Beseda Naši Vesnice, červenec-září 1970 (I/25-37)
1970-07-10 / No. 26
BABIČČINO ÚDOLÍ. K letošnímu 150. výročí narození Boženy Němcové připravuje Východočeský krajský národní výbor v Hradci Králové vybudování národního kulturního památníku v Ratibořicích a České Skalici. Tento památník zahrne všechny objekty, které se vztahují k životu a dílu B. Němcové — ratibořický zámek, Staré bělidlo, sousoší babičky s dětmi od Otty Guttfreunda, byt rodiny Panktových, starý mlýn a další. Všechny tyto památky navštěvuje ročně průměrně přes 150 tisíc návštěvníků. Prodejniěka suvenýrů a pohlednic v Babiččině údolí je stále v obležení výletníků. Foto ČTK — K. Havlíček BOJ S DUNAJEM. Na rumunském úseku Dunaje, dlouhém přes 1000 km, se letos dvakrát zvedla hladina o několik metrů nad normál. Poprvé na jaře následkem tání sněhu a dešťů na horním toku řeky a podruhé koncem května a v červnu jako důsledek povodňové vlny na jugoslávských řekách Sávě, Drávě a Moravě a na Tise. Naštěstí nedošio k časové shodě těchto dvou vysokých vln, i tak však způsobil Dunaj v Rumunsku a v Bulharsku v červnu mnoho starostí a škod. Přístav v Glurgiu byl při stavu vody kolem 790 cm částečně zaplaven, ale lodní doprava na Dunaji pokračovala normálně. Na snímku rumunská osobní lodí Carpati. Foto ČTK — J. Dvořáček (dopisovatel) NA VVSTAVE „OSTRAVA 70“. Na ostravském výstavišti na Černé louce probíhal od 6. do 28. června 14. ročník celostátní tematické výstavy „Za socialistické životní prostředí — Ostrava 70“. Své výrobky zde předvádělo 130 vystavovatelů. Národní podnik Osvětlovací sklo ve Valašském Meziříčí předváděl na ostravském výstavišti bohatou kolekci nejnovřjších tvarů svítidel doplněnou exponáty bytového textilu a doplňků. Foto ČTK — V. Švorčík K ÚNOSU HOLLEBENA. Čtyřicet brazilských vězňů vyměněných za západoněmeckého velvyslance v Brazílii von Hollebena odletělo 15. června dopoledne z Rio de Janeiro do Alžírska. Letadlo vypravila brazilská vláda. Únosci se zavázali, že po příletu politických vězňů západoněmeckého velvyslance propustí a slib také splnili. Na snímku propuštění vězňové, s nimiž jsou i 4 děti před odletem z Rio de Janeiro. Telefoto ČTK — UPI Plénum jistoty Letošní červnové plenární zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa se vyznačovalo svou dělností, jednomyslností a na rozdíl od předcházejících jednání se nynější ústřední výbor ujal i své kontrolní práce. Přijímat usnesení je jedna stránka věci, jejich plnění je onou druhou stránkou. O tu právě’ tentokrát šlo. A nejen tentokrát. Ohlédnout se a prověřit realizaci přijatých usnesení míní ústřední výbor strany a jeho předsednictva uplatňovat jako trvalou metodu činnosti stranických orgánů a organizací vůbec, jako jeden z principů leninských metod stranické práce. Tento styl vyžaduje sice časově náročnější přípravu plenárních zasedání, ale nutí také k užším kontaktům i nejvyšších stranických funkcionářů s lidmi, kteří úkoly bezprostředně „dole“ zajišfují. Tato praxe vede pak nutně k přijímání těch nejsprávnějších a v dané situaci i nejnaléhavějších opatření. Nedávné plenární zasedání ústředního výboru komunistické strany nevytyčovalo proto nové programové cíle ani záměry kromě těch úkolů, které zbývá splnit ještě do konce letošního roku. Posoudilo však se vší důkladností to, zda naše komunistická strana se ubfrá od loňského dubna po správné cestě a zda plní realizační směrnici přijatou na loňském květnovém plénu. Zpráva, diskuse a pak i závěry daly pozitivní odpověď. Optimistický tón tohoto plenárního zasedání vyvolává v každém marlisticko-Ieninsky smýšlejícím členu strany a v každém čestném občanu naší socialistické republiky pocit, že do příštích dnů, týdnů i let můžeme jít krokem životní jistoty a v důvěře, že nás z nynější cesty nemůže už nic jiného svést, nežli vlastní chyby a omyly. Západní buržoázni propaganda vystřílela nejeden z těžkých kalibrů, aby zpochybnila náš konsolidační vývoj. Krokodýli slzy roni nad probíhající očistou strany od pravicových oportunistů, v poslední době pak nad Alexandrem Dubčekem. Své naděje spojuje stále ještě zejména s rozvrácením naši ekonomiky. Není daleko doba, kdy vysílání našeho rozhlasu se příliš nelišilo od relací Svobodné Evropy. Mnohý z prostých občanů podle toho poznával, udkud vítr věje. Bylo slyšet hlasy: Když nás chválí na Západě, tak u nás nebude něco v pořádku. A teď? Jestliže očerňují každý náš pohyb vpřed, tak zřejmě proto, že se nesplňují jejich předpovědi o krachu. Ústřední výbor na svém červnovém zasedání ocenil rok usilovné práce, která přinesla ovoce ve prospěch našeho lidu. Podařilo se skoncovat s anarchií a rozvratem, dík politické porážce pravicově oportunistických sil uvnitř komunistické strany a protisocialistických sil ve společnosti. Podařilo se obnovit přátelské vztahy se Sovětským svazem a ostatními zeměmi socialistického tábora v duchu proletářského internacionalismu. Zastavil se inflační vývoj, na vnitřnim trhu nastalo uklidnění, vytváří se základna sociální a právní jistoty, vrací se důvěra v komunistickou stranu. Nesporný podíl na konsolidaci našich poměrů má i naše zemědělství. Ústřední výbor neopomenul tuto skutečnost náležitě zhodnotit. Vyzdvihl stabilitu vesnice, kde přednosti kolektivního hospodaření na půdě zapustily kořeny ve vědomi venkovského obyvatelstva. A nelze říci, že i sem v nedávných letech kalných vod mířily politické zbraně kontrarevoluční opozice. Vzpomeňme jen snahy proměnit zájmový Svaz zemědělců v základnu obnovy agrární strany, roztržení svazku s dělnickou třídou, kolik bývalých kulaků se začalo dožadovat navrácení svého majetku a rehabilitační očistné lázně. Počítalo se s jazýčkem na vahách národního hospodářství, kterým může „zamávat“ v dané chvíli nedostatek zemědělské pro. dukce, tolik citlivý pro zásobování obyvatelstva základními potravinami. Kalkulace „prázdných sýpek" reakci také nevyšla. Naopak JZD i státní statky pomohly vládě v uplynulém roce řešit ekonomické těžkosti. Výrazem této snahy se stalo překonání některých důsledků dlouho trvající zimy a vůle zachránit letošní úrodu ve prospěch celé společnosti. Vždyť jen v Jihomoravském kraji více než polovina jZD a státních statků a všechny potravinářské závody — jak bylo řečenu na červnovém plénu — uzavřely závazky na počest 25. výročí osvobození a jejich hodnota jde do desítek miliónů Kčs. Další stabilizace naší vnitropolitické situace, zejména na A- seku národního hospodářství, do velké míry závist na kvalitní přípravě příštího pětiletého plánu a plánu pro následující rok. Jde o využití vlastních rezerv, zvláště v zemědělské výrobě. Jak zdůraznila zpráva předsednictva 6- středního výboru strany, bude totiž nezbytné krýt přírůstky potravín z našich vnitřních zdrojů. Bylo to konstruktivní zasedáni. Jednoznačně orientuje veřejnost, dává perspektivu šťastné socialistické budoucnosti. Devizou tukové perspektivy však je, že k ni půjdeme ruku v ruce ze Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi. Bez takové záruky bychom se totiž nedostali ani o krok dále. Vlastimil CIML POZOR. PRÁVE ZAČÍNÁME! Nikdy by mne nenapadlo, že to může míi nějakou cenu. Prosím, jeden můj známý, když se mu narodil první syn (tenkrát nepočítal, že bude pouze první ze tři), ze samé radosti dal oznámeni do novin. Kupodivu, lidé to čtou, říkal jsem si, když mě jiní známi zastavovali a povídali: „Heleďse, on má Přemek kluka, že jó?“ Sila tisku je síla tisku a už naši předkové říkali, co je psané, to je dané. Pomalu jsem se klonil k tomu názoru, že na oznámeni v novinách něco je. Pak mě přesvědčil jeden redaktor z krajského vysíláni Středočeského kraje, že bych se divil, kolik zájemců je o ten pořad, v němž přehrávají písničku jako pozornost, že babička ta a ta, která vychovala tolik a tolik děti, a že tedy Zdeňka, dcera, a zeť Josef ji za všechnu lásku posílají Bábinčin Maršovský valčík od Křičků. Terf mám zcela jiný pocit, než jsem míval, vím, že je to nejen pozornost, ale je to (zároveň něco jako poděkováni) milé uznáni všeho toho, co pro nás člověk blízký vykonal. Cožpak není hezké si vzpomenout třeba na babičku nebo maminku, která se nám starala - když už nás měla z pod své střechy venku — o naše děti" Což to není hezké vůbec poděkovat mamince třeba písničkou nebo fotografií s pár pěknými i milými slovíčky díků a porozuměni? Jistě je. Nechci sahat městským lidem do svědomí a do jejich životního stylu, ale vím, že tenhle zvyk vděčnosti je spiš kdesi v srdcich lidi z venku a snad nejvíce z dědiny. Nu, a my jsme si v redakci o tomhle povidali, zda-li to je dobré uveřejňoval, jestli bude na to místo a je-li to vůbec nějak potřebné. Myslime si, že ano. Slušné chováni, být pozorný jeden k druhému patři k základním lidským vlastnostem lidi na celém světě. Z toho jsme také vycházeli, když jsme rozhodli otevřít pro vás rubriku Společenská oznámeni. Tam by byly uveřejněny gratulace k narozeninám, jmeninám, vzpomínka na ty, kdož už nejsou mezi námi, na životni jubilea všeho druhu, na to, že konečně po třech klucích se vám narodila holčička. Neni to jenom pro ty, s kterými sdílíme místo bydliště, je to především pro ty, kteří — a my jsme zvláště rodinně roztroušený národ - jsou domovem už dávno daleko za hranicemi původního domovského okresu. Stejně jako věříme, že Beseda se stane čtením každé venkovské obce (snad někdy dokonce i rodiny), chceme být zároveň prostředníky této služby milé vám i nám. Samozřejmě i tady jde o službu, kterou redakce dělá pro někoho a bude se tedy platit v normách předepsaných sazebníků, nejsou to žádné horentní sumy — avšak jsou i v jiných novinách nebo rozhlase - a také nutno brát v úvahu, že objednávku musíte poslat o měsíc dřivé, než si přejete uveřejněni - dosud nás k tomu nuti technické problémy. Ta vše bychom chtěli zlepšit a vyjit vám vstříc, jestliže se tato nová rubrika vžije. A v to věříme. Tedy, nezapomeňte, časopis Beseda otevírá rubriku SPOLEČENSKÁ OZNÁMENI, která má sloužit vám, vašim milým a blízkým a především dobrým vztahům mezi lidmi. Za redakci Miroslav VESELÝ