSSR ing. A. Barčák se svým sovětským kolegou N. Patoličevem. Delegace vlád CSSR a Rakouska pracují tento týden ve Vídni společné na textu smlouvy o postupu při řešení událostí na hranicích mezi oběma státy. V Moskvě se včera s ministrem zahraničí Gromykem setkala ministryně zahraničí Prozatímní revoluční vlády Jihovietnamské republiky paní Binhová. Na návštěvu do USA odletěla včera sovětská ministryně kultury Furcevová. Sovětská a americká delegace. jednající o omezení strategických zbraní, se včera sešly v Ženevě. Dvoudenní zasedání ministrů financí dvaceti západních zemí skončilo včera. Ministři pověřili své náměstky, aby se v květnu sešli na další konferenci, která by měla připravit potřebnou reformu kapitalistického měnového systému. Cestný předseda NKS Max Reimann rozhodně odmítl tvrzení mluvčího bonnské vlády, že NKS sleduje cíle nepřátelské ústavě. Panamský lid nestrpí, aby nad jeho územím vlála nadále vlajka USA. Tajné hlasování britských horníků, zda vyhlásí celonárodní stávku na podporu svých pracovních a mzdových požadavků, začalo včera. Výsledky společné práce a plány společných akcí v boji proti srdečním chorobám, rakovině a další věci projedná sovětsko-americká komise pro spolupráci v oblasti zdravotnictví. V americkém Kongresu sílí hlasy požadující co nejrychlejší normalizaci vztahů mezi USA a Kubou. Další oběť si včera vyžádal teror britských vojáků proti severoirskému obyvatelstvu. • LÉČBA SOKEM - V americkém městě Baltimoru běžel mechanik John Macomber tak neukázněné přes rušnou ulici, že jeden řidič vystoupil auta a dal mu facku. Mechaz nik se však na něj vůbec nezlobil a mimo očekávání dokonce šoféra objal. Nečekanou ránou totiž Macomber znovu nabyl řeč, kterou před lety při nehodě ztratil. Vagóny pro metro Moskva (čtk) — Mytiščinskě strojírny vyrobily sedm zkušebních vagónů pro pražské metro. Jsou v nich instalovány polovodičové prvky, zajištující plynulý rozjezd a větší akceleraci. Vlaková souprava začne v nejbližší době jezdit v moskevském metru, aby konstruktéři vyzkoušeli její jízdní vlastnosti. První vagóny, jichž si Československo objednalo celkem padesát, budou odeslány přes pohraniční stanici Čop již koncem roku. Padesát vagónů z Mytiščinských strojíren jezdí také v budapešťském metru; za tři roky na ně nepřišla jediná reklamace. STÁLE PŘEKÁŽKY V PLNĚNÍ PAŘÍŽSKÉ DOHODY Poslední američtí vojáci odcházejí Zůstává však ještě „stráž" a „experti" Saigon (čtk) — Včera začala závěrečná fáze odchodu amerických vojenských jednotek z jižního Vietnamu a propuštění amerických válečných zajatců. Dokončení obou akcí předpokládaných v dohodě o ukončení války a obnovení míru ve Vietnamu podepsané koncem ledna v Paříži bylo v minulých dnech ohroženo rozhodnutím presidenta Nixona zastavit plánovaný odsun posledních asi 6000 amerických vojáků z jižního Vietnamu. Tím si Spojené státy chtěly vynutit propuštění amerických zajatců z Laosu, o nichž se pařížské dohody ani protokoly vůbec nezmiňovaly. Po gestu dobré vůle, kterou projevila Vlastenecká fronta Laošu svou ochotou propustit americké zajatce, president Nixon v pondělí své předchozí rozhodnutí odvolal. Podle amerických vojenských činitelů ve Washingtonu a v Saigonu mají být obě akce dokončeny ve čtvrtek, znamená den po termínu stato noveném v pařížské dohodě o Vietnamu ze dne 27. ledna 1973. Přesto trvají překážky v plnění pařížské dohody. Především není jasná budoucnost čtyřstranné vojenské komise, která měla původně ukončit svou činnost do 60 dnů po podepsání dohody, to je do 28. března 1973. Skupina VDR zastoupená v komisi oznámí-la. že je rozhodnuta v plánovaném termínu práci v komisi ukončit, zatímco americká skupina usiluje o prodloužení její funkce na neurčitou dobu s tím. že úkolem komise by mělo být dbát na striktní dodržování příměří. Podle pařížské dohody měla čtyřst rannou komisi po vypršení 60denní lhůty nahradit dvoustranná vojenská komise složená ze zástupců Prozatímní revoluční vlády Jihovietnamské- republiky a saigonského režimu. Nejasno je dosud také v tom, zda na základě požadavku skupiny VDR a Prozatímní revoluční vlády Jihovietnamské republiky v komisi bude z jižního Vietnamu staženo také 159 příslušníků americké námořní pěchoty střežících velvyslanectví USA v Saigonu, několik desítek „vojenských přidělenců“ u tohoto úřadu, řada vojenských specialistů USA pověřená „zvláštními úkoly“ a 825 amerických vojáků pracujících ve čtyřstranné vojenské komisi. Hanoj — Na hanojském letišti Gia-lam byla včera propuštěna poslední dvaatřicetičlenná skupina Američanů zajatých v průběhu vietnamské války jihovietnamskými vlastenci. Definitivní počet zajatců propuštěných orgány Prozatímní revoluční vlády Jihovietnamské republiky tak dosáhl čísla 127 mužů. Většina dnes osvobozených zajatců byla zajata v letech 1968—72, přičemž kapitána Phillipa Kientzlera vlastenci zajali den před podepsáním pařížských dohod. Navo chilsko vláda Santiago de Chile (čtk) — Chilský president Salvador Allende včera oznámil složení nové vlády, když předchozí podala minulý týden kolektivní demisi. Novým ministrem vnitra v Chile se stal socialista Gerardo Espinoza, ministrem veřejných prací Humberto Martones a ministrem dolů Sergio Vital. Ministrem zemědělství byl jmenován Pedro Hidalgo, ministrem pozemků a osidlování Roberto Cuéllar a tajemníkem vlády Anibal Palma. Ostatních devět míst v Allendově vládě Lidové jednoty zůstalo beze změn. Jejím pilířem jsou nadále socialisté a komunisté. Láva v městě R e y k j a v í k (čtk) — Proud žhavé lávy včera zaplavil největší továrnu na rybí konzervy v městečku Vestmannaeyjar, které je již zcela vydáno na milost rozsoptěnému vulkánu Helgafjell. Po elektrárně, která shořela, je konzervárna druhým z průmyslových závodů města, který byl zcela zničen. Podle zprávy pracovníků záchranných čet na ostrově Heimaey je již jen otázkou času, kdy láva zaplaví a spálí i zbývající dvě továrny, přístav a dosud stojící opuštěné obytné domy. Vyprahlá Afrika Bamako (čtk) — Značnou část afrického kontinentu zasáhla katastrofální sucha. Postiženy jsou zejména Mali, Mauretánie. Senegal, Horní Volta. Niger a Jihoafrická republika. V některých oblastech těchto zemí loni nespadla ani kapka deště a ve většině dalších množství srážek představovalo třetinu až polovinu ročního průměru. Tato živelní pohroma způsobila velké škody zemědělství. Africké země podnikají energické akce na pomoc postiženému obyvatelstvu. Vláda Mali zorganizovala distribuci potravin mezi obyvatelstvem oblastí trýzněných suchem. Letos začne společný trénink Moskva (čtk) — List „Sovětskaja Rossija“ otiskuje článek, který uveřejnil americký list „New York Times“ o společném letu sovětských a amerických kosmonautů. Podle plánu letu se počítá s pevným spojením americké kosmické lodi Apollo a sovětské kosmické lodi Sojuz. Bude to první společný kosmický let kosmonautů USA a SSSR, uvádí se v článku. Profesor Bušujev, delegace sovětských inženýrů a dva kosmonauti — generálmajor Vladimir Šatalov a Alexej Jelisejev — jsou již v kosmickém středisku Lyndona B. Johnsona, aby se zúčastnili Končí éro srdečních transplantaci? New York (čtk) — Proslulý americký srdeční chirurg dr. Michael de Bakey, který sám provedl 12 transplantací srdce, prohlásil, že éra transplantací srdce brzy skončí, protože byly vyvinuty nové méně riskantní operativní metody léčení srdečních chorob. Z 12 pacientů, jimž dr. de Bakey transplantoval cizí srdce, žije jediný, který byl operován před pěti roky. Dr. de Bakey uvedl, že nová, účinnější a méně riskantní metoda spočívá v přenesení žíly z pacientovy nohy a v jejím napojení na srdeční tepnu. Krev pak místo blokovanou žilou proudí transplantovanou žilou. Byla již také vyvinuta metoda, jak nahradit vadnou srdeční chlopeň chlopní umělou. prvního kola rozhovorů o nastávajícím společném letu. Profesor Bušujev a Glinn Lunney, technický ředitel Spojených států, vyjádřili na tiskové konferenci uspokojení nad pokrokem, jehož bylo dosaženo při vypracování podrobností plánů letu, plánu tréninků, zkoušek atd. Američtí a sovětští kosmonouti začnou společně trénovat v USA v létě a v Sovětském svazu na podzim. Generál Satalov, který řídí přípravy sovětských kosmonautů, prohlásil, že zpočátku bude trénink zahrnovat „vzájemné seznamování se speciální terminologií a se systémy, s nimiž bude nutno společně pracovat“. Počítá se s tím, že tento společný let, který je oficiálně známý jako program „Apollo—Sojuz“, začne 15. června 1975. V průběhu sedmi a půl hodiny po vypuštění kosmické lodi Sojuz budou tři američtí kosmonauti startovat z Kennedyho mysu v kosmické lodi Apollo. Posádku americké kosmické lodi tvoří brigádní generál Thomas Stafford, dále Donald Slayton a Vance Brand — oba civilisté. Členové posádky budou přecházet z jedné kosmické lodi do druhé modulem, který bude upevněn na nosné části kosmické lodi Apollo. Po celou dobu bude přinejmenším jeden sovětský kosmonaut v Sojuzu a jeden americký kosmonaut v Apollu. kosmonautů SSSR a USA Program »Apollo-Sojuz« LITERATURNAJA GAZETA O TZV. SPIKNUTÍ UN PIAA Před další čistkou v Číně Moskva (čtk) — Sovětský týdeník Litěraturnaja gazeta uveřejnil článek o tzv. „spiknutí Lin Piaa“, bývalého čínského ministra obrany. „Je nesporné, že Mao Ce-tung přidělil svému »nástupci« a »nejbližšímu druhovi« úlohu obětního beránka za neúspěch vlastní dobrodružné politiky. Mao používá této metody nikoli poprvé“ — praví se v článku. „Téměř všichni jeho »nejbližší spolubojovníci« byli zničeni nebo v nejlepším pří-pádě »potichu« zapadli v propasti politického nebytí. Spolu s Lin Piaem zmizelo podle odhadu japonských pozorovatelů asi 130 předních vojenských představitelů a bylo odstraněno mnoho vedoucích stranických a státních činitelů.“ V letošním roce má být podle tvrzení časopisu Far Easten Economic Review zahájena nová »likvidace kacířů«. Také britský list Sunday Times psal o »obnovení boje o moc v Pekingu«. Obyčejná žena Podobá se desítkám a stovkám žen. Žije tiše, nenápadně, ale přitom je jí všude plno. Najdete ji zaručeně tam, kde se něco děje, vždycky musí „být u toho“ a nedá si říct ani o vlastním volnu. Dělá víc než musí, ale tak nějak samozřejmě. Že je právě tím jiná než mnohé ostatní? Vysmála by se vám. „Jsem jen obyčejná ženská, jakápak jiná,“ spustila by. V kanceláři JZD v Chýni u Prahy seděla nad haldou popsaného papíru. Hemžilo se to na něm samými číslicemi, součty, záhadnými výpočty. Markéta Rajtorová dělá totiž v družstvu fakturantku. A dobře si se všemi těmi troj- i více místnými čísly rozumí. Je to přímá, jasná řeč bez otázek a smlouvání, libuje si. Však už si s ciframi v družstvu pěkně dlouho povídá. Kdypak to vlastně začalo? Po válce. To se sem přistěhovala. Důvodem byla láska a tudíž i svatba. Rodačka z jižních Čech, která dodnes nedá dopustit na kouzelný kraj rybníků a šelest vysokánského rákosí, si musela zvykat na nový domov i na práci. Vždyť v Týně nad Vltavou, kde pracovala u okresního veterináře, jezdila po okolí, pomáhala očkovat prasata nebo koně. Vždycky se musí znovu a znovu smát, když po letech vzpomíná, jak se některých hřebců bála. Inu, nebylo jí tehdy ani dvacet let. V Chýni začala úplně jinak. Nejprve na poli, při žních. Bylo to v roce 1949, družstvo u nich ještě nebylo, ale se svým manželem a dalšími dobrovolníky pracovala na poli poprvé společně. Na účetnictví se dala teprve, když bylo v obci založeno družstvo. Měla pak na starosti celé hospodářství JZD a nikdo jí v tom nemohl pomáhat, protože na to prostě nebyli lidi. K tomu rodina, měla malého syna, navíc čekala druhé dítě a domácnost se také sama neudělala ... Když zvolili jejího manžela předsedou družstva, stala se skladovou účetní. A zase v tom byla sama, jediná kancelářská síla pro celé družstvo. Pomáhala kde bylo třeba, i při vypočítávání výplat. Práce měla nad hlavu, však také k vůli ní „zapomněla“ odjet do porodnice. To bylo tak, vypráví. Musela jsem udělat uzávěrku za jeden rok v hospodaření družstva. Věc spěchala, chtěla jsem být brzy hotová. Soudruh, který mi přitom pomáhal, mě od toho zrazoval. Pořád říkal, abych si dala pokoj a už toho nechala. Jenže to jsem zase byla celá já. Nedala jsem pochopitelně na jeho řečičky a dělala jsem dlouho do noci. Pak už bylo pozdě — dcerka se nám narodila doma... Ze skladové účetní se pak stala fakturantka. Zároveň s tím však začala dělat účetní v národním výboru a hospodárku v základní organizaci KSČ. Prostě a jednoduše — patronát nad světem čísel v Chýni měla Markéta Rajtorová. Jenže ona to dokáže být někdy hezky komplikovaná věc. V obci je každým rokem zapotřebí udělat spoustu věcí. A finanční prostředky — ty nejsou, žel — nevyčerpatelné. Proto musí všichni v MNV dlouho a pečlivě vážit, na co je vlastně použít. Co je pro všechny obyvatele Chýně užitečnější, co jim prospěje nejvíc. Markéta Rajtorová je už devátým rokem poslankyní MNV a od roku 1971 dokonce předsedkyní finanční komise a členkou rady. Má tedy do toho co mluvit. Vždycky má u mne zelenou to, co by se mělo udělat pro děti, říká rozhodně. Důležitější je tedy opravit a zadaptovat třeba mateřskou školku nebo školu než vyasfaltovat silnici. Máma se v ní nezapře. Sama má tři děti a už je dokonce babičkou. Snad proto fandí z celého srdce právě mladým. Před několika lety založila v Chýni pobočku Červeného kříže, která má teď kolem sedmdesáti členek, osm stálých dárců krve a dalších sedm, osm se podaří vždy za rok získat. Dnes se však už snaží starost o Červený kříž předat někomu mladšímu. Cílevědomě si vybírá a také vychovává. „Myslím si,“ říká, „že je na nás, abychom mladé zapálily pro veřejnou činnost.“ Ani Svaz žen Markétě Rajtorové nedal spát. Už dlouhá léta v něm pracuje. Začala v místní, vesnické organizaci a teď je členkou okresního výboru. Spolu s ostatními soudružkami se stará mimo jiné o činnost vesnických orgamizací. Letos je čeká zvlášť důležitý úkol: od voleb do zastupitelských úřadů uplynou dva roky. Rozhodly se proto, že se všemi ženami — poslankyněmi všech stupňů — promluví o tom, jaké mají problémy ve své práci, co se jim daří, kde narážejí. K jednání přizvou i příslušné pracovnice z ONV. A což kdybyste si teď už trochu odpočinula, soudružko Rajtorová? Ale kdepak, to je u ní vždy to poslední. Má ráda lidi. jim patří její dlouho do noci rozsvícená lampa na pracovním stole. Společně s nimi přeměňovala ráz obce, ruku v ruce s nimi budovala i družstvo. Obyčejná ženská... Obyčejná? Z. PETEROVÁ Markéta Rajtorová uprostřed svých spolupracovnic z okresního výboru Svazu žen. Společný trh předkládá účet Donedávna se o Dánsku s jeho rozvinutou živočišnou výrobou. jeho chovem dobytka a mlékárenským hospodářstvím hovořilo jako o zemi, kde jsou mléko a máslo nejenom vysoce kvalitní, ale také ve srovnáni s jinými rozvinutými kapitalistickými státy západní Evropy navíc i laciné. Cas se ale nezastavil, mnohé z toho, co ještě včera bylo pravda, dnes už neplatí... Doby, kdy o sobotách a nedělích vyjížděli podnikaví zá- • padni Němci do Dánska nejenom za turistickými pozoruhodnostmi, ale hlavně s daleko prozaičtějšími úmysly — nakoupit do zásoby laciné jakostní dánské máslo a mléčné výrobky — patří minulosti. Čilý víkendový provoz v pohraničních oblastech ustal a v dánských novinách se stále častěji objevují zprávy o protestních akcích dánských zemědělců proti nehoráznému zvyšování cen právě těchto výrobků. List Berliner Zeitung má pravdu, když tyto množící se akce nesouhlasu s tímto vývojem klade do souvislosti s inflačními tendencemi v kapitalistickém světě a se stoupáním cen. Zvyšování cen mlékárenských výrobků Dánsku až o třicet procent má vvšak také ještě jiné, specifické důvody. Je to bezprostřední důsledek působení negativních faktorů vstupu do EHS, který byl dánské veřejnosti demagogickými argumenty líčen jako výhodný. Oklamaní voliči, kteří sedli na tuto vějičku a hlasovali v referendu pro vstup do EHS, platí nyní za toto připojení z vlastní kapsy. Když bylo Dánsko přijato do západoevropské kapitalistické integrace, muselo se přizpůsobit společným předpisům a zrušit státní subvence, které až dosud poskytovalo na chléb, máslo, sýry a cukr. Ceny šly nahoru. Byla zavedena ještě speciální daň, která stoupání cen urychlila. První důsledky pocítil dánský spotřebitel už na začátku letošního ledna, kdy podražilo maso a masné výrobky. Když se zvyšují ceny, je to vždycky nepříjemné. Ještě horší je, když se po jednom zvýšení cen čeká v nedaleké době další. To je dnes případ Dánska. Loňským zvýšením cen o 7 procent se reálná mzdy Dánů snížily o 2,1 procenta. Je samozřejmé, že tím, kdo na vstup do EHS nejvíce doplatí, jsou především dělníci, rolníci, ale také drobni řemeslníci a živnostnici, kteří jsou na jejich příjmech a vydáních existenčně závislí. Kdo na tom vydělá, je nabíledni. Dánští kapitalisté a samozřejmě zainteresované západoevropské monopoly, kterým zatažení Dánska do západoevropského společného trhu zvýší zisky ... (wg Pádný důvod krozvodu Proti rozvodu se papež i katolická církev stavěli, jak známo, po celá staletí a oficiálně se tento záporný postoj k rozvodu nezměnil ani dnes. Není i ovšem pravidlo bez výjimky: v Itálii se mohou nechat rozvést — občas také katolíci. Musí k tomu ovšem mil, jak píše berlínský „Horizont“, bohatou fantazii a nápaditost. Prostě vymyslet si něco, co by papežský soudní dvůr, zvaný „Sacra Rota Romana“, at už s těžkým nebo lehčím srdcem uznal coby pádný důvod k rozvodu. Cím je tento důvod ztřeštěnější, tím má větší naději na úspěch. Přiklad? V jedoucím rychlíku si najednou cestující, který je mimochodem vysoce postaveným soudcem, začne odkládat všechno své oblečeni. Nahý je pak okamžitě převezen na nejbližší nervovou kliniku a zde prohlášen — za „nesvéprávného“. Nebo jiný příklad: Jistý italský lékař se jednoduše od svých kolegů nechal prohlásit za duševně pomateného. To jsou dostatečně „pádné“ papežský důvody pro nejvyšši soudní dvůr, aby prohlásil manželství těchto pánů za neplatné. Jestliže se náhodou pánové opět „rychle uzdraví" a znovu ožení, to už samozřejmě nespadá do kompetence svátého soudu. Pozoruhodné je, že jenom v roce 1971 uznala Svatá stolice přes tisíc manželství za neplatná právě z podobných důvodů. Přední italští právníci, sledující tuto pikantní stránku činnosti Svaté stolice, došli rovněž k zajímavému závěru: Ze totiž „bohatí katolíci většinou rychleji dosahuji rozvodu než průměrní občané". Že by se pověstná korupce nevyhnula ani ctihodné „Sacra Rota Romana“ ?. (jok) Smer Jízdárna Aby bylo jasno, tedy Jízdárna Pražského hradu, kde je právě dlouhodobě instalována výstava výtvarných děl k 25. výročí Vítězného února a v jejímž rámci se konají vždy v sobotu odpoledne a v neděli dopoledne koncerty našich předních umělců. Tyto koncerty jsou darem Pragokoncertu na počest těchto významných dnů, darem, k němuž se připojili i umělci, aby tak manifestovali svou sounáležitost s naším společenským zřízením. Koncerty jsou padesátiminutové a většinou jsou doplněny recitací, což je v tomto překrásném prostředí, v jedinečné atmosféře, kterou přinášejí vystavená díla našich vynikajících výtvarníků, zvlášť působivé. Není proto divu, že o koncerty je zájem a že ani nádherné jarní počasí, které nás minulou sobotu a neděli tak náhle překvapilo, nedokázalo být rovnocenným konkurentem. Na úspěchu sobotního odpoledne se podílela mladá, velmi nadějná houslistka Marta Tupá, kterou doprovázel prof. Alfréd Holeček, Milan Klásek, člen Divadla na Vinohradech, a posluchač třetího ročníku DÁMU Jindřich Hynke. Nedělní dopoledne patřilo umělcům slovenským, houslovému duu Hoelblingových. Jinak se v Jízdárně ještě objeví houslista zvučného jména Petr Messiereur s Jarmilou Kozderkovou, se zájmem se očekává vystoupení finalistů umělecké soutěže pražské konzervatoře uspořádané k výročí Února, své ctitele jistě bude mít Pražské dechové kvinteto, Nové klavírní trio a trio Fibichovo. A to již nemluvím ani o Smetanovu kvartetu, s nímž bude po koncertě uspořádána beseda. Mládež si určitě přijde poslechnout Talichovo kvarteto a ten, kdo holduje klavíru, bude mít svou příležitost na koncertě Lidié Majglingové a mladinké sovětské klaviristky, u nás dobře známé jako vítězku rozhlasové soutěže Concertino Praga, Ljubu Timofejevovou. Také program všech účinkujících je velmi přitažlivý a přitažlivá je i příležitost strávit neopakovatelné chvíle, v nichž se pojí hudba vysoké umělecké úrovně s výtvarným a archi- Z NOVÝCH KNIH V knižní nabídce tohoto týdne, která je poměrně chudá, patrně více zaujmou tituly z oblasti literatury faktu než málo početná edice beletrie. Se zajímavým titulem přichází nakladatelství Mladá fronta. Ve své edici Archiv vydává knihu sovětského historika A. A. Fursenka Dynastie Rockefellerfi. Autor byl prvním cizincem, který mohl použít řadu dokumentů přímo z rodinného archívu této z nejmocnějších finančnických rodin v USA. Oblíbenou a vyhledávanou literaturu memoárovou, obohacují v tomto týdnu paměti bulharského generála P. Illjeva. Autor v knize nazvané Ve vlčím doupěti (Svoboda), líčí jak své životní osudy, tak život v bulharské carské armádě v třicátých letech. Vyvrcholením díla je zobrazení nástupu ilegálního hnutí, jehož se autor osobně zúčastnil. Do Turkestánu, Afganlstánu Indie na počátku našeho letopočtu a nás zavádí svérázný cestopis mnicha Fa - dhistických Siena Zápisky o budzemích (Odeon). Nakladatelství Cs. spisovatel se vrací v reedicí ke třem prózám N. Frýda spojeným v jeden svazek pod titulem Tři malé ženy. Věčnému námětu, vztahu dětí a rodičů je věnována nová próza H. Šmahelové Bratr a sestra. Vydává jt v edici Omnia nakladatelství Svoboda. Z překladů jistě zaujme a uspokojí třetí svazek spisů klasika ruské a sovětské literatury A. N. Tolstého. Svazek Černý patek a jiné prózy (Odeon), přináší několik nejvýznamnějších Tolstého novel z dvacátých let. Čtenářům, kteří chtějí být v předstihu a obšírně informováni o řadě k vydání připravených knih, připomínáme, že tento týden přichází do knihkupectví čtvrtletník Výběr z nejzajíinavějších knih. (kv) tektonickým dílem nemenších hodnot, kdy lze naslouchat hudbě v celé její šíři, velikosti, a vnímat krásu, kterou , umělec do svého díla vkládá. A ještě jedno si každý jen trochu vnímavý návštěvník v těchto místech uvědomí: že celý ten objekt Jízdárny je vlastně jedním velkým uměleckým exponátem, kterým je oslaveno toto významné výročí. Neboť v místech historicky cenné Jízdárny, pod bytelným dřevěným stropem, si naše socialistická republika zřídila reprezentační výstavní síň, dokument hluboké proměny za posledních dvacet pět roků, a v ní jsou postupně shromažďovány ve formě výstav nepředstavitelné hodnoty národního umění, které je přístupné všem. Soboty a neděle jsou dny zájezdů, nejvhodnější i k návštěvě Prahy. A půjdete-li na Hradčany — a to jistě půjdete — nezapomeňte se podívat do Jízdárny. Určitě nebudete litovat! (pal) Učitelé dnešku Tak je nazvána výstava, která probíhá od 20. 3. do 20. dubna ve výstavní síni Městské osvětové besedy v Chotěboři na okrese Havlíčkův Brod. Návštěvníkům se na ní představují souborem svých výtvarných prací učitelé - výtvarníci z Chotěbořska, kteří poprvé před veřejností vypovídají ve svých zajímavých dílech o životě a podobách tohoto malebného kraje. Na výstavě jsou zastoupeny různé techniky výtvarného oboru — grafika, malba i fotografie. Díla jsou podnětným příspěvkem k vyjádření představy o kraji Železných hor; seznamují návštěvníka s přírodními krásami a bohatstvím kraje, který je pro výtvarníky opravdovou inspirací. Výstava „Učitelé dnešku“ se setkává s velkým zájmem a pochopením veřejnosti nejen z Chotěboře, ale i okolních obcí. (kř) Vrcholná díla ruského realismu Praha (čtk) — V Jízdárně Valdštejnského paláce v Praze byla včera dopoledne zahájena výstava „Ruský realismus 1850—1900“. Výstavu, obsahující vrcholná díla ruské malířské školy druhé poloviny 19. století, kterou obeslaly Státní Treťjakovská galerie v Moskvě a Státní ruské muzeum v Leningradě, zahájil ministr kultury CSR dr M. Brůžek, CSc. Po jeho vystoupení promluvil kulturní rada sovětského velvyslanectví J. F. Perepečenov. Vernisáže se zúčústnili tajemník ŰV KSC J. Fojtík, náměstek ministra zahraničních věcí CSSR dr. I. Rohúr-Ilkiv, primátor Prahy dr. Z. Zuska, předseda ŰV SCSP V. David, předseda Svazu českých výtvarných umělců národní umělec J. Gruss a představitelé politického a kulturního života CSR. Kulí umí zrnka • Jubileum. Olomoucký autor, překladatel a lektor dánštiny dr. František Tvrdoň, jehož z jeho příspěvků znají i naši čtenáři, se dožil 26. března šedesáti let. Vedle lidových vyprávění z rodného kraje píše studie literárněvědné, a věnuje se i překládání beletrie ze skandinávských jazyků. • Rozvoj kulturního života. V Holicích na Pardubicku věnují nemalou pozornost kultuře. 95 tisíc občanů tam za rok navštíví významné kulturně politické akce. Loni například uspořádali 7 koncertů, 10 výstav, 17 zajímavých přednášek a 23 divadelních představení. (car) Na jednom z koncertu na výstavě Umění a socialismus v jízdárně Pražského hradu vystoupili houslista Z. Brož a klavírista ]. Hubička. (Foto Mtnich) m mm ZHIASUATELEVIZE PRAHA: 15.DO První směně — 16.30 Horizont — 19.14 S. Timko: jeden den (premiéra rozhlasové hry) — 20.15 Hudba pro vás — 20.45 Kolotoč. HVĚZDA: Od 16.05 do 17.00 ČSSR v. Rakousko (odvetné utkání v kva lifikaci pro ME v kopané hráčů do 23 let) — Od 20.35 do 21.30 NSR v. ČSSR (utkání v kopané). VLTAVA: 18.05 Dnů šesl a nocí sedm (3) — 19.00 Na pomoc Roku stranické výchovy — 19.35 Hudba pro stereo — 20.30 Verše V. Závady — 20.45 B. Britten: Lukrécia (opera). TELEVIZE: 9.00 TVS: Zpívám, zpíváš — 9.15 Počítáme s množí-' nami (B) — 10.05 TVS: Tragédie dvou hodin — 10.35 Národní divadlo hlásí — 10.55 Učitel národů; umělecký dokument — 11.25 Burza podniků — 14.25 CSSR v. Rakousko; kvalifikační utkání na ME v kopané hráčů du 23 let — 16.25 Besedy o výchově — 16.50 Škola šachu — 17.00 |e to jen hra? (4. díl cyklu) — 17.45 Oblastní noviny — 18.00 Večerníček - 18.10 ND hlásí — 18.15 Melodie, které se vracejí |zpívá K. Hála| — 19 33 Program pro pec; návšlěva u vysokých pecí VŽKG - 20.00 B. Smetana: Hubička (přímý přenos z Národního divadla v Praze) — 22.00 Noviny — 22 40 O filmu — 22.45 Zdravotnická osvěta — 22.25 Hrajema — Na závěr Zprávy. I 28. BREZNA 1973