Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)
1848 / No. 1
8 Historická z práw и o sjezdu slovanském. Čech, Jan Borysikiewicz, Rusín, Níkanor Gruic, Srb, Michal Miloslavy Hodža, Slovvák, konečně Pawel Josef Šafařík. _ Předmět wšech řečí byl w tomto obecném shromáždění nejwíce wšeobecný, oswětlení hlawních ideí, které slaužily za základ powolání sjezdu slovvanského, wyložení nejhlawnějších potřeb slowanských národů potud utištěných, wyslowení zásad, kterých Slowané přidrželi se chtí jednak w pohledáwání odwěčných práw swé národnosti, jednak w šetření stejných práw národů jiných jakéhokoliw kmene s nimi sausedících. Rokowání o jednotliwých předmětech bylo pro usnadnění jednání pozůstaweno hlawně shromážděním sborů, tak totiž, aby za uzawření celého sjezdu platilo jen to, к čemu wšichni tři sborowé přistaupí. Uzawření tímto spůsobem docílená měl w určitau formu uwáděti malý wýbor. Jestližeby se uzawření jednotliwých sborů we wěcech nepodstatných mezi sebau potýkala, měl rozhodnauti welký wýbor. Pakliby byl rozdíl w podstatných wěcech, wyměřowal řád jednací, aby se obojí wýbor, welký i malý, sestaupili w hromadu, a uradíce se o předmětu opět s dobrým zdáním swým na sbory jej wznesli. К potřebnému dorozumění mezi sbory w čas samého rokowání zwolil každý sbor dwa posly ku každému z obau ostatních sborů, kteřížby při schůzkách těchto sborů ustawičně byli přítomni, jim wyswětlení dáwali, kde by jakého s ohledem na poměry národu jejich bylo žádáno, a zároweň sboru swému zpráwu dáwali o běhu jednání při sboru, к němuž byli posláni. Krom toho opráwněn byl každý aud jednoho sboru, při schůzkách sborů druhých dle libosti býti přítomen. Prawidelně drželi sborowé od 3. Čerwna schůzky swé každodenně, buď ráno, aneb ráno i odpoledne; po dwa dni byly krom toho i wečerní schůzky držány pro pospěch, poněwadž jmenowitě audowé jihoslowanští dlauho se w Praze zdržeti nemohli. Jednání wšecko, jak we sborech tak we weřejné schůzce, dálo se w nářečích slowanských, což tuto, ač samo sebau se rozumí, jen z příčiny