Beseda Naši Vesnice, leden-březen 1970 (I/1-11)
1970-01-16 / No. 1
STANOVISKA řešeni jaksi „na úverw Systém osídleni se střediskovými obcemi neni zajisté špatná věc — ohromné změny v organizaci zemědělské výroby, požadavky na komplexnost služeb — a to na úrovni současné civilizace — i moderní způsob dopravy, to všechno samozřejmě ovlivfiuje vývoj osídleni. V konečném stádia prav* děpodobně budou střediskové obce skutečně existovat — a v určitém okruhu kolem nich pak budou žít lidé v malých sídlištích, dnešních vesnicích a vesničkách, budou-li to pokládat za účelné z hlediska výroby, a za výhodné pro sebe a své rodiny. Ale tento vývoj bude ještě velmi složitý a neměli bychom na konto toho, co snad jednou bude, příliš hřešit. Tak třeba je na vesnici prodejna, ale má-li fungovat, vyžaduje generální opravu. Je účelné na to vynaložit peníze nebo ne? Ti, kteří uvažují o perspektivách, říkají — za tři, čtyři roky bude přece stát nová prodejna v sousední obci, a proč tedy vydávat desítky tisíc na opravu, která má sloužit jen tři, čtyři roky? Protože už nelze hygienicky prodávat, obchod se zavře a to je jeden z důvodů, že mizí z vesnic obchody a služby. Samozřejmě jich je víc, ale vždycky — jakoby na úvěr — se něco zruší, zavře, protože to někdy někde bude. A ty, venkovský člověče, čekej! jenomže — tlouct se po několik let za každou maličkostí bůhvíkam, to se nikomu nechce, za podmínek, že autobusová doprava v okresech většinou ještě nevzala na vědomí, že lidé nejezdí z vesnic jen za prací, ale i za nákupem a službami, popřípadě i za kulturou. Prosím vás, proč žít po leta ve zhoršených podmínkách? V žádné vesnici nelze zhoršovat životní podmínky na konto toho, že jednou to bude lépe zařízeno. Jednou! A co když se zatím vesnice vylidní. Proto by se měly hledat všechny možnosti, jak vrátit vesnicím, co tam ještě před lety bylo. No, a až jednou bude něco lepšího, dokonalejšího, lidé sami řeknou, že už to ve vlastní vesnici nepotřebují. NEEFEKTIVNÍ efektivnost ANEBO EFEKTIVNÍ NEEFEKTIVNOST? Podnikové ředitelství ÜPZT — po rozboru svého hospodařeni s náhradními díly za tři čtvrtletí 196S — prý došlo k závěru, že z hlediska vynaložených nákladů na dosažené výkony jsou výsledky mimořádně úspěšné. V historii OPZT prý nemají obdoby. CSDR a svazy STS a státních statků však hodnotí zásobování náhradními díly v uplynulém roce jako nejhorší za posledních deset let! Objevujeme podivuhodný rozpor — zásobováni sice bylo mizerné, zemědělské podniky těžce doplácely na nedostatek náhradních dílů, jejich lidé cestovali týdně po celé republice, prosili, žebrali I nadávali a nakonec si museli v dílnách opravit stroje, jašc to zkrátka šlo, ale služba, která jim měla náhradní díly dodávat a tyhle radosti místo toho připravila, dosáhla mimořádného úspěchu. Vnucuje se otázka: Na konto koho? Věru by stálo za to porovnat dosažený efekt s odhadem strát, které měly zemědělské podniky kvůli nedostatku náhradních dílů. PODNÉTY A SOUČASNĚ PŘEKÁŽKA? Není to tak dávno, abychom si nepamatovali: Družstva si uvědomila, že k zavedeni špičkové velkovýroby v některých oborech sama nestačí, a tak vstupovala do kooperace se sousedy. Zájem však brzy opadával, i když každý ví, že tohle je |ediná účelná cesta. Stačilo totiž vzít tužku do ruky a počítat. Ceny investic takříkajíc měsíc od měsíce rostly a dokázaly pozřít často celý efekt snažení, ba i víc. Potíže se získáním stavební organizace, materiálu a vybavení starosti ještě znásobily. A tak bychom mohli uvést ještě řadu příčin, proč kooperace vázne. Ale povšimněme si ještě aspoů jednoho problému, o kterém se už dávno ví, a který by šel řešit Za ztížené situace při pořizování investic stát pomáhá subvencemi. Je to podnět k tomu, aby se družstva od kooperace nedala odradit a hledala k jejímu uplatněni všechny možnosti. Výborně. Ve chvíli, kdy se však v takovém podniku začne vyrábět, předepíše se důchodová daň. Každý předseda pak uvažuje: Kdybych vyráběl doma, platit ji nebudu, ale takhle, za snahu přejit k velkovýrobě, musím platit navíc! Kdysi byla tato daii zavedena v představě, že v zemědělství se musí uplatnit podobné podmínky jako v národním hospodářství. Ale jak známo, je s tím potíž — a zemědělství ani dnes ve stejných podmínkách nepracuje. Vytvářet či udržovat stejné podmínky jen v něčem, to však může situaci značně ztížit a vývoj zabrzdit, jak vidíme a kooperace. DOVOD K ROZVODU? Jako čtenářka vašeho časopisu vítám, te jste otevřeli rubriku dopisů a chcete našim čtenářům pomoci o jejich starostech. I Já bych od vás potřebovala poradit v otázce související s existencí mého manželství. Pracují Jako členka JZD v živočišné výrobě a tuto práci mám ráda. Je mi 35 let a mám dvě děti. Můj manžel pracuje v průmyslu. Nedávno prohlásil, že se se mnou rozvede, Jestli budu dál pracovat v živočišné výrobě v JZD, protože nesnáší pach kravína, kterým prý Jsem cítit at dělám co dělám. A myslí to vážně. Kvůli tomu máme Již přes půl roku rozvrácené manželství. Musím také něco říci na svou obhajobu, abyste st nemysleli, že na sebe nedržím. Byt máme pěkný, s koupelnou, denně se koupám, po příchodu ze stáje se převlékám a myli. Nedostatek je v tom, že náš kravín, I když Je novější, nemá náležitě vybudováno sociální zařízení. Například nemáme oddělenou šatnu a šaty si věšíme na skobu na zdi, takže i když se ve stájí převlékám, moje civilní šaty načichnou. Marně žádáme představenstvo JZD, že šatna by měla být oddělená, uzavíratelná a s větráním. Žádáme, aby každá pracovnice měla dvě skříňky, jednu na pracovní oděv a druhou na civilní, aby nedošlo k načichnutí. Naše požadavky Jsou odmítány, že by to hodně stálo. Proto, i když se doma převlékáme a myjeme, přinášíme domů pach. Je ovšem také chyba, že můj manžel vyrostl ve městě, Jinak by mě spíše pochopil. Podle mé přítelkyně Je vše trochu Jinak, prý manžel asi půl roku trpí na jednu svou spolupracovnici. Od té doby se také datuji naše domácí potíže. Mohla bych na oplátku říci manželovi, že já z něho stále cítím olei a železo. Pracuje totiž u obráběcího stroje a třebaže se myje a převléká, je tímto černým řemeslem nějak promaštěn až do kůže. A stejně Je to ast u mne a nemohu se toho zbavit žádnou koupelí a žádným mýdlem. My ženy si přece ne-můžeme například každý den mýt vlasy. A ve vlasech se každé ženě drží pach z Jejího zaměstnáni a nějaká voňavka to nezachrání. Žena z obchodu voní nebo páchne po zboží, mezí kterým se celý den pohybuje. Mně Je dnes Jasné, že nápravu 9 JZD Jen tak brzy nedosáhneme, a že otázku mého manželství st budu muset vyřešit sama. Abych nedala manželovi důvod k rozvodu, budu muset asi vystoupit z JZD a lít dělat do čokoládovny, Jako moje sousedka, která manželovi voní po čokoládě. Ale píši vám hlavně proto, abyste vaším tiskem působili na družstva všeobecně, aby byla budována sociální zařízeni ve všech provozech družstva. To by se dnes mělo stát věcí samozřejmou. C. K., Středočeský kraj JAK JE TO S DOVOLENOU? Jsme s manželem členy Jednotného zemědělského družstva s takzvanou „nižší úrovní hospodaření“. Nemáme proto ve vlastních stanovách JZD stanoveno právo na dovolenou. Pracovní jednotka v družstvu je 16 Kčs. Na proplacení dovolených prý nejsou peníze. Z toho důvodu od nás odešlo více pracovníků do průmyslu, kde mají všechny výhody. Máme to udělat také, když máme práct o zemědělství rádi? Dovedete si představit, Jaké to Je u nás bez dovolené. V rostlinné výrobě má každý nakonec volno v době mlmošpíčkových pradí, samozřejmě neplacené. Ale kdo pracuje v živočišné výrobě, pracuje dnes a denně, celý rok a znova. Je to možné? Proč se s tím nic nedělá? Musíme odejít ze zemědělství do průmyslu, když chceme lidsky žít? Proč pro nás, družstevníky, neplatí také zákoník práce? A. K. JSEM NARKOMANKA? Je mi 32 let. Ještě před dvěma roky, kdy Jsem slavila tolik obávanou a ženami často oplakanou třicítku, Isem vážila 95 (slovy devadesát pět/ kg. Dnes válím necelých 65. V tom je celá mole tragédie. Přítelkyně, která byla na oslavě mého Jubilea mi „diskrétně“ oznámila, že se na mne nemůže dívat, že za půl roku neprojdu ani pořádnými vraty, natož normálními dveřmi v paneláku. A že Jako vždy dobrá kamarádka mi sežene něco, po čem zaručeně „shodím“ alespoň 20 kilo. Nikdy předtím mně kupodivu moje váha nevadila, mým dětem a manželovi, zdálo se, také ne, ale když ml přítelkyně přinesla „diskrétně“ deset tub fenmetrazinu, rozhodla Jsem se, že zeštíhlím, a že od své třicítky začnu dbát žádaně štíhlé linie. Polykala Jsem, podle rady přítelkyně, pět prášků denně a Jídlo Jsem omezila na minimum. Sousedé si začali šeptat, že šetříme na embéčko. Skutečně Jsem totiž začala po dvou měsících rapidně hubnout. Měla Jsem radost. Po dalších dvou měsících Jsem začala trpět závratěmi. Za půl roku mi vypadala polovina vlasů, chlouba mého muže. Přítelkyní neustále podporovaná a dotovaná, jedla jsem Jenmetrazin dál v naději, že všemu trápení musí být Jednou konec. Opravdu, potíže časem přešly a moje přítelkyně, spokojená, že mne „upravila“ podle poslední módy, opustila naše město a odstěhovala se manželem na východní Slove., sko. Přestala také dodávat prášky, které se za ty dva roky staly Jakousi samozřejmostí mých dnů. Přítelkyně je pryč dva měsíce, Já vážím oněch necelých 65 kilogramů a dál toužím po fenmetrazlnu. Je to hrozné. Poraďte ml, prosím, co mám dělatI - oř — Z OKRESŮ Olomouc: NOVA ŠKOLA V LITOVLI Speciální učňovská škola — pro sladaře, pivovarníky a krmiváře — existuje od záři minulého roku v Litovli. ]e tříletá a v tomto školním roce se zde už učí posluchači ve všech třech ročnících, celkem 60 mladých lidí. Škola vznikla vlastně odštěpením uvedených speciálních oborů od učňovské školy pekařské a cukrářské, která v Litovli existuje už řadu let. Vyhovělo se tak volání po větší specializaci technického dorostu pro sladovny, pivovary a zejména pro mísírny krmív. Dr. F. L. Frýdek-Místek: DVOJNÁSOBEK NA REKREACI Letos začala Agrovia s podzimní a zimní rekreaci družstevních rolníků. Do okresu Frýdek-Místek bylo zasláno zkušebně 60 poukazů. Ukázalo se však, ša zájem je mnohem větší, a tak OV CSDR přiobjednal ještě dalších 90 poukazů. Jde o rekreaci v Praze, v Karlových Varech nebo v Mariánských Lázních. Poukazy dostali od OV CSDR také tři nejlepší kombajnéři a jejich pomocníci, kteři ve vyhlášené soutěži ve žních sklidili v okrese nejvíce obilí. Jsou to dvojice z JZD Rychaltice, Kunčice pod Ondřejovein a z Nozovic. šm Třebíč: NOVE VĚCI DO PRAXE na Za účelem koordinace Činnosti úseku vědeckotechnického rozvoje byla ustanovena okresní komise pro vědeckotechnický rozvoj. Tato komise, jejímiž členy jsou zástupci Okresního zemědělského sdružení, Českého •vazu družstevních rolníků a České zemědělské společnosti, řídí vědeckotechnický rozvoj na okrese f>odle jednotného plánu a sdružuje také finanční prostředky uvedených organizaci. S těmito prostředky se počítá výhradně na podporu nových, pokrokových technologií. Předsedou komise byl zvolen ing. Rubáš, ředitel SZTŠ v Třebíči. Jičín: VYBAVEN! AGROLABORATORE Komise dodevatelsko-odběratelských vztahů se zabývala zkušenostmi, jak jsou zajišťovány služby ZNZZ vůči zemědělským podnikům. Na základě toho se usnesla pozvat do příštího zasedání ředitele ZNZZ, aby objasnil stále neutěšenou situaci v zásobování a distribuci průmyslových hnojiv. Dále komise doporučila představenstvu OZS a vedení STS, aby byla agrolaboratoř vybavena ještě polarografem k rozboru stopových prvků a ledničkou pro uskladnění vzorků. Jde o to, aby mohla zajišťovat služby zemědělským podnikům co nejkomplexnějl. SPOLUPRÁCE S PLEMENARI Plemenářský podnik ve Vlčicích u Trutnova odchovává plamenné býčky velkovýrobní tormm (ve výstavbě má právě novou moderní odchovnu pro 174 býčků — náklad 2,5 mil. Kčs). K odchovu zastavuje podnik jednak telata z vlastního chovu, jednak telata nakoupená v zemědělských podnicích okresů Semily, Jičín, Hradec Králové a Trsov, pouze však od krav zap ných do státní plemenné kolihy, které jsou předem vybrány • pa prověřených býcích. Noví velkovýrobní forma edchovu je výhodní jak pro plemenářský podnik, tak i pro zemědělské podniky, kde jsou telata kupována: Vykupují se ve stáří cca 1—2 měsíce, v šivé váza 100—150 kg za paušální eenn 4—B tisíc Kčs. Cena se Fidí užitkovosti matky, kvalitou otce a telete atd. Je-li býk později zařazen do Inseminace, obdrží zemědělský podnik, který ho odchovně prodal, zvláštní prémii podle hodnoty a zařazeni býka. Dalšf odměnu může zemědělský podnik dostat, je-li býk kladně prověřen.