Časopis Českého Museum, 1847 (XXI/3)
1847 / No. 3
232 Básni’ Kral. Ilukop. přelil. LuUcko—Srbským. zhoni Lubor khrobíosč moju.“ A tu pšečo sebi hnaštaj, z hlowomaj do so zrazyštaj, haj wobaj z koni spadžeštaj. Ruče tu meče dobyštaj, a tak pěši wojuwaštaj, kruče z mečomaj machaštaj, koi so rozlěhachu rázy. Lubor so к njomu pšiboči, z mečom na heliu jomu rubny, helm so rozkoči na kruchaj, z mečom na meč dyri kruče, a meč zleča za wuhrodu; Zdeslaw so na zemju wali. Zazně trubow zwuk a kotíow. Wobkluči Lubora panstvvo, a wedže job pšede knjeza, pšed knjeni a pšed Ludišu. Ludiša jom wěnec stavvji, wčnec z dubowoho lisča, zazně trubow zwuk a kotiow. 3. lloža. Ach ty róža, krásná róža! čom sy zahje rozkwétfa, rozkwětwawši pomerzla, pomerzwawši wozjadia, wozjadnywši wopodfa? VVječor sedžach, doiho sedžach, do kurowspěwa sedžach; ničo dočakaé njem’zach, wšě tšěski, íučwo spalich.