Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)
1848 / No. 1
28 Historická zpráwa o sjezdu slowanském. opráwnění a neodvvislost národnosti, auplnau wnitřní swobodu a spojme se we spolkowý stát pod rakauskau císařskou korunau. Zajisté se sjednotíme také o prostředky, kterými se úplná neodwislost říše s ohledem na cizinu udrželi dá. Při takowém úmyslu poznají wšickni národowé Rakauští, že jednáme důsledně, wyslowujíce se weřejně proti utiskowání slowanské národnosti w Uhřích. Wšem Slowákům a Rusínům, wšem Srbům a Chorwatům musí tedy wolno býti, použiti wětších občanských svvobod nyní nabytých к wywinowání swých národních práw. Slowané w Uhřích nesmějí déle zůstati národ od Maďarů potlačený. Také Uhersko nesmí odtud jiných leč stejně opráwněných národností uznati. Jakož Slowan na sněmu národním we Wídni powinen jest wyslechnauti německé audy spolku w jazyku německém, tak též i Němec Slowana w jeho národním jazyku wyslechnauti musí; to samé práwo musejí Slowané i Maďaři na uherském sněmu seznati. Srozumění a naučení se několika jazykům jest we wšech rakouských zemích newyhnutelnau wýminkau pro ty, kteří we weřejném žiwotě wystaupiti chtějí. NecliE powáží Maďarowé tato přání wyslowená s ohledem na stejné opráwnění wšech národností, aby se sprawedliwřji prokazowali к spoluobčanům swým. Af se ještě w čas smíří národnosti we sporu proti sobě stojící, neb strašliwá wálka hrozí, nesmíří-li se národowé tímto spůsobem. A přijdeli skutečně к tomu krwawému boji, prohlašujeme zde slawně, že se přidáme к swým saukmenowcům nejenom proto, že jsau národ bratrský, ale poněwadž i dobré práwo na swé straně mají. Proto klademe druhau otázku w ten smysl : Pod jakými wýminkami žádáme utwoření rakauského spolkowého státu?