Zemědělské Noviny, březen 1973 (XXIX/51-77)

1973-03-28 / No. 74

Pozdravné telegramy Praha (čtk) — Kromě již publikovaného blahopřání od ve­doucích představitelů SSSR zaslali presidentu republiky L. Svo­bodovi k jeho znovuzvolení pozdravné telegramy: První tajemník ŰV Bulhar­ské komunistické strany a předseda státní rady BLR T. Živkov a předseda rady mi­nistrů S. Todorov, předseda presidia Maďarské lidové re­publiky P. Losonczi, první ta­jemník ŰV Mongolské lidové revoluční strany a předseda rady ministrů MoLR J. Ce­­denbal, první náměstek před­sedy presidia Velkého lidové­ho churalu MoLR S. Luvsan, první tajemník ÜV Jednotné socialistické strany Německa E. Honecker, předseda státní rady NDR W. Ulbricht a před­seda rady ministrů NDR W. Stoph, první tajemník ŰV Pol­ské sjednocené dělnické stra­ny E. Gierek a předseda stát­ní rady PLR H. Jabloňski, ge­nerální tajemník Rumunské komunistické strany a předse­da státní rady RSR N. Ceau­­šescu, předseda Svazu komu­nistů Jugoslávie a president SFRJ J. Broz-Tito, president Vietnamské demokratické re­publiky Ton-duc-Thang, pre­sident Chilské republiky S. Allende. Další pozdravy zaslali: Af­ghánský král Muhammad Zá­­hir Šáh, belgický král Bau­­douin I., etiopský císař Haile Selassie I., francouzský presi­dent G. Pompidou, předseda rady národní obrody Ghanské republiky plukovník I. K. Acheampong, president Indic­ké republiky V. V. Giri, írán­ský šahinšáh M. Rezá Pahláví, předseda vlády Japonska K. Tanaka, pákistánský president Z. A. Bhutto, president Ra­kouské republiky F. Jonas, president Spojených států amerických R. Nixon, presi­dent Švýcarské konfederace R. Bonvin, president Tuniské re­publiky H. Burgiba, turecký president C. Sunay. Na 2 milióny forintu vydělá zemědělské družstvo v Tiszakécsue pěstováním zeleniny ve sklenících z umělé hmoty. První úroda letošního jara činila 60 000 svazků ředkvičky a 200 000 hlávek zeleného salátu. Snímek zachytil sklizeň ředkvičky. (Foto CTK - MTI) Příklad í Bude svět bezpečnější? To je ta otázka pod povrchem politi­ky, k ni se upinaji naděje stříz­livých státníků i prostých lidi. Je dost nejistoty o odpovědi. Ale náš starý kontinent je už pevně rozhodnut: ke konferenci o ev­ropské bezpečnosti nesporně do­jde ještě letos. A jestliže se vše podaří, bude-li z Evropy defini­tivně vyhoštěna válka, proč by pak nemohly být podniknuty po­dobné kroky například v Asii, kde žiji dvě třetiny lidstva? Doposud tomu bránil zkázo­­nosný požár ve Vietnamu. Jeho uhašením byla odstraněna nej­­těžší překážka myšlence systému kolektívni bezpečnosti v Asii, jak ji předložil Sovětský svaz již v roce 1969. Tento návrh vůbec nezastaral. Nemá totiž - stejně jako v Evropě - jiné posláni než skutečně zpevnit bezpečnost, garantovat mírové soužiti a spo­lupráci států a národů v této rozlehlé oblasti. Je také neméně aktuálni než v Evropě; ani po Vietnamu nepřestaly v Asii exis­tovat zárodky nových obtíži a konfliktů. Jako nikde jinde ve světě se tam projevuji důsledky politiky vojenských bloků, které vytvořily USA a Británie, jež sou­časně vnutily asijským zemim dvoustranné vojenské smlouvy. Teď půjde o jedno: dát ve velkém do pořádku tyto věci. Mohlo by se zdát, že jsou pro nás dost vzdálené. Tvrdé skuteč­nosti však svědč i o tom, že kaž­dé válečné ohnisko kdekoliv na světě může ohrozit klid i v Ev­ropě. Právě v Asii se začátkem 30. let ozvaly prvni salvy děl bližici se druhé světové války. A za posledních sedmadvacet let nebylo na tomto kontinentu snad jediného týdne bez ozbro­jených srážek. Ostře se tu pro­mítly všechny zvraty mezinárod­ních vztahů. Nelze proto hovo- pro Asii řit o plném zajištěni bezpečnos­ti v Evropě, dokud pocit bezpe­čí a miru nepozná také Asie. V sovětské iniciativě důležitou úlohu hraje okolnost, že SSSR není jen evropským, ale součas­ně asijským státem, neboť dvě třetiny jeho üzemi leži v Asii. Nejenže podal návrh, nýbrž už dřivé šel příkladem tim, že s růz­nými státy — s indii, Íránem, Irá­kem, Afghánistánem, Tureckém - navázal vztahy založené na důvěře a rovnoprávnosti. Snažil se i o urovnání třecích ploch s Japonskem, zděděných z dru­hé světové války. To oceňuji čet­né asijské státy, z nichž mnohé samy chtějí přispět k normaliza­ci vztahů se zeměmi různých systémů. Myšlenka kolektivní bezpeč­nosti v Asii je zatím ještě dost křehká rostlina a má ještě v cestě překážky, které se už v Evropě nevyskytuji. Sem například vážné rozpory patři mezi velkými asijskými zeměmi i vy­pjatý nacionalismus, který . tu je namnoze největší silou, s níž nutno počítat. Hlavni překážkou jsou ovšem snahy Američanů změnit pouze formu jejich vo­jenské přítomnosti v Asii. USA se i nadále drží doktríny vystup­ňování boje Asijců proti Asij­­cům, jak ji formuloval president Nixon rovněž již v roce 1969. Konečně je tu odpor Pekingu, který se snaži vydávat sovětský návrh za pokus „obklíčit Činu", třebaže z Moskvy bylo jasně ře­čeno, že bezpečnostní systém není namířen proti ČLR a že se Čína může stát jeho plnopráv­ným účastníkem. Připusťme, že cesta k sy­stému kolektivní bezpečnosti pro Asii nebude snadná. Avšak ani zdaleka neni beznadějná - je tu už pozitivní přiklad Evropy. (hč) 2 Zemědělské noviny Ze s O rozvoji čs.-sovětského ob­chodu jednal včera v Moskvě ministr zahraničního obchodu CSSR ing. A. Barčák se svým sovětským kolegou N. Patoli­­čevem. Delegace vlád CSSR a Ra­kouska pracují tento týden ve Vídni společné na textu smlou­vy o postupu při řešení udá­lostí na hranicích mezi obě­ma státy. V Moskvě se včera s mi­nistrem zahraničí Gromykem setkala ministryně zahraničí Prozatímní revoluční vlády Jihovietnamské republiky pa­ní Binhová. Na návštěvu do USA od­letěla včera sovětská minis­tryně kultury Furcevová. Sovětská a americká dele­gace. jednající o omezení stra­tegických zbraní, se včera se­šly v Ženevě. Dvoudenní zasedání minis­trů financí dvaceti západních zemí skončilo včera. Ministři pověřili své náměstky, aby se v květnu sešli na další kon­ferenci, která by měla připra­vit potřebnou reformu kapita­listického měnového systému. Cestný předseda NKS Max Reimann rozhodně odmítl tvr­zení mluvčího bonnské vlády, že NKS sleduje cíle nepřátel­ské ústavě. Panamský lid nestrpí, aby nad jeho územím vlála nadá­le vlajka USA. Tajné hlasování britských horníků, zda vyhlásí celoná­rodní stávku na podporu svých pracovních a mzdových poža­davků, začalo včera. Výsledky společné práce a plány společných akcí v boji proti srdečním chorobám, ra­kovině a další věci projedná sovětsko-americká komise pro spolupráci v oblasti zdravot­nictví. V americkém Kongresu sílí hlasy požadující co nejrych­lejší normalizaci vztahů mezi USA a Kubou. Další oběť si včera vyžádal teror britských vojáků proti severoirskému obyvatelstvu. • LÉČBA SOKEM - V ame­rickém městě Baltimoru běžel mechanik John Macomber tak neukázněné přes rušnou ulici, že jeden řidič vystoupil auta a dal mu facku. Mecha­z nik se však na něj vůbec ne­zlobil a mimo očekávání do­konce šoféra objal. Nečekanou ránou totiž Macomber znovu nabyl řeč, kterou před lety při nehodě ztratil. Vagóny pro metro Moskva (čtk) — Mytiščin­­skě strojírny vyrobily sedm zkušebních vagónů pro praž­ské metro. Jsou v nich insta­lovány polovodičové prvky, zajištující plynulý rozjezd a větší akceleraci. Vlaková sou­prava začne v nejbližší době jezdit v moskevském metru, aby konstruktéři vyzkoušeli její jízdní vlastnosti. První vagóny, jichž si Českosloven­sko objednalo celkem padesát, budou odeslány přes pohra­niční stanici Čop již koncem roku. Padesát vagónů z My­­tiščinských strojíren jezdí ta­ké v budapešťském metru; za tři roky na ně nepřišla jedi­ná reklamace. STÁLE PŘEKÁŽKY V PLNĚNÍ PAŘÍŽSKÉ DOHODY Poslední američtí vojáci odcházejí Zůstává však ještě „stráž" a „experti" Saigon (čtk) — Včera začala závěrečná fáze odchodu ame­rických vojenských jednotek z jižního Vietnamu a propuštění amerických válečných zajatců. Dokončení obou akcí předpo­kládaných v dohodě o ukončení války a obnovení míru ve Vietnamu podepsané koncem ledna v Paříži bylo v minulých dnech ohroženo rozhodnutím presidenta Nixona zastavit plá­novaný odsun posledních asi 6000 amerických vojáků z již­ního Vietnamu. Tím si Spojené státy chtěly vynutit propuštění amerických zajatců z Laosu, o nichž se pařížské dohody ani protokoly vůbec nezmiňovaly. Po gestu dobré vůle, kterou projevila Vlastenecká fronta Laošu svou ochotou propustit americké zajatce, president Nixon v pondělí své předchozí rozhod­nutí odvolal. Podle amerických vojen­ských činitelů ve Washingtonu a v Saigonu mají být obě akce dokončeny ve čtvrtek, znamená den po termínu sta­to noveném v pařížské dohodě o Vietnamu ze dne 27. ledna 1973. Přesto trvají překážky v plnění pařížské dohody. Pře­devším není jasná budoucnost čtyřstranné vojenské komise, která měla původně ukončit svou činnost do 60 dnů po po­­depsání dohody, to je do 28. března 1973. Skupina VDR zastoupená v komisi oznámí-la. že je rozhodnuta v plá­novaném termínu práci v ko­misi ukončit, zatímco americ­ká skupina usiluje o prodlou­žení její funkce na neurčitou dobu s tím. že úkolem komise by mělo být dbát na striktní dodržování příměří. Podle pa­řížské dohody měla čtyřst ran­nou komisi po vypršení 60den­­ní lhůty nahradit dvoustranná vojenská komise složená ze zástupců Prozatímní revoluč­ní vlády Jihovietnamské- re­publiky a saigonského režimu. Nejasno je dosud také v tom, zda na základě požadavku skupiny VDR a Prozatímní revoluční vlády Jihovietnam­ské republiky v komisi bude z jižního Vietnamu staženo ta­ké 159 příslušníků americké námořní pěchoty střežících velvyslanectví USA v Saigonu, několik desítek „vojenských přidělenců“ u tohoto úřadu, řada vojenských specialistů USA pověřená „zvláštními úkoly“ a 825 amerických vo­jáků pracujících ve čtyřstran­né vojenské komisi. Hanoj — Na hanojském letišti Gia-lam byla včera pro­puštěna poslední dvaatřiceti­­členná skupina Američanů za­jatých v průběhu vietnamské války jihovietnamskými vlas­tenci. Definitivní počet zajat­ců propuštěných orgány Pro­zatímní revoluční vlády Jiho­vietnamské republiky tak do­sáhl čísla 127 mužů. Většina dnes osvobozených zajatců by­la zajata v letech 1968—72, přičemž kapitána Phillipa Kientzlera vlastenci zajali den před podepsáním pařížských dohod. Navo chilsko vláda Santiago de Chile (čtk) — Chilský president Sal­vador Allende včera oznámil složení nové vlády, když před­chozí podala minulý týden ko­lektivní demisi. Novým minis­trem vnitra v Chile se stal socialista Gerardo Espinoza, ministrem veřejných prací Humberto Martones a minis­trem dolů Sergio Vital. Minis­trem zemědělství byl jmeno­ván Pedro Hidalgo, ministrem pozemků a osidlování Roberto Cuéllar a tajemníkem vlády Anibal Palma. Ostatních devět míst v Allendově vládě Lido­vé jednoty zůstalo beze změn. Jejím pilířem jsou nadále so­cialisté a komunisté. Láva v městě R e y k j a v í k (čtk) — Proud žhavé lávy včera zaplavil nej­větší továrnu na rybí konzer­vy v městečku Vestmannaey­­jar, které je již zcela vydáno na milost rozsoptěnému vul­kánu Helgafjell. Po elektrár­ně, která shořela, je konzer­várna druhým z průmyslo­vých závodů města, který byl zcela zničen. Podle zprávy pracovníků záchranných čet na ostrově Heimaey je již jen otázkou času, kdy láva zapla­ví a spálí i zbývající dvě to­várny, přístav a dosud stojící opuštěné obytné domy. Vyprahlá Afrika Bamako (čtk) — Značnou část afrického kontinentu za­sáhla katastrofální sucha. Po­stiženy jsou zejména Mali, Mauretánie. Senegal, Horní Volta. Niger a Jihoafrická re­publika. V některých oblastech těchto zemí loni nespadla ani kapka deště a ve většině dal­ších množství srážek předsta­vovalo třetinu až polovinu roč­ního průměru. Tato živelní po­hroma způsobila velké škody zemědělství. Africké země podnikají ener­gické akce na pomoc postiže­nému obyvatelstvu. Vláda Ma­li zorganizovala distribuci po­travin mezi obyvatelstvem oblastí trýzněných suchem. Letos začne společný trénink Moskva (čtk) — List „So­­větskaja Rossija“ otiskuje člá­nek, který uveřejnil americký list „New York Times“ o spo­lečném letu sovětských a ame­rických kosmonautů. Podle plánu letu se počítá s pevným spojením americké kosmické lodi Apollo a sovětské kos­mické lodi Sojuz. Bude to první společný kosmický let kosmonautů USA a SSSR, uvá­dí se v článku. Profesor Bušujev, delegace sovětských inženýrů a dva kosmonauti — generálmajor Vladimir Šatalov a Alexej Je­­lisejev — jsou již v kosmic­kém středisku Lyndona B. Johnsona, aby se zúčastnili Končí éro srdečních transplantaci? New York (čtk) — Pro­slulý americký srdeční chi­rurg dr. Michael de Bakey, který sám provedl 12 trans­plantací srdce, prohlásil, že éra transplantací srdce brzy skončí, protože byly vyvinuty nové méně riskantní operativ­ní metody léčení srdečních chorob. Z 12 pacientů, jimž dr. de Bakey transplantoval cizí srdce, žije jediný, který byl operován před pěti roky. Dr. de Bakey uvedl, že no­vá, účinnější a méně riskant­ní metoda spočívá v přenesení žíly z pacientovy nohy a v jejím napojení na srdeční tep­nu. Krev pak místo blokova­nou žilou proudí transplanto­vanou žilou. Byla již také vy­vinuta metoda, jak nahradit vadnou srdeční chlopeň chlop­ní umělou. prvního kola rozhovorů o na­stávajícím společném letu. Profesor Bušujev a Glinn Lunney, technický ředitel Spojených států, vyjádřili na tiskové konferenci uspokojení nad pokrokem, jehož bylo do­saženo při vypracování po­drobností plánů letu, plánu tréninků, zkoušek atd. Američtí a sovětští kosmo­­nouti začnou společně tréno­vat v USA v létě a v Sovět­ském svazu na podzim. Gene­rál Satalov, který řídí přípra­vy sovětských kosmonautů, prohlásil, že zpočátku bude trénink zahrnovat „vzájemné seznamování se speciální ter­minologií a se systémy, s ni­miž bude nutno společně pra­covat“. Počítá se s tím, že tento společný let, který je oficiálně známý jako program „Apol­lo—Sojuz“, začne 15. června 1975. V průběhu sedmi a půl hodiny po vypuštění kosmické lodi Sojuz budou tři američtí kosmonauti startovat z Ken­­nedyho mysu v kosmické lodi Apollo. Posádku americké kos­mické lodi tvoří brigádní ge­nerál Thomas Stafford, dále Donald Slayton a Vance Brand — oba civilisté. Členové posádky budou pře­cházet z jedné kosmické lodi do druhé modulem, který bu­de upevněn na nosné části kosmické lodi Apollo. Po ce­lou dobu bude přinejmenším jeden sovětský kosmonaut v Sojuzu a jeden americký kos­monaut v Apollu. kosmonautů SSSR a USA Program »Apollo-Sojuz« LITERATURNAJA GAZETA O TZV. SPIKNUTÍ UN PIAA Před další čistkou v Číně Moskva (čtk) — Sovětský týdeník Litěraturnaja gazeta uveřejnil článek o tzv. „spik­nutí Lin Piaa“, bývalého čín­ského ministra obrany. „Je nesporné, že Mao Ce-tung při­dělil svému »nástupci« a »nej­­bližšímu druhovi« úlohu obět­ního beránka za neúspěch vlastní dobrodružné politiky. Mao používá této metody ni­koli poprvé“ — praví se v článku. „Téměř všichni jeho »nejbližší spolubojovníci« byli zničeni nebo v nejlepším pří-pádě »potichu« zapadli v pro­pasti politického nebytí. Spolu s Lin Piaem zmizelo podle od­hadu japonských pozorovatelů asi 130 předních vojenských představitelů a bylo odstraně­no mnoho vedoucích stranic­kých a státních činitelů.“ V letošním roce má být po­dle tvrzení časopisu Far Easten Economic Review zahájena nová »likvidace kacířů«. Ta­ké britský list Sunday Times psal o »obnovení boje o moc v Pekingu«. Obyčejná žena Podobá se desítkám a stovkám žen. Žije tiše, nenápadně, ale přitom je jí všude plno. Najdete ji zaručeně tam, kde se něco děje, vždycky musí „být u toho“ a nedá si říct ani o vlastním volnu. Dělá víc než musí, ale tak nějak samozřejmě. Že je právě tím jiná než mnohé ostatní? Vysmála by se vám. „Jsem jen obyčejná ženská, jakápak jiná,“ spustila by. V kanceláři JZD v Chýni u Prahy seděla nad haldou popsaného papíru. Hemžilo se to na něm samými číslicemi, součty, záhadnými výpočty. Markéta Rajtorová dělá totiž v družstvu fakturantku. A dob­ře si se všemi těmi troj- i více místnými čísly rozumí. Je to přímá, jasná řeč bez otázek a smlouvání, libuje si. Však už si s ciframi v družstvu pěk­ně dlouho povídá. Kdypak to vlastně začalo? Po válce. To se sem přistě­hovala. Důvodem byla láska a tudíž i svatba. Rodačka z již­ních Čech, která dodnes nedá dopustit na kouzelný kraj ryb­níků a šelest vysokánského rákosí, si musela zvykat na nový domov i na práci. Vždyť v Týně nad Vltavou, kde pra­covala u okresního veterináře, jezdila po okolí, pomáhala očkovat prasata nebo koně. Vždycky se musí znovu a zno­vu smát, když po letech vzpo­míná, jak se některých hřebců bála. Inu, nebylo jí tehdy ani dvacet let. V Chýni začala úplně jinak. Nejprve na poli, při žních. Bylo to v roce 1949, družstvo u nich ještě nebylo, ale se svým manželem a dalšími dobrovolníky pracovala na poli poprvé společně. Na účet­nictví se dala teprve, když bylo v obci založeno družstvo. Měla pak na starosti celé hos­podářství JZD a nikdo jí v tom nemohl pomáhat, proto­že na to prostě nebyli lidi. K tomu rodina, měla malého syna, navíc čekala druhé dítě a domácnost se také sama ne­udělala ... Když zvolili jejího manžela předsedou družstva, stala se skladovou účetní. A zase v tom byla sama, jediná kancelářská síla pro celé družstvo. Pomá­hala kde bylo třeba, i při vy­počítávání výplat. Práce měla nad hlavu, však také k vůli ní „zapomněla“ odjet do po­rodnice. To bylo tak, vypráví. Musela jsem udělat uzávěrku za je­den rok v hospodaření druž­stva. Věc spěchala, chtěla jsem být brzy hotová. Sou­druh, který mi přitom pomá­hal, mě od toho zrazoval. Po­řád říkal, abych si dala pokoj a už toho nechala. Jenže to jsem zase byla celá já. Ne­dala jsem pochopitelně na jeho řečičky a dělala jsem dlouho do noci. Pak už bylo pozdě — dcerka se nám naro­dila doma... Ze skladové účetní se pak stala fakturantka. Zároveň s tím však začala dělat účetní v národním výboru a hospo­dárku v základní organizaci KSČ. Prostě a jednoduše — patronát nad světem čísel v Chýni měla Markéta Rajto­rová. Jenže ona to dokáže být ně­kdy hezky komplikovaná věc. V obci je každým rokem za­potřebí udělat spoustu věcí. A finanční prostředky — ty nejsou, žel — nevyčerpatelné. Proto musí všichni v MNV dlouho a pečlivě vážit, na co je vlastně použít. Co je pro všechny obyvatele Chýně uži­tečnější, co jim prospěje nej­víc. Markéta Rajtorová je už devátým rokem poslankyní MNV a od roku 1971 dokonce předsedkyní finanční komise a členkou rady. Má tedy do toho co mluvit. Vždycky má u mne zelenou to, co by se mělo udělat pro děti, říká rozhodně. Důležitější je tedy opravit a zadaptovat třeba mateřskou školku nebo školu než vyasfaltovat silnici. Máma se v ní nezapře. Sama má tři děti a už je do­konce babičkou. Snad proto fandí z celého srdce právě mladým. Před několika lety založila v Chýni pobočku Čer­veného kříže, která má teď kolem sedmdesáti členek, osm stálých dárců krve a dalších sedm, osm se podaří vždy za rok získat. Dnes se však už snaží starost o Červený kříž předat někomu mladšímu. Cí­levědomě si vybírá a také vy­chovává. „Myslím si,“ říká, „že je na nás, abychom mladé za­pálily pro veřejnou činnost.“ Ani Svaz žen Markétě Raj­­torové nedal spát. Už dlouhá léta v něm pracuje. Začala v místní, vesnické organizaci a teď je členkou okresního výboru. Spolu s ostatními sou­družkami se stará mimo jiné o činnost vesnických orgami­­zací. Letos je čeká zvlášť dů­ležitý úkol: od voleb do za­stupitelských úřadů uplynou dva roky. Rozhodly se proto, že se všemi ženami — poslan­kyněmi všech stupňů — pro­mluví o tom, jaké mají pro­blémy ve své práci, co se jim daří, kde narážejí. K jednání přizvou i příslušné pracovni­ce z ONV. A což kdybyste si teď už trochu odpočinula, soudružko Rajtorová? Ale kdepak, to je u ní vždy to poslední. Má ráda lidi. jim patří její dlouho do noci rozsvícená lampa na pra­covním stole. Společně s nimi přeměňovala ráz obce, ruku v ruce s nimi budovala i druž­stvo. Obyčejná ženská... Oby­čejná? Z. PETEROVÁ Markéta Rajtorová uprostřed svých spolupracovnic z okres­ního výboru Svazu žen. Společný trh předkládá účet Donedávna se o Dánsku s jeho rozvinutou živočišnou výro­bou. jeho chovem dobytka a mlékárenským hospodářstvím ho­vořilo jako o zemi, kde jsou mléko a máslo nejenom vysoce kvalitní, ale také ve srovnáni s jinými rozvinutými kapitalis­tickými státy západní Evropy navíc i laciné. Cas se ale ne­zastavil, mnohé z toho, co ještě včera bylo pravda, dnes už neplatí... Doby, kdy o sobotách a ne­dělích vyjížděli podnikaví zá- • padni Němci do Dánska ne­jenom za turistickými pozoru­hodnostmi, ale hlavně s dale­ko prozaičtějšími úmysly — nakoupit do zásoby laciné ja­kostní dánské máslo a mléč­né výrobky — patří minulosti. Čilý víkendový provoz v po­hraničních oblastech ustal a v dánských novinách se stále častěji objevují zprávy o pro­testních akcích dánských ze­mědělců proti nehoráznému zvyšování cen právě těchto výrobků. List Berliner Zeitung má pravdu, když tyto množící se akce nesouhlasu s tímto vý­vojem klade do souvislosti s inflačními tendencemi v kapi­talistickém světě a se stou­páním cen. Zvyšování cen mlékárenských výrobků Dánsku až o třicet procent má v­­však také ještě jiné, specific­ké důvody. Je to bezprostřed­ní důsledek působení negativ­ních faktorů vstupu do EHS, který byl dánské veřejnosti demagogickými argumenty lí­čen jako výhodný. Oklamaní voliči, kteří sedli na tuto vě­jičku a hlasovali v referendu pro vstup do EHS, platí nyní za toto připojení z vlastní kapsy. Když bylo Dánsko přijato do západoevropské kapitalis­tické integrace, muselo se při­způsobit společným předpisům a zrušit státní subvence, které až dosud poskytovalo na chléb, máslo, sýry a cukr. Ceny šly nahoru. Byla zavedena ještě speciální daň, která stoupání cen urychlila. První důsledky pocítil dánský spotřebitel už na začátku letošního ledna, kdy podražilo maso a masné výrobky. Když se zvyšují ceny, je to vždycky nepříjemné. Ještě horší je, když se po jednom zvýšení cen čeká v nedaleké době další. To je dnes případ Dánska. Loňským zvýšením cen o 7 procent se reálná mzdy Dánů snížily o 2,1 pro­centa. Je samozřejmé, že tím, kdo na vstup do EHS nejvíce doplatí, jsou především děl­níci, rolníci, ale také drobni řemeslníci a živnostnici, kteří jsou na jejich příjmech a vy­dáních existenčně závislí. Kdo na tom vydělá, je nabíledni. Dánští kapitalisté a samozřej­mě zainteresované západoev­ropské monopoly, kterým za­tažení Dánska do západoev­ropského společného trhu zvý­ší zisky ... (wg Pádný důvod krozvodu Proti rozvodu se papež i ka­tolická církev stavěli, jak zná­mo, po celá staletí a oficiálně se tento záporný postoj k roz­vodu nezměnil ani dnes. Není i ovšem pravidlo bez výjimky: v Itálii se mohou nechat rozvést — občas také katolíci. Musí k tomu ovšem mil, jak píše berlínský „Horizont“, bo­hatou fantazii a nápaditost. Prostě vymyslet si něco, co by papežský soudní dvůr, zvaný „Sacra Rota Romana“, at už s těžkým nebo lehčím srdcem uznal coby pádný důvod k rozvodu. Cím je tento důvod ztřeště­nější, tím má větší naději na úspěch. Přiklad? V jedoucím rychlíku si najednou cestující, který je mimochodem vysoce postaveným soudcem, začne odkládat všechno své oblečeni. Nahý je pak okamžitě převe­zen na nejbližší nervovou kli­niku a zde prohlášen — za „nesvéprávného“. Nebo jiný příklad: Jistý italský lékař se jednoduše od svých kolegů ne­chal prohlásit za duševně po­mateného. To jsou dostatečně „pádné“ papežský důvody pro nejvyšši soudní dvůr, aby prohlásil manželství těchto pá­nů za neplatné. Jestliže se ná­hodou pánové opět „rychle uzdraví" a znovu ožení, to už samozřejmě nespadá do kom­petence svátého soudu. Pozoruhodné je, že jenom v roce 1971 uznala Svatá stolice přes tisíc manželství za ne­platná právě z podobných dů­vodů. Přední italští právníci, sledující tuto pikantní stránku činnosti Svaté stolice, došli rovněž k zajímavému závěru: Ze totiž „bohatí katolíci vět­šinou rychleji dosahuji rozvo­du než průměrní občané". Že by se pověstná korupce nevy­hnula ani ctihodné „Sacra Ro­ta Romana“ ?. (jok) Smer Jízdárna Aby bylo jasno, tedy Jízdár­na Pražského hradu, kde je právě dlouhodobě instalována výstava výtvarných děl k 25. výročí Vítězného února a v jejímž rámci se konají vždy v sobotu odpoledne a v ne­děli dopoledne koncerty na­šich předních umělců. Tyto koncerty jsou darem Prago­­koncertu na počest těchto vý­znamných dnů, darem, k ně­muž se připojili i umělci, aby tak manifestovali svou souná­ležitost s naším společenským zřízením. Koncerty jsou pade­­sátiminutové a většinou jsou doplněny recitací, což je v tomto překrásném prostředí, v jedinečné atmosféře, kterou přinášejí vystavená díla na­šich vynikajících výtvarníků, zvlášť působivé. Není proto divu, že o kon­certy je zájem a že ani ná­dherné jarní počasí, které nás minulou sobotu a neděli tak náhle překvapilo, nedokázalo být rovnocenným konkuren­tem. Na úspěchu sobotního od­poledne se podílela mladá, velmi nadějná houslistka Mar­ta Tupá, kterou doprovázel prof. Alfréd Holeček, Milan Klásek, člen Divadla na Vi­nohradech, a posluchač třetího ročníku DÁMU Jindřich Hyn­­ke. Nedělní dopoledne patřilo umělcům slovenským, houslo­vému duu Hoelblingových. Ji­nak se v Jízdárně ještě ob­jeví houslista zvučného jména Petr Messiereur s Jarmilou Kozderkovou, se zájmem se očekává vystoupení finalistů umělecké soutěže pražské kon­zervatoře uspořádané k výročí Února, své ctitele jistě bude mít Pražské dechové kvinteto, Nové klavírní trio a trio Fi­bichovo. A to již nemluvím ani o Smetanovu kvartetu, s nímž bude po koncertě uspo­řádána beseda. Mládež si urči­tě přijde poslechnout Talicho­­vo kvarteto a ten, kdo holduje klavíru, bude mít svou příle­žitost na koncertě Lidié Majg­­lingové a mladinké sovětské klaviristky, u nás dobře zná­mé jako vítězku rozhlasové soutěže Concertino Praga, Lju­­bu Timofejevovou. Také pro­gram všech účinkujících je velmi přitažlivý a přitažlivá je i příležitost strávit neopa­kovatelné chvíle, v nichž se pojí hudba vysoké umělecké úrovně s výtvarným a archi- Z NOVÝCH KNIH V knižní nabídce tohoto týdne, která je poměrně chudá, patrně více zaujmou tituly z oblasti lite­ratury faktu než málo početná edice beletrie. Se zajímavým titulem přichází nakladatelství Mladá fronta. Ve své edici Archiv vydává knihu so­větského historika A. A. Fursen­­ka Dynastie Rockefellerfi. Autor byl prvním cizincem, který mohl použít řadu dokumentů přímo z ro­dinného archívu této z nejmoc­­nějších finančnických rodin v USA. Oblíbenou a vyhledávanou lite­raturu memoárovou, obohacují v tomto týdnu paměti bulharské­ho generála P. Illjeva. Autor v knize nazvané Ve vlčím doupěti (Svoboda), líčí jak své životní osudy, tak život v bulharské car­ské armádě v třicátých letech. Vyvrcholením díla je zobrazení nástupu ilegálního hnutí, jehož se autor osobně zúčastnil. Do Turkestánu, Afganlstánu Indie na počátku našeho letopočtu a nás zavádí svérázný cestopis mni­cha Fa - dhistických Siena Zápisky o bud­zemích (Odeon). Nakladatelství Cs. spisovatel se vrací v reedicí ke třem prózám N. Frýda spojeným v jeden sva­zek pod titulem Tři malé ženy. Věčnému námětu, vztahu dětí a rodičů je věnována nová próza H. Šmahelové Bratr a sestra. Vy­dává jt v edici Omnia naklada­telství Svoboda. Z překladů jistě zaujme a uspo­kojí třetí svazek spisů klasika ruské a sovětské literatury A. N. Tolstého. Svazek Černý patek a jiné prózy (Odeon), přináší ně­kolik nejvýznamnějších Tolstého novel z dvacátých let. Čtenářům, kteří chtějí být v předstihu a obšírně informováni o řadě k vydání připravených knih, připomínáme, že tento tý­den přichází do knihkupectví čtvrtletník Výběr z nejzajíinavěj­­ších knih. (kv) tektonickým dílem nemenších hodnot, kdy lze naslouchat hudbě v celé její šíři, velikos­ti, a vnímat krásu, kterou , umělec do svého díla vkládá. A ještě jedno si každý jen trochu vnímavý návštěvník v těchto místech uvědomí: že celý ten objekt Jízdárny je vlastně jedním velkým umě­leckým exponátem, kterým je oslaveno toto významné výro­čí. Neboť v místech historicky cenné Jízdárny, pod bytelným dřevěným stropem, si naše so­cialistická republika zřídila reprezentační výstavní síň, dokument hluboké proměny za posledních dvacet pět roků, a v ní jsou postupně shro­mažďovány ve formě výstav nepředstavitelné hodnoty ná­rodního umění, které je pří­stupné všem. Soboty a neděle jsou dny zájezdů, nejvhodnější i k ná­vštěvě Prahy. A půjdete-li na Hradčany — a to jistě půjde­te — nezapomeňte se podívat do Jízdárny. Určitě nebudete litovat! (pal) Učitelé dnešku Tak je nazvána výstava, kte­rá probíhá od 20. 3. do 20. dubna ve výstavní síni Měst­ské osvětové besedy v Chotě­­boři na okrese Havlíčkův Brod. Návštěvníkům se na ní představují souborem svých výtvarných prací učitelé - vý­tvarníci z Chotěbořska, kteří poprvé před veřejností vypo­vídají ve svých zajímavých dílech o životě a podobách to­hoto malebného kraje. Na vý­stavě jsou zastoupeny různé techniky výtvarného oboru — grafika, malba i fotografie. Díla jsou podnětným pří­spěvkem k vyjádření předsta­vy o kraji Železných hor; se­znamují návštěvníka s přírod­ními krásami a bohatstvím kraje, který je pro výtvarní­ky opravdovou inspirací. Vý­stava „Učitelé dnešku“ se se­tkává s velkým zájmem a po­chopením veřejnosti nejen z Chotěboře, ale i okolních obcí. (kř) Vrcholná díla ruského realismu Praha (čtk) — V Jízdár­ně Valdštejnského paláce v Praze byla včera dopoledne za­hájena výstava „Ruský realis­mus 1850—1900“. Výstavu, ob­sahující vrcholná díla ruské malířské školy druhé polovi­ny 19. století, kterou obeslaly Státní Treťjakovská galerie v Moskvě a Státní ruské mu­zeum v Leningradě, zahájil ministr kultury CSR dr M. Brůžek, CSc. Po jeho vystou­pení promluvil kulturní rada sovětského velvyslanectví J. F. Perepečenov. Vernisáže se zú­­čústnili tajemník ŰV KSC J. Fojtík, náměstek ministra za­hraničních věcí CSSR dr. I. Rohúr-Ilkiv, primátor Prahy dr. Z. Zuska, předseda ŰV SCSP V. David, předseda Sva­zu českých výtvarných umělců národní umělec J. Gruss a představitelé politického a kul­turního života CSR. Kulí umí zrnka • Jubileum. Olomoucký au­tor, překladatel a lektor dán­štiny dr. František Tvrdoň, je­hož z jeho příspěvků znají i naši čtenáři, se dožil 26. břez­na šedesáti let. Vedle lido­vých vyprávění z rodného kraje píše studie literárně­vědné, a věnuje se i překlá­dání beletrie ze skandináv­ských jazyků. • Rozvoj kulturního života. V Holicích na Pardubicku vě­nují nemalou pozornost kul­tuře. 95 tisíc občanů tam za rok navštíví významné kultur­ně politické akce. Loni napří­klad uspořádali 7 koncertů, 10 výstav, 17 zajímavých předná­šek a 23 divadelních předsta­vení. (car) Na jednom z koncertu na výstavě Umění a socialismus v jízdárně Praž­ského hradu vystoupili houslista Z. Brož a klavírista ]. Hubička. (Foto Mtnich) m mm ZHIASUATELEVIZE PRAHA: 15.DO První směně — 16.30 Horizont — 19.14 S. Timko: jeden den (premiéra rozhlasové hry) — 20.15 Hudba pro vás — 20.45 Kolotoč. HVĚZDA: Od 16.05 do 17.00 ČSSR v. Rakousko (odvetné utkání v kva lifikaci pro ME v kopané hráčů do 23 let) — Od 20.35 do 21.30 NSR v. ČSSR (utkání v kopané). VLTAVA: 18.05 Dnů šesl a nocí sedm (3) — 19.00 Na pomoc Roku stranické výchovy — 19.35 Hudba pro stereo — 20.30 Verše V. Závady — 20.45 B. Britten: Lukrécia (opera). TELEVIZE: 9.00 TVS: Zpívám, zpíváš — 9.15 Počítáme s množí-' nami (B) — 10.05 TVS: Tragédie dvou hodin — 10.35 Národní di­vadlo hlásí — 10.55 Učitel náro­dů; umělecký dokument — 11.25 Burza podniků — 14.25 CSSR v. Rakousko; kvalifikační utkání na ME v kopané hráčů du 23 let — 16.25 Besedy o výchově — 16.50 Škola šachu — 17.00 |e to jen hra? (4. díl cyklu) — 17.45 Oblastní noviny — 18.00 Večerní­ček - 18.10 ND hlásí — 18.15 Melodie, které se vracejí |zpívá K. Hála| — 19 33 Program pro pec; návšlěva u vysokých pecí VŽKG - 20.00 B. Smetana: Hubič­ka (přímý přenos z Národního divadla v Praze) — 22.00 Noviny — 22 40 O filmu — 22.45 Zdra­votnická osvěta — 22.25 Hrajema — Na závěr Zprávy. I 28. BREZNA 1973

Next