Zemědělské Noviny, březen 1978 (XXXIV/51-76)

1978-03-15 / No. 63

Absolutní rekord v době strávené ve vesmíru pilotovanou lodí byl vytvořen posádkou orbi­tální stanice SALjUT 6 s kosmonauty /. Ro­­maněnkem a G. Grečkem. Pracovali ve vnějším prostoru 2037 hodin, děle než čtvrt roku. Tento vynikající výkon je cenným příspěvkem k ově­řování podmínek kosmického letu na lidský or­ganismus. Oba kosmonauti prokázali vysokou práce schopnost. Podle pravidel Mezinárodní letecké federace, která v Paříži registruje vrcholné výkony v kos­monautice. absolutní rekord je takový, který o 10 procent přesahuje rekord světový. Toho dosáhli sovětští kosmonauti dne 4. břevna pře­Připojujeme přehled časové délky všech so­větských pilotovaných letů od Gagarinova Vos­­toku 2. je to celkem 17 840 hodin, tedy 743 dní. Za tu dobu urazily posádky vesmírem zhruba půl miliardy kilometrů. Ve vloženém přehledu je zaznamenána život­nost šesti orbitálních laboratoří typu Saljut a na dolním okrají \e připojeno údobí, ve kterých byly pilotovány posádkami lodí Sojuz. Očekává se, že poslání rekordní posádky j. Romaněnka a G. Grečka bude brzo zakončeno. (jř] konáním rekordu americké posádky ze Sky­­labu 4. Italský krok vpřed Zatímco Francie po prvním kole voleb nemá ještě jistotu o podobě příští vlády, v Itálii je už jasno: po dvou měsících obtíž­ného rokování se tam objevila vláda velice podobná té před­chozí. Opět „jednobarevná” a opět s premiérem Andreottim. A přesto jde o důležitou změnu na politické scéně země pod Apeninami. Nový kabinet - již čtyřicátý od pádu fašismu - se podstatně liší od všech přede­šlých křesťanskodemokratických vlád: bude se opírat o parla­mentní většinu, do niž vstupují také komunisté. Ti se tak poprvé po 30 letech - ač bez zastou­peni ve vládě - stávají účast­níky na politické moci. Takový je asi zhruba výsledek poslední vládní krize. Jak odpovídá si­tuaci dnešní Itálie? Tato země prodělává všeobec­nou krizi zasahujici všechny sféry společnosti i státu. Nejpoplašněj­ším symptomem je šířící se vlna politického násilí, kteié se mění v lavinu, jež by mohla smést i demokratické zřízeni, byť bur­žoázni. Jak tomu čelit, to je dnes v Itálii ústřední otázkou — vedle nahromaděných hospodář­ských problémů (dva milióny ofi­ciálně nezaměstnaných, nejméně 20procentní inflace v dohledu pro letošní rok, 16 miliard dolarů za­hraničních dluhů atd.). Když ve volbách před dvěma lety IKS sklidila vice než 34 pro­cent hlasů (křesťanští demokraté 38 procent), zdálo se, že uzrály podmínky pro hluboké přeměny v zemi. Loni v červenci pak šest stran tzv. ústavního oblouku po­­depsalo dohodu o společném .postupu při řešeni krize. A ze­jména komunisté naléhali ne­ustále na vládu, aby/nrosazovala plněni této dohody. Avšak for­mule, na níž byla založena - abstence komunistů i jiných stran při hlasování o důvěře — byla přiiiš dvojznačná, než aby donu­tila vládu ke skutečným opatře­ním ‘ na ozdravění ekonomiky a k rozhodnějšímu postupu proti terorismu. Vládní krize pak především ukázala, že křesťanská demokra­cie není už s to sama bez přimé podpory komunistů tento úkol splnit. Za těchto okolnosti byl návrh komunistů a socialistů na vytvořeni tzv. nouzové vlády, v niž by vedle křesťanů byly za­stoupeny i další strany, včetně komunistů, naprosto pochopitel­ný. Kolem něho se točila diskuse, do niž, jak známo, se hrubě vměšovaly i Spojené státy, když prohlásily, že eventuální účast komunistů v italské vládě je „ne­žádoucí a nepřijatelná." Všechny snahy domáci pravice i zámořských partnerů o izolaci komunistů však ztroskotaly. Lo­gicky, neboť vliv strany dělnické třídy v posledních letech vzrostl natolik, že ho nelze do neko­nečna přehlížet. A otázka vy­vstala jinak: jak to udělat, když křesťanští demokraté s komunisty vládnout nechtějí a bez nich to nejde? Nakonec se tedy našla formule parlamentní většiny. Nepochybně jde o kompromis — zvláště pro pravici ve vládni straně - a to v podmínkách, které jsou velmi specifické. Fak­tem je, že na přípravě vládního programu se teď podilelo pět protifašistických stran a ty se budou také podílet i na kontrole jeho plněni. Na tomto programu je jistě na prvním místě zainte­resována dělnická třída. Proto vedeni IKS mohlo toto řešení vládni krize označit za „krok vpřed v procesu, který nelze za­stavit.” V takové chvíli, jakou právě Itálie prožívá, neni vstup komu­nistů do parlamentní většiny - a tím i k podílu na vládni odpo­vědnosti - nikterak snadný. Zkoušce může být podrobeno i spojení IKS s masami. Ale jestliže se tak strana rozhodla, pak zajisté proto, že to považuje za odpovídající potřebám země. (hč) Přípravy k agresi? Be (rút ífitkl — Izraelské vrtulníky létaly včera nad po­břežím jižního Libanonu a za­stavovaly se zejména nad obcí Damúr, kde jsou palestinští uprchlici. O soustřeďování izra­elských vojsk na libanonských hranicích informoval také předseda výkonného výboru Organizace pro osvobození Pa­lestiny Jásir Arafat. Řekl, že tam Izrael rozmístil tři tanko­vé brigády a výsadkové a me­chanizované jednotky a že se zřejmě připravuje na útok. — 2 Zemědělské noviny Návrh Üstavy RSFSR projed­ná na svém zvláštním zasedání Neivvšší sovět Ruské federace dne 10. dubna. Bylo to včera oznámeno v Moskvě. Dunajská komise pokračova­la ve svém 36. zasedání jedná­ním v pěti pracovních komi­sích, které se zabývají rozvo­jem plavby po Dunaji, pracov­ním plánem komise, finanční­mi a organizačními otázkami. Delegace Lidové sněmovny NDR v čele s jejím předsedou a členem politického byra ÚV SED H. Sindermannem přiletě­la do Bělehradu na pozvání skupštiny SFRJ. V Lucemburku byly zahájeny rozhovory mezi představiteli Mezinárodní agentury pro ato­movou energii (IAEA) a Evrop­ského společenství pro ^jader­nou energii (Euratom), jehož členy jsou země EHS. Zasedání právního podvýboru OSN pro mírové využití kos­mického prostoru začalo v Že­neve. Připravuje návrh zásad při využívání umělých družic Země pro televizní vysílání. Snvětsku-marocké komuniké o návštěvě předsedy marocké vlády Aloriada Usmána v SSSR ve dnech 9. až 13. března bylo uveřejněno v Moskvě. Svazový tajemník zahranič­ních věcí Jugoslávie Miloš Mi­­nič přijel včera na dvoudenní návštěvu do Addis Abeby, kde bude jednat s etiopskými před­staviteli o mezinárodních otáz­kách a spolupráci. Náměstek australského pre­miéra John Douglas Anthony přiletěl včera na desetidenní návštěvu do Japonska k rozho­vorům o možnostech rozšíření vzájemného obchodu. Předseda rady ministrů NDR Willi Stopli vykoná ve druhé polovině března na pozvání ru­munského premiéra Manea Ma­­neska oficiální přátelskou ná­vštěvu v RSR Guatemalský kongres zvolil v noci na úterý prezidentem republiky generála Romea Lu­­case Garcíu, kandidáta ozbro­jených sil. Lid volební frašku hromadně bojkotoval. Vyznamenání sovětským představitelům Moskva (čtk)'— Generální tajemník ŰV KSSS a předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR Leonid Brežněv odevzdal v úterý v Kremlu vyznamenání předním sovětským vojenským, stranickým a státním činitelům. Leninovým řádem byly oce­něny zásluhy vrchních velitelů jednotlivých složek ozbrojených sil SSSR — vrchního velitele pozemních vojsk SSSR -armád­­,ního generála Pavlovského, vrchního velitele vojenských leteckých sil a hlavního mar­šála letectva Kutnchova, vrch­ního velitele vojenského ná­mořnictva SSSR admirála Gorš­­kova, vrchního velitele vojsk protivzdušné obrany maršála Batického a hlavního velitele Spojených ozbrojených sil člen­ských států Varšavské smlouvy maršála Kulikova. Leninovým řádem byl -vyzna­menán rovněž veterán bojů Velké vlastenecké války mar­šál Čujkov. Maršálskou hvězdu v . souvis-losti s udělením vojepské hod­nosti maršál Sovětskéha svazu získal první náměstek ministra obrany SSSR Sokolov. L. Brežriěv upřímně blaho­přál všem, jimž byla udělena vy­znamenáni a řády ’za'veliké zá­sluhy o sovětský lid. Vyjádřil přesvědčení, že budou i nadále ze všedi sil sloužit obraně so­cialistické vlasti a upevňování míru ve světě. Vyznamenaní poděkovali ÚV KSSS, prezídiu NejV.yššího so­větu a radě ministrů SSSR za vysoké oceněni. Ujistili je, že vynaloží všechny síly, zkuše­nosti a znalosti k úspěšné rea­lizaci historických, závěrů XXV. sjezdu KS.SS, k výstavbě komu­nistické společnosti k obraně vymožeností Října. SOVĚTSKÁ INICIATIVA VE VÝBORU OSN Vrcholným cílem je odzbrojeni Před zasedáním Valného shromáždění • Příprava na světovou konferenci • Vystou­pení čs. delegáta v Radě bezpečnosti k situaci v Rhodesii New York (čtk) — V newyorském sidle OSN sr v pondělí veder sešel k prvnímu letošnímu zasedání výbor pro světovou konferenci o odzbrojení, který má vypracovat zprávu o své činnosti a předložit ji zvláštnímu zasedání Valného shromáždění OSN o odzbrojení. Toto zasedání se bude konat ve dnech 23. května — 28. června v New Yorku. Sovětský delegát Jurij Fokin úvodem zasedáni prohlásil, že SSSR přikládá řešení otázek odzbrojení mimořádný význam. Mnohokrát již vyjádřil ochotu dohodnout se na nejradikál­nějších opatřeních k odzbroje­ní a přicházel s nesčetnými konstruktivními návrhy. Mezi poslední z nich patři návrhy na zastavení výroby jaderných zbraní, úplný a všeobecný zá­kaz zkoušek jaderných zbraní a návrh na vzájemné zřeknutí se výroby neutronových zbraní. Cesta k upevnění světového míru vede přes uvolňování me­zinárodního napětí. Nejširším a nejautoritativnějším íórem k projednání ,problému odzbro­jení by se mela stát světová konference o odzbrojení, která by od deklarací a yýzev pře­šla k praktickým opatřením v téfo oblasti. Nadcházející zvláštní zasedání VS OSN o odzbrojení posuzujeme proto jako důležitou etapu v přípra­vě na brzké uspořádání světo­vé konference o odzbrojení, řekl sovětský delegát. REZOLUCE K RHODESÍ1 V RADE BEZPEČNOSTI Skupina rozvojových zemi předložila v pondělí večer Ra­dě bezpečnosti OSN návrh re­zoluce, která jakékoliv „vnitř­ní“ uspořádání pod záštitou nezákonného režimu v Rhodesii prohlašuje za „nezákonné a ne­přijatelné“. Rezoluce konstatu­je, že urychlená likvidace ne­zákonného režimu a jeho vo­jenských a policejních sil je Sporné výsledky voleb ve Francii Paříž (čtk) — List Le Ma­tin de Paris vyslovil v úterý pochybnosti o správnosti úda­­iú ministerstva vnitra o vý­sledcích prvního kola voleb do francouzského Národního shro­máždění. List, který je blízký socialistické straně, přináší vlastní výpočty, podle nichž le­vice získala v prvním kole 50,09 procenta a dosavadní vládní většina 47,32 procenta hlasů. Podle konečných statistik mi­nisterstva vnitra z 13. března získala levice 48,4 procenta a vládní většina 4G,5 procenta hlasů, avšak pravicové listy uvádějí výsledek iako vítězství vládní většiny v poměru 46,5 procenta proti 45,1 procentům levice (bez1 hlasů' krajní. jeví­ce). Le Matin tvrdí, že minister­stvo vnitra použilo pochybných metod při třídění „různých“ kandidátů na levici a pravici a píše, že ministerstvo vnitra mu odmítlo poskytnout přes­nou volební statistiku. Před návratem Moskva (čtk) — Dlouho­dobý orbitální let kosmonautů Jurije Romaněnka a Georgije Grečka se blíží k závěru. Po­sádka vědeckovýzkumného kos­mického komplexu Saljut ■ 6— Sojuz 27 dokončila převážnou část plánovaného programu vý­zkumů a experimentů. Kosmo­nauti včera pokračovali v pří­pravě na převedení stanice Saljut 8 k automatickému letu a připravují kosmickou loď So­juz 27 k návratu na Zemi. Kos­monauti se cítí dohře. prvním předpokladem k obno­vení zákonnosti v Rhodesii, aby mohla být učiněna opatře­ní k mírovému a demokratic­kému přechodu k opravdové vládě většiny n k nezávislosti Zimbabwe v roce .1978. Stálý představitel ČSSR v OSN Ilja Hulínský v projevu v Ra­dě bezpečnosti zdůraznil, že sprayedlivé řešeni rhodeského problému a předání1 veškeré moci vlasteneckým silám Zim­babwe je nutnou podmínkou k dokončení boje proti kolo­nialismu na jilm Afriky. STOPROCENTNÍ BOJKOT CARTEROVA PŘÍKAZU Vítězná solidarita horníků Washington (etk) — Naprostým nezdarem zatím skončil pokus vlády prezidenta Jamesa Cartera rozbít nejdelší hornickou stávku v dějinárh USA použitím íeakdního Taťt-Hartleyova zá­kona. Jak uvádí ageníura Reuter, uposlechlo v pondělí soudního příkazu k nástupu na šachty jen necelá stovka ze 160 000 stáv- kujících. V žádném z 1800 uhelných dolů, jejichž osazenstvo stáv­kuje, nebyla obnovena těžba. „Nejvíce“ horníků se objevilo v dolu v Keystonu ve státě Zá­padní Virginie — třicet. To ovšem ani zdaleka nestačilo k zahájení práce, a tak i tito horníci si nakonec řekli, že dnes už do práce znovu nena­stoupí. * „Bojkot dolů horníky je prak­ticky stoprocentní a působí stejně účinně, jako celá tato stávková akce, jež vstoupila už do 99. dne,“ konstatuje americká agentura UPI. Pouka­zuje dále, že orgány prokura­tury mají příkaz zatknout kaž-dého účastníka stávky, který •by se podílel na. činnosti stáv­kových hlídek nebo jinak za­braňoval ostatním v nástupu do práce. Nemají však důvod k zatýkání, protože všechny stáv­­: kové hlídky bylý staženy — ■a do dolů přešlo nikdo nena­stoupil. Ve Washingtonu měly být včera obnoveny rozhovory me­zi. představiteli Jednotného od­­;borového svazu horníků důlních koncernů o nové pra­a covní smlouvě. Obě strany za­chovávají o dosavadním prů­běhu předběžných sondážních jednání naprosté mlčení. ■■■■■— K VÝROČÍ 15. BREZNA 1939— ' Provokace na objednávku Naše paměť uchovává výročí toho dne pevně — 15 břszen 193Í1 byl příliš výrazným okamžikem, než aby se ztratil z pově­domí generaní, na které dolehl, i z myšlení pokolení následují­cích, jež se naučily znát jeho tragický dosah. |eho připomínání znamená zároveň pátravé rozeznávání příčin, které k němu vedly, a historických dějů, jež ho vyvolaly a připravily. Oku­pační březen představoval kulminaci dlouhodobého úsilí nacis­tického imperialismu zničit československý stát. Československo bylo hitlerovcům „hnisavým vředem“ a k operaci zralým .sle­pým střevem“ střední Evropy, překážkou k plnému ovládnutí tohoto prostoru, spojencem nenáviděné Francie a atakovaného Sovětského svazu, útočištěm německých protifašistických emi­grantů a sídlem demokratické kultury. Agresivní chtivost nacistů zkonkrétnělá do tajných vojen­ských projektů a plánů, nevybí­ravých diplomatických a pro­pagandistických kampaní a pak do otevřené hrozby zbraněmi, mířila proti tomuto státu po léta. Nasytila se, nejprve v Mni­chově, v tomto velmocenském odsouzení Československa ke zmrzačení a živoření. U , této první kořisti však nemínila zůstat. dlouhodobá príprava Nedlouho po svérh mnichov­ském triumfu, 21. října 1938, si Hitler pozval generála Keit­­la, aby mu sdělil, že míní de­finitivně vyřídit „zbytek Čes­koslovenska, kdyby se jeho po­litika stávala Německu nepřá­telskou“ Ještě nevěděl, jak to provede, a proto různé nacistické insti­tuce dostaly volnost k vymýš­lení vhodné taktiky. Nejistota trvala jen do 17. prosince 1938: toho dne došel Hitler k závěru, že politická alternativa česko­slovenského státu je příliš po­malá. Vůbec se neohlížel na to, že noví vládci Českoslo­vensko fašizují a snaží se Ně­mecku dalekosáhle vyjít vstříc — na jeho mapě Evropy neby­lo místa pro žádný českoslo­venský stát. HITLEROVO ROZHODNUTI 17. Generálu Keitlovi dal Hitler prosince příkaz připravit něco na způsob „pacifikační ak­ce“. Šlo o vojenský zásah, kte­rý však neměl vyvolat žádný konflikt. Keitel převedl rozkaz do jazyka operační studie: s „Akce smí být provedena jen mírovými brannými silami bez mobtlizačního zesílení. Jednotky určené pro nástup nechť opustí posádky až v no­ci před' překročením hranic a nenastupují předem plánovitě k hranici. Nutnou organizační dopravu je třeba omezit na nejmeňší míru a pokud možno maskovat. Případná nutná pře­kládání jednotlivých jednotek — zvláště motorizovaných svazků — do cvičišť blízko hranic podléhá schválení vůd­ce. Letectvo nechť postupuje podle obdobných zásad.“ Mnoho — vlastně všechno tu záleželo na politické a propa­gandistické přípravě. Ke slo­vu měla znovu přijít taktika pátých kolon. KUNDTOVY POŽADAVKY V Berlíně spoléhali na zby­tek německé menšiny v Česko­slovensku. Někteří její předsta­vitelé dostali brzy určitější zprávy, že dnv pomnichovské­­ho československého státu jsou sečteny. Dá se tak aspoň sou­dit z jejich korespondence, kterou zachytila českosloven­ská zpravodajská' služba; ob­sahovala vlastně první signá­ly upozorňující na připravova­nou okupaci. V lednu 1939 se rozvědka zmocnila dopisu sudetskoně­­meckého poslance Lokschy knížeti Llchtensteinovi, v němž se psalo o brzké změně stát­ních hranic v hranice pouze správní. Obdobně vyzníval i za­chycený dopis hlavního mluv­čího německé menšiny Ernsta Kundta henleinovci českobudějovickému Hansu Westenovi. Kundt sám se choval neoby­čejně vyzývavě. Pro německou minoritu reklamoval nové ,nové požadavky. „Můžeme vám a zaručit stejná práva, nadprá­­vo nebo předprávo vám ale za­jistit nemůžeme,“ řekl mu šéf kabinetu ministra zahraničí. Kundto.vi bylo nabídnuto místo ministra, Berlínu se to však už pehodilo. Kundt musel od­jet do Německa a předstírat nemoc. PÁTÁ KOLONA I bez oficiálního vůdce byl zbytek henleinovců připraven dohrát úlohu nacistické páté kolony. Začátkem března zača­li ordneř; dostávat z Německa důvěrné zprávy, žé v tomto měsíci všechno skončí. „Heil März!“ zdravili se zasvěcení. Už si ani nedávali pozor, co říkají. První scénář vojenské akce proti Československu počítal s jejím zahájením po ultimátu. Připraveno bylo už 11 března — a nezůstalo tajemstvím. „Dnes pošleme pražské vládě ultimátum,“ řekl dva dny nato jeden nacistický funkcionář zpravodaji francouzské amba­sády v Eerlíně. „Málo záleží na tom, jakou odpověď dosta­neme. Bude překonána dříve, než ji obdržíme.“ Vývoj událostí na Slovensku — kolísání, některých luďáků ve věci okamžitého vyhlášení státu — a nabídka Háchovy cesty do Berlína vnesly do při­praveného scénáře určité ko­rektury. Provokativní akce henleinovců však v něm zůsta­ly. Měly zdůvodnit goebbelsov­­skou tezi o neklidu v Česko­slovensku a o novém pronásle­dování Němců. Přípravy se utajit nepodařilo. „Deutschvölkische Mann­schaft má nařízenou pohoto­vost“, dozvědělo se 12. března odpoledne policejní ředitelství v Brně. „Vysílá motocyklové spojky do okolních míst obýva­ných Němci a má rozkaz z Víd­ně vyvolat incidenty a ničeho se nebát. Ranění mají být od­vezeni do Německa“. POSLEDNÍ HODINY V Jihlavě začaly provokace 13. března přepadením kiosku jednoho komunisty. S nacistic­kou vlajkou v čele napadlí pak demonstranti radnici. Policie ji před nimi ubránila. Už v po­ledne hlásil vídeňský rozhlas do světa, že „postupovala ne­lidsky“. .. Také v okolí Jihlavy útočili ordneři na úřady a školy. Vy­háněli z nich učitele a žáky, vytloukali okna. Zvlášť bezohledně si počí­nali ve Stonařově, rodišti ra­kouského gauleitera Seyss-In­quarta, který byl před něko­lika dnv v Bratislavě a nutil ludáky k rozbití Českosloven­ska. Jeho stonařovšti soukme­­novci se pokusili zcela ovlád­nout obec. Začali nadávkami „českých psů a neřádů“ a po­kračovali útokem na četnickou stanici. Počínali si jako zběsi­lí: rozmlátili, na co přišli, střelbou napadli i četnickou posilu. Tentokráte už však ne­pochodili. Museli se stáhnout — stříleli pak již len z úkry­tů a do zad. AKCE BEZ KOMPLIKACI S ordnery byli v Berlíně spo­kojeni. Vydávali je za oběť české nenávisti. Hitler o tom psal dokonce svému fašistické­mu spojenci do Říma. Italský ministr zahraničí Ciano se rozčilil: „Takové výmluvy jsou snad dobré pro Goebbelsovu propagandu, vůči nám by se jich ale užívat nemělo.“ Vojenská akce nacistů proti pomnichovskému Českosloven­sku proběhla bez komplikací. Jeho vládci rychle kapitulovali, západní velmocí — ač mu sli­bovaly záruky — se zmohly na nesmělý protest. Jen Sovět­ský svaz řekl hlasitě a jedno­značně, že nacistickou okupaci nelze za žádných okolnosti uznat. Promluvilo také „druhé Ně­mecko“ — němečtí komunisté nazvali hitlerovskou akci zlo­činem, který znovu odhaluje agresivní tvář fašismu. Obdob­ně vystoupili další antifašisté, kteří se na obranu Českosloven­ska postavili už ve dnech Mni­chova. Jejich hlas je také součástí historie oněch tragických břez­nových dnů, součástí neodmys­litelnou a trvalou. Byl novým důkazem, že hranice mezi fa­šismem a antifašismem šla uvnitř národů, nikoliv mezi ni­mi. Proto osud Československa prožívali všichni skuteční an­tifašisté v Evropě. (tk) Veliké úkoly zemědělců ve Vietnamu Venkov mění tvář Nikdo jistě nepochybuje o tom, že poválečné období vyžaduje od vietnamského lidu mimořádně intenzívní úsilf, aby se hospo­dářství rychle vzpamatovalo a rozvíjelo ko prospěchu celé osvo­bozené a nezávislé zeniě. A jestliže tedy mohl zvláštní zpravodaj Pravdy z Hanoje nedávno napsat, že tvář Vietnamu se mění. znamená to. že se úsilí nevynakládá zbytečně. třeby republiky však vyžadují podívat se na ještě důkladněji, tento problém neboť v po­vodí Rudé řeky se stále kon'­­centruie na šedesát procent severovietnamskýcli obyvatel. Potřebu regulovat rozmístěni obyvatel pocitu je však snad ještě více jižní část země, kde se za loutkového režimu si­tuace nezlepšovala, ale spíš zhoršovala. Mnoho rolnických rodin tu z venkova utíkalo do měst, kde feště v roce 1975 žilo 40 procent všeho obyvatelstva. Tři milióny lidí chodily po uli­cích bez práce — a milión hek­tarů nňdv bvl bez hospodáře. Co se tedydělá, jestliže sjezd strany stanovil |ako nejvyšší a peinalébavější úkol nynější pětiletky boj za dosažení rych­lého rozvoje zemědělství? Na rozvöi zemědělství bylv vydě­leny velké finanční prostředky a problémem se od té doby za­bývaly nejvvšší stranické a státní orgány už několikrát. Byla přijata řada opatření na intenzifikaci výroby v celé ze­mi a na likvidaci feudálních a neokoionialistických přežit­ků na jihu. Počítá se například s tím, že do roku 1980 budou přemístěny čtyři milióny Udí — převážně z delty Rudé řeky —na Centrální vysočinu a do delty řek v Mekongu. Získá se tak několik dalších miliónů hektarů půdy, což bude dobrý příspěvek k vietnamskému boji za soběstačnost v potravinách ä zemědělských surovinách. Na jihu k reorganizačním opatřením patří především pře­rozdělení půdy podle zásady „více těm, kdo mají nejméně, méně těm, kdo máji dost, a nic tomu, kdo má mnoho“. Rozdě­lovala se půda, která byla zkon­fiskována reakci nebo která se dřív pronajímala místním po­hlavárům. Dávala se i rodi­nám maloobchodníků, aby byli vtaženi do výroby pro trh. Na tomto základě se začala na jihu rozvíjet kolektivizace, při­rozeně ještě ne v těch nejvyš­­ších formách. Skutečná výrob­ní družstva zde však zakládají v nových ekonomických zó­nách zkušení přesídlenci ze severu. Ukazuje se. že je to účinná pomoc kolektivizaci, neboť nabízí názorný příklad, co družstevní zemědělství do­káže. Postupně mizí — a bude mi­zet stále rychleji — ubohý rol­ník s dřevěným pluhem a mo­tykou, uzoučké proužky ma­lých rýžových polí atd. Začíná se objevovat traktor, nákladní automobil, elektrické vodní čerpadlo — prostě mnoho věcí, které naznačuji nepochybný směr k socialistické zeměděl­ské velkovýrobě. (meh) Rada problémů, s nimiž se musejí budovatelé nového Viet­namu vyrovnat zasahuje do ze­mědělství. Např. velmi nepří­znivě se projevuje nerovno­měrnost osídleni Na severu se pociťuje zejména v přeltdně­­nosti oblastí kolem Rudé řeky a jejích přítoků Za dvacet let se tu sice minulých mnoho Udělalo pro zavlažování polí a sklizeň rýže z hektaru také vzrostla ze dvou až pěti tun na sedm až deset. Od osvobo­zení a vyhnání kolonizátorů se z přelidněných oblastí pře­stěhoval asi milión lidí do no­vých ekenomických zón vytvo­řených v horských a podhor­ských okresech. Rostoucí po­ Malý mezinárodni Parnas Ve dnech 6.-9. března se u nás uskutečnily liž po čtvrté „Dny poezie socialistických zemí“, jichž se zúčastnili delegáti ze Sovětského svazu, Bulharska, Rumunska, Maďarska, Polska a Mongolská Delegát z NDR pro náhlé ochuravění nepřijel. dé, Najdou, určitě se najdou li­kteří si řeknou, . k čemu je to dobré, k čemu je vůbec dobré umění a tedy i poezie v době atomového a kosmic­kého věku Není to dlouho, co jsem v jedná debatě na toto téma slyšela argument jednoho mladého inženýra, že dobrý fyzik čl chemik je stokrát cen­nější. než kterýkoli básník. Nemám v úmyslu nikoho pře­svědčovat. chci pouze připo­menout, iak mnoho udělali vel­cí spisovatelé a básníci pro věděni, uvědomění a svědomí lidí, a tedv pro to, aby jejich boj, hrdinství a oběti umožni­ly I |emu stál se Inženýrem vyspělé socialistické země. Život je složitý a nestačí k němu len rozum, ale i city. Neutronová bomba jistě zna­mená vrchol techniky — ale techniky namířené proti člo­věku. A tak kterýkoli nikoliv svou vinou negramotný občan rozvojového státu, který se připojil k mírové výzvě vroub­kem na kus dřeva má k po­jmu humanismus daleko blíž, než specialista pracující se zaujetím na této nové hrozbě lidstva. Je nesmyslné stavět vědu a umění proti sobě. Pokrokoví vědci nikdy nebojovali proti umělcům a obráceně, ale na­opak* vždy společně proti ne­vzdělanosti a tuposti. „Dny poezie socialistických zemí“ měly 1 tentokrát u hos­tů spontánní odezvu. Jistě vás budou za lim at některé dojmy, o které se s námi podělili na závěrečné besedě. Tak sovětsky básník Michail Lvov vzpomněl, lak před téměř třiceti třemi roky vkročil prv­ně do „pohádkového, zlatého města provoněného šeříkem“, v něm? se dočkal konce války. Od té dobv zde by) liž něko­likrát a vždv znovu je pře­kvapen tím, co u nás vidi no­vého Zdůraznil, že se tu se­tkává s poezií na každém kro­ku. S hrdinskou poezií práce našich průmyslových závodů, našich historických památek tak pečlivě udržovaných, s poe­zií v lidech, kteří od základu změnili a stále mění svůj ži­D. PALACKA vot k lepšímu I tentokrát byl nadšen tímto setkáním a při­jetím. A končil ,,|sem, a vždy zůstanu velkým dlužníkem Prahy.“ Bulharský delegát Vajtu Ra­­kovski, velký přítel a obdivo­vatel naší poezie, překladatel řady našich významných básní­ků, se přiznal, že setkání s čes­kou poezií byla láska na první pohled. Ocenil velmi realizaci „Dnů poezie socialistických zemí“, kde bylo možno vymě­nit si osobně názory, zkušenos­ti. A ujistil nás, že naše poe­zie má v Bulharsku už mnoho přátel, neboť „Dny poezie“ jsou u nich pořádány masově. Polský básník jan Goczol a maďarský básník Ferenc Ma­tyáš se shodli na tom, že má-li být současná poezie čtena, chápána a milována, musí vy­růstat z naší doby, z lejí sku­tečnosti, musí se zmocňovat toho, čím lidé žijí, obohacovat je, a to nejen estetickými zá­žitky. Ze dobrá poezie by mě­la být světlem, které básníci nesou před lidmi, aby viděli na cestu. Ze své lásky k naší kultuře, zejména k naší staré architek­tuře a výtvarnému umění se vyznal CJorneliu Sturzu z Ru­munska. ' Poukázal na vzájem­nost umění. Okouzlila Jej krá­sa Prahy ŕ česká krajina, stala se mu zdrofsm mnoha krás­ných a hlubokých radostí; zdrojem inspirace. Tak vznik­ly I verše, jejichž prostřednic­tvím poznávají tisíce lidí v je­ho vlasti půvab našeho hlavní­ho města i život, který v něm dnes pulsuje. Z dalekých končin přijel Da­­lantájn Tarvaa — z Mongol­ska. Těšil se velmi na Česko­slovensko, na toto setkání. A to. co řekl na závěr naší besedv, bylo vlastně lapidární shrnutí a odpověď na otázku, proč mích je v socialistických ze­věnována poezii taková péče, proč se pořádají „Dny poezie“: Poezie národa, to je kolektivní poklad a Čím víc básníků se na něm podílí, tím krásnější časy Isou na ob­zoru. V rámci Dnů ■ divadelního umění NÜR v Československu /sme včera a předevčírem přivítali v Praze Divadlo Maxima Gorkého z Berlína. Berlínští hostovali v Divadle na Vinohradech se dvěma Inscenacemi — s hrou M. Gorkého NA DNĚ a hrou současného dramatika NDR Rudi Strahla ARNO, PRINC z WOhKF.NSTElNV /z níž přinášíme snímek). Dny divadelního umění NDR v Česko­slovensku byly slavnostně zahájeny 12. března a potrvají do 22. března. Během této doby budou na našich scénách uváděny inscenace her předních dramatiků NDR, her. které obohacují náš repertoár a trvale se do nět vřazujl. Dny divadelního uměn) NDR v Československu ysou pořádány jako reciproční akce za Dny československého divadelního umě­ni v NDR. které proběhly na podzim minulého roku. jej Z NOVÝCH KNIH V nakladatelství Československý spisovatel v edici Zatva vycházej v tomto knižním týdnu dvě prózy: s ilustracemi Antonína Strnadela kniha národní umělkyně Jarmily Glazarové Chudá pradlena, obraz před­válečné valašské vesnice a autobiografický román Vladimíra Pazourka Trnová cesia s atmosférou Brna první poloviny tohoto století. Českou prftzu reprezentuje v edici Omnia nakladatelství Svftbods 1 František Kožík druhým vydáním Města šfastných lásek, rozmarné historie z loň­ského léta a také z léta roku 1553. V Knihovně klasiků ve Spisech FJodora MlchapovICe Dostojevské­­ha připravilo nakladatelství Odeon ve dvou svazcích jeho Deník spi­sovatele, iprůběžný spisovatelův komentář k době, v níž žil, hlav­ně s ohledem na literární a umě­lecký život; V Odeonu vydávají dále cyklus třinácti příběhů Italo Calvlna nazvaný slibně Nesnadné lásky s tématem nesnadnosti v utváření citových nitek mezi lidmi. V nakladatelství Svoboda v edici (Iskry připravili román z pováleč­ného laponská s mementem hroz­né hlrnšlmské tragédie, jež kom­plikuje I životy těch. kteř! nebvll „černým deštěm“ zasaženi, dílo Masudžt [buse Černý déšť. Ve vy­davatelství Orbis v edici Stopy, fakta, svědectví podává S. N. Kra­mer v knize Mytologie starověku přehled mytologií starého světa, mytologie ehetitské, řecké, čínské, japonské, mexické a dalších. V Čte­nářském klubu nakladatelství Svo­boda uchystali publikaci Josefa Kočího České národní obrození, detailní průzkum významné etapy našich národních dějin, kdy se ná přelomu feudalismu a kapitalismu konstituovala česká národní pos­politost. V Panorámě vydává Knižní vel­koohcltod první číslo Výběru z nej­­zajímavějších knih, oblíbený pře­hled o připravovaných knihách s četnými ukázkami, Informacemi o autorech I rozhovory s nimi časopis Nové knihy uveřejnil rovněž ediční plán ostravského nakladatelství Profil na rok 1978. Z řady vydávaných zajímavých knížek upozorňujeme naše čte­náře alespoň na básnické sbírky Vratislava Křtváka a Ivo Odehnala a na prózy Marie Podešvové, Voj­těcha Martínka a Miroslava Rafaje. Specifickým rysem ediční skladby nakladatelství Profil le také vydá­váni literárně vědné literatury. V roce 1978 Isou to práce věnova­né básníku Petru Bezručovi a di­vadelnímu režisérovi Oldřichu Stl­­borovl, dvěma významným uměl­cům bezprostředně spojeným se společenským a kulturním živo­tem kraje. (nav) ROZHLAS TELEVIZE PRAHA: 10.35 Meteor - 12.45 Pro zemědělce: Co Je to malínský křen — 15.00 První směně — 16.00 Zrcadlo kultury — lfi.30 I. liga kopané: Sla­vín v. Sparta — 19.15 St. Vyskočil: Doslova a rlo písmene (dramatická montáž) — 19.55 Smyčcové orchestry — 20.30 Mistři hrají k tanci — 21.00 Kolotoč. ka VLTAVA: 17,30 Osudy dobrého vojá­Švejka (9) — 18.00 Klub fran­couzštiny — 18.15 Klub němčiny ~ 19.00 Na pomoc lektorům a propa­gandistom stranického vzdělávání — 19.38 Symfonický orchestr FOK; pří­mý přenos koncertu ze Smetanovy síně — 21.45 Operní koncert. TELEVIZE: 8.45 Zprávy - 9.00 TVS: Hry a hříčky — 9.15 Pro mateřské školy: Hrajte si s námi (^) — 9.25 Nikola Šuhaj loupežník (inscenace) (B) — 11.10 TVŠ: Z díla I. Olbrachta —- 11.35 Hovoříte německy? I (27) — 12.05 Knihy — 12.10 Zprávy — 14.05 TVS. Středočeský kraj — 14.35 Ochrana přírody. Stepi a lesní stepi (B) — 15.05 Zprávy - 15.20 Mladýma očima. — 15.55 Náš kraj — 16.25 I. liga kopané: Slavia v. Sparta (R| (v přestávce Knihy pro vás) — 18.20 Na desku cti: Smrt musí ustoupit — 18.35 Večerniček — 19.30 OoUumen­tárni pořad — 20.10 Ostrov stříbr­ných volavek; film v koprodukcl CSSR a NDR (B) — 21.2» Kriminální ústředna pátrá (B) 21.30 TN — 22.00 Návštěva v klubu ROH ve Svitu — 22.40 Metamorfóza skal; dokument o skalních městech. 2. PROHRÁM: 17.35 Zprávy — 17.50 Laurel a Hardy 14) (B) — 18.15 Dnešní Bulharsko |B) — 18 40 Deset minu' pro vás — 18.50 Cviky pro zdraví — 19-00 Angličtina (23) — 19.30 Sport v zahraničí — 20.30 Hla­sité písně; dalšf díl fcyklu - 2100 Taková normální rodinka (3) — 21.55 Zprávy (B). 15. BftEZNA 1978

Next