Československý Voják, 1970 (XIX/1-26)

1970-03-28 / No. 7

2 JAROSLAV Objímka s muikou na hlavni držet nechtöly: VOKftAL s Jazykem mezi zubama a pečlivostí hodináře se pokoušel uvést véc na správnou míru. Po­slal pomocníka dozorčího pro důlčik s kladi­vem. Mohl si to dovolit: Byla to osamělá rota hraničářů, sedél za dveřmi s nápisem VR a kancelář za nimi mu patřila. „Nese doprava nahoru,“ řekl. „Tohle Je kla­cek a ne důlčik. Plkal Jsem, že chci důlčik.“ Pomocník dozorčího řekl, že to vl, ale že tohle Je nejlepšl důlčik, Jaký mohl sehnat. Parabela měla vyměněnou hlaveň ráže 7,65 a na pravé střence štíhlé a pověstně krásné rukověti nálitek z pryskyřice, který Ji trochu hyzdil a sloužil Jako opora pro palec. Do ru­kověti se zasunoval dlouhý zásobník, ale špatně podával, když v něm byly vfc než tři náboje. Když Jste palcem a ukazovákem se­vřeli klouby závěru a škubli dozadu, protože takhle se parabela nabiji, viděli Jste, že sta­řenka Je z materiálu, kterému se říká Pane. „Má tak odlehčenou spoušť,“ řekl, „že by mě s tlm na závodech vyhodili. Ale dám JI do pořádku. Musím trochu zamíchat karty na­šim brigádníkům.“ Myslel střelce z brigády. „Víte proč? Oni Jim dávají ZKR revolvery a Já bych ho chtěl.“ Poslal pomocníka dozorčího pro dva škor­pióny a pro střelivo. „Tak půjdem,“ řekl. Vzali Jsme prkna a terče. Strčil do kapsy kleště a pilník, aby mohl vylepšovat parabolu. Svému žástupcl řekl, že Jdeme střílet do prů­seku a řekl to taky dozorčímu. Pak Jsme vyšli iitačkama z ubikaci a zahnuli umrzlou cestou kolem hotovostního gaziku k plotu, kde byly vylomené dvě plaňky a hluboký sníh. V průse­ku Jsme se zastavili. Velitel roty s kaptánský­­ml hvězdami, parabelou a tak bělostným chru­pem, že by Jím udržel u mola torpédoborec. Pomocník dozorčího s kapsama narvanýma střelivem stejně, Jako šrajtofle presidenta banky po výplatě. Fotoreportér Vlastislav Ma­cháček s kanónem objektivu, knírkem a škor­piónom v pravici. A Já se škorplónem a vypůj­čenou blůzou od soukeňáků. V hlubokém sněhu Jsme odkrokovall něco Jako pětadvacet metrů; mohlo to být čtyřia­dvacet devadesát nebo pětadvacet dvanáct

Next