Časopis Českého Museum, 1847 (XXI/3)
1847 / No. 3
Nešťastná smrt Ozmana sultána tureckého. 243 jim prowinění jich jakékoli prominauti chce. Na to potom bylo w té době místo wylraubení hlasem žiwým po celém městě prowoláno : že sultán Mustafa jest za císaře a sultána tureckého wyzdwižen. Při tom četl se spis, w němž obsahowaly se příčiny, proč jest Ozman z trůnu císařského swržen, jmenowitě, že jest s newěřícími držel a císařstwí otomanského gaurům, to jest křesťanům postaupiti chtěl. Což proto hlásalo se o něm wůbec, aby lidé vvzali ho sobě w oškliwost a vv nenávvist wětší, jakož pak lid obecný wěřil jednomu i druhému wclmi lehce. Tím způsobem soldáti turečtí w nowě zwoleného spolu s jeho malkau, seslrau a chorau kojnau na palác císařský uwedli, a posadili jej na trůn otce jeho, wykonawše mu poznowu přísahu a slib člowěčenstwí náležitý beze wšeho rozmyslu. Dwadcátého dne Máje wzal na sebe Ozman jiný habit, oblekna se w kyrys bílý, a wyšedw z paláce uchýlil se do domu Agy nad janičary, proto že byl jeho přítel nejlepší a nejdůwěrnější, a vvezíra wyzwal, aby к němu bez meškání najiti se dal. Když tedy ti wšickni byli tam pospolu, radili we spolek a předkládali sobě prostředky rozmanitě, jakby tu zběř obecní a wojenskau upokojili а к Ozmanowi láskau a přívvětiwostí zase nakloniti, tudy jemu z toho nebezpečenstwí konečného pomoci mohli. Ozman přimlauvval se к tomu, aby Usín baše a jeničarůvv Aga hleděli dáti soldátům zjitřeným dobrá slowa, a předložiw jim to s dostatkem, jakau těžkau powinností a závvazkem jsau jemu jakožto císaři a pánu swému pořádnému zawázéni, a wšak neohlédaje se on na to nic, že chce jednomu každému z nich pro samý pokoj po 60 dukátech dávvati, a nadto ještě žoldu jejich obyčejného přiwětšiti jim na každý den o 2 aspry. I zachowali se tak, ale jak brzo to poddaní Ozmanowi uwedli soldátům w známost: tedy mnohem ještě vvíce rozjitřili mysl soldatůvv w hněwě proti němu; nebo co pošetilí křičeli na ně jedni přes druhé, kde jsau wzali smělost tu, aby к nim s takowými wěcmi daremnými pojiti směli? Co se domníwají, že prehliwost hněwu jejich zlíže16»