Československý Sport, duben-červen 1973 (XXI/78-154)
1973-04-02 / No. 78
Nejen v pohádkách vede trnitá cesta k cíli překonala rozcestí? Výkony a výsledky mužstva Moravie Dopravni stavby Olomouc v národní hokejové lize nejson takové, jaké si představovali hráči a vedeni oddílu, i příznivci tohoto sportn v hanácké metropoli. Ještě dnes se vzpomíná na prvoligové působení zdejších Křídel vlasti a později Tankisty. Není sporn o tom, že třeba Křidla vlasti bylo výborné mužstvo, které před svým rozpuštěním v roce 1955 mělo následujíc! sestavu: Vacek, Dvořáček, Pittner, Kubát, Smát, Buriánek, Dobrovolný, Schwach, Úechura, Lub. Novotný, Simon, Nedvěd, Sysel, Vlach, Fröhlich, Strubl, joset Novotný. A protože jsme začali vzpomínkami, není bez zajímavosti ani sestava celku Tankisty, který v Olomouci působil jen krátce a byl rovněž rozpuštěn: Vodička, Tikal, jedlička, Bártl, Biinter, Fako, Horský, Fröhlich, Železník, Kaftan, Pejcha, Vít, Schwach, Netolička. Historie pokračuje Historii Jsme nakousli, a tak Ji tedy alespoú ve stručnosti dopovězme. Posledním hokejovým mužstvem vojenským reprezentujícím Olomouc byla Dukla. Hrála však zápasy na jihlavském zimním stadiónu, který byl otevřen 1. ledna 1956. Vyhrála kvalifikaci o postup do 1. ligy a v nové sezóně 1957—1958 se již trvale usídlila v Jihlavě. I s novým názvem Dukla Jihlava. V období zrušení Křídel vlastí se v Olomouci začal tvořit nový, tentokrát civilní hokejový oddíl, Moravia. Hanácká metropole při nestálosti vojenských družstev chtěla mít vrcholnou soutěž, a tak se funkcionáři snažili postupovou cestu co nejvíce zkrátit. Zařazení nového oddílu do 1. ligy bylo vázáno na podmínku, aby nejméně sedm hráčů bývalých Křídel vlastí přestoupilo. Hokejisté měli zájem, ale všechno se nakonec zvrtlo na podmínkách, které tehdejší vlivní činitelé města nezajistili. Zrození Moravie Další možnost se naskytla V obci nedaleko Olomouce, kde místní Sokol hrál oblastní soutěž. Bylo navázáno jednání s funkcionáři Sokola Velká Bystřice 0 uvolnění některých jeho hráčů 1 přenechání místa v oblastní soutěží pro nově se tvořící oddíl. Nakonec přece jen došlo k dohodě, přestože ne bez bolesti. Moravia suverénně oblastní soutěž vyhrála, z kvalifikace postoupila do II. ligy, kterou hraje prakticky od sezóny 1956—1957 dodnes. Dnešní název Moravia Dopravní stavby Olomouc dostala v květnu 1965, kdy došlo na sportovním poli ke spojení n. p. Moravia a n. p. Dopravní stavby Ovšem historie nebyla zdaleka naším cílem. Nýbrž uvedením do situace před tím, než se zamyslíme nad prací s mládeží tohoto olomouckého oddílu, nad výcho vou vlastních ligových hráčů had neodbornou a necitlivou mi hulostí, nad příznivější přítomností a snad 1 růžovější budouc hostí. Chyby minulosti Názor, že vojenský sport na nejvyšší úrovni může mít v místě působiště pro ostatní oddíly stejného odvětví také neblahé ná sledky, má na olomouckém ho kejovém příkladu nejeden důkaz. Navíc se tyto následky mohou projevovat hodně dlouho. Záleží na šikovnosti, odbornosti 1 snaživosti místních funkcionářů hokejových příznivců, jak rychle a kvalitně se s nimi vypořádají, nebo je ve spoluprácí s vojáky vůbec nepřipustí. Běžné chyby jsou hledání hotových posil z jiných měst a oddílů, většinou špatná práce s mládeží s jejím výběrem, malá příležitost a špatné podmínky pro těch několik málo domácích talentů, kterým většinou zabírají místa možnosti »přelanaření« hráči. Stávalo se tedy, že talentovaní Olomoučtí odcházeli a později byli vydatnou posilou jinde v prvoligových týmech. Začíná se rozednívat Přestože ještě všechno zdaleka nemá správnou podobu a třebaže prvoligoví dorostenci dostávají jen poskrovnou příležitost v národní líze mužů, mnohé se v posledních letech v olomouckém hokeji zlepšilo. Stále více se prosazuje orientace na vlastní výchovu mládeže, stále více se hledají nové, moderní a progresivní formy její hokejové výchovy. Spatřila světlo světa základna — a mladí benjamínci po třech letech práce získávají na celostátních turnajích vesměs nejprednější umístění. Zdatně si vedou mladší 1 starší žáci v ligových soutěžích. Dorostenci postoupili do I. ligy a tvoří se další mládežnická družstva, která se mají starat o talenty a připravovat je do života 1 pro hokejový sport. Důležitou složkou Jsou tady kvalitní a odpovědní trenéři. I to se v poslední době začíná dařit, zejména když mezi nimi nechybějí ani hráči s prvoligovou minulostí. Pravda, Olomoučtí Jsou teprve na začátku. Na většinu oddílů dobře pracujících s mládeží mají několikaletou ztrátu. Chyby minulosti již nikdo nevymaže. Měly by však zůstat poučením — a to nejen pro hokejisty a hokejové funkcionáře. Důležité je aby Olomoučtí nyní vytrvali na správně zvolené cestě, přestože je dlouhá a trnitá. Jestli dostanou I potřebnou podporu nadřízených složek, jistě se jak jim, tak celému městu i okresu velká práce nakonec vyplatí. JAROSLAV JELÍNEK Hokejová základna MDS Olomouc uspořádala v letošní sezóně hned dva turnaje nejmladšich. Z celé Moravy se do hanácké metropole sjela drulstva benjamínků, aby pod záštitou OV KSC, ODPM I okresního Časopisu Strát lidu se učila hokejové abecedě. Snímek je z jednoho z turnajů. Vydává OV České tělovýchovné orga hizace. Vychází šestkrát týdně kromě heděle. Šéfredaktor GUSTAV VLK, zástupce šéfredaktora JAROSLAV JAROŠ. fAdresa redakce: Praha 1, Na poříčí 30 ioštovní směrovací číslo 115 23. Teefony: ústředna 24 98 51, sekretariát 24 77 98, sportovní oddělení a informace 24 95 21, kopaná 22 79 91, orgahizační 24 10 03, zahraniční 24 11 56. dcpísfl 24 77 96, hospodářské 24 77 90. — Dálnopis 113114. - FILIÁLNÍ REĎAKCE: BRNO, nám. Rudé armády 13—15, telefon 538 18, 584 36. Poštovní adresa: Poštovní schránka 314, 858 40 Brno. — OSTRAVA 2, Novinářská 3, telefon 521 71. 524 31, dálnopis 052502. roštovní adresa: Pošt. schránka 18, 709 18 Ostrava 9 Mař. Hory. — TELEFONY KRAJSKÝCH ZPRAVODAJŮ: PLZEŇ 243 42, PARDUtflCB 317 83, BRATISLAVA 550 26. — Měsíční předplatné 12,80 Kčs, čtvrtletní 38,40 Kčs. — Tiskne Rudé právo, tiskařské závody, Praha. — Rozšiřuje PNS. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá každá pošta a doručovatel. Objednávky do Ězahraničí vyřizuje PNS, ústřední exiedice tisku, oddělení vývoz tisku, indřišská 14, Praha 1. — NEVYADANÉ PŘÍSPĚVKY SE NEVRACEJÍ. »Letošní ročník jsme věnovali 25. výročí Vítězného února,« řekl předseda oddílu M. Pech. »Celý turnaj dotuje a patronát nad ním převzal ZV ROH BSS ve spoluprácí s TJ Sp. BSS Brandýs — oddíl kuželek. Letošní ročník je v pořadí už šestý. Zúčastňují se ho týmy Obrobna, Slévárna, Údržba a Nástrojárna a v historii sl zatím nejlépe vedla Obrobna. Zúčastnit se může každý zaměstnanec, věk nerozhoduje, žádný však nesmí tento sport provozovat závodně. Tím je soutěž zajímavější a všechny výsledky pečlivě zaznamenáváme do kroniky. Každý bojuje s velkým úsilím, každý chce pro barvy svého družstva získat nejlepší výsledek. Někomu se daří lépe, někomu méně, jak to už ve sportu bývá. Ale to není rozhodující. Důležité je, že se do této akce zapojují i ti zaměstnanci, kteří pravidelně nesportují, že si po namáhavé práci přijdou do kuželny psychicky odpočinout a po fyzické stránce rozhýbat jiné svaly, než které zapojují při práci. To je také hlavní smysl našeho turnaje.« Upřímně míněná slova předsedy oddílu jsou jistě důvodem k pochvale všech, kteří se na pořádání turnaje podílejí. A také k pochvale oddílu, který má v kuželně vystaveno 1 několik čestných uznání za pomoc městu v soutěži o vzornou obec a řadu cen a trofejí za sportovní úspěchy. (JV) Jen houšť• • • Oddíl kuželek Spartaku BSS Brandýs n. L. získal titul vzorný už v roce 1968. Je to jistě pěkný úspěch. Ale ještě lepší je skutečnost, že neusnul na vavřínech. O tom svědčí mnoho podniků, které oddíl ve své kuželně pořádá. Jeden z nich probíhá právě tento měsíc a je to akce, k níž bychom vždycky rádi přidali poznámku: jen houšf! Jednak proto, že vlastně patří do rámce akce Bad fit, a za druhé, že i po odborářské linii podporuje snahu CRO po větší pohybové aktivitě členů. Zkrátka — zaměstnanci jednotlivých dílen Brandýských strojíren a sléváren pořádají už tradičně vnitropodnikové klání v kuželkách. O Spint" V tomto čísle zahajujeme seriál článků, v nichž chceme čtenáře seznámit alespoů stručně s historií čs. tenisu, který letos oslaví R0 let svého trváni. První kapitola je zasvěcená pátráni po původu této popnlárnl míčové hry ve světě, příští čtvrtek se dočtete o počátcích n nás. Autorem seriálu je Antonín BOLARDT. č aakotHC od Všichni Jsme náramně zvědavi. Jak to tl pradědové vlastně hráli. Zachované rytiny jsou toho dů kazem, a my Jsme překvapeni zjištěním, že rozdíl v pojetí mezi dneškem a starou dobou se nezdá být ani příliš velký. Podívej me se, člověk by ani nevěřil, Jak již tehdy ti průkopníci hráli s raketami, jejichž tvar a velikost se od dnešních ani mnoho neliší. A hlel Přes sít poletuje na rytině bílý mlček a ani ta pozice, s níž veledůstojný tenisový praotec hodlá napálit poletující míček forhandem není odlišná od té dnešní. jen šaty a oblečení je jiné. Hráči, kteří st to právě rozdali ve čtyřhře, st klidně odložili pláštěnky, klobouky s peřím a kordíky na zem. Jen dýku sl ten jeden ponechal. Jistota je jistota, platilo tehdy partně stejně jako dnes. Rád bych však věděl, z čeho dělali ty míče? Ale pročpak ne, cožpak se za první světové války nehrálo s míčovými náhražkami, které byly zhotoveny z jakési vatové hmoty, mořská pěna tomu říkali a vyráběli to ve Vídni. Mlčky z mořské pěny byly příliš lehké, a aby se ty »pucky« dostaly přes síť, musely se mlátit vší silou. Proč by tedy na něco podobného nemohli přijít už ve středověku? Tenis, lépe řečeno hry, ze kterých se tenis vyvíjel, mají velmi starý a dávný původ, již ve starověku staří Římané provozovali hru nazývanou TRIGON, která byla založena na podobném principu jako dnešní tenis. Hráči odráželi míče, naplněné tikovými zr nlčky, těžkými pálkami. Ve středověku se pak po celé Evropě rozšířila francouzská hra paume, která se hrála původně jen v míčovnách — courte paume, ale později 1 venku — longue paume. K této hře se požívalo malých raket oválného tvaru s krátkým držadlem a nízké sítě. K této hře již dpkonce v roce 1509 vyšla v Paříži pravidla. Také v Mexiku se hrála v místnostech vyhrazených náboženským obřadům hra nazývaná TLACHTY, která měla velkou důležitost, neboť byla v úzkém spojení s náboženstvím. S dalším předchůdcem tenisu jsme se setkali v Itálii, kde šlo o hru GIUOCO DEL PALLONE. Ve Španělsku vznikla z pallone hra JUEGO DE PELOTO, která dodnes zůstala národní hrou Basků. Tenis, jak Jej známe v dnešní podobě, má svoji kolébku v Anglii. V Anglii se ujala již v 15. století hra pod názvem TENNIS a pro vznik tohoto názvu je celá řada vysvětlení. Jsou jen domněnky a teorie, jeden z nejstaršlcb odborníků tenisu Malcom D. Whitman ve svém spise The Origin and Mysteries of Lawn-tennis uvádí, že slovo tenis má původ od slovesa »tenes« či »tenlce«, jež značí mnoho změn. Angličan Lukin ale tvrdl, že pochází z francouzského »tente«, jež je výrazem pro uzavřený prostor, další význam slova »tente« Je »svázaný«, a tím argumentují Francouzi, kteří tvrdl, že se původně hrálo bez raket, jenom rukama, a hráči sl ovazovali dlaně provazem, aby to tolik nebolelo. Němci poukazují na příbuznost slova »Tanz« — ta ADAMA nec, a dokonce 1 náboženství se do sporu zamíchalo, tvrdíc, že patronem tenisu je svátý Denis, po němž hra dostala jméno. Anglický výklad bude asi pokládán za nejzávažnějši, neboť právě tam Jsou nejhlubší kořeny. Navštívíme-11 nejstaršl londýnský tenisový klům Queen’s Club, uvidíme dvorce, staré několik století, na nichž se hrávala tenisu podobná hra, o čemž svědčí dokonce i lajnování, ač podstatně odlišné od dnešního. Hříště je obklopeno lóžemi, v nichž zasedli členové královské rodiny 1 vznešené publikum z řad aristokracie jako na divadle. Na koridorech za lóžemi dosud visí starodávné rytiny tehdejších šampiónů v podkasaných košilích, krátkých kalhotách a punčochách. Snahy o stanovení pravidel této sítové hry s raketou a mlčkem se datuji asi od roku 1830. Je zajímavé, že v roce 1871 zřidli jiný major, G. P. Kitson v ELM LEIGHÓ u Wlndsoru, první otevřené travnaté hřiště, na němž se hrálo ještě podle nezapsaných pravidel. Bylo to poprvé hříště venku, neboť až do té doby se hrálo na hříštích krytých »covert courts«, jaká 1 u nás byla známa už ve středověku. Konečně v roce 1873 britský major Walter Clopton Wingfield přišel jako první s myšlenkou upravit hru a pravidla podle svého moderního pojetí. Provedl to tak dobře, že jen lajny se postupem doby trochu změnily, protože je původně vedl zúženě směrem k síti. Wingfield byl tak důkladný, že vymyslel a dal sl podle svých návrhů patentovat dokonce nejen pravidla, ale i sítě, míče, rakety atd. To se stalo v roce 1874 na londýnském patentovém úřadě, kde hru nazval sférlstikou. Vzrušené debaty o tomto Wigfieldově vynálezu trvaly dva roky. V roce 1875 došlo ke změně pravidel a 1 názvu na Lawn-tennls. Tehdy chytré hlavy londýnských makléřů Wlngflelda o patent připravili tak, že mu zůstala jen zásluha a sláva, dnes již dávno zapomenutá. Ale v době, kdy uvedl svon hru do bucklnghamského poláce, kdy sl ji oblíbil 1 korunní princ Waleský, pozdější král Eduard, kdy Jl hrál vévoda z Edlnburghu a dokonce sám báfuška ruský car, bylo možno mluvit o Wlngfieldově právu na slávu a štěstí. Již v roce 1877 na londýnském předměstí Wimbledonu došlo z podnětu pana Walshe k 1. národnímu mistrovství Anglie, které vyhrál S. W. Gore. Tím byl položen základ dnešní wimbledonské tradice. Roku 1888 byla založena anglická lawn-tennisová asociace, Jejíž pravidla a stanovy byly přijaty po celém světě. /Pokračování ve čtvrtekj Tak se hrál tenis o patnáctém století.