Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)

1848 / No. 1

Historická zpráwa o sjezdu sluwauském. 7 Alej к Žofínu; wlastenecké a starožitné pobožné písně slowanské, které zpívval sbor zpěwáků w čele průwodu, * sdělowali zbožné z důležitosti předsewzetí samého pochá­zející nadšení, jímž audowé sjezdu naplněni byli, wšemu obywatelstwu Pražskému. Shromáždění drželo se we wclikém sále Žofínském weřejně, u přítomnosti welikého počtu posluchačů, kterýmž se lístky rozdáwaly pro uwarowání přílišného přeplnění. Sál byl skwostně připrawen a wyozdoben znaky a korau­­hwemi wšech slowanských národů vv Rakausíeh, mezi ni­miž uprostřed wlála černožlutá korauhew císařská. Sbo­­rowé seděli od sebe rozděleni, na předu s jedné strany sbor jihoslowanský, s druhé polsko-rusínský ; za nimi po celé šířce sálu sbor českoslowanský, jakožto ze wšech nejčetnější. Pro nemoc předsedy příprawného wýboru, hraběte Matiáše z Thunu, otewřel schůzku místopředseda Jan rytíř z Neuherka, jenž promluwil krátkými slowy к uwítání pří­chozích hostů we hlawním městě Čech, a prohlásil shro­mážděni Slowanů rakauských za zřízené. Po této řeči oznámil jméno zwoleného starosty sjezdu, Františka Pala­­ckého, prohlásil činnost příprawného wýboru od té chwíle za skončenu, a postoupil místo swé starostowi a malému wýboru. Starosta sjezdu, nastaupiw úřad swůj, promluwil předně ráznými slowy o účelu a wysoké důležitosti této schůzky, a prohlásil sjezd Slowanů rakauských za ole­­wřený a počatý. (Příloha V.) Sjezdowí písaři čtli jména \'šech předstawených a jiných audů jednotliwých sborů, řád jednání a programm předmětů od příprawného wýboru zhotowený. Počet audů byl, zahrnauc w něj i později tepnv přibvlé, we sboru jihoslowanském 42, we sboru polsko-rusínském 61, we sboru česko-slowanském 237, dohromady 340 osob. (Příloha X.) Po slawném otewření sjezdu wystaupili co řečníci kníže Jiří Lubomirski, Polák, doktor Dwořáček, Morawan, professor Málo Topalovič, Slavonec, professor Kaubek,

Next