Československý Sport, duben-červen 1974 (XXII/77-152)

1974-05-09 / No. 109

DENÍK ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU CSTVA Zdravíme 29. výročí osvobození t*** ******* * fr*-*******-**-********************* ***** ****** * * * * *** v Bíaka^temé teimtwf Generální tajemník ÚV KSC Gustáv Husák, president ČSSR Ludvík Svoboda a předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal zaslali včera u příle­žitosti 29. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou blaho­přejný telegram, adresovaný generálnímu tajemníku ÜV KSSS L. I. Brež­­něvovl, předsedovi presidia Nejvyššího sovětu SSSR N. V. Podgornému a předsedovi rady ministrů SSSR A. N. Kosyginovi. Také nejvyšší představitelé SSSR soudruzi L. I. Brežněv, N. V. Podgor­­nyj a A. N. Kosygin blahopřáli telegramem československým představi­telům soudruhům Gustávu Husákovi, Ludvíku Svobodovi a Lubomíru Štrougalovi k 29. výročí osvobození Československa od fašistických oku­pantů. (Text telegramů přinášíme na str. 2.1 Blahopřejné telegramy si vyměnili také ministři zahraničních věcí SSSR a ČSSR. SMIt M NHHaMMHWiMNNNMMannMHHmHHMMMM PRAHA ★ Čtvrtek 9. 5. 1974 / Roč. XXII / 50 hal. namíchal jarní Již zase šťrómůnivpítim předává starou lRkiÜÍ štafetu »F* A léta šlaf,^^fflj|}éí a leta ten maratónský krokí^T Jde »ípwinW za vipom ínkovM^ lS Pamatuješ ten rok? Ten pótačtyřieátý květnov^^g^p/V kdy od severj^típ' z Krušnýa|^J^wS|^^ se probíjeli moloďci do PrahýVť^jgr a® dodupat nacistický np$i Vzpomínka křísí vzpomínky DOBROSLAV VÁGNĚ! K r&H ML Vybojovali nám svobodu! Svoboda cíl cílů všech Mftjf1*' od zrodu lidské éÍ9> ypČ ženoucí člověka kupředu Kupředu! WrjKjr Až do stratosféry Svoboda, ten cílů cíl vykupovaný nesmírným počtem obětí co chtěli tolljp JšMč ms frmmmý jste nikdy iteváhali životy, položit Dál budou jara předávat svou nekonečnou štafetu dál bude jarní vítr dout vás ík é Ä® chlapci v ruBaškAáyt.Jflj vy hrdinové propastí zaprášení [!^J vás nel*Ó nikdyp nikdy zapomenout V J[\r* jYt Tu vaši štaW& nám podanoeu^fnfrib^r musíme denně nést a předávat Na polích v dílnách na hřištích S tou štafetou nelze nikde, nikdy zůstat stát! 11 ********************** Etapu pravdy jsme zvládli výborně Žlutý ltot MYTŇÍK Sovětští cyklisté se ujali vedení v soutěži družstev ★ Naše radost: 5. Bartoníček, 6. Matoušek, 10. Henke! ★ Vítr a déšť se spikly proti pelotonu ★ Dnes po polských rovinách do Toruně, zítra uvítá Závod míru Poznaň Z VARŠAVY TELEFONUJE NÁŠ REDAKTOR JAROSLAV VÍT Závad míru se dal do pohybu na trase úvodní ča­sovky Jablonna— Nowy Dwor a možno říci, že hned v úvodu jsme se dočkali opravdu radost­ného překvapení. V etapě, která bývala v posledních letech naší tradiční slabinou, kdy jsme nestačili tempu řady soupe­řů, jsme najednou hráli vpravdě první housle, postavili se po bok takovým mistrům jízdy na čas, ja­ko jsou reprezentanti SSSR a Poi­▼ V PLNÉM TEMPU je zachycen na trati zahajovací časovky 27. ročníku Závodu míru její ví­těz Tadeusz Mýtnik. Telefoto: ČTK ska. Platí to o celém kolektivu, který byl prodchnut bojovností, a i za krajně nepříznivého počasí od­vedl více než maximum. »Nikdy jsem nejel tak těžký zá­vod, třebaže jsem ve své cyklistic­­• Dokončení na str. 7 llllllllllllllllllllllllllllllllllllillllllllllllllllllllllllllllir Opravdu nevyzpytatelná je naše nejvyšší fotbalová soutěž. Připomí­ná tak trošku ruletu, tam také žád­ný z účastníků hry neví, jak to nakonec dopadne. Ve středečním zahájení 25. kola klopýtli shodně oba favorité, aspiranti mistrovské­ho titulu. Dukla Praha prohrála v Brně 0:2, Ostrava pak dokonce doma stejným poměrem se Slavií. Referáty jsou na str. 8. V I. LIZE KOPANÉ: Favorité 0:2! Věnce k hrobům osvoboditelů Památce hrdinů V předvečer 29. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou se konal na ústředním čestném pohřebišti Rudé armá­dy v Praze na Olšanech pietni akt. K památníku sovětských vojáků, kteří padli při osvobozování naší vlasti, položili věnec ÜV KSČ, pre­sidenta ČSSR, FS, vlády ČSSR a OV NF ČSSR generálni tajemník ÜV KSČ Gustáv Husák, předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal a další stra­ničtí a štátni představitelé. Památ­ku padlých uctili také členové so- ZPRÁVA o zdravotním stavu presidenta republiky Vedení Státního sanatoria a lé­kařské konzilium sdělují, že zdra­votní stav presidenta republiky armádního generála Ludvíka Svobo­dy se během uplynulých dvou dnů nezměnil a zůstává nadále velmi vážný. Veškerá pozornost je věnována především dýcháni a krevnímu obě­hu a v tomto směru se provádí příslušná intenzívní léčba. Zpráva podepsali: prof. dr. Vla­dimír Baláš, prof. dr. Jan Dobiáš, prim. dr. Josef Hoder, prof. dr. Jindřich Karpíšek, dr. Vítězslav Ne­­kvinda, prof. dr. Vladimír Pacovský, prof. dr. Josef Smetana, prof. dr. Vlastimil Víšek, prof. dr. Josef Vy­mazal, doc. dr. Jiří Widimský a doc. dr. Pavel Pudlák, ředitel Státního sanatoria v Praze. větského velvyslanectví v ČSSR v čele s velvyslancem V. V. Macke­­vičem, zástupci Střední skupiny so­větských vojsk v ČSSR, členpvé sovětské vládní delegace a předsta­vitelé dalších složek. Podobný pietni akt proběhl u hro­bu neznámého bojovníka na Žižko­ve, na bratislavském Slavíně a na dalších místech, připomínajících osvobození naší vlasti Sovětskou armádou. Anatolij Firsov blahopřeje čs. sportovcům k 9. květnu Chtít nestočí íe tíebo jednot... Anatolij Firsov je v Sovětském svazu jedním z nejpopnlárnějších ho­kejistů. Dlouhou dobu hrál za CSKA 1 ve sběrné a nyní trénuje armádní mužstvo. Má tedy bohaté hokejové zkušenosti, a proto jsou Interview s ním zajímavá a poučná. Tento byl napsán speciálně pro čtenáře Čes­koslovenského sportu. »Především blahopřeji mým čes­koslovenským přáteiům-sportovcům k 9. květnu, dni, kdy bylo Česko­slovensko osvobozeno od fašistů. Mám v ČSSR mnoho dobrých přátel. Za deset let jsem ve sborné sehrál na 300 přátelských 1 oficiálních utkání a zvláště rád sl vzpomínám na zápasy s československými hrá­či. Téměř vždy to byl hodnotný, zajímavý, prostě pravý hokej. Ale nyní se mohu setkávat s českoslo­venskými hokejisty už jen jako trenér. Na led samozřejmě ještě někdy vyjedu — hraji v přátel ských zápasech veteránů.« byl — Anatolij!, po mnoho let jste hráčem hokejového mužstva. Nynf jste se stal trenérem. Práci trenéra a hráče lze těžko srovná­vat, ale přece: která role je těžší? »Když jsem sám hrál, byl jsem přesvědčen, že hokejista to má těžší — musí se rychle pohybovat po ledě a vynaložit do boje hodně • Dokončení na str. 2 Vítězná cestu Už dvacet devět let uplynulo ode dne, kdy gardový seržant Jegorov vztyčil v Berlíně na ruinách Reichs tágu rudý prapor se srpem a kla­divem, kdy vojska prvního ukrajin­ského frontu v mohutném náporu přispěchala na pomoc bojující Pra­ze a kdy celá sužovaná Evropa dychtivě poslouchala rozhlasové zprávy o tom, že nesmrtelná třetí říše přestala existovat. Květen 1945 neznamenal jen ko*­­nec kruté šestileté války. Bylo to mnohem víc. Uzavřela se celá jed­na etapa lid­ských dějin. Pro­tože Evropa, kte­rá se pak zvedla z trosek, byla už docela jiná, než jakou ji zastihl Hitler při svém nástupu k moci. Zcela ztroskota­ly jeho plány, oslabit a zničit vá­lečným požárem Sovětský svaz, v němž právem viděl největší pře­kážku v uskutečněni svých expanzi. Sovětský lid nepadl na kolena, nekapituloval. Velké utrpení jej zocelilo, nezlomná víra, že bojuje za spravedlivou věc, znásobila jeho síly a tak vzdor miliónům obětí a nevyčíslitelným materiálním ztrá­tám tu stál po válce první socialis­tický stát pevnější, silnější než před ní. A už nebyl sám. Do svaz­ku zemí s lidově demokratickým zřízením se přihlásilo Polsko, Ma­ďarsko, Bulharsko, Československo a další státy. I za ně dávali so • Dokončení na str. 2

Next